Lucas 14
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Nùmbu dzə̀ mòk à ye, Jisòs lo ŋgòkə̀ zʉ zʉzʉ mʉmvwe' ndap ŋkwà' ŋwə̀ə Faràsi mòk. Fana bwìŋ sə kʉk tse' yi vɛ'ɛ pap.
1 Certo sábado, Jesus foi comer na casa de um líder fariseu, onde o observavam atentamente.
2 Ŋwə̀ nəmòk à ye fo' nə̀ yi à tse' yiya kəko'rə̀.
2 Estava ali um homem com o corpo muito inchado.
3 Ànə geŋ Jisòs fek ŋgàa yə'rə̀ lʉ̀k bə bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ dʉk də, <<Lʉ̀k dzəm də aco wo gʉŋsə ŋwè nùmbu dzə̀ kè njo-ɛ?>>
3 Jesus perguntou aos fariseus e aos especialistas da lei: “A lei permite ou não curar no sábado?”.
4 Bʉ̀ʉ sə wèŋ kà cù mùk. Fana yi gʉŋsə ŋgà' nə, nə me'rə nà' lo.
4 Eles nada responderam, e Jesus tocou no homem enfermo, o curou e o mandou embora.
5 Yi fek wo də, <<A fɛɛŋ ndà nə̀ a ye-a ŋga mo ye kè mbòye gbʉ̀ ni-a sənə wʉ ndzəp nùmbu dzə̀, yi kà nà' mvèsə̀ fis-ɛ?>>
5 Depois, perguntou a eles: “Qual de vocês, se seu filho ou seu boi cair num buraco, não se apressará em tirá-lo de lá, mesmo que seja sábado?”.
6 Wo à ka yusə̀ co wo cep fəsə fa yi tse' lok.
6 Mais uma vez, não puderam responder.
7 Jisòs à yə mʉmvə̀'nə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wo à to wo mvwe' dinà nə sə swè' mègù mvwe' ncum sə̀ bə̀boŋ fana yi tsok fa yà'wèŋ ncèp nè'e.
7 Quando Jesus observou que os convidados para o jantar procuravam ocupar os lugares de honra à mesa, deu-lhes este conselho:
8 Yi də, <<A ye-a ŋga ŋwè to wu də wu və mvwe' zʉ gùu ye fana kà də wu kʉk mvwe' sə̀ bòghak fo' pwe' zeŋ, nə kə cum fo' dʉk. Bʉsə̀ kàmòk wo to ŋwə̀ nəmòk nə̀ yi ghak wu ye sə̀'.
8 “Quando você for convidado para um banquete de casamento, não ocupe o lugar de honra. E se chegar algum convidado mais importante que você?
9 Yi və̀ə fana ŋwə̀ nə̀ yi to weŋ ba fo' yi nə, nə kə dʉk fa wu də, <Lòkok, nə fa mvwe' yà'sə bohòŋwə̀ nè'e.> Fana marè'tu nə ko wu, wù kə cum mok bə dzòk nə̀ nà' ka bə̀boŋ yeŋ.
9 O anfitrião virá e dirá: ‘Dê o seu lugar a esta pessoa’, e você, envergonhado, terá de sentar-se no último lugar da mesa.
10 A bə̀boŋ də wo to-a wu, wù kə cum lɛ bə dzòk nə̀ nà' ka bə̀boŋ wùriŋ yeŋ, ya ŋga ŋwə̀ nə̀ yi to weŋ nə və̀ə fana yi dʉk fa wu də, <Ŋge' àm, lòkok cum lo mʉmvwe' dzə̀' nə̀ bə̀boŋ nè'e.> Yà'sə nə gʉ wu, wù ye co ŋwə̀ nə̀ ghaŋ mʉ lisə̀ bʉ̀ʉ sə̀ wenə wèŋ cu fo' sə.
10 “Em vez disso, ocupe o lugar menos importante à mesa. Assim, quando o anfitrião o vir, dirá: ‘Amigo, temos um lugar melhor para você!’. Então você será honrado diante de todos os convidados.
11 Bʉsə̀ ŋwə̀ nə̀ yi jə kok lò-a ni' ye mʉbu, wo jəŋ tsoŋ yi sə nze; ŋwə̀ nə̀ yi jə tsoŋ lòni' nje sə nze fana wo jə fis kok yi mʉbu.>>
11 Pois os que se exaltam serão humilhados, e os que se humilham serão exaltados”.
12 Jisòs dʉk fa ŋwə̀ nə̀ yi to bwìŋ dinà nə ye də, <<A ye-a ŋga wù də wu to bwìŋ mvwe' dinà kè mvwe' ŋkàk àlɛ', kà də wu to ŋge' yo wèŋ kè bwema yo, kè njàaŋ yo wèŋ kè ŋgàa ghàk sə̀ wenə wèŋ nòkʉəp fo' dʉk. Bʉsə̀ wo nə to fəsə wu sə̀' fana ye də wo làk fəsə wu yà'sə laŋ.
