Lucas 19
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Jisòs ànə kə ni mvwe' lak Jèrikù, fana nə sə gi ŋgòcà lòo.
1 Jesus entrou em Jericó e atravessava a cidade.
2 Ŋwə̀ nəmòk ànə ye fo' nə̀ liŋ yee də Sàkiyò. Yi ànə ye ŋkum ŋgàa ko mbàam tas mòk nə̀ ghaŋ yi, nə ye sə̀' ŋgà ghàk.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos cobradores de impostos.
3 Yi lap co yi ye Jisòs, mandzə̀ kà ye bʉ̀ʉsə̀ bwìŋ à ye fo' wùriŋ fana yi ye bwi ye ŋwə̀ nə̀ lə̀m.
3 Tentava ver Jesus, mas era baixo demais e não conseguia olhar por cima da multidão.
4 Ànə geŋ yi caŋ lo mantombì, nə kə kok tʉ mòk nə̀ wo to nà' də Sikamòdə ya yi ye nà', bʉ̀ʉsə̀ Jisòs nə ànə ye ŋgòcà ma nà'nə.
4 Por isso, correu adiante e subiu numa figueira-brava, no caminho por onde Jesus passaria.
5 Jisòs ànə kə wɛs mvwe' sə fana yi kʉk kok gesə lo mbwa, nə dʉk fa nà' də, <<Sàkiyò, suhu tsoŋ mbwa nə̀nàk bʉ̀ʉsə̀ mʉ nə nooŋ ntinə nè'e mʉ nda'à wù.>>
5 Quando Jesus chegou ali, olhou para cima e disse: “Zaqueu, desça depressa! Hoje devo hospedar-me em sua casa”.
6 Ànə geŋ yi suhu tsoŋ nə̀nàk, nə kə jəŋ nà' bə kwəkwa.
6 Sem demora, Zaqueu desceu e, com alegria, recebeu Jesus em sua casa.
7 Bwìŋ ànə ye vɛ'nə fana wo ŋwəm wes wo pwe' də, <<Yi lòŋgòkə̀ nòoŋ bə ŋwə̀ nə̀ yi ŋgà gʉ̀ bʉp.>>
7 Ao ver isso, o povo começou a se queixar: “Ele foi se hospedar na casa de um pecador!”.
8 Sàkiyònə lokok dʉk fa Tà nə də, <<Yeè Tà, mʉ nə gapsə bum am mʉtsətsə'rə̀ bə tsətsə'rə̀, nə fa mamòk bohòŋgàa jìŋ wèŋ. A ye-a ŋga mʉ̀ a limzʉ yu ŋwə̀ nəmòk fana mʉ nə lak fəsə fa yi yà' kɛ̀' kwè.>>
8 Enquanto isso, Zaqueu se levantou e disse: “Senhor, darei metade das minhas riquezas aos pobres. E, se explorei alguém na cobrança de impostos, devolverei quatro vezes mais!”.
9 Jisòs dʉk fa nà' də, <<Lùŋ və̀ mʉmvwe' ndap nè'e ntinə, bʉ̀ʉsə̀ wu mo Abràham sə̀'.
9 Jesus respondeu: “Hoje chegou a salvação a esta casa, pois este homem também é filho de Abraão.
10 A yè'sə də mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ̀ a və̀ ŋgòkə̀ làp nə luŋsə bʉ̀ʉ sə̀ wo à bisə.>>
10 Porque o Filho do Homem veio buscar e salvar os perdidos”.
11 Mʉmvə̀'nə̀ bʉ̀ʉ sə wèŋ à sə yu'rə bum yè'sə fana yi tsok fa mali wo gbʉ' mòk. Ànə ye ŋga yi kʉəp lòJòrosalèm fana bʉ̀ʉ sə̀ bə yà'wèŋ à ye sə, à sə tsəm yàwo də gaŋ ŋkum sə̀ Nwì sə nə yəəŋ ghà nà'nə.
11 A multidão estava atenta ao que Jesus dizia. Então, como ele se aproximava de Jerusalém, contou-lhes uma parábola, pois o povo achava que o reino de Deus começaria de imediato.
12 Fana yi dʉk də, <<Ŋwə̀ nəmòk à ye nə̀ yi à tesə mʉ ntòmbii ŋkum. Yi lòmvwe' lak mok sə̀ sə̀sap də wo kə koksə yi gaŋ ya yi bwi və la'à yi.
