Lucas 12
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs VC
1 Ghà ànə à ye ŋga bwìŋ kə̀ benə vɛ'ɛ ncùhù ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ, nə sə nəŋ ca mok mʉ ni'ì bə kù fana Jisòs ye ŋgòtsə̀' to fa ŋgàa fàak ye wèŋ də, <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ bə yis bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ. Mʉ̀ sə dʉk yè'sə mʉmvə̀'nə̀ wo gʉ̀ basə kɛ'gə̀ bum awo yà'a.
1 Enquanto isso, os homens se tinham reunido aos milhares em torno de Jesus, de modo que se atropelavam uns aos outros. Jesus começou a dizer a seus discípulos: Guardai-vos do fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 Yumok ka sə̀ də bwìŋ à sè'lə lok yà' də wo nə kà yà' yə yeŋ. Yumok ka sə̀ wo a swìhi yà' də bwìiŋ nə kà yà' rìŋ yuk sə̀' yeŋ.
2 Porque não há nada oculto que não venha a descobrir-se, e nada há escondido que não venha a ser conhecido.
3 Ye də yusə̀ wu cèp-a yà' ndzə ndzəmə̀, yà'a nə̀ kə̀ yuhu mvwe' marɛŋ. Yusə̀ ŋwè làrə swìhi yà' mà mbwèndap fana wo nə̀ fu yà' ma mʉ ndùndap.
3 Pois o que dissestes às escuras será dito à luz; e o que falastes ao ouvido, nos quartos, será publicado de cima dos telhados.
4 <<Ŋge' am wèŋ, mʉ tsok weŋ də kà də wèeŋ wəp bʉ̀ʉ sə̀ wo zə-a ŋgùpni' fana wo kà yumok ŋgògʉ̀ fe'lə bohòwù tse' yà'a dʉk.
4 Digo-vos a vós, meus amigos: não tenhais medo daqueles que matam o corpo e depois disto nada mais podem fazer.
5 Mʉ tsok fa weŋ ŋwə̀ nə̀ aco wèŋ wəp yi nə. Wəp Nwì nə̀ yi zə wes fana yi tse' mali ŋàŋ ŋgògèsə wu mvwe' ŋgə' nə̀ sə misə̀ nà'a. Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ zìnə də wəp yi ànə.
5 Mostrar-vos-ei a quem deveis temer: temei àquele que, depois de matar, tem poder de lançar no inferno; sim, eu vo-lo digo: temei a este.
6 Wo kà ləŋbu tàŋ dolà ba sèŋgə̀ à? Nwìi kà nə̀ mò'fis swìgə̀.
6 Não se vendem cinco pardais por dois asses? E, entretanto, nem um só deles passa despercebido diante de Deus.
7 Nʉ̀əmtu sə̀ mʉ tuhù wèŋ yè'e, yi a ta yà' ta. Ye də wu kà yumok wəp, bʉ̀ʉsə̀ wù yam ghak ləŋbu kɛ̀' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ laŋ.
7 Até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. Não temais, pois. Mais valor tendes vós do que numerosos pardais.
8 <<Mʉ tsok fa weŋ də ŋwə̀ nə̀ yi cèp fis-a jəja mvwe' bwìŋ də yi ŋwə̀ àm fana mʉ̀ mo ŋwè, mʉ nə̀ kə̀ dʉk fa yi sə̀' vɛ'nə mantombì masinjàa Nwì wèŋ.
8 Digo-vos: todo o que me reconhecer diante dos homens, também o Filho do Homem o reconhecerá diante dos anjos de Deus;
9 Ŋwə̀ nə̀ yi bɛ̀ŋ-a mʉ mantombìi bwìŋ fana mʉ nə̀ kə̀ bɛ̀ŋ yi sə̀' mantombì masinjàa Nwì wèŋ.
9 mas quem me negar diante dos homens será negado diante dos anjos de Deus.
10 Ŋwə̀ nə̀ yi bʉpsə liŋ am, nə̀ mʉ mo ŋwè fana wo nə̀ swì fa yi yà'; ŋwə̀ nə̀ yi bʉpsə-a liŋ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə fana kaco wo nə̀ swì fa yuk yi yeŋ.
