Lucas 22
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Ŋkàha Pasobà, sə̀ wo zʉgə̀ fo' brɛd sə̀ jì yis yà'a ànə kʉəp və ŋga'a mok laŋ.
1 Faltava pouco tempo para a Festa dos Pães sem Fermento , chamada Páscoa .
2 Fana ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k wèŋ sə lap mandzə̀ mok ŋgòzə swìhi Jisòs bʉ̀ʉsə̀ wo ànə sə wəp bwìŋ də yà'a nə jok.
2 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito para matar Jesus em segredo porque tinham medo do povo.
3 Ànə geŋ Satà ni sə ntʉʉ̀ Judàs nə̀ liŋ ye mook də Iskarəyà. Judàs nə à ye sə̀' mòk mʉŋgorə̀ ŋgàa fàak Jisòs sə̀ wo à ye hum-ncòp-ba sə.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze discípulos.
4 Judàs nə à lò, nə kə cep bə ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ nə ye bʉ̀ʉ sə̀ mantombì bohòŋgàa tək mʉmvwe' ndap Nwì sə wèŋ mvə̀'nə̀ yi nə seŋ fa wo nà'.
4 Judas foi falar com os chefes dos sacerdotes e com os oficiais da guarda do Templo para combinar a maneira como ele ia lhes entregar Jesus.
5 Wo à kwa, nə dʉk də wo fa yi mbàm.
5 Eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele.
6 Judàs nə à dzəm, fana nə sə lap mok mandzə̀ nə̀ co yi seŋ Jisòs ŋga bwìŋ ka fo' yeŋ.
6 Judas aceitou e começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus a eles, sem que o povo ficasse sabendo.
7 Nùmbu nə̀ wo à yèto ŋkàk nə̀ wo zʉgə̀ brɛd sə̀ jì yis nə à dzèeŋ, à ye sə̀' nùmbu nə̀ wo sʉəgə̀ nsùŋgaaŋ ŋkàha Pasobà ŋgòfa Nwì sə.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento , dia em que os judeus matavam carneirinhos para comemorar a Páscoa .
8 Ànə geŋ Jisòs tumsə lo Pità bə Jon ŋga yi tipsə wo də, <<Wèeŋ du kə fʉhʉ fa ves ŋkàha Pasobà sə ya vesùwèeŋ kə zʉ yà'.>>
8 Então Jesus deu a Pedro e a João a seguinte ordem:
9 Wo fek yi də, <<Wù dzəm də vèes kə fʉhʉ yè'sə ma fòlɛ?>>
9 Eles perguntaram: — Onde o senhor quer que a gente prepare o jantar?
10 Yi dʉk fa wo də, <<Wèeŋ yu'rə bə̀boŋ. Wèeŋ kə̀ ni lòmʉntòlak anə fana wèŋ ŋwə̀mbam mòok nə kʉrə ŋga yi bə̀k tse' kʉ̀ʉŋ ndzəp; wèŋ bɛ' lo yi mvwe' ndap nə̀ yi nə kə ni fo' nə.
10 Jesus respondeu:
11 A kə̀ dzèŋ fo' fana wèŋ tsok fa ŋgà ndap nə də, <Cicà nə də vèes kə fek wu də rum ndap nə̀ bə bwe ye wèeŋ nə zʉ ŋkàha pasobà mbwa nə fòlɛ?>
11 e digam ao dono dela: “O Mestre mandou perguntar a você onde fica a sala em que ele e os seus discípulos vão comer o jantar da Páscoa.”
12 Yi nə niŋ fa weŋ rum ndap mòk nə̀ ghaŋ ma mʉtùhù, nə̀ bum pwe' mbwa, fana wèŋ gʉhʉ tsə'rə bum pwe'fo'.>>
12 Então ele mostrará a vocês uma grande sala mobiliada, no andar de cima. Preparem ali o jantar.
13 Ànə geŋ wo lo, nə kə ye bum sə pwe' mvə̀'nə̀ Jisòs ànə dʉk sə. Wo fʉhʉ zʉzʉ Pasobà sə̀ fo'.
13 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
14 Mvə̀k nə à kʉ̀rə fana Jisòs cum mvwe' ye mʉ teberə̀ ŋgòzʉ bɛŋ bə ŋgàa fàak ye sə̀ wo ŋgàa ntum ye sə wèŋ.
14 Quando chegou a hora, Jesus sentou-se à mesa com os apóstolos
15 Yi dʉk fa wo də, <<Mʉ̀ anə dzəm vɛ'ɛ wùriŋ də vesùwèeŋ zʉ be'lə tsoŋ zʉzʉ ŋkàha pasobà yè'sə bəbɛ' ŋkuŋ ya mʉ ye ŋgə'.
15 e lhes disse:
16 Bʉsə̀ mʉ tsok weŋ də mʉ nə kà yà' mok zʉ fe'lə tə̀tè tse'ŋga yusə̀ zʉzʉʉ yè'sə tə bə tu zeŋ sə kə̀ rɛɛŋ nùmbu nə mvwe' gaŋ ŋkum sə̀ Nwì sə ŋkuŋ.>>
16 Pois eu digo a vocês que nunca comerei este jantar até que eu coma o verdadeiro jantar que haverá no
17 Ànə geŋ yi jəŋ ŋgàp, nə kwasə Nwì, fana yi dʉk fa wo də, <<Wèeŋ ko jəŋ, nə gapsə mʉtsətsə'rəə wèŋ.
17 Então Jesus pegou o cálice de vinho, deu graças a Deus e disse:
18 Bʉsə̀ mʉ tsok weŋ də, ye jəŋ nə̀ ŋga'a nè'e mʉ nə kà rùuk yè'sə mok no fe'lə̀ tə̀tè gaŋ Nwì sə kə wɛs.>>
18 Pois eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até que chegue o Reino de Deus.
19 Fana yi jəŋ fe'lə brɛd; yi ànə kwasə wes Nwì sə̀mok fana yi fa yà'wèŋ, nə dʉk də, <<Nè'e ŋgùpni' àm nə̀ wo a fa nà' bʉ̀ʉ wèŋ. Wèeŋ sə gʉhʉ vɛ'nə ŋgòsə tsərə tse' mʉ.>>
19 Depois pegou o pão e deu graças a Deus. Em seguida partiu o pão e o deu aos apóstolos, dizendo:
20 Yi ànə gʉ megu sə̀' mʉmvə̀' ànə bə ŋgàp nə. Ghà nə̀ wo à zʉ wes zʉzʉ sə fana yi fa wo ŋgàp nə, nə sə cep də, <<Ŋgàp nè'e rʉ̀k nə̀ fi nə̀ nà' kì ŋge' ndzənə ndʉəm am, nə̀ nà'a nə fe'e bʉ̀ʉ wèŋ.
20 Depois do jantar, do mesmo modo deu a eles o cálice de vinho, dizendo:
21 Megu də wèeŋ kʉk ja'a yàwèeŋ, ŋwə̀ nə̀ yi sèŋ mʉ nə cu be'lə venəwèŋ yè' mʉ teberə̀ anə.
21 Mas vejam: o traidor está aqui sentado comigo à mesa!
22 Mʉ̀ʉ Mo Ŋwè, mʉ nə kpʉ lo mvə̀'nə̀ wo ànə dʉk noŋsə sə, megu də ŋwə̀ nə̀ yi sèŋ mʉ nə cu bə ŋgə'.>>
22 Pois o
23 Fana wo ye ŋgòfe'rə ya' mʉŋgorə̀ wo də ŋwə̀ nə̀ yi nə seŋ nà' nə yè'sə ndàlɛ?
23 Então os apóstolos começaram a perguntar uns aos outros quem seria o traidor.
24 Mʉncèp mòk à tesə mʉŋgorə̀ wo anə sə̀' də ŋwə̀ nə̀ nà' yam càsə mok sə pwe'fo' ndàlɛ?
24 Os apóstolos tiveram uma forte discussão sobre qual deles deveria ser considerado o mais importante.
25 Fana Jisòs dʉk fa wo də, <<Ŋkum sə̀ sə nzeŋgòŋ fɛŋ gʉ̀ fagə̀ bʉ̀ʉ awo sə co də wo yàwo bʉ̀ʉ sə̀ ghaŋ. Wo sə dzəm də bwìiŋ sə to wo də ŋgàa fa bwìŋ mbo.
25 Então Jesus disse:
26 Yà'a kà bohòwèŋ yàwèŋ vɛ'nə ye. Yusə lɛ də ŋwə̀ nə̀ yi ŋwə̀ nə̀ ghaŋ nə ye co mo nə̀ lʉə, fana ŋwə̀ nə̀ yi mantombì yi nə ye co ŋgà fàk bohòmok sə wèŋ.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, o mais importante deve ser como o menos importante; e o que manda deve ser como o que é mandado.
27 Yèè, ŋwə̀ nə̀ ghaŋ yè'sə nə̀ fò, ŋwə̀ nə̀ yi cu ye mʉ teberə̀ kè ŋwə̀ nə̀ yi sə fàk ŋgòcàsə və̀ zʉzʉ mʉ teberə̀ anə-ɛ? A lɛ ŋwə̀ nə̀ yi cu mʉ teberə̀ nə. Fana mʉ yàm bohòwèŋ co ŋwə̀ nə̀ yi sə càsə zʉzʉʉ sə càsə nə.
27 Quem é o mais importante? É o que está sentado à mesa para comer ou é o que está servindo? Claro que é o que está sentado à mesa. Mas entre vocês eu sou como aquele que serve.
28 <<Nùumbu sə̀ mʉ̀ a sə tse' ŋgə' sə pwe', wèŋ sə dzəm ŋgòcu malì vesùwèŋ.
28 — Vocês têm estado sempre comigo nos meus sofrimentos.
29 Fana mʉ̀ sə koksə weŋ gaŋ sə̀' mvə̀'nə̀ tɛ̀' am ànə koksə mʉ.
29 Por isso, assim como o meu Pai me deu o direito de governar, eu também dou o mesmo direito a vocês.
30 Wèeŋ nə zʉ mʉ teberə̀ mʉ̀ mvwe' gaŋ am sə. Wèeŋ nə cum mʉmvwe' kapràk, nə sə sak bòop lak Izùrɛ sə̀ yà'a hum-ncòp-ba sə.>>
30 Vocês vão comer e beber à minha mesa no meu
31 Fana Jisòs dʉk fa Pità də <<Saimʉ̀, Saimʉ̀ yu'rə! Satà lɛŋ də yi dzəm ŋgòjə weŋ, nə swek weŋ co wo sə swek gòmbì.
31 Jesus continuou:
32 Megu də mʉ̀ lɛŋ fa wu pìriyà laŋ də ntʉm nə̀ wù tse' ŋgòdzəm tse' bohòmʉ̀ nà'a kà maŋkwɛ̀ŋ bwì foho lò. Nə ye sə̀' də wu bwì və̀ bohòmʉ̀ fana wù gʉ ya bwema yo ye yàwo gʉgʉŋ sə̀'.>>
32 Mas eu tenho orado por você, Simão, para que não lhe falte fé. E, quando você voltar para mim, anime os seus irmãos.
33 Pità nə dʉk fa yi də, <<Tà, a dzəm ye mvwe' ndapndzəm bə mvwe' kpʉ pwe', mʉ nə lo yàm vesù.>>
33 Então Pedro disse a Jesus: — Estou pronto para ser preso e morrer com o senhor!
34 Yi dʉk fa nà' də, <<Pità, mʉ tsok wu ŋkèm dʉk də, ŋkuŋ mvəp to ntinə ŋga wù dʉk fis kɛ̀' tɛ' laŋ də wù ka mʉ riŋ.>>
34 Então Jesus afirmou:
35 Ànə geŋ Jisòs fek wo də, <<Mvə̀'nə̀ mʉ̀ ànə tumsə lo weŋ fa', nə dʉk də wèeŋ nə kà posà mbàm jə, kà bàm jə, nə kà kùuŋgùp sə̀' jə tse' lòyà'a, wèŋ ànə lo, nə kə jamə yumok à?>> Wo à dʉk də, <<Vès à ka yumok jamə.>>
35 Depois Jesus perguntou aos discípulos: — Não faltou nada! — responderam eles.
36 Fana Jisòs nə dʉk fa wo mok də, <<Ŋwə̀ nə̀ yi tse'-a pùp ye kè bàm àlɛ, yi jəŋ tse' nà' ŋga'a. Ŋwə̀ nə̀ yi ka-a kafà' tse', ŋgə̀ŋgàŋ seŋ cə̀k ye, nə ywiŋ tse' mòk bə zeŋ.
36 Então Jesus disse:
37 Mʉ tsok fa weŋ də yusə̀ wo à còm yà' ndzənə ŋwàk Nwì bə liŋ am də, <Wo à ta be'lə yi bə ŋgàa gʉ̀ bʉp wèŋ> yà'a nə bʉʉŋ və tsoŋ zìnə. Njo nə̀ bum sə̀ wo à còm yà' bə liŋ am sə, sə bʉʉŋ və̀ zìnə pwe'fo'.>>
37 Pois as
38 Wo dʉk fa yi də, <<Tà, vès tse' fèk ba.>> Yi dʉk fəsə fa yà' də, <<Yà'sə kə̀kʉrə̀.>>
38 Aí os seus discípulos disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas.
39 Ànə geŋ yi lokok ŋgòlòmvwe' nda Olìp sə̀ mvə̀'nə̀ yi lòhogə̀ səsa sə fana bwe ye sə wèŋ sə bɛ' lòyi sə̀'.
39 Jesus saiu e foi, como de costume, ao monte das Oliveiras; e os seus discípulos foram com ele.
40 À kə̀ dzèŋ fo' fana yi tsok yà' də yà'wèeŋ lɛŋ Nwì də ya mə̀mumsə̀ə kà yà' gha'.
40 Quando chegou ao lugar escolhido, Jesus disse:
41 Fana yi sooŋ gɛsə lo ŋgʉ ni'ì yà'wèŋ anə fo' co wù mak lìs kə dzeŋ, nə təəŋ bə tumfərə sə lɛŋ pìriyà.
41 Então se afastou a uma distância de mais ou menos trinta metros. Ajoelhou-se e começou a orar,
42 Yi lɛŋ dʉk də, <<Tɛ̀', a ye-a ŋga bò-a wu fana wù jəŋ gɛsə lo ŋgàp ŋgə' ènə fo'; mʉ̀ dʉk-a sə̀' vɛ'nə, wù gʉ lɛ mʉmvə̀'nə̀ wù dzəm wù, kà mʉmvə̀'nə̀ mʉ̀ dzəm mʉ̀ gʉ̀.>>
42 dizendo:
43 Ànə geŋ masinjà Nwì mòk tesə və mʉbu, nə kə fa yi ŋàŋ.
43 [Então um anjo do céu apareceu e o animava.
44 Ànə ye ŋga ntʉm sə bʉp yi vɛ'ɛ nsàp nə̀ yi à lɛŋ vɛ'ɛ tə̀tè ndùrə̀ sə cərə yi co sə cərə tsə ndʉəm.
44 Cheio de uma grande aflição, Jesus orava com mais força ainda. O seu suor era como gotas de sangue caindo no chão.]
45 Ànə geŋ yi lokok, nə kə tseŋ bwe ye sə wèŋ ŋga wo wòbə manziŋ wùriŋ, fana nə sə dzəm mok lo.
45 Depois de orar, ele se levantou, voltou para o lugar onde os discípulos estavam e os encontrou dormindo, pois a tristeza deles era muito grande.
46 Yi fek yà'wèŋ də, <<Wèŋ sə dzəm lo yà? Wèeŋ lokok, nə lɛŋ də ya mə̀mumsə̀ə kà weŋ gha'.>>
46 E disse:
47 Jisòs ànə sə cep mali ntòfo' fana ma ŋgo bʉ̀ mok tesə və, ŋga Judàs nə̀ yi sə̀' mòk mʉŋgorə̀ bwe ye sə̀ hum-ncòp-ba nə to mantombì yi. Judàs nə lo kə cepsə Jisòs nə co ŋge' vɛ'.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou uma multidão. Judas, um dos doze discípulos, que era quem guiava aquela gente, chegou perto de Jesus para beijá-lo.
48 Jisòs fek nà' də, <<Judàs, wù də wu seŋ mʉ̀ʉ mo ŋwè bə cə̀cèpsə̀ à?>>
48 Mas Jesus disse:
49 Bwe Jisòs sə̀ wo ànə ye fo' sə à yə mvə̀'nə̀ bum sə à ye fana wo fek Jisòs də, <<Tà, aco vès gbɛ' bə fèk à?>>
49 Quando os discípulos que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: — Senhor, devemos atacar essa gente com as nossas espadas?
50 Mòk mʉŋgorə̀ wo anə à gbɛ' cì' màk ntu'u mo ŋgà fàk ŋkum ŋgà fa satikà' mòk. Yi à gbɛ' cì' ntu'u nà' sə̀ bo ma zʉ.
50 Um deles feriu com a espada o empregado do Grande Sacerdote , cortando a sua orelha direita.
51 Fana Jisòs dʉk də, <<Yà' kʉ̀rə vɛ'nə,>> nə jwɛŋ gesə ntu'u sə, fana yà' me.
51 Mas Jesus ordenou: Aí tocou na orelha do homem e o curou.
52 Ànə geŋ Jisòs cep bohòŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ sə bə ŋgàa fàak sə̀ wo kʉ̀kgə̀ ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə, nə ye bə ŋkwàha bʉ̀ʉ sə̀ wo à tesə və̀ ŋgòko yi sə wèŋ də, <<Wèŋ tesə co wèŋ sə lòmvwe' bɛ' ŋgà yə̀ bə fèk nə ye ntòk yè'e bʉ̀ʉ mʉ̀ à?
52 Em seguida disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do Templo e aos líderes judeus que tinham vindo para prendê-lo:
53 Vesùwèeŋ yiskokgə̀ mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ səsa, wèŋ kà mʉ ko. Nə ye də nè'e mok ŋga'a mvə̀k nə̀ njàwèŋ, nə̀ ŋàaŋ ndzəm tse' ŋàŋ.>>
53 Eu estava com vocês todos os dias no pátio do Templo, e vocês não tentaram me prender. Mas esta é a hora de vocês e também a hora do poder da escuridão.
54 Ànə geŋ wo ko yi, nə jəŋ lo yi mvwe' ndap ŋkum ŋgà fa satikà'. Pità sə yuŋ və wo maŋkwɛ̀ŋ mweè sə̀sap.
54 Eles prenderam Jesus e o levaram até a casa do Grande Sacerdote . E Pedro os seguia de longe.
55 Wo à kə̀ fimsə mis mʉ ntòmbi anə, nə cum sə yuk fana Pità nə və kə cum kok ye fo' sə̀'.
55 Quando acenderam uma fogueira no meio do pátio, Pedro foi e sentou-se com os que estavam em volta do fogo.
56 Mvə̀'nə̀ mis à sə kʉə rɛɛŋ fana mʉŋwà nəmòk ye yi, nə kʉk kok nà' jwaaŋ, nə dʉk də, <<Ŋwə̀ nè'e yegə̀ sə̀' bə ŋgà' ànə.>>
56 Uma das empregadas o viu sentado ali perto da fogueira, olhou bem para ele e disse: — Este homem também estava com Jesus!
57 Fana Pità nə bɛŋ də, <<Njɛ̀'gù, mʉ̀ ka yi riŋ.>>
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, eu nem conheço esse homem!
58 À cu kok ghàr ŋgà' nəmòk ye yi sə̀', nə dʉk sə̀' də, <<Wu sə̀' ŋwə̀ àwo mòk.>> Pità nə bɛŋ sə̀mok də, <<Hai' mʉ̀ ka mòk yeŋ ŋgàta.>>
58 Pouco tempo depois, um homem o viu ali e disse: — Você também é um deles! Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sou um deles.
59 À sàp kok mok bə̀boŋ ntɛ̀ŋ fana ŋwə̀ nəmòk dʉk fe'lə sə̀mok dʉk də, <<Mʉ̀ rì ŋwə̀ nè'e bə̀boŋ, yi ŋwə̀ə Galìli, yi yegə̀ bə nà'.>>
59 Mais ou menos uma hora depois, outro insistiu: — Você estava mesmo com ele porque também é galileu.
60 Pità nə dʉk fe'lə sə̀mok də, <<Ŋgàta, mʉ̀ ka yusə̀ wù sə cèp yà'sə riŋ.>> À ye sə̀' ghà ànə, ŋga yi ka ntòcep wes ntɛ̀ŋ, ntomvəp to.
60 Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sei do que é que você está falando! Naquele instante, enquanto ele falava, o galo cantou.
61 Fana Tà Jisòs bʉʉŋ kʉk gesə lo Pità. Pità tsəm kok mvə̀'nə̀ Tà anə dʉk fa yi də, <<Ntomvəp nə sə kə to ntinə ŋga wù bɛ̀ŋ mʉ kɛ̀' tɛ' də wù ka mʉ riŋ sə.>>
61 Então o Senhor virou-se e olhou firme para Pedro, e ele lembrou das palavras que o Senhor lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.”
62 Yi tesə lo sə ntòmbiŋ, nə kə waŋ vɛ'ɛ nə̀bʉp.
62 Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
63 Ànə ye vɛ'nə fana bʉ̀ʉ sə̀ wo à sə kotse' Jisòs sə wèŋ à sə ywì'lə yi, nə sə ləp yi sə̀'.
63 Os homens que estavam guardando Jesus zombavam dele e batiam nele.
64 Wo lok yi lis, nə sə fek yi də, <<Lə̀p wu ndà, riŋ-a ŋgə̀ŋgàŋ-ɛ̀?>>
64 Taparam os olhos dele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe!
65 Wo à cèp fa yi bum ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ, nə sə yak yi.
65 E diziam muitas outras coisas para insultá-lo.
66 Nə̀ zəzòŋ à dzèeŋ fana bʉ̀ ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus wèŋ kə benə ni' mvwe' mò'fis bə ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə ŋgàa yə'rə̀ bwìŋ lʉ̀k wèŋ pwe'. Fana wo jəŋ lo yi mʉ kaŋsurù wo anə, nə sə cep də,
66 Quando amanheceu, alguns líderes dos judeus, alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei se reuniram. Depois mandaram levar Jesus diante do Conselho Superior .
67 <<A ye-a ŋga wu Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə wù, wù tsok fa ves.>> Yi dʉk fa yà'wèŋ dʉk də, <<A ye-a ŋga mʉ̀ tsə̀' fa weŋ, kaco wèŋ dzəm yeŋ;
67 Então lhe disseram: — Diga para nós se você é o Ele respondeu:
68 nə ye sə̀' də a ye-a ŋga mʉ̀ fek weŋ yumok, kaco wèŋ cep fəsə fa mʉ sə̀ yeŋ.
68 E, se eu fizer uma pergunta, vocês não vão responder.
69 Megu də ye jəŋ ŋga'a nə lo mantombì fana mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ nə cum bo ma mà'a Nwì nə̀ yi tse' ŋàŋ.>>
69 Mas de agora em diante o
70 Fana wo pwe'fo' fek yi də, <<Ye də wu mo Nwì à?>> Yi dʉk fa yà' də, <<Wèŋ cèp mè laŋ.>>
70 Aí todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Fana wo dʉk ŋga'a də, <<A sə làp də a yuk fe'lə yè'sə yà? Vesùwèŋ yuk ncèp jòŋ nə kə̀ cùhu yi bə ntu'u avès laŋ.>>
71 E eles disseram: — Não precisamos mais de testemunhas. Nós mesmos ouvimos o que ele disse.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.