12 Disse ele: “Um nobre foi chamado a um país distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Yi benə bwe fàak ye wèŋ bwìŋ hum, nə fa wo mbàm ncùhù hum. Yi dʉk fa yà' də yà'a sə ywiŋ seŋ bum bə zeŋ tè yi bwi foho və.
13 Antes de partir, reuniu dez de seus servos e deu a cada um deles dez moedas de prata, dizendo: ‘Invistam esse dinheiro enquanto eu estiver fora’.
14 Ànə geŋ bʉ̀ʉ lak ŋkwà' ŋwə̀ nə wèŋ bɛŋ yi. Wo tum lo bʉ̀ʉ mok wèŋ maŋkwɛ̀ɛŋ yi bə ntirə̀ də, <Vès ka dzəm də ŋwə̀ ànə ye ŋkum àvès dzəm.>
14 Seu povo, porém, o odiava, e enviou uma delegação atrás dele para dizer: ‘Não queremos que ele seja nosso rei’.
15 <<Ànə geŋ wo koksə yi gaŋ sə, yi bwi foho və. Yi to benə bwe fàak sə̀ yi ànə fa wo mbàm sə, də ya yi ja'a də yà' a tse' swe' mbàm sʉ̀ nɛ.
15 “Depois de ser coroado, ele voltou e chamou os servos aos quais tinha confiado o dinheiro, pois queria saber quanto haviam lucrado.
16 Ŋwə̀ nə̀ mantombì à və̀ə, nə dʉk də, <Tà, mbàm nə̀ wù a fa mʉ mò'fis nə a bʉ̀ʉŋ mok hum.>
16 O primeiro servo informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu dez vezes a quantia recebida.
17 Ŋkwà' ŋwə̀ nə kwasə nà' də, <Wusùkù', mo àm-a', wù gʉ̀ bə̀boŋ. Wù nìtsə̀' zìnə yòbə mʉyu nə̀ nà'a momjo laŋ, fana mʉ gʉ wu ŋga'a ŋgòkotse' buhu lak hum.>
17 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você é um bom servo. Foi fiel no pouco que lhe confiei e, como recompensa, governará dez cidades.’
18 Ŋwə̀ nə̀ ba à və̀ə, nə dʉk də, <Tà, mbàm nə̀ mò'fis nə, a bʉ̀ʉŋ mok tàŋ.>
18 “O servo seguinte informou: ‘Senhor, investi seu dinheiro, e ele rendeu cinco vezes a quantia recebida’.
19 Yi dʉk fa nà' də, <Wù tse' yòsə̀' buhu lak tàŋ.>
19 “‘Muito bem!’, disse o rei. ‘Você governará cinco cidades.’
20 Mòk à və̀ sə̀', nə dʉk ye də, <Tà, mbàm yònə nè', mʉ̀ a kì lòksə nà' ndzənə gàcə̀k.
20 “O terceiro servo, porém, trouxe de volta apenas a quantia recebida e disse: ‘Senhor, escondi seu dinheiro para mantê-lo seguro.
21 Bʉsə̀ mʉ̀ a sə wəp də wu nsàp ŋwə̀ nə̀ wù gʉ wùriŋ. Wu te'e jəgə̀ yusə̀ wù anə ka noŋsə, nə sə kʉp jəŋ yusə̀ wù à ka wù bi.>
21 Tive medo, pois o senhor é um homem severo. Toma o que não lhe pertence e colhe o que não plantou’.
22 Yi dʉk fəsə fa nà' də, <Mʉmvə̀'nə̀ wù cèp də mʉ nsàp ŋwə̀ nə̀ vɛ'nə yà'sə, mʉ nə sak wu sə̀' vɛ'nə. Wu mo nə̀ bʉp! Wù rìŋ də mʉ ŋwə̀ nə̀ mʉ̀ gʉ wùriŋ, nə̀ mʉ te'e jəgə̀ yusə̀ mʉ̀ à ka noŋsə; mʉ̀ sə kʉp mvwe' sə̀ mʉ̀ à ka bi àlaa?
22 “‘Servo mau!’, exclamou o senhor. ‘Suas próprias palavras o condenam. Se você sabia que sou homem severo, que tomo o que não me pertence e colho o que não plantei,
23 Nə gʉ va bwɛ̀rɛ wù à kə̀ gèsə fa mʉ mbàm am sə mvwe' ŋgwa' mòk, də ya mʉ və̀ ŋgòjə yà', ŋga mʉ swe' na mbwa-ɛ?>
23 por que não depositou meu dinheiro? Pelo menos eu teria recebido os juros.’
