Lucas 12
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NVT
1 Ghà ànə à ye ŋga bwìŋ kə̀ benə vɛ'ɛ ncùhù ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ, nə sə nəŋ ca mok mʉ ni'ì bə kù fana Jisòs ye ŋgòtsə̀' to fa ŋgàa fàak ye wèŋ də, <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ bə yis bʉ̀ʉ Faràsi wèŋ. Mʉ̀ sə dʉk yè'sə mʉmvə̀'nə̀ wo gʉ̀ basə kɛ'gə̀ bum awo yà'a.
1 Quando as multidões cresceram a ponto de haver milhares de pessoas atropelando-se e pisando umas nas outras, Jesus concentrou seu ensino nos discípulos, dizendo: “Tenham cuidado com o fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 Yumok ka sə̀ də bwìŋ à sè'lə lok yà' də wo nə kà yà' yə yeŋ. Yumok ka sə̀ wo a swìhi yà' də bwìiŋ nə kà yà' rìŋ yuk sə̀' yeŋ.
2 Virá o dia em que tudo que está encoberto será revelado, e tudo que é secreto será divulgado.
3 Ye də yusə̀ wu cèp-a yà' ndzə ndzəmə̀, yà'a nə̀ kə̀ yuhu mvwe' marɛŋ. Yusə̀ ŋwè làrə swìhi yà' mà mbwèndap fana wo nə̀ fu yà' ma mʉ ndùndap.
3 O que vocês disseram no escuro será ouvido às claras, e o que conversaram a portas fechadas será proclamado dos telhados.
4 <<Ŋge' am wèŋ, mʉ tsok weŋ də kà də wèeŋ wəp bʉ̀ʉ sə̀ wo zə-a ŋgùpni' fana wo kà yumok ŋgògʉ̀ fe'lə bohòwù tse' yà'a dʉk.
4 “Meus amigos, não tenham medo daqueles que matam o corpo; depois disso, nada mais podem lhes fazer.
5 Mʉ tsok fa weŋ ŋwə̀ nə̀ aco wèŋ wəp yi nə. Wəp Nwì nə̀ yi zə wes fana yi tse' mali ŋàŋ ŋgògèsə wu mvwe' ŋgə' nə̀ sə misə̀ nà'a. Mʉ̀ sə tsə̀' weŋ zìnə də wəp yi ànə.
5 Mas eu lhes direi a quem devem temer. Temam a Deus, que tem o poder de matar e lançar no inferno. Sim, a esse vocês devem temer.
6 Wo kà ləŋbu tàŋ dolà ba sèŋgə̀ à? Nwìi kà nə̀ mò'fis swìgə̀.
6 “Qual é o preço de cinco pardais? Duas moedas de cobre? E, no entanto, Deus não se esquece de nenhum deles.
7 Nʉ̀əmtu sə̀ mʉ tuhù wèŋ yè'e, yi a ta yà' ta. Ye də wu kà yumok wəp, bʉ̀ʉsə̀ wù yam ghak ləŋbu kɛ̀' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ laŋ.
7 Até os cabelos de sua cabeça estão todos contados. Portanto, não tenham medo; vocês são muito mais valiosos que um bando inteiro de pardais.
8 <<Mʉ tsok fa weŋ də ŋwə̀ nə̀ yi cèp fis-a jəja mvwe' bwìŋ də yi ŋwə̀ àm fana mʉ̀ mo ŋwè, mʉ nə̀ kə̀ dʉk fa yi sə̀' vɛ'nə mantombì masinjàa Nwì wèŋ.
8 “Eu lhes digo a verdade: quem me reconhecer aqui, diante das pessoas, o Filho do Homem o reconhecerá na presença dos anjos de Deus.
9 Ŋwə̀ nə̀ yi bɛ̀ŋ-a mʉ mantombìi bwìŋ fana mʉ nə̀ kə̀ bɛ̀ŋ yi sə̀' mantombì masinjàa Nwì wèŋ.