12 Então Jesus se voltou para o anfitrião e disse: “Quando oferecer um banquete ou jantar, não convide amigos, irmãos, parentes e vizinhos ricos. Eles poderão retribuir o convite, e essa será sua única recompensa.
13 Yusə də wu to bwìŋ mvwe' dinà fana wù to ŋgàa jìŋ, ŋgàa jì bo bə sə̀ jì kù, nə ye sə̀ jì lis wèŋ.
13 Em vez disso, convide os pobres, os aleijados, os mancos e os cegos.
14 Ya Nwìi nə se wu. Bʉsə̀ kaco nsàp bʉ̀ ènə lak fəsə to wu yeŋ. Nwìi nə lak wu ghà nə̀ bʉ̀ʉ sə̀ bə̀boŋ wèŋ lòkok mvwe' kpʉ.>>
14 Assim, na ressurreição dos justos, você será recompensado por ter convidado aqueles que não podiam lhe retribuir”.
15 Ŋwə̀ nəmòk nə̀ bə yà'wèŋ ànə cum, nə sə zʉ mvwe' mò'fis ànə yuk ncèp ènə fana yi dʉk də, <<A rɛŋsi cɛ̀bʉ̀ə̀ bohòŋwə̀ nə̀ yi nə zʉ ŋkàk nə̀ mʉ la'à Nwì.>>
15 Ao ouvir isso, um homem que estava à mesa com Jesus exclamou: “Feliz será aquele que participar do banquete no reino de Deus!”.
16 Jisòs nə dʉk fa fe'lə nà' bə gbʉ' də, <<Nùmbu mòk à ye, ŋwə̀ nəmòk to ŋkàk nə̀ ghaŋ, nə to bwìŋ vɛ'ɛ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ.
16 Jesus respondeu com a seguinte parábola: “Certo homem preparou um grande banquete e enviou muitos convites.
17 Mvə̀k ŋkàk nə à kʉ̀rə fana yi tumsə lo mofàk nə̀ nà'a fàkgə̀ bohòyi də nà'a kə tsok fa bʉ̀ʉ sə̀ yi to yà' sə də wo və bʉ̀ʉsə̀ wo fʉ̀hʉ wes bum pwe' laŋ.
17 Quando estava tudo pronto, mandou seu servo dizer aos convidados: ‘Venham, o banquete está pronto’.
18 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à to wo sə pwe' sə dʉhʉ lo də wo nə kà və̀ bʉ̀ʉ vɛ' bə vɛ'. Ŋwə̀ nə̀ wo à to to ntòyi nə à dʉk fa nà' də, <Mʉ̀ ywiŋ nzum am, mʉ̀ də mʉ lo kə kʉk ja'a zeŋ. Mʉ̀ lɛŋ wu, kà jòk.>
18 Mas todos eles deram desculpas. Um disse: ‘Acabei de comprar um campo e preciso inspecioná-lo. Peço que me desculpe’.
19 Mòk dʉk ye də, <Mʉ̀ ywiŋ ndum mbòŋ hum fana mʉ̀ də mʉ kə kʉk ja'a yà' ŋkuŋ. Kwəkwè' nə kà jòk.>
19 Outro disse: ‘Acabei de comprar cinco juntas de bois e quero experimentá-las. Sinto muito’.
20 Mòk dʉk ye də, <Mʉ̀ a bə̀' ŋwàŋwè, fana ye də kaco mʉ̀ geŋ to yà'sə yeŋ.>
20 Ainda outro disse: ‘Acabei de me casar e não posso ir’.
21 Ànə geŋ mofàk ye nə bwi və kə tsok fa masà ye nə. Ŋgà ndap nə jok, nə dʉk fa mofàk ye nə də, <Dù mvwe' mandzə̀ə sə̀ sə ntòlak vɛ'ɛ wàp, nə to və ŋgàa jìŋ bə sə̀ jì bo bə sə̀ jì lis, nə ye sə̀ jì kù wèŋ.>
21 “O servo voltou e informou a seu senhor o que tinham dito. Ele ficou furioso e ordenou: ‘Vá depressa pelas ruas e becos da cidade e convide os pobres, os aleijados, os cegos e os mancos’.
22 Mofàk ye nə à və̀, nə dʉk də, <Mʉ̀ gʉ̀ mʉmvə̀'nə̀ wù dʉk sə laŋ fana mvwe' ncum bwehe cu malìi.>
22 Depois de cumprir essa ordem, o servo informou: ‘Ainda há lugar para mais gente’.
23 Masà nə dʉk fa yi də, <Yeè, dù lo sə mandzə̀, nə kʉk bəbwe mandzə̀ə sə̀ ŋgəà pwe', nə to ŋwə̀ nə̀ wu yə pwe' də yi və, ya ndap àm nə rwiŋ.>
23 Então o senhor disse: ‘Vá pelas estradas do campo e junto às cercas entre as videiras e insista com todos que encontrar para que venham, de modo que minha casa fique cheia.
24 Mʉ tsok weŋ də bʉ̀ʉ sə̀ mʉ̀ anə to to wo yà'a, nə̀ mò'fis nə kà zʉzʉʉ am sə zʉ ja'à.>>
24 Pois nenhum dos que antes foram convidados provará do meu banquete’”.
25 Bwìŋ à gì bə Jisòs wùriŋ fana yi tsok fa yà'wèŋ də,
25 Uma grande multidão seguia Jesus, que se voltou para ela e disse:
26 <<A ye-a ŋga ŋwè dzəm ŋgòbɛ' və̀ mʉ, fana ŋgə̀ŋgàŋ sə dzəm tɛ̀' ye kè ma ye, kè ŋgwe ye, kè bwe ye, kè bwe tɛ̀' ye, kè njɛ̀', nə ghak casə mʉmvə̀'nə̀ yi dzəm mʉ fana ye də kaco ŋwə̀ ànə ye to mo fàk àm yeŋ. Ŋwèe dzəm-a mʉ fana yi tse' ŋgòdzəm mʉ nə casə mvə̀'nə̀ yi dzəm ni' ye.
26 “Se alguém que me segue amar pai e mãe, esposa e filhos, irmãos e irmãs, e até mesmo a própria vida, mais que a mim, não pode ser meu discípulo.
27 A ye-a ŋga kaco ŋwè bək jəŋ ntə̀əŋ ye, nə bɛ' və mʉ yeŋ, ye də kaco ŋwə̀ ànə ye to mofàk àm yeŋ.
27 E, se não tomar sua cruz e me seguir, não pode ser meu discípulo.
28 A ye-a ŋga ŋwè dzəm ŋgòci ndap, yi nə cum to ntòsə nze, nə kʉk ja'a də ndap nə nə jəŋ yi mbàm sʉ̀ nɛ ŋkuŋ. Yi nə ja'a də yi tse' mbàam sə̀ aco yi ci wes to ndap nə bə zeŋ àlɛ.
28 “Quem começa a construir uma torre sem antes calcular o custo e ver se possui dinheiro suficiente para terminá-la?
29 A ye-a ŋga wù ka vɛ'nə gʉ fana kàmòk aco wù yeto fàak sə, nə kà yà' mèsə̀. A ye-a ŋga wù yèto fàak sə nə kà mèsə̀ fana bʉ̀ʉ sə̀ wo yə wu pwe' nə ywi wu.
29 Pois, se completar apenas os alicerces e ficar sem dinheiro, todos rirão dele,
30 Wo nə sə cep kɛ' də, <Ŋwə̀ nè'e a yèto ndap, nə kà nà' ci wes to.>
30 dizendo: ‘Esse aí começou a construir, mas não conseguiu terminar!’.
31 <<A ye-a ŋga ŋkum mòk dzəm ŋgòkə̀ lʉ̀ bə mòk fana yi nə cum to ntònze, nə tsərə bə̀boŋ. A ye-a ŋga ŋkum nə tse' mègù bwìŋ ncùhù hum fana yi nə kʉk ja'a də aco yi kə ghak to ŋkum mòk nə̀ nà' tse' sə̀ nà' bwìŋ ncùhù hum ba nə àlɛ?
31 “Ou que rei iria à guerra sem antes avaliar se seu exército de dez mil poderia derrotar os vinte mil que vêm contra ele?
32 A ye-a ŋga kaco yi ghak to ŋkum mòk nə yeŋ fana yi nə tumsə bʉ̀ʉ ye mok wèŋ ŋga nà' cu ntòmvwe' sə̀sap də wo kə tsok fa nà' də yi sə dzəm ye mok fifi.
32 E, se concluir que não, o rei enviará uma delegação para negociar um acordo de paz enquanto o inimigo está longe.
33 Yà'a bohòwèŋ pwe'fo' sə̀' mʉmvə̀'ànə də, wèŋ tse' ŋgòtsərə to bə̀boŋ ŋkuŋ. Wèŋ tse' ŋgòme'rə bum sə̀ wèŋ tse' yà' pwe'fo' ŋkuŋ wèŋ bɛ' və mʉ. A ye-a ŋga wèŋ ka vɛ'nə gʉ kaco wèŋ ye to ŋgàa fàk am yeŋ.
33 Da mesma forma, ninguém pode se tornar meu discípulo sem abrir mão de tudo que possui.
34 <<Ci' yusə̀ bə̀boŋ fana, a ye-a ŋga ci' cwɛ̀'lə bʉp, mandzə̀ nə̀ ŋgògʉ̀ yà' lʉm fe'lə kà mok ye.
34 “O sal é bom para temperar, mas, se perder o sabor, como torná-lo salgado outra vez?
35 Kaco yà' boŋsə ncàk, kè yà' gəpsə yumok sə̀ wù a bì yà' sə̀' yeŋ. Bwìŋ mak megu yà' mà'a. Bʉ̀ʉ sə̀ wèŋ sə yu'rə yusə̀ mʉ̀ sə cèp yè'e, wèŋ yuk nə rɛɛŋ.>>
35 O sal sem sabor não serve nem para o solo nem para adubo; é jogado fora. Quem é capaz de ouvir, ouça com atenção!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.