24 Yi bʉʉŋ dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' sə wèŋ də, <Wèeŋ fep fis jəŋ ncùhù nə̀ bohòyi nə, nə fa nà' bohòŋwə̀ nə̀ yi nə tse' fa' ncùhù hum nà'a.>
24 “Então, voltando-se para os outros que estavam ali perto, o rei ordenou: ‘Tomem o dinheiro deste servo e deem ao que tem dez moedas.
25 Wo dʉk fa yi də, <Tà, yi tse' ncùhù hum ye laŋ!>
25 “‘Mas senhor!’, disseram eles. ‘Ele já tem dez!’
26 Ŋkwà' ŋwə̀ nə də, <Mʉ tsok fa weŋ də ŋwə̀ nə̀ yi tse'-a yo fana wo nə naaŋ yamsə fa yi mok. Nə ye də bohòŋwə̀ nə̀ yi ka ye yumok tse' nə, a megu-a sə̀ mʉyu nə̀ jo nə̀ yi tse' nà' nə, wo nə jəŋ fis gɛsə nà' ndzə bohòyi anə fo'.
26 “Então o rei respondeu: ‘Sim, ao que tem, mais lhe será dado; mas do que nada tem, até o que tem lhe será tomado.
27 A ŋga'a mok bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo sə bɛ̀ŋ mʉ də mʉ nə kà ŋkum awo ye yè'e wèŋ. Wèeŋ jəŋ və wo fɛn, nə sʉə wo mʉlisə̀ mʉ̀.> >>
27 E, quanto a esses meus inimigos que não queriam que eu fosse seu rei, tragam-nos aqui e executem-nos na minha presença’”.
28 Jisòs ànə cep wes yè'sə fana yi sə lo mantombì ŋgòkok lòmʉ Jòrosalèm.
28 Depois de contar essa história, Jesus prosseguiu rumo a Jerusalém.
29 Yi à kʉəp və̀ mvwe' lak Befà bə Betanì fana wo wɛsə və mvwe' nda Olìp. Yi tumsə gesə ŋgàa fàak ye ba.
29 Quando chegou a Betfagé e Betânia, próximo ao monte das Oliveiras, enviou dois de seus discípulos.
30 Yi dʉk fa yà'wèŋ də, <<Wèeŋ du mvwe' lak sə̀ ndzə yà'a, wèeŋ sə nikok lòntɛ̀ŋ, wèŋ ye mvomndè' mòk nə̀ ŋwè ka nà' kok yuk; wèŋ fiŋ jəŋ və nà' fɛn.
30 “Vão àquele povoado adiante”, disse ele. “Assim que entrarem, verão amarrado ali um jumentinho no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no para cá.
31 A ye-a ŋga ŋwə̀ mòk fek weŋ də wèŋ sə fì nà' bʉ̀ʉ yàlɛ fana wèŋ dʉk fa yi də, <Tà tse' fàk bə zeŋ.> >>
31 Se alguém perguntar: ‘Por que estão soltando o jumentinho?’, respondam apenas: ‘O Senhor precisa dele’.”
32 Bʉ̀ʉ sə̀ yi à tum sə à lòo, nə kə ye megu sə̀' mvə̀'nə̀ yi dʉk wo sə.
32 Eles foram e encontraram o jumentinho, exatamente como Jesus tinha dito.
33 Mvə̀'nə̀ wo à sə fìrə mvomndè' nə fana ŋwə̀ nə̀ yi tse' nà' nə fek wo də, <<Wèŋ sə fìrə mvomndè' nə bʉ̀ʉ yà?>>
33 E, enquanto o desamarravam, seus donos perguntaram: “Por que estão soltando o jumentinho?”.
34 Wo dʉk fa yi də, <<Tà tse' fàk bə zeŋ.>>
34 Os discípulos responderam: “O Senhor precisa dele”.
35 Ànə geŋ wo jəŋ və fa Jisòs nà'. Wo fweŋ cə̀ək awo, nə naaŋ fa mvomndè' nə mʉŋkwɛɛ̀ŋ, nə cumsə Jisòs mbwa.
35 Então trouxeram o jumentinho e lançaram seus mantos sobre o animal, para que Jesus montasse nele.
36 Mʉmvə̀'nə̀ yi à sə kok lònà' fana wo fweŋ noŋsə lo cə̀ək awo sə mandzə̀ anə.
36 À medida que Jesus ia passando, as multidões espalhavam seus mantos ao longo do caminho diante dele.