9 Mas quem me negar aqui será negado diante dos anjos de Deus.
10 Ŋwə̀ nə̀ yi bʉpsə liŋ am, nə̀ mʉ mo ŋwè fana wo nə̀ swì fa yi yà'; ŋwə̀ nə̀ yi bʉpsə-a liŋ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə fana kaco wo nə̀ swì fa yuk yi yeŋ.
10 Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, mas quem blasfemar contra o Espírito Santo não será perdoado.
11 A ye-a ŋga wo jə lo wu mʉmvwe' ndap pìriyà, nə ye bohòbʉ̀ ŋkəŋkum nə ye bə bʉ̀ʉ sə̀ wo sakgə̀ bum wo fana wù kà də wu sə jik də wu nə cep fəsə yàlɛ, kè də wu nə dʉk yè'sə dalɛ dʉk.
11 “Quando vocês forem julgados nas sinagogas e diante dos governantes e das autoridades, não se preocupem com o modo como se defenderão nem com o que dirão,
12 Bʉsə̀ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə, nə tsok fa wu yusə̀ wu cep sə sə̀ ghà nà'nə.>>
12 pois o Espírito Santo, naquele momento, lhes dará as palavras certas”.
13 Ŋwə̀ nəmòk à ye mʉtsətsə'rəə bʉ̀ʉ sə̀ wo à benə wùriŋ sə, nə dʉk vesə fa nà' də, <<Cicà, dʉk fa moma am də yi gapsə bum mfə tɛ̀' am vesi.>>
13 Então alguém da multidão gritou: “Mestre, por favor, diga a meu irmão que divida comigo a herança de meu pai!”.
14 Jisòs dʉk fəsə fa nà' də, <<Ŋgàta, ŋwə̀ nə̀ yi a gʉ̀ mʉ də mʉ sak fa weŋ nzak kè mʉ gapsə fa weŋ bum yè'sə ndà?>>
14 Jesus respondeu: “Amigo, quem me pôs como juiz sobre vocês para decidir essas coisas?”.
15 Ànə geŋ yi dʉk fa bʉ̀ʉ sə̀ fo' sə wèŋ də, <<Wèeŋ jəŋ ŋkərə̀ ŋgòwa bum bwìŋ, bʉ̀ʉsə̀ yòŋsə̀ ŋwè ka bʉ̀ʉ bum sə̀ də yi tse' yà' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ yeŋ.>>
15 Em seguida, disse: “Cuidado! Guardem-se de todo tipo de ganância. A vida de uma pessoa não é definida pela quantidade de seus bens”.
16 Fana yi mak fa wo gbʉ' nè'e də, <<Ŋgà ghàk mòk ànə tse' nzum sə̀ bum ànə tesə mbwa wùriŋ.
16 Então lhes contou uma parábola: “Um homem rico tinha uma propriedade fértil que produziu boas colheitas.
17 Yi ye ŋgòtsərə də, <Mʉ̀ ka mvwe' sə̀ co mʉ noŋsə wes zʉzʉʉ am yè'e tse'. Mʉ nə gʉ kok yè'sə valɛ-ò?>
17 Pensou consigo: ‘O que devo fazer? Não tenho espaço para toda a minha colheita’.
18 Yi dʉk də, <Mʉ nə gʉ lɛ vɛ': mʉ nə kʉəmsə mak tàap am, nə ci sə̀ ghaŋ, ya mʉ gesə zʉzʉʉ am bə bum am pwe' mbwa.
18 Por fim, disse: ‘Já sei! Vou derrubar os celeiros e construir outros maiores. Assim terei espaço suficiente para todo o meu trigo e meus outros bens.
