Lucas 20
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Nùmbu mòk à ye ŋga Jisòs sə yə'rə bwìŋ, nə sə tsoho fa wo Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə mʉmvwe' ntòmbi ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə fana ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ bə ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k nə ye bʉ̀ ŋkwàha bʉ̀ʉ Jus wèŋ kə tseŋ yi.
1 Certo dia, Jesus estava no pátio do Templo ensinando o povo e anunciando o evangelho . Então chegaram ali alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei, junto com alguns líderes do povo,
2 Wo à və̀ə, wo fek yi də, <<Vès dzəm ŋgòrì də wù gʉ̀ bum yè'sə bə ŋàaŋ sə̀ fò? Kènə fa wu ŋàŋ ndà də wu gʉ yà' ɛ?>>
2 e perguntaram: — Diga para nós: com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
3 Yi dʉk fa fəsə yà'wèŋ də, <<Mʉ tse' ŋgòfek weŋ yusəmok yàm sə̀', wèeŋ tsok fa mʉ-a də,
3 Jesus respondeu:
4 mvwe' sə̀ Jon ànə jəŋ ŋàaŋ sə̀ ŋgòbàptɛsə bwìŋ fo' yà'a ànə və bohòNwì kè yà' ànə tesə bohòbwìŋ-ɛ?>>
4 Quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
5 Wo à yèto ŋgòcèp bə zeŋ, nə sə fe'rə ni' awo də, <<A tsok fa yi yè'sə da? Bʉsə̀ a dʉk-a də, ŋàaŋ sə à sə və̀ bohòNwì fana yi nə fek fe'lə ves də, ànə geŋ vesùwèŋ kà yusə̀ Jon à sə cèep dzəm bʉ̀ʉ yà lɛ.
5 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — O que é que vamos dizer? Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
6 Nə ye sə̀' də a ye-a ŋga a dʉk də, ŋàaŋ sə à tesə bohòbwìŋ fana bwìiŋ nə təm ves bə lìs, bʉ̀ʉsə̀ wo à dzəm yàwo zìnə də Jon à ye ŋgà tsòhòbum Nwì.>>
6 Mas, se dissermos que foram pessoas, esta multidão vai nos apedrejar, pois eles acham que João era profeta .
7 Fana wo dʉk fa nà' də wo ka mvwe' sə̀ yà' ànə və sə riŋ.
7 Por isso responderam: — Nós não sabemos quem deu autoridade a João para batizar.
8 Jisòs dʉk bwi fa wo ye sə̀' də, <<Ye də mʉ nə kà weŋ nsàp ŋàŋ nə̀ mʉ̀ tse' ŋgògʉ̀ bum yè'sə bə zeŋ nə sə̀' tsə̀'.>>
8 Jesus disse:
9 Ànə geŋ Jisòs ye ŋgòtsə̀' fa bʉ̀ʉ sə wèŋ gbʉ' nè'e də, <<Ŋwə̀ nəmòk à bì nzum ye, nə tes yà' bohòbʉ̀ʉ səmok də ya yà'wèeŋ nə sə lak yi. Yi ànə fa wo fana yi ye'e lo mvwe' lak mok, nə kə cum mam fo' mvə̀k sə̀sap.
9 Depois Jesus contou esta parábola para o povo:
10 Mvə̀k nə̀ ŋgòkʉp bum sə̀ mʉnzuù sə ànə kʉrə fana ŋgà nzum nə tum ŋgà fàk ye mòk də nà'a lo bohòbʉ̀ʉ sə̀ mʉnzuù yi sə, də yà'a fa yi ma nje. Bʉ̀ʉ sə wèŋ ləp yi, nə tum fəsə lo yi botu.
10 Quando chegou o tempo da colheita, ele mandou um empregado para receber a sua parte. Mas os lavradores bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
11 Yi tumsə fe'lə ŋgà fàk ye mòk. Wo ləp nà'nə sə̀', nə koksə nà' marè'tu vɛ'ɛ, nə tum fəsə lo nà' sə̀' botu.
11 O dono mandou outro empregado, mas eles também bateram nele, depois o trataram de modo vergonhoso e o mandaram de volta sem nada.