10 Todo aquele que tiver falado contra o Filho do Homem obterá perdão, mas aquele que tiver blasfemado contra o Espírito Santo não alcançará perdão.
11 A ye-a ŋga wo jə lo wu mʉmvwe' ndap pìriyà, nə ye bohòbʉ̀ ŋkəŋkum nə ye bə bʉ̀ʉ sə̀ wo sakgə̀ bum wo fana wù kà də wu sə jik də wu nə cep fəsə yàlɛ, kè də wu nə dʉk yè'sə dalɛ dʉk.
11 Quando, porém, vos levarem às sinagogas, perante os magistrados e as autoridades, não vos preocupeis com o que haveis de falar em vossa defesa,
12 Bʉsə̀ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə, nə tsok fa wu yusə̀ wu cep sə sə̀ ghà nà'nə.>>
12 porque o Espírito Santo vos inspirará naquela hora o que deveis dizer.
13 Ŋwə̀ nəmòk à ye mʉtsətsə'rəə bʉ̀ʉ sə̀ wo à benə wùriŋ sə, nə dʉk vesə fa nà' də, <<Cicà, dʉk fa moma am də yi gapsə bum mfə tɛ̀' am vesi.>>
13 Disse-lhe então alguém do meio do povo: Mestre, dize a meu irmão que reparta comigo a herança.
14 Jisòs dʉk fəsə fa nà' də, <<Ŋgàta, ŋwə̀ nə̀ yi a gʉ̀ mʉ də mʉ sak fa weŋ nzak kè mʉ gapsə fa weŋ bum yè'sə ndà?>>
14 Jesus respondeu-lhe: Meu amigo, quem me constituiu juiz ou árbitro entre vós?
15 Ànə geŋ yi dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ fo' sə wèŋ də, <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ ŋgòwa bum bwìŋ, bʉ̀ʉsə̀ yòŋsə̀ ŋwè ka bʉ̀ʉ bum sə̀ də yi tse' yà' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ yeŋ.>>
15 E disse então ao povo: Guardai-vos escrupulosamente de toda a avareza, porque a vida de um homem, ainda que ele esteja na abundância, não depende de suas riquezas.
16 Fana yi mak fa wo gbʉ' nè'e də, <<Ŋgà ghàk mòk ànə tse' nzum sə̀ bum ànə tesə mbwa wùriŋ.
16 E propôs-lhe esta parábola: Havia um homem rico cujos campos produziam muito.
17 Yi ye ŋgòtsərə də, <Mʉ̀ ka mvwe' sə̀ co mʉ noŋsə wes zʉzʉʉ am yè'e tse'. Mʉ nə gʉ kok yè'sə valɛ-ò?>
17 E ele refletia consigo: Que farei? Porque não tenho onde recolher a minha colheita.
18 Yi dʉk də, <Mʉ nə gʉ lɛ vɛ': mʉ nə kʉəmsə mak tàap am, nə ci sə̀ ghaŋ, ya mʉ gesə zʉzʉʉ am bə bum am pwe' mbwa.
18 Disse então ele: Farei o seguinte: derrubarei os meus celeiros e construirei maiores; neles recolherei toda a minha colheita e os meus bens.
19 Fana mʉ nə dʉk fa ni' àm dʉk də, mʉ̀ tse' zʉzʉ nduk co mʉ̀ zʉ yà' lùumŋgòŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ; cum yoŋsə yuyo, zʉ, no, nə sə roŋ.>
19 E direi à minha alma: ó minha alma, tens muitos bens em depósito para muitíssimos anos; descansa, come, bebe e regala-te.
20 Ànə geŋ Nwì dʉk fa yi də, <Ləm yu ènə, yòŋsə̀ yòo nə me bə ndzəm nə̀ ntinə nè'e. Bum sə̀ wù fʉ̀hʉ yà'sə nə ye mok sə̀ ndà?> >>
20 Deus, porém, lhe disse: Insensato! Nesta noite ainda exigirão de ti a tua alma. E as coisas, que ajuntaste, de quem serão?