19 Fana mʉ nə dʉk fa ni' àm dʉk də, mʉ̀ tse' zʉzʉ nduk co mʉ̀ zʉ yà' lùumŋgòŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ; cum yoŋsə yuyo, zʉ, no, nə sə roŋ.>
19 Então direi a mim mesmo: Amigo, você guardou o suficiente para muitos anos. Agora descanse! Coma, beba e alegre-se!’.
20 Ànə geŋ Nwì dʉk fa yi də, <Ləm yu ènə, yòŋsə̀ yòo nə me bə ndzəm nə̀ ntinə nè'e. Bum sə̀ wù fʉ̀hʉ yà'sə nə ye mok sə̀ ndà?> >>
20 “Mas Deus lhe disse: ‘Louco! Você morrerá esta noite. E, então, quem ficará com o fruto do seu trabalho?’.
21 Jisòs dʉk ləsə də, <<Yà'a mʉmvə̀'nə̀ yà' cu vɛ'nə bohòŋwə̀ nə̀ yi kotse' bum ghàk, nə kà ŋgà ghàk bohòma nə̀ Nwì ye.>>
21 “Sim, é loucura acumular riquezas terrenas e não ser rico para com Deus”.
22 Jisòs à dʉk fa bwe ye wèŋ dʉk də, <<Kà də wèeŋ sə jik bə yòŋsə̀ə awèŋ də mʉ nə zʉ kok yàlɛ, kènə bə ni' yòdə wu nə ni kok yàlɛ-òdʉk.
22 Então, voltando-se para seus discípulos, Jesus disse: “Por isso eu lhes digo que não se preocupem com a vida diária, se terão o suficiente para comer, ou com o corpo, se terão o suficiente para vestir.
23 Bʉsə̀ yòŋsə̀ ghak bɛŋ fana ŋgùpni' ghak cə̀k sə̀'.
23 Pois a vida é mais que comida, e o corpo é mais que roupa.
24 Wèeŋ kʉk ja'a na ŋwə̀ŋwɛ', wo kà bìgə̀ nə kà sə̀' kʉp loksə̀. Wo ka tàp tse', nə kà zok sə̀' tse', fana Nwì sə fa wo zʉzʉ. Ghak yè'sə wèŋ kè swiŋ ɛ?
24 Observem os corvos. Eles não plantam nem colhem, nem guardam comida em celeiros, pois Deus os alimenta. E vocês valem muito mais que qualquer pássaro.
25 A mʉŋgorə̀ wèŋ ndà, nə̀ də aco yi naaŋ gesə nùumbu mok mʉnə nùumbu ye də bʉ̀ʉsə̀ yi jìk ɛ?
25 Qual de vocês, por mais preocupado que esteja, pode acrescentar ao menos uma hora à sua vida?
26 A ye-a də kaco wù gʉ to yumok bə nə̀ nà'a jo nà'nə yeŋ, ye də wù sə jik bə mok bʉ̀ʉ yà?
26 E, se não podem fazer uma coisa tão pequena, de que adianta se preocupar com as maiores?
27 Tsərə-a bə nzàamŋgaŋ sə̀ yà'a fomgə̀ yè'e mʉmvə̀'nə̀ yà'a kùkgə̀ ɛ̀. Wo kà ndàp caŋsə̀gə̀, nə kà cə̀k sə̀' ba'. Mʉ tsok fa weŋ də a mègù-a sə̀ Sòlomù, nə̀ yi à tse' bum maŋgəŋgèŋ nà'a, yi à ka cə̀k co mòk nə̀ mò'fis vɛ'nə ni yuk.
27 “Observem como crescem os lírios. Não trabalham nem fazem suas roupas e, no entanto, nem Salomão em toda a sua glória se vestiu como eles.
28 A ye-a ŋga Nwìi ni fagə̀ ŋgaŋ sə̀ yà'a təəŋ fə ŋgəà ntinə, a ye zòŋ ŋga wo tɛ̀ŋ səsə yà' laŋ sə vɛ'nə, ye də aco yi ni fa wesə weŋ cə̀ək yàwèŋ yè'sə nsàp nə̀ fò? Bʉ̀ am a, dzədzəm àwèeŋ momjo!