12 Yi tum ŋgà fàk ye mòk sə̀' nə̀ tɛ'. Wo fa nà'nə mvwe', nə bɛ' fis gɛsə yi fo'.
12 Então ele enviou um terceiro empregado, mas os lavradores também bateram nele e o expulsaram.
13 Fana ŋgà nzum nə dʉk də, <Mʉ gʉ kok yè'sə va? Mʉ tum lɛ mo àm nə̀ mʉ̀ dzəm yi wùriŋ nè'e, kàmòk wo yə-a də a yi, wo nə wəp li tsoŋ yi!>
13 Aí o dono da plantação pensou: “O que vou fazer? Já sei: vou mandar o meu filho querido. Tenho certeza de que vão respeitá-lo.”
14 Bʉ̀ʉ sə̀ mʉnzuù sə wèŋ ànə ye nà' fana wo dʉk mʉŋgorə̀ àwo anə də, <Nè'e ŋga'a monə̀ ndzə və̀ə yi nə̀ ŋkwà' ŋwə̀ nə kà-a ye, yi nə cum mvwe' kùu nà' yi nə. Vesùwèeŋ zə yi, ya bum ye sə ye mok sə̀ yàvès.>
14 — Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
15 Ànə geŋ wo kə ko fis yi mʉnzuù anə, nə zə yi. Ye də ŋgà nzum nə nə gʉ bohòbʉ̀ʉ yè'sə wèŋ va?
15 — Então eles jogaram o filho para fora da plantação e o mataram. Aí Jesus perguntou:
16 Yi nə və kə zə bʉ̀ʉ sə̀ wo tse' nzum ye sə wèŋ, nə jəŋ fa nzum sə bohòbʉ̀ʉ mok sə̀ zok.>>
16 Ele virá, matará aqueles homens e dará a plantação a outros lavradores. Então as pessoas que estavam ouvindo disseram: — Que Deus não permita que isso aconteça!
17 Fana Jisòs kʉk ja'a wo jwaaŋ, nə fek wo də, <<Ye də yusə̀ wo à còm nòŋsə yà' ndzənə ŋwàk Nwì yè'e də yà? Də,
17 Mas Jesus olhou bem para eles e disse:
18 Ŋwə̀ nə̀ yi kə̀ gbʉ̀-a mʉnə lìs ànə, ŋgə̀ŋgàŋ tiiŋ sam zəzok, nə ye də a ye-a ŋga nà' gbʉ̀ ŋwə̀ nəmòk mʉni'ì fana nà' gok fam ŋgə̀ŋgàŋ.>>
18 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
19 Ŋgàa yə'rə̀ lʉ̀k bə ŋgàa fa satikà' sə̀ ghaŋ wèŋ sə lap mandzə̀ də wo ko yi ghà nà'nə bʉ̀ʉsə̀ wo à rì də nà' màk fa gbʉ' ànə bohòwo. Fana megu də wo sə wəp də bwìiŋ nə jok.
19 Os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes sabiam que era contra eles que Jesus havia contado essa parábola e queriam prendê-lo ali mesmo, porém tinham medo do povo.
20 Ànə geŋ wo sə kʉk yi, nə tum fa yi mfʉəp sə̀ wo sə gʉ borə co wo bʉ̀ʉ sə̀ zìnə. Wo sə gʉ vɛ'nə də ya wo ko yi bə yumok sə̀ yi nə cep, ya wo fa yi bohòŋgàa fàak sə̀ wo tse' ŋàŋ mvwe' nze govənònə̀ fo' nə.
20 Então começaram a vigiar Jesus. Pagaram alguns homens para fazerem perguntas a ele. Eles deviam fingir que eram sinceros e procurar conseguir alguma prova contra Jesus. Assim os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes teriam uma desculpa para o prender e entregar nas mãos do Governador romano.
21 Wo fek yi də, <<Cicà, vès rì tse' də wù sə cèp, nə sə yə'rə fa bwìŋ yusə̀ yà'a zìnə; nə ye sə̀' də wu kà ŋwè gèm ko fagə̀, nə sə yə'rə fa bwìŋ bum sə̀ yà'a bə mandzə̀ Nwì bə zìnə.
