Lucas 19
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVI
1 Jisòs ànə kə ni mvwe' lak Jèrikù, fana nə sə gi ŋgòcà lòo.
1 Jesus entrou em Jericó, e atravessava a cidade.
2 Ŋwə̀ nəmòk ànə ye fo' nə̀ liŋ yee də Sàkiyò. Yi ànə ye ŋkum ŋgàa ko mbàam tas mòk nə̀ ghaŋ yi, nə ye sə̀' ŋgà ghàk.
2 Havia ali um homem rico chamado Zaqueu, chefe dos publicanos.
3 Yi lap co yi ye Jisòs, mandzə̀ kà ye bʉ̀ʉsə̀ bwìŋ à ye fo' wùriŋ fana yi ye bwi ye ŋwə̀ nə̀ lə̀m.
3 Ele queria ver quem era Jesus, mas, sendo de pequena estatura, não o conseguia, por causa da multidão.
4 Ànə geŋ yi caŋ lo mantombì, nə kə kok tʉ mòk nə̀ wo to nà' də Sikamòdə ya yi ye nà', bʉ̀ʉsə̀ Jisòs nə ànə ye ŋgòcà ma nà'nə.
4 Assim, correu adiante e subiu numa figueira brava para vê-lo, pois Jesus ia passar por ali.
5 Jisòs ànə kə wɛs mvwe' sə fana yi kʉk kok gesə lo mbwa, nə dʉk fa nà' də, <<Sàkiyò, suhu tsoŋ mbwa nə̀nàk bʉ̀ʉsə̀ mʉ nə nooŋ ntinə nè'e mʉ nda'à wù.>>
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e lhe disse: "Zaqueu, desça depressa. Quero ficar em sua casa hoje".
6 Ànə geŋ yi suhu tsoŋ nə̀nàk, nə kə jəŋ nà' bə kwəkwa.
6 Então ele desceu rapidamente e o recebeu com alegria.
7 Bwìŋ ànə ye vɛ'nə fana wo ŋwəm wes wo pwe' də, <<Yi lòŋgòkə̀ nòoŋ bə ŋwə̀ nə̀ yi ŋgà gʉ̀ bʉp.>>
7 Todo o povo viu isso e começou a se queixar: "Ele se hospedou na casa de um ‘pecador’ ".
8 Sàkiyònə lokok dʉk fa Tà nə də, <<Yeè Tà, mʉ nə gapsə bum am mʉtsətsə'rə̀ bə tsətsə'rə̀, nə fa mamòk bohòŋgàa jìŋ wèŋ. A ye-a ŋga mʉ̀ a limzʉ yu ŋwə̀ nəmòk fana mʉ nə lak fəsə fa yi yà' kɛ̀' kwè.>>
8 Mas Zaqueu levantou-se e disse ao Senhor: "Olha, Senhor! Estou dando a metade dos meus bens aos pobres; e se de alguém extorqui alguma coisa, devolverei quatro vezes mais".
9 Jisòs dʉk fa nà' də, <<Lùŋ və̀ mʉmvwe' ndap nè'e ntinə, bʉ̀ʉsə̀ wu mo Abràham sə̀'.
9 Jesus lhe disse: "Hoje houve salvação nesta casa! Porque este homem também é filho de Abraão.
10 A yè'sə də mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ̀ a və̀ ŋgòkə̀ làp nə luŋsə bʉ̀ʉ sə̀ wo à bisə.>>
10 Pois o Filho do homem veio buscar e salvar o que estava perdido".
11 Mʉmvə̀'nə̀ bʉ̀ʉ sə wèŋ à sə yu'rə bum yè'sə fana yi tsok fa mali wo gbʉ' mòk. Ànə ye ŋga yi kʉəp lòJòrosalèm fana bʉ̀ʉ sə̀ bə yà'wèŋ à ye sə, à sə tsəm yàwo də gaŋ ŋkum sə̀ Nwì sə nə yəəŋ ghà nà'nə.
11 Estando eles a ouvi-lo, Jesus passou a contar-lhes uma parábola, porque estava perto de Jerusalém e o povo pensava que o Reino de Deus ia se manifestar de imediato.
12 Fana yi dʉk də, <<Ŋwə̀ nəmòk à ye nə̀ yi à tesə mʉ ntòmbii ŋkum. Yi lòmvwe' lak mok sə̀ sə̀sap də wo kə koksə yi gaŋ ya yi bwi və la'à yi.
12 Ele disse: "Um homem de nobre nascimento foi para uma terra distante para ser coroado rei e depois voltar.
13 Yi benə bwe fàak ye wèŋ bwìŋ hum, nə fa wo mbàm ncùhù hum. Yi dʉk fa yà' də yà'a sə ywiŋ seŋ bum bə zeŋ tè yi bwi foho və.
13 Então, chamou dez dos seus servos e lhes deu dez minas. Disse ele: ‘Façam esse dinheiro render até à minha volta’.
14 Ànə geŋ bʉ̀ʉ lak ŋkwà' ŋwə̀ nə wèŋ bɛŋ yi. Wo tum lo bʉ̀ʉ mok wèŋ maŋkwɛ̀ɛŋ yi bə ntirə̀ də, <Vès ka dzəm də ŋwə̀ ànə ye ŋkum àvès dzəm.>
14 "Mas os seus súditos o odiavam e depois enviaram uma delegação para lhe dizer: ‘Não queremos que este homem seja nosso rei’.
15 <<Ànə geŋ wo koksə yi gaŋ sə, yi bwi foho və. Yi to benə bwe fàak sə̀ yi ànə fa wo mbàm sə, də ya yi ja'a də yà' a tse' swe' mbàm sʉ̀ nɛ.
15 "Contudo, foi feito rei e voltou. Então mandou chamar os servos a quem dera o dinheiro, a fim de saber quanto tinham lucrado.
16 Ŋwə̀ nə̀ mantombì à və̀ə, nə dʉk də, <Tà, mbàm nə̀ wù a fa mʉ mò'fis nə a bʉ̀ʉŋ mok hum.>
16 "O primeiro veio e disse: ‘Senhor, a tua mina rendeu outras dez’.
17 Ŋkwà' ŋwə̀ nə kwasə nà' də, <Wusùkù', mo àm-a', wù gʉ̀ bə̀boŋ. Wù nìtsə̀' zìnə yòbə mʉyu nə̀ nà'a momjo laŋ, fana mʉ gʉ wu ŋga'a ŋgòkotse' buhu lak hum.>
17 " ‘Muito bem, meu bom servo! ’, respondeu o seu senhor. ‘Por ter sido confiável no pouco, governe sobre dez cidades’.
18 Ŋwə̀ nə̀ ba à və̀ə, nə dʉk də, <Tà, mbàm nə̀ mò'fis nə, a bʉ̀ʉŋ mok tàŋ.>
18 "O segundo veio e disse: ‘Senhor, a tua mina rendeu cinco vezes mais’.
19 Yi dʉk fa nà' də, <Wù tse' yòsə̀' buhu lak tàŋ.>
19 "O seu senhor respondeu: ‘Também você, encarregue-se de cinco cidades’.
20 Mòk à və̀ sə̀', nə dʉk ye də, <Tà, mbàm yònə nè', mʉ̀ a kì lòksə nà' ndzənə gàcə̀k.
20 "Então veio outro servo e disse: ‘Senhor, aqui está a tua mina; eu a conservei guardada num pedaço de pano.
21 Bʉsə̀ mʉ̀ a sə wəp də wu nsàp ŋwə̀ nə̀ wù gʉ wùriŋ. Wu te'e jəgə̀ yusə̀ wù anə ka noŋsə, nə sə kʉp jəŋ yusə̀ wù à ka wù bi.>
21 Tive medo, porque és um homem severo. Tiras o que não puseste e colhes o que não semeaste’.
22 Yi dʉk fəsə fa nà' də, <Mʉmvə̀'nə̀ wù cèp də mʉ nsàp ŋwə̀ nə̀ vɛ'nə yà'sə, mʉ nə sak wu sə̀' vɛ'nə. Wu mo nə̀ bʉp! Wù rìŋ də mʉ ŋwə̀ nə̀ mʉ̀ gʉ wùriŋ, nə̀ mʉ te'e jəgə̀ yusə̀ mʉ̀ à ka noŋsə; mʉ̀ sə kʉp mvwe' sə̀ mʉ̀ à ka bi àlaa?
22 "O seu senhor respondeu: ‘Eu o julgarei pelas suas próprias palavras, servo mau! Você sabia que sou homem severo, que tiro o que não pus e colho o que não semeei.
23 Nə gʉ va bwɛ̀rɛ wù à kə̀ gèsə fa mʉ mbàm am sə mvwe' ŋgwa' mòk, də ya mʉ və̀ ŋgòjə yà', ŋga mʉ swe' na mbwa-ɛ?>
23 Então, por que não confiou o meu dinheiro ao banco? Assim, quando eu voltasse o receberia com os juros’.
24 Yi bʉʉŋ dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ wo à ye fo' sə wèŋ də, <Wèeŋ fep fis jəŋ ncùhù nə̀ bohòyi nə, nə fa nà' bohòŋwə̀ nə̀ yi nə tse' fa' ncùhù hum nà'a.>
24 "E disse aos que estavam ali: ‘Tomem dele a sua mina e dêem-na ao que tem dez’.
25 Wo dʉk fa yi də, <Tà, yi tse' ncùhù hum ye laŋ!>
25 " ‘Senhor’, disseram, ‘ele já tem dez! ’
26 Ŋkwà' ŋwə̀ nə də, <Mʉ tsok fa weŋ də ŋwə̀ nə̀ yi tse'-a yo fana wo nə naaŋ yamsə fa yi mok. Nə ye də bohòŋwə̀ nə̀ yi ka ye yumok tse' nə, a megu-a sə̀ mʉyu nə̀ jo nə̀ yi tse' nà' nə, wo nə jəŋ fis gɛsə nà' ndzə bohòyi anə fo'.
26 "Ele respondeu: ‘Eu lhes digo que a quem tem, mais será dado, mas a quem não tem, até o que tiver lhe será tirado.
27 A ŋga'a mok bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo sə bɛ̀ŋ mʉ də mʉ nə kà ŋkum awo ye yè'e wèŋ. Wèeŋ jəŋ və wo fɛn, nə sʉə wo mʉlisə̀ mʉ̀.> >>
27 E aqueles inimigos meus, que não queriam que eu reinasse sobre eles, tragam-nos aqui e matem-nos na minha frente! ’ "
28 Jisòs ànə cep wes yè'sə fana yi sə lo mantombì ŋgòkok lòmʉ Jòrosalèm.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante, subindo para Jerusalém.
29 Yi à kʉəp və̀ mvwe' lak Befà bə Betanì fana wo wɛsə və mvwe' nda Olìp. Yi tumsə gesə ŋgàa fàak ye ba.
29 Ao aproximar-se de Betfagé e de Betânia, no monte chamado das Oliveiras, enviou dois dos seus discípulos, dizendo-lhes:
30 Yi dʉk fa yà'wèŋ də, <<Wèeŋ du mvwe' lak sə̀ ndzə yà'a, wèeŋ sə nikok lòntɛ̀ŋ, wèŋ ye mvomndè' mòk nə̀ ŋwè ka nà' kok yuk; wèŋ fiŋ jəŋ və nà' fɛn.
30 "Vão ao povoado que está adiante e, ao entrarem, encontrarão um jumentinho amarrado, no qual ninguém jamais montou. Desamarrem-no e tragam-no aqui.
31 A ye-a ŋga ŋwə̀ mòk fek weŋ də wèŋ sə fì nà' bʉ̀ʉ yàlɛ fana wèŋ dʉk fa yi də, <Tà tse' fàk bə zeŋ.> >>
31 Se alguém lhes perguntar: ‘Por que o estão desamarrando? ’ digam-lhe: ‘O Senhor precisa dele’ ".
32 Bʉ̀ʉ sə̀ yi à tum sə à lòo, nə kə ye megu sə̀' mvə̀'nə̀ yi dʉk wo sə.
32 Os que tinham sido enviados foram e encontraram o animal exatamente como ele lhes tinha dito.
33 Mvə̀'nə̀ wo à sə fìrə mvomndè' nə fana ŋwə̀ nə̀ yi tse' nà' nə fek wo də, <<Wèŋ sə fìrə mvomndè' nə bʉ̀ʉ yà?>>
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os seus donos lhes perguntaram: "Por que vocês estão desamarrando o jumentinho? "
34 Wo dʉk fa yi də, <<Tà tse' fàk bə zeŋ.>>
34 Eles responderam: "O Senhor precisa dele".
35 Ànə geŋ wo jəŋ və fa Jisòs nà'. Wo fweŋ cə̀ək awo, nə naaŋ fa mvomndè' nə mʉŋkwɛɛ̀ŋ, nə cumsə Jisòs mbwa.
35 Levaram-no a Jesus, lançaram seus mantos sobre o jumentinho e fizeram que Jesus montasse nele.
36 Mʉmvə̀'nə̀ yi à sə kok lònà' fana wo fweŋ noŋsə lo cə̀ək awo sə mandzə̀ anə.
36 Enquanto ele prosseguia, o povo estendia os seus mantos pelo caminho.
37 Wo ànə kʉəp və Jòrosalèm, ŋga wo sə suhu tsə mok nda Olìp nə fana maŋgo bʉ̀ nə̀ wo à sə yù yi nə wèŋ ye ŋgòkwa, nə sə fuŋ kuksə Nwì bə nsàap bum maŋgəŋgèeŋ sə̀ wo yə sə.
37 Quando ele já estava perto da descida do monte das Oliveiras, toda a multidão dos discípulos começou a louvar a Deus alegremente, em alta voz, por todos os milagres que tinham visto. Exclamavam:
38 Wo sə dʉk də, <<Nwìi se ŋkum nə̀ yi və̀ mʉnə liŋ Tà! Fifi ye mʉbu, kə̀kʉ̀ksə̀ə ye bohòNwì nə̀ yi yam càsə yà lòoŋ fo'.>>
38 "Bendito é o rei que vem em nome do Senhor! " "Paz no céu e glória nas alturas! "
39 Ànə geŋ bʉ̀ʉ Faràsi mok sə̀ wo à ye sə̀' mʉŋgorə̀ anə dʉk fa Jisòs də, <<Cicà, jwa bwe yo yè'e də wo cum gəe'.>>
39 Alguns dos fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: "Mestre, repreende os teus discípulos! "
40 Jisòs dʉk fa wo də, <<Mʉ tsok fa weŋ də wo cu-a gəe', lìis yè'e cep cù.>>
40 "Eu lhes digo", respondeu ele, "se eles se calarem, as pedras clamarão".
41 Yi ànə kʉəp və, nə ye ntʉm lak nə fana yi yeto ŋgòwa fa nà' də,
41 Quando se aproximou e viu a cidade, Jesus chorou sobre ela
42 <<Anə ye-a ŋga'a də wù riŋ yusə̀ aco yà' jəŋ və fifi bwɛ̀rà. Megu də kaco lis yo ye yà' ŋga'a yeŋ.
42 e disse: "Se você compreendesse neste dia, sim, você também, o que traz a paz! Mas agora isso está oculto aos seus olhos.
43 Nùmbu mòk sə və̀ bohòwù, nə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo sə bɛ̀ŋ wuu nə və dzè' bohòwù, nə gʉm dzooŋ wu ŋgʉŋ ma nə̀ fòpwe'.
43 Virão dias em que os seus inimigos construirão trincheiras contra você, e a rodearão e a cercarão de todos os lados.
44 Wo kʉəmsə mak mbàandap yo sə nze, nə le' mak bʉ̀ʉ yo bə bwe yo sə̀ wo cu mʉmvwe' və̀əm ndap yo sə pwe'. Wo nə kà lìs nə̀ mò'fis mʉnə mòk mè'rə naaŋ bʉ̀ʉsə̀ wù à ka ghà nə̀ Nwì à kə̀ kɛ' yə weŋ nə riŋ.>>
44 Também a lançarão por terra, você e os seus filhos. Não deixarão pedra sobre pedra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus a visitaria".
45 Ànə geŋ yi kə ni lo mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə, nə sə bɛ'fis bʉ̀ʉ sə̀ wo sə sèeŋ bum mbwa.
45 Então ele entrou no templo e começou a expulsar os que estavam vendendo.
46 Yi sə cep də, <<Wo à còm nòŋsə ndzənə ŋwàk Nwì, sə kum ndap Nwì nə̀ ghaŋ ènə də, <Ndap nə̀ njàm nə, nə ye ndap nə̀ ŋgòlɛŋ mbwa pìriyà;> fana wèŋ jə bʉ̀sə nà' ndap ŋgàa yə̀ wèŋ.>>
46 Disse-lhes: "Está escrito: ‘A minha casa será casa de oração’; mas vocês fizeram dela ‘um covil de ladrões’".
47 Yi à sə yə'rə bwìŋ mʉmvwe' ndap Nwì nə̀ ghaŋ nə nùumbu pwe'. Ŋgàa fa satikà' bə ŋgàa yə'rə̀ fa bwìŋ lʉ̀k bə bʉ̀ʉ sə̀ ghaŋ sə wèŋ sə lap ŋgòzə yi.
47 Todos os dias ele ensinava no templo. Mas os chefes dos sacerdotes, os mestres da lei e os líderes do povo procuravam matá-lo.
48 Wo kà yusə̀ co wo gʉ sə rì bʉ̀ʉsə̀ bwìŋ pwe' à dzəm tse' mègù ncèp nə̀ nje nə.
48 Todavia, não conseguiam encontrar uma forma de fazê-lo, porque todo o povo estava fascinado pelas suas palavras.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.