37 Wo ànə kʉəp və Jòrosalèm, ŋga wo sə suhu tsə mok nda Olìp nə fana maŋgo bʉ̀ nə̀ wo à sə yù yi nə wèŋ ye ŋgòkwa, nə sə fuŋ kuksə Nwì bə nsàap bum maŋgəŋgèeŋ sə̀ wo yə sə.
37 Quando ele chegou próximo à descida do monte das Oliveiras, seus seguidores começaram a gritar e a cantar enquanto o acompanhavam, louvando a Deus por todos os milagres maravilhosos que tinham visto.
38 Wo sə dʉk də, <<Nwìi se ŋkum nə̀ yi və̀ mʉnə liŋ Tà! Fifi ye mʉbu, kə̀kʉ̀ksə̀ə ye bohòNwì nə̀ yi yam càsə yà lòoŋ fo'.>>
38 “Bendito é o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e glória nas maiores alturas!”.
39 Ànə geŋ bʉ̀ʉ Faràsi mok sə̀ wo à ye sə̀' mʉŋgorə̀ anə dʉk fa Jisòs də, <<Cicà, jwa bwe yo yè'e də wo cum gəe'.>>
39 Alguns dos fariseus que estavam entre a multidão disseram: “Mestre, repreenda seus seguidores por dizerem estas coisas!”.
40 Jisòs dʉk fa wo də, <<Mʉ tsok fa weŋ də wo cu-a gəe', lìis yè'e cep cù.>>
40 Ele, porém, respondeu: “Se eles se calarem, as próprias pedras clamarão!”.
41 Yi ànə kʉəp və, nə ye ntʉm lak nə fana yi yeto ŋgòwa fa nà' də,
41 Quando Jesus se aproximou de Jerusalém e viu a cidade, começou a chorar.
42 <<Anə ye-a ŋga'a də wù riŋ yusə̀ aco yà' jəŋ və fifi bwɛ̀rà. Megu də kaco lis yo ye yà' ŋga'a yeŋ.
42 “Como eu gostaria que hoje você compreendesse o caminho para a paz!”, disse ele. “Agora, porém, isso está oculto a seus olhos.
43 Nùmbu mòk sə və̀ bohòwù, nə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo sə bɛ̀ŋ wuu nə və dzè' bohòwù, nə gʉm dzooŋ wu ŋgʉŋ ma nə̀ fòpwe'.
43 Chegará o tempo em que seus inimigos construirão rampas para atacar seus muros e a rodearão e apertarão o cerco por todos os lados.
44 Wo kʉəmsə mak mbàandap yo sə nze, nə le' mak bʉ̀ʉ yo bə bwe yo sə̀ wo cu mʉmvwe' və̀əm ndap yo sə pwe'. Wo nə kà lìs nə̀ mò'fis mʉnə mòk mè'rə naaŋ bʉ̀ʉsə̀ wù à ka ghà nə̀ Nwì à kə̀ kɛ' yə weŋ nə riŋ.>>
44 Esmagarão você e seus filhos e não deixarão pedra sobre pedra, pois você não reconheceu que Deus a visitou.”
45 Ànə geŋ yi kə ni lo mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə, nə sə bɛ'fis bʉ̀ʉ sə̀ wo sə sèeŋ bum mbwa.
45 Então Jesus entrou no templo e começou a expulsar os que ali vendiam,
46 Yi sə cep də, <<Wo à còm nòŋsə ndzənə ŋwàk Nwì, sə kum ndap Nwì nə̀ ghaŋ ènə də, <Ndap nə̀ njàm nə, nə ye ndap nə̀ ŋgòlɛŋ mbwa pìriyà;> fana wèŋ jə bʉ̀sə nà' ndap ŋgàa yə̀ wèŋ.>>
46 dizendo: “As Escrituras declaram: ‘Meu templo será casa de oração’, mas vocês o transformaram num esconderijo de ladrões!”.
47 Yi à sə yə'rə bwìŋ mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə nùumbu pwe'. Ŋgàa fa satikà' bə ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k bə bʉ̀ʉ sə̀ ghaŋ sə wèŋ sə lap ŋgòzə yi.
47 Jesus ensinava todos os dias no templo, mas os principais sacerdotes, os mestres da lei e outros líderes do povo planejavam matá-lo.
48 Wo kà yusə̀ co wo gʉ sə rì bʉ̀ʉsə̀ bwìŋ pwe' à dzəm tse' mègù ncèp nə̀ nje nə.
48 Contudo, não conseguiam pensar num modo de fazê-lo, pois o povo ouvia atentamente tudo que ele dizia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.