21 Jisòs dʉk ləsə də, <<Yà'a mʉmvə̀'nə̀ yà' cu vɛ'nə bohòŋwə̀ nə̀ yi kotse' bum ghàk, nə kà ŋgà ghàk bohòma nə̀ Nwì ye.>>
21 Assim acontece ao homem que entesoura para si mesmo e não é rico para Deus.
22 Jisòs à dʉk fa bwe ye wèŋ dʉk də, <<Kà də wèeŋ sə jik bə yòŋsə̀ə awèŋ də mʉ nə zʉ kok yàlɛ, kènə bə ni' yòdə wu nə ni kok yàlɛ-òdʉk.
22 Jesus voltou-se então para seus discípulos: Portanto vos digo: não andeis preocupados com a vossa vida, pelo que haveis de comer; nem com o vosso corpo, pelo que haveis de vestir.
23 Bʉsə̀ yòŋsə̀ ghak bɛŋ fana ŋgùpni' ghak cə̀k sə̀'.
23 A vida vale mais do que o sustento e o corpo mais do que as vestes.
24 Wèeŋ kʉk ja'a na ŋwə̀ŋwɛ', wo kà bìgə̀ nə kà sə̀' kʉp loksə̀. Wo ka tàp tse', nə kà zok sə̀' tse', fana Nwì sə fa wo zʉzʉ. Ghak yè'sə wèŋ kè swiŋ ɛ?
24 Considerai os corvos: eles não semeiam, nem ceifam, nem têm despensa, nem celeiro; entretanto, Deus os sustenta. Quanto mais valeis vós do que eles?
25 A mʉŋgorə̀ wèŋ ndà, nə̀ də aco yi naaŋ gesə nùumbu mok mʉnə nùumbu ye də bʉ̀ʉsə̀ yi jìk ɛ?
25 Mas qual de vós, por mais que se preocupe, pode acrescentar um só côvado à duração de sua vida?
26 A ye-a də kaco wù gʉ to yumok bə nə̀ nà'a jo nà'nə yeŋ, ye də wù sə jik bə mok bʉ̀ʉ yà?
26 Se vós, pois, não podeis fazer nem as mínimas coisas, por que estais preocupados com as outras?
27 Tsərə-a bə nzàamŋgaŋ sə̀ yà'a fomgə̀ yè'e mʉmvə̀'nə̀ yà'a kùkgə̀ ɛ̀. Wo kà ndàp caŋsə̀gə̀, nə kà cə̀k sə̀' ba'. Mʉ tsok fa weŋ də a mègù-a sə̀ Sòlomù, nə̀ yi à tse' bum maŋgəŋgèŋ nà'a, yi à ka cə̀k co mòk nə̀ mò'fis vɛ'nə ni yuk.
27 Considerai os lírios, como crescem; não fiam, nem tecem. Contudo, digo-vos: nem Salomão em toda a sua glória jamais se vestiu como um deles.
28 A ye-a ŋga Nwìi ni fagə̀ ŋgaŋ sə̀ yà'a təəŋ fə ŋgəà ntinə, a ye zòŋ ŋga wo tɛ̀ŋ səsə yà' laŋ sə vɛ'nə, ye də aco yi ni fa wesə weŋ cə̀ək yàwèŋ yè'sə nsàp nə̀ fò? Bʉ̀ am a, dzədzəm àwèeŋ momjo!
28 Se Deus, portanto, veste assim a erva que hoje está no campo e amanhã se lança ao fogo, quanto mais a vós, homens de fé pequenina!
29 Kà də wèeŋ sə tsərə də mʉ nə zʉ yà, mʉ nə no yà? Kà də wu sə jik dʉk.
29 Não vos inquieteis com o que haveis de comer ou beber; e não andeis com vãs preocupações.
30 Bʉ̀ʉ sə̀ sə nzeŋgònə làpgə̀ yàwo nsàap bum yà'sə; fana Tɛ̀' awèŋ rìŋ dʉk də wèŋ tse' ŋgòtse' bum yè'sə sə̀'.
30 Porque os homens do mundo é que se preocupam com todas estas coisas. Mas vosso Pai bem sabe que precisais de tudo isso.