28 E, se Deus veste com tamanha beleza as flores que hoje estão aqui e amanhã são lançadas ao fogo, não será muito mais generoso com vocês, gente de pequena fé?
29 Kà də wèeŋ sə tsərə də mʉ nə zʉ yà, mʉ nə no yà? Kà də wu sə jik dʉk.
29 “Não se inquietem com o que comer e o que beber. Não se preocupem com essas coisas.
30 Bʉ̀ʉ sə̀ sə nzeŋgònə làpgə̀ yàwo nsàap bum yà'sə; fana Tɛ̀' awèŋ rìŋ dʉk də wèŋ tse' ŋgòtse' bum yè'sə sə̀'.
30 Elas ocupam os pensamentos dos pagãos de todo o mundo, mas seu Pai já sabe do que vocês precisam.
31 Yusə də wèeŋ lap lɛ gaŋ ye sə, ya bum yè'sə nə ye sə̀' sə̀ yàwèŋ.
31 Busquem, acima de tudo, o reino de Deus, e todas essas coisas lhes serão dadas.
32 <<Bwe sə̀ mʉ gʉ̀msəgə̀ weŋ, wèeŋ kà wəp bʉ̀ʉsə̀ Tɛ̀' àwèŋ nə sə dzəm bòŋsə wùriŋ ŋgòfa weŋ gaŋ ŋkum sə̀ ye sə.
32 “Não tenham medo, pequeno rebanho, pois seu Pai tem grande alegria em lhes dar o reino.
33 Wèeŋ seŋ bum awèŋ, nə fa mbàam sə bohòŋgàa jìŋ wèŋ. Wèeŋ tse' posàa sə̀ kaco yà' reŋ yuk yeŋ, nə loksə ghàak awèŋ mʉbu mvwe' sə̀ kaco yumok gʉ yà' yeŋ; mvwe' sə̀ kaco ŋgà yə̀ kə dzeŋ to fo' yeŋ, nzək kà yà' sə̀' zʉ bʉpsə̀.
33 “Vendam seus bens e deem aos necessitados. Com isso, ajuntarão tesouros no céu, e as bolsas no céu não se desgastam nem se desfazem. Seu tesouro estará seguro; nenhum ladrão o roubará e nenhuma traça o destruirá.
34 Bʉsə̀ mʉmvwe' nə̀ ghàak yo cu fana ntʉm yòo nə ye sə̀' fo'.
34 Onde seu tesouro estiver, ali também estará seu coração.”
35 <<Wèeŋ cum fə̀fʉhʉ̀, swi' cə̀ək awèŋ sə gamə̀ bə̀boŋ, nə bwe' tse' laàm awèŋ.
35 “Estejam vestidos, prontos para servir, e mantenham suas lâmpadas acesas,
36 Wèeŋ ye co bʉ̀ʉ sə̀ masà àwo nə lo mvwe' ŋkàha gù ŋgòbwìŋ və̀ə, fana wo sə tək nà' də ya nà'a kùm ncù ntɛ̀ŋ, wo muk fa yi mvèsə̀.
36 como se esperassem o seu senhor voltar do banquete de casamento. Então poderão abrir-lhe a porta e deixá-lo entrar no momento em que ele chegar e bater.
37 A rɛŋsi bohòbwe fàak sə̀ masà nə bwìŋ və̀ə, fana yi tseŋ yà'wèŋ ŋga wo cu nca. Mʉ tsok fa weŋ zìnə də masà nə nə kiŋ tsə'rə cə̀k ye, yà'wèŋ cum nze fana yi fa wo zʉzʉ.
37 Os servos que estiverem prontos, aguardando seu retorno, serão recompensados. Eu lhes digo a verdