Lucas 20
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs VC
1 Nùmbu mòk à ye ŋga Jisòs sə yə'rə bwìŋ, nə sə tsoho fa wo Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə mʉmvwe' ntòmbi ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə fana ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k nə ye bʉ̀ ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus wèŋ kə tseŋ yi.
1 Num daqueles dias, Jesus ensinava no templo e anunciava ao povo a boa nova. Chegaram os príncipes dos sacerdotes e os escribas com os anciãos,
2 Wo à və̀ə, wo fek yi də, <<Vès dzəm ŋgòrì də wù gʉ̀ bum yè'sə bə ŋàaŋ sə̀ fò? Kènə fa wu ŋàŋ ndà də wu gʉ yà' ɛ?>>
2 e falaram-lhe: Dize-nos: com que direito fazes essas coisas, ou quem é que te deu essa autoridade?
3 Yi dʉk fa fəsə yà'wèŋ də, <<Mʉ tse' ŋgòfek weŋ yusəmok yàm sə̀', wèeŋ tsok fa mʉ-a də,
3 Jesus respondeu: Também eu vos farei uma pergunta.
4 mvwe' sə̀ Jon ànə jəŋ ŋàaŋ sə̀ ŋgòbàptɛsə bwìŋ fo' yà'a ànə və bohòNwì kè yà' ànə tesə bohòbwìŋ-ɛ?>>
4 Respondei-me: o batismo de João era do céu ou dos homens?
5 Wo à yèto ŋgòcèp bə zeŋ, nə sə fe'rə ni' awo də, <<A tsok fa yi yè'sə da? Bʉsə̀ a dʉk-a də, ŋàaŋ sə à sə və̀ bohòNwì fana yi nə fek fe'lə ves də, ànə geŋ vesùwèŋ kà yusə̀ Jon à sə cèep dzəm bʉ̀ʉ yà lɛ.
5 Eles começaram a raciocinar entre si, dizendo: Se dissermos: Do céu, ele dirá: Por que razão, pois, não crestes nele?
6 Nə ye sə̀' də a ye-a ŋga a dʉk də, ŋàaŋ sə à tesə bohòbwìŋ fana bwìiŋ nə təm ves bə lìs, bʉ̀ʉsə̀ wo à dzəm yàwo zìnə də Jon à ye ŋgà tsòhòbum Nwì.>>
6 Se, porém, dissermos: Dos homens, todo o povo nos apedrejará, porque está convencido de que João era profeta.
7 Fana wo dʉk fa nà' də wo ka mvwe' sə̀ yà' ànə və sə riŋ.
7 Responderam por fim que não sabiam de onde era.
8 Jisòs dʉk bwi fa wo ye sə̀' də, <<Ye də mʉ nə kà weŋ nsàp ŋàŋ nə̀ mʉ̀ tse' ŋgògʉ̀ bum yè'sə bə zeŋ nə sə̀' tsə̀'.>>
8 Replicou-lhes também Jesus: Nem eu vos direi com que direito faço estas coisas.
9 Ànə geŋ Jisòs ye ŋgòtsə̀' fa bʉ̀ʉ sə wèŋ gbʉ' nè'e də, <<Ŋwə̀ nəmòk à bì nzum ye, nə tes yà' bohòbʉ̀ʉ səmok də ya yà'wèeŋ nə sə lak yi. Yi ànə fa wo fana yi ye'e lo mvwe' lak mok, nə kə cum mam fo' mvə̀k sə̀sap.
9 Então Jesus propôs-lhes esta parábola: Um homem plantou uma vinha, arrendou-a a vinhateiros e ausentou-se por muito tempo para uma terra estranha.
10 Mvə̀k nə̀ ŋgòkʉp bum sə̀ mʉnzuù sə ànə kʉrə fana ŋgà nzum nə tum ŋgà fàk ye mòk də nà'a lo bohòbʉ̀ʉ sə̀ mʉnzuù yi sə, də yà'a fa yi ma nje. Bʉ̀ʉ sə wèŋ ləp yi, nə tum fəsə lo yi botu.
10 No tempo da colheita, enviou um servo aos vinhateiros para que lhe dessem do produto da vinha. Estes o feriram e o reenviaram de mãos vazias.
11 Yi tumsə fe'lə ŋgà fàk ye mòk. Wo ləp nà'nə sə̀', nə koksə nà' marè'tu vɛ'ɛ, nə tum fəsə lo nà' sə̀' botu.
11 Tornou a enviar outro servo; eles feriram também a este, ultrajaram-no e despediram-no sem coisa alguma.
12 Yi tum ŋgà fàk ye mòk sə̀' nə̀ tɛ'. Wo fa nà'nə mvwe', nə bɛ' fis gɛsə yi fo'.
12 Tornou a enviar um terceiro; feriram também este e expulsaram-no.
13 Fana ŋgà nzum nə dʉk də, <Mʉ gʉ kok yè'sə va? Mʉ tum lɛ mo àm nə̀ mʉ̀ dzəm yi wùriŋ nè'e, kàmòk wo yə-a də a yi, wo nə wəp li tsoŋ yi!>
13 Disse então o senhor da vinha: Que farei? Mandarei meu filho amado; talvez o respeitem.
14 Bʉ̀ʉ sə̀ mʉnzuù sə wèŋ ànə ye nà' fana wo dʉk mʉŋgorə̀ àwo anə də, <Nè'e ŋga'a monə̀ ndzə və̀ə yi nə̀ ŋkwà' ŋwə̀ nə kà-a ye, yi nə cum mvwe' kùu nà' yi nə. Vesùwèeŋ zə yi, ya bum ye sə ye mok sə̀ yàvès.>
14 Vendo-o, porém, os vinhateiros discorriam entre si e diziam: Este é o herdeiro; matemo-lo, para que se torne nossa a herança.
15 Ànə geŋ wo kə ko fis yi mʉnzuù anə, nə zə yi. Ye də ŋgà nzum nə nə gʉ bohòbʉ̀ʉ yè'sə wèŋ va?
15 E lançaram-no fora da vinha e mataram-no. Que lhes fará, pois, o dono da vinha?
16 Yi nə və kə zə bʉ̀ʉ sə̀ wo tse' nzum ye sə wèŋ, nə jəŋ fa nzum sə bohòbʉ̀ʉ mok sə̀ zok.>>
16 Virá e exterminará estes vinhateiros e dará a vinha a outros. A estas palavras, disseram: Que Deus não o permita!
17 Fana Jisòs kʉk ja'a wo jwaaŋ, nə fek wo də, <<Ye də yusə̀ wo à còm nòŋsə yà' ndzənə ŋwàk Nwì yè'e də yà? Də,
17 Mas Jesus, fixando o olhar neles, disse-lhes: Que quer dizer então o que está escrito: A pedra que os edificadores rejeitaram tornou-se a pedra angular {Sl 117,22}?
18 Ŋwə̀ nə̀ yi kə̀ gbʉ̀-a mʉnə lìs ànə, ŋgə̀ŋgàŋ tiiŋ sam zəzok, nə ye də a ye-a ŋga nà' gbʉ̀ ŋwə̀ nəmòk mʉni'ì fana nà' gok fam ŋgə̀ŋgàŋ.>>
18 Todo o que cair sobre esta pedra ficará despedaçado; e sobre quem ela cair, este será esmagado!
19 Ŋgàa yə'rə̀ lʉ̀k bə ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ wèŋ sə lap mandzə̀ də wo ko yi ghà nà'nə bʉ̀ʉsə̀ wo à rì də nà' màk fa gbʉ' ànə bohòwo. Fana megu də wo sə wəp də bwìiŋ nə jok.
19 Naquela mesma hora os príncipes dos sacerdotes e os escribas procuraram prendê-lo, mas temeram o povo. Tinham compreendido que se referia a eles ao propor essa parábola.
20 Ànə geŋ wo sə kʉk yi, nə tum fa yi mfʉəp sə̀ wo sə gʉ borə co wo bʉ̀ʉ sə̀ zìnə. Wo sə gʉ vɛ'nə də ya wo ko yi bə yumok sə̀ yi nə cep, ya wo fa yi bohòŋgàa fàak sə̀ wo tse' ŋàŋ mvwe' nze govənònə̀ fo' nə.
20 Puseram-se então a observá-lo e mandaram espiões que se disfarçassem em homens de bem, para armar-lhe ciladas e surpreendê-lo no que dizia, a fim de o entregarem à autoridade e ao poder do governador.
21 Wo fek yi də, <<Cicà, vès rì tse' də wù sə cèp, nə sə yə'rə fa bwìŋ yusə̀ yà'a zìnə; nə ye sə̀' də wu kà ŋwè gèm ko fagə̀, nə sə yə'rə fa bwìŋ bum sə̀ yà'a bə mandzə̀ Nwì bə zìnə.
21 Perguntaram-lhe eles: Mestre, sabemos que falas e ensinas com retidão e que, sem fazer acepção de pessoa alguma, ensinas o caminho de Deus segundo a verdade.
22 Vès dzəm də wu tsok-a ves, lʉ̀ʉk vesùwèŋ sə tsə̀' də, a bə̀boŋ co vès sə lak fa ŋkum Kaisà nə̀ mvwe' lak Rumà tas kè ka' ɛ?>>
22 É-nos permitido pagar o imposto ao imperador ou não?
23 Yi riŋ də yà' sə bʉə yi fana yi dʉk fa yà' də,
23 Jesus percebeu a astúcia e respondeu-lhes:
24 <<Wèeŋ jəŋ və fa mʉ-a mbàm mòk ɛ̀. Wo còm naaŋ mʉnə mbàm nə yè'e liŋ ndà, nə ye mbwa yè'e sə̀' si ndà?>> Wo də, <<A sə̀ ŋkum Kaisà.>>
24 Mostrai-me um denário. De quem leva a imagem e a inscrição? Responderam: De César.
25 Fana Jisòs dʉk də, <<Ŋ̀hŋ̀. Làk fa Kaisà yusə̀ yà'a sə̀ ye, nə fa Nwì yusə̀ yà'a sə̀ Nwì.>>
25 Então lhes disse: Dai, pois, a César o que é de César e a Deus o que é de Deus.
26 Fana wo kà yumok sə̀ co wo ko yi bə zeŋ mvwe' bwìŋ də yi cèp vɛ'ɛ tse'. Megu də wo ànə yuk mvə̀'nə̀ nà' cèp fəsə fa wo sə fana wo mərə, cù loho wo.
26 Assim não puderam surpreendê-lo em nenhuma de suas palavras diante do povo. Pelo contrário, admirados da sua resposta, tiveram que calar-se.
27 Bʉ̀ʉ mok sə̀ wo à sə to wo də bʉ̀ʉ Sadusì wèŋ à və̀ kə̀ tsèŋ yi. Bʉ̀ʉ yè'sə wèeŋ bʉ̀ʉ sə̀ wo dʉkgə̀ yàwo də kaco ŋwè lokok fe'lə mvwe' kpʉ yeŋ.
27 Alguns saduceus - que negam a ressurreição - aproximaram-se de Jesus e perguntaram-lhe:
28 Wo à və̀, nə fek yi də, <<Cicà, Musì à còm nə̀m fa ves lʉ̀k mòk də, a ye-a ŋga tə̀tàa ŋwə̀ nəmòk kpʉ me'rə-a ŋgwe ye ŋga bə nà' ka mwe tse' fana moma yee nə jə tsoŋ ŋwà nə, ya bə nà'a dzə fa tə̀tà ye nə̀ yi kpʉ nə bwe.
28 Mestre, Moisés prescreveu-nos: Se alguém morrer e deixar mulher, mas não deixar filhos, case-se com ela o irmão dele, e dê descendência a seu irmão.
29 Yumook yè' də bwema mok wèŋ à ye tu awo sàmba. Fana nə̀ mwè nə jəŋ ŋwàŋwè, nə kpʉ me'rə nà' ŋga bə nà' ka mwe tse'.
29 Ora, havia sete irmãos, o primeiro dos quais tomou uma mulher, mas morreu sem filhos.
30 Ŋwə̀ nə̀ ba jəŋ ŋwà nə, nə kpʉ me'rə nà' sə̀' vɛ'nə.
30 Casou-se com ela o segundo, mas também ele morreu sem filhos.
31 Ŋwə̀ nə̀ tɛ' jəŋ bwi ŋwà nə sə̀'. Yà' à mègù vɛ'nə tə̀tè wo sə̀ sàmba sə pwe' à kpʉ wes ŋga nə̀ mò'fis ka mwe bə ŋwà nə dzə.
31 Casou-se depois com ela o terceiro. E assim sucessivamente todos os sete, que morreram sem deixar filhos.
32 À cu, ŋwà nə kpʉ ye sə sə̀'.
32 Por fim, morreu também a mulher.
33 Ye də nùmbu nə̀ bwìiŋ nə̀ lòkok mvwe' kpʉ nə ye nùu, ŋwà ènə nə̀ ye ŋgwe ndà. Bʉsə̀ wo a jə yi wo sàmba pwe'fo'.>>
33 Na ressurreição, de qual deles será a mulher? Porque os sete a tiveram por mulher.
34 Jisòs dʉk fa wo də, <<Mbəmbam bə bə̀ba sə̀ niè' cugə̀ co ŋgwe bə ndum.
34 Jesus respondeu: Os filhos deste mundo casam-se e dão-se em casamento,
35 Megu də bʉ̀ʉ sə̀ wo kə̀kʉrə̀ ŋgòlòkok mvwe' kpʉ ghà ànə sə nə̀ kà gù mok cu fe'lə̀.
35 mas os que serão julgados dignos do século futuro e da ressurreição dos mortos não terão mulher nem marido.
36 Bʉsə̀ wo mok co masinjàa Nwì nə ye fe'lə bwe Nwì sə̀', njo nə̀ wo a lòkok mvwe' kpʉ.
36 Eles jamais poderão morrer, porque são iguais aos anjos e são filhos de Deus, porque são ressuscitados.
37 Musì nə à nìtsə̀' bə tu ye jəja də bwìiŋ nə̀ lòkok mvwe' kpʉ. Mvwe' sə̀ yi à còm bə nzak tʉ nə̀ mis à sə kʉə mbwa nà'a fana yi sə to Tà də nà'a Nwì Abràham, nə ye Nwì Azìk nə ye Nwì Jàkop. Nwì à cèp vɛ'nə ŋga wo à kpʉ lòlaŋ.
37 Por outra parte, que os mortos hão de ressuscitar é o que Moisés revelou na passagem da sarça ardente {Ex 3,6}, chamando ao Senhor: Deus de Abraão, Deus de Isaac, Deus de Jacó .
38 Yà'a sə nìtsə̀' də bʉ̀ʉ yè'sə cu fe'lə ŋwəm, njo nə̀ yi ka Nwì bʉ̀ kpʉkpʉ yeŋ, yi Nwì bʉ̀ʉ sə̀ wo cu ŋwəm. Bʉsə̀ bə tsətsərə̀ nə̀ Nwìi də, ndàaŋwè pwe' cu ŋwəm.>>
38 Ora, Deus não é Deus dos mortos, mas dos vivos; porque todos vivem para ele.
39 Ànə geŋ ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k mok wèŋ dʉk fa yi də, <<Cicà, yusə̀ wù cèp yà'sə bòwùriŋ.>>
39 Alguns dos escribas disseram, então: Mestre, falaste bem.
40 Bʉsə̀ ŋwè à ka nə̀ co nà' fek yi yumok mok ghʉ̀sə ja'a lok fʉ̀k.
40 E já não se atreviam a fazer-lhe pergunta alguma.
41 Ànə geŋ Jisòs fek wo də, <<Aco wo dʉk də ŋwə̀ nə̀ wo togə̀ yi də <Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ> nə ye ŋgwì bʉ̀ Devìd yè'sə va?
41 Jesus perguntou-lhes: Como se pode dizer que Cristo é filho de Davi?
42 Bʉsə̀ Devìd nə bə tu ye à cèp bə liŋ ŋwə̀ ènə ndzənə ŋwàk Sàam dʉk də,
42 Pois o próprio Davi, no livro dos Salmos, diz: Disse o Senhor a meu Senhor: Senta-te à minha direita,
43 tə̀tè mʉ nə gʉ bʉ̀ʉ sə̀ wo bɛ̀ŋgə̀ wu, wù nəŋ tes kù mʉ ni'ì wo ànə.>> >
43 até que eu ponha os teus inimigos por escabelo dos teus pés {Sl 109,1}.
44 A ye-a də Devìd nə sə to nà' də Tà, ye də aco yi ye bwi bohòDevìd anə mwe yè'sə valɛ?>>
44 Portanto, Davi o chama de Senhor! Como, pois, é ele seu filho?
45 Fana yi à cèp fa ŋgàa fàak ye wèŋ ŋga bwìŋ pwe'fo' sə yuk də,
45 Enquanto todo o povo o ouvia, disse a seus discípulos:
46 <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ bə ŋgàa yə'rə̀ lʉ̀k sə̀ wo dzəm ŋgòni tse' cə̀ək sə̀ sə̀sap, nə dzəm də bwìŋ cepsə kɛ'ca wo mʉntɛɛ̀ŋ, nə dzəm mvwe' ncum sə̀ bə̀boŋ mʉmvwe' ndap pìriyà, nə dzəm də a dzèŋ mvwe' ŋkàk, wo cum megu mvwe' sə̀ ya bwìiŋ wəp wo co bʉ̀ʉ sə̀ ghaŋ.
46 Guardai-vos dos escribas, que querem andar de roupas compridas e gostam das saudações nas praças públicas, das primeiras cadeiras nas sinagogas e dos primeiros lugares dos banquetes;
47 Wo lim zə bum bàa yepmfə wèŋ, nə sə gʉ bʉpsə ndap awo, nə sə gʉ basə pìriyàa sə̀ sə̀sap ŋgwàŋ. Ŋgə' nə̀ njàwo nə kə yam gha' pwe'fo' njo bum yè'sə.>>
47 que devoram as casas das viúvas, fingindo fazer longas orações. Eles receberão castigo mais rigoroso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.