31 Yusə də wèeŋ lap lɛ gaŋ ye sə, ya bum yè'sə nə ye sə̀' sə̀ yàwèŋ.
31 Buscai antes o Reino de Deus e a sua justiça e todas estas coisas vos serão dadas por acréscimo.
32 <<Bwe sə̀ mʉ gʉ̀msəgə̀ weŋ, wèeŋ kà wəp bʉ̀ʉsə̀ Tɛ̀' àwèŋ nə sə dzəm bòŋsə wùriŋ ŋgòfa weŋ gaŋ ŋkum sə̀ ye sə.
32 Não temais, pequeno rebanho, porque foi do agrado de vosso Pai dar-vos o Reino.
33 Wèeŋ seŋ bum awèŋ, nə fa mbàam sə bohòŋgàa jìŋ wèŋ. Wèeŋ tse' posàa sə̀ kaco yà' reŋ yuk yeŋ, nə loksə ghàak awèŋ mʉbu mvwe' sə̀ kaco yumok gʉ yà' yeŋ; mvwe' sə̀ kaco ŋgà yə̀ kə dzeŋ to fo' yeŋ, nzək kà yà' sə̀' zʉ bʉpsə̀.
33 Vendei o que possuís e dai esmolas; fazei para vós bolsas que não se gastam, um tesouro inesgotável nos céus, aonde não chega o ladrão e a traça não o destrói.
34 Bʉsə̀ mʉmvwe' nə̀ ghàak yo cu fana ntʉm yòo nə ye sə̀' fo'.
34 Pois onde estiver o vosso tesouro, ali estará também o vosso coração.
35 <<Wèeŋ cum fə̀fʉhʉ̀, swi' cə̀ək awèŋ sə gamə̀ bə̀boŋ, nə bwe' tse' laàm awèŋ.
35 Estejam cingidos os vossos rins e acesas as vossas lâmpadas.
36 Wèeŋ ye co bʉ̀ʉ sə̀ masà àwo nə lo mvwe' ŋkàha gù ŋgòbwìŋ və̀ə, fana wo sə tək nà' də ya nà'a kùm ncù ntɛ̀ŋ, wo muk fa yi mvèsə̀.
36 Sede semelhantes a homens que esperam o seu senhor, ao voltar de uma festa, para que, quando vier e bater à porta, logo lha abram.
37 A rɛŋsi bohòbwe fàak sə̀ masà nə bwìŋ və̀ə, fana yi tseŋ yà'wèŋ ŋga wo cu nca. Mʉ tsok fa weŋ zìnə də masà nə nə kiŋ tsə'rə cə̀k ye, yà'wèŋ cum nze fana yi fa wo zʉzʉ.
37 Bem-aventurados os servos a quem o senhor achar vigiando, quando vier! Em verdade vos digo: cingir-se-á, fá-los-á sentar à mesa e servi-los-á.
38 A rɛŋsi bohòŋgàa fàak sə̀ yi və-a sə̀ ndzəmə̀ kè tsətsə'rəə tsok àlɛ', nə tseŋ wo ŋga wo cu fə̀fʉhʉ̀.
38 Se vier na segunda ou se vier na terceira vigília e os achar vigilantes, felizes daqueles servos!
39 Wèeŋ riŋtse' yumòk nè' sə̀' də, a ye-a ŋga tà ŋgà ndàp nə riŋ-a ghà nə̀ ŋgà yə̀ə nə və, bwɛ̀rɛ yi kà ndap ye də nà'a ni mbwa mè'rə̀ nòŋsə̀.
39 Sabei, porém, isto: se o senhor soubesse a que hora viria o ladrão, vigiaria sem dúvida e não deixaria forçar a sua casa.