21 Esses homens perguntaram: — Mestre, sabemos que aquilo que o senhor diz e ensina é certo. Sabemos também que o senhor não julga pela aparência e ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige.
22 Vès dzəm də wu tsok-a ves, lʉ̀ʉk vesùwèŋ sə tsə̀' də, a bə̀boŋ co vès sə lak fa ŋkum Kaisà nə̀ mvwe' lak Rumà tas kè ka' ɛ?>>
22 Diga: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
23 Yi riŋ də yà' sə bʉə yi fana yi dʉk fa yà' də,
23 Mas Jesus percebeu a má intenção deles e disse:
24 <<Wèeŋ jəŋ və fa mʉ-a mbàm mòk ɛ̀. Wo còm naaŋ mʉnə mbàm nə yè'e liŋ ndà, nə ye mbwa yè'e sə̀' si ndà?>> Wo də, <<A sə̀ ŋkum Kaisà.>>
24 — Tragam aqui uma moeda. De quem são o nome e a cara que estão gravados nela? — São do Imperador! — responderam eles.
25 Fana Jisòs dʉk də, <<Ŋ̀hŋ̀. Làk fa Kaisà yusə̀ yà'a sə̀ ye, nə fa Nwì yusə̀ yà'a sə̀ Nwì.>>
25 Então Jesus disse:
26 Fana wo kà yumok sə̀ co wo ko yi bə zeŋ mvwe' bwìŋ də yi cèp vɛ'ɛ tse'. Megu də wo ànə yuk mvə̀'nə̀ nà' cèp fəsə fa wo sə fana wo mərə, cù loho wo.
26 Eles não puderam conseguir nenhuma prova contra Jesus diante do povo. Por isso ficaram calados, admirados com a resposta dele.
27 Bʉ̀ʉ mok sə̀ wo à sə to wo də bʉ̀ʉ Sadusì wèŋ à və̀ kə̀ tsèŋ yi. Bʉ̀ʉ yè'sə wèeŋ bʉ̀ʉ sə̀ wo dʉkgə̀ yàwo də kaco ŋwè lokok fe'lə mvwe' kpʉ yeŋ.
27 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus
28 Wo à və̀, nə fek yi də, <<Cicà, Musì à còm nə̀m fa ves lʉ̀k mòk də, a ye-a ŋga tə̀tàa ŋwə̀ nəmòk kpʉ me'rə-a ŋgwe ye ŋga bə nà' ka mwe tse' fana moma yee nə jə tsoŋ ŋwà nə, ya bə nà'a dzə fa tə̀tà ye nə̀ yi kpʉ nə bwe.
28 e disseram: — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte
29 Yumook yè' də bwema mok wèŋ à ye tu awo sàmba. Fana nə̀ mwè nə jəŋ ŋwàŋwè, nə kpʉ me'rə nà' ŋga bə nà' ka mwe tse'.
29 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
30 Ŋwə̀ nə̀ ba jəŋ ŋwà nə, nə kpʉ me'rə nà' sə̀' vɛ'nə.
30 Então o segundo casou com a viúva,
31 Ŋwə̀ nə̀ tɛ' jəŋ bwi ŋwà nə sə̀'. Yà' à mègù vɛ'nə tə̀tè wo sə̀ sàmba sə pwe' à kpʉ wes ŋga nə̀ mò'fis ka mwe bə ŋwà nə dzə.
31 e depois, o terceiro. E assim a mesma coisa aconteceu com os sete irmãos, isto é, todos morreram sem deixar filhos.
32 À cu, ŋwà nə kpʉ ye sə sə̀'.
32 Depois a mulher também morreu.
33 Ye də nùmbu nə̀ bwìiŋ nə̀ lòkok mvwe' kpʉ nə ye nùu, ŋwà ènə nə̀ ye ŋgwe ndà. Bʉsə̀ wo a jə yi wo sàmba pwe'fo'.>>
33 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
34 Jisòs dʉk fa wo də, <<Mbəmbam bə bə̀ba sə̀ niè' cugə̀ co ŋgwe bə ndum.
34 Jesus respondeu:
35 Megu də bʉ̀ʉ sə̀ wo kə̀kʉrə̀ ŋgòlòkok mvwe' kpʉ ghà ànə sə nə̀ kà gù mok cu fe'lə̀.
35 Mas as pessoas que merecem alcançar a ressurreição e a vida futura não vão casar lá,
36 Bʉsə̀ wo mok co masinjàa Nwì nə ye fe'lə bwe Nwì sə̀', njo nə̀ wo a lòkok mvwe' kpʉ.
36 pois serão como os anjos e não poderão morrer. Serão filhos de Deus porque ressuscitaram.