40 Wèeŋ nə sə kʉk yàwèŋ sə̀' kʉ̀'ʉ, bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ nə və ghà nə̀ wèŋ ka vɛ'nə tsərə.>>
40 Estai, pois, preparados, porque, à hora em que não pensais, virá o Filho do Homem.
41 Pità à fek də, <<Tà, wù sə màk fa gbʉ' nè'e yè'sə bohòvès kè bohòbwìŋ pwe' ɛ?>>
41 Disse-lhe Pedro: Senhor, propões esta parábola só a nós ou também a todos?
42 Fana Tà cep də, <<Mofàk nə̀ yi zìnə nə tse' ŋkərə̀ə yè'sə nə̀ fò? A nə̀ masà ye nə a fa bum sə̀ mʉ nda'à yi pwe' bohònà', nə dʉk də, nà'a nə sə fa bwe fàak mok wèŋ bum zʉzʉ bə mvə̀k nə̀ kə̀kʉrə̀.
42 O Senhor replicou: Qual é o administrador sábio e fiel que o senhor estabelecerá sobre os seus operários para lhes dar a seu tempo a sua medida de trigo?
43 A rɛŋsi bohòmofàk nə̀ masà ye bwìŋ və̀ə, nà' tseŋ yi ŋga yi sə gʉ̀ mvə̀'nə̀ nà' anə dʉk noŋsə lo yi sə.
43 Feliz daquele servo que o senhor achar procedendo assim, quando vier!
44 Mʉ tsok weŋ zìnə də, masà nə nə fa nsàp mofàk ànə ŋàŋ ŋgòkotse' bum ye sə̀ yi tse' pwe'fo' nà'.
44 Em verdade vos digo: confiar-lhe-á todos os seus bens.
45 A ye-a ŋga mofàk nə dʉk-a də, <Masà àm nə nə kà ntə̀ntɛ̀ŋ bwìŋ fohòvə̀,> nə yeto ŋgòlə̀p bwe fàak sə̀ mbəmbam bə sə̀ bə̀ba sə wèŋ, nə zʉ, nə no jʉhʉ rùk,
45 Mas, se o tal administrador imaginar consigo: Meu senhor tardará a vir, e começar a espancar os servos e as servas, a comer, a beber e a embriagar-se,
46 fana masà ye nə bwìŋ foho və̀ nùmbu mòk nə̀ mofàk nə nə sə ka tsərə fʉk, nə ye bə mvə̀k nə̀ yi ka sə̀' riŋ, fana masà nə nə gbɛ' ci'lə nà' ba, nə noŋsə be'lə yi bə bʉ̀ʉ sə̀ wo ka zìnə tse'.
46 o senhor daquele servo virá no dia em que não o esperar e na hora em que ele não pensar, e o despedirá e o mandará ao destino dos infiéis.
47 Mofàk nə̀ yi riŋ yusə̀ masà ye dzəm də yi gʉ yà', nə kà də yi yeto ŋgògʉ̀ yà' dʉk fana wo nə ləp yi cùu ŋkwɛ̀s ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ.
47 O servo que, apesar de conhecer a vontade de seu senhor, nada preparou e lhe desobedeceu será açoitado com numerosos golpes.
48 Ŋwə̀ nə̀ yi anə ka ye riŋ, nə gʉ yumok sə̀ co wo ləp yi bʉ̀ʉ zeŋ nə̀ bʉp fana wo nə ləp ghasə yi ye ŋgwàŋ. Ŋwə̀ nə̀ Nwì a fa bohòyi ŋkʉ̀ʉŋ fana Nwìi nə dzəm bohòyi sə̀' ŋkʉ̀ʉŋ. Ŋwə̀ nə̀ Nwì a nòŋsə ndzə bohòyi ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ fana Nwìi nə kʉk bohòyi sə̀' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ anə.
48 Mas aquele que, ignorando a vontade de seu senhor, fizer coisas repreensíveis será açoitado com poucos golpes. Porque, a quem muito se deu, muito se exigirá. Quanto mais se confiar a alguém, dele mais se há de exigir.
49 <<Mʉ̀ a və̀ ŋgòkə̀ tɛ̀ŋ gèsə mis sənə nzeŋgònə. Yà' sə bòmʉ də anə ye co mis nə kʉə ŋga'a laŋ.
49 Eu vim lançar fogo à terra, e que tenho eu a desejar se ele já está aceso?
50 Mʉ̀ tse' bàptɛ nə̀ ŋgòbàptɛsə nà', tse'ŋga mʉ bàptɛsə wes nà' ŋkuŋ ntʉm fi mʉ!
50 Mas devo ser batizado num batismo; e quanto anseio até que ele se cumpra!
51 Wèŋ tsəm də mʉ̀ a və̀ sə nzeŋgòŋ anə ŋgòjə və̀ fifi à? Hai' ka vɛ'nə yeŋ, mʉ tsok weŋ də mʉ̀ a jə və̀ gə̀gàpsə̀.
51 Julgais que vim trazer paz à terra? Não, digo-vos, mas separação.
52 Bʉsə̀ ye jəŋ ŋga'a nə lo mantombì, bwìŋ tàŋ sə̀ wo cugə̀ ndap mò'fis nə ga'a. Bwìŋ tɛ' nə tse' cùu sə̀ zok bə bʉ̀ʉ sə̀ ba, sə̀ ba tse' bwi yàwo zok bə sə̀ tɛ'.
52 Pois de ora em diante haverá numa mesma casa cinco pessoas divididas, três contra duas, e duas contra três;
53 Wo nə ga'a, tɛ̀' wèŋ sə dzeeŋ yusə̀ bwe mbəmbaam awo wèŋ sə tsərə fana bwe mbəmbam sə, sə dzeeŋ sə̀ tɛ̀' wèŋ. Ma sə dzeeŋ sə̀ mo ye nə̀ ŋwàŋwè, mo ŋwàŋwè sə dzeeŋ sə̀ ma. Maligù sə dzeeŋ sə̀ ŋgwegù, ŋgwegù sə dzeeŋ maligù nə sə̀'.>>
53 estarão divididos: o pai contra o filho, e o filho contra o pai; a mãe contra a filha, e a filha contra a mãe; a sogra contra a nora, e a nora contra a sogra.
54 Jisòs à dʉk fa bwìŋ dʉk də, <<Wèeŋ yəgə̀ ŋga mbàk yəəŋ ma nconùm fana wèŋ də, <Mbʉ̀ʉŋ nə li>, nà' li sə̀'.
54 Dizia ainda ao povo: Quando vedes levantar-se uma nuvem no poente, logo dizeis: Aí vem chuva. E assim sucede.
55 Wèeŋ yuk ŋga fə̀fə̀ bwìŋ nə̀ kəkok fana wèŋ dʉk də, <Lùm lòo>, lùm nə lo sə̀'.
55 Quando vedes soprar o vento do sul, dizeis: Haverá calor. E assim acontece.
56 Wèŋ ŋgàa tè'èŋkup! Wèŋ rìŋ mègù ŋgòkʉ̀k gèsə mʉbu, nə ye nzeŋgònə, nə sə cep də anə ye ŋga'a vɛ'ɛ, nə kà bum sə̀ yà'a niè' yè'e rɛɛŋ bʉ̀ʉ yà?
56 Hipócritas! Sabeis distinguir os aspectos do céu e da terra; como, pois, não sabeis reconhecer o tempo presente?
57 <<Kaco wèŋ bə tu awèŋ sak yusə̀ yà'a kə̀kʉrə̀ yeŋ yè'sə bʉ̀ʉ yà?
57 Por que também não julgais por vós mesmos o que é justo?
58 A ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk somsə wu mʉ kot fana wù lap mandzə̀ gʉgʉŋ də wenə mesə nzak nə ŋga wèŋ cu ntòmandzə̀. Ya ŋga yi kà wu bohòŋgà sak nzak jə lò. Bʉsə̀ ŋgà sak nzak nə fa wu bohòŋgàa tàm wèŋ, fana ŋgàa tàam sə nisə wu ndapndzəm.
58 Ora, quando fores com o teu adversário ao magistrado, faze o possível para entrar em acordo com ele pelo caminho, a fim de que ele te não arraste ao juiz, e o juiz te entregue ao executor, e o executor te ponha na prisão.
59 Mʉ tsok fa weŋ də kaco wù tesə yeŋ, tse'ŋga wù làk wes mbàm nə̀ wo tiŋ fa wu nə pwe'fo'.>>
59 Digo-te: não sairás dali, até pagares o último centavo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.