37 Musì nə à nìtsə̀' bə tu ye jəja də bwìiŋ nə̀ lòkok mvwe' kpʉ. Mvwe' sə̀ yi à còm bə nzak tʉ nə̀ mis à sə kʉə mbwa nà'a fana yi sə to Tà də nà'a Nwì Abràham, nə ye Nwì Azìk nə ye Nwì Jàkop. Nwì à cèp vɛ'nə ŋga wo à kpʉ lòlaŋ.
37 E Moisés mostra claramente que os mortos serão ressuscitados. Quando fala do espinheiro que estava em fogo, ele escreve que o Senhor é “o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.”
38 Yà'a sə nìtsə̀' də bʉ̀ʉ yè'sə cu fe'lə ŋwəm, njo nə̀ yi ka Nwì bʉ̀ kpʉkpʉ yeŋ, yi Nwì bʉ̀ʉ sə̀ wo cu ŋwəm. Bʉsə̀ bə tsətsərə̀ nə̀ Nwìi də, ndàaŋwè pwe' cu ŋwəm.>>
38 Isso mostra que Deus é Deus dos vivos e não dos mortos, pois para ele todos estão vivos.
39 Ànə geŋ ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k mok wèŋ dʉk fa yi də, <<Cicà, yusə̀ wù cèp yà'sə bòwùriŋ.>>
39 Aí alguns mestres da Lei disseram: — Boa resposta, Mestre!
40 Bʉsə̀ ŋwè à ka nə̀ co nà' fek yi yumok mok ghʉ̀sə ja'a lok fʉ̀k.
40 E não tinham coragem de lhe fazer mais perguntas.
41 Ànə geŋ Jisòs fek wo də, <<Aco wo dʉk də ŋwə̀ nə̀ wo togə̀ yi də <Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ> nə ye ŋgwì bʉ̀ Devìd yè'sə va?
41 Em seguida Jesus perguntou a eles:
42 Bʉsə̀ Devìd nə bə tu ye à cèp bə liŋ ŋwə̀ ènə ndzənə ŋwàk Sàam dʉk də,
42 Pois o próprio Davi diz assim no livro de Salmos:
43 tə̀tè mʉ nə gʉ bʉ̀ʉ sə̀ wo bɛ̀ŋgə̀ wu, wù nəŋ tes kù mʉ ni'ì wo ànə.>> >
43 até que eu ponha os seus inimigos
44 A ye-a də Devìd nə sə to nà' də Tà, ye də aco yi ye bwi bohòDevìd anə mwe yè'sə valɛ?>>
44 Se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
45 Fana yi à cèp fa ŋgàa fàak ye wèŋ ŋga bwìŋ pwe'fo' sə yuk də,
45 O povo todo estava escutando, e Jesus disse aos discípulos:
46 <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ bə ŋgàa yə'rə̀ lʉ̀k sə̀ wo dzəm ŋgòni tse' cə̀ək sə̀ sə̀sap, nə dzəm də bwìŋ cepsə kɛ'ca wo mʉntɛɛ̀ŋ, nə dzəm mvwe' ncum sə̀ bə̀boŋ mʉmvwe' ndap pìriyà, nə dzəm də a dzèŋ mvwe' ŋkàk, wo cum megu mvwe' sə̀ ya bwìiŋ wəp wo co bʉ̀ʉ sə̀ ghaŋ.
46 — Cuidado com os
47 Wo lim zə bum bàa yepmfə wèŋ, nə sə gʉ bʉpsə ndap awo, nə sə gʉ basə pìriyàa sə̀ sə̀sap ŋgwàŋ. Ŋgə' nə̀ njàwo nə kə yam gha' pwe'fo' njo bum yè'sə.>>
47 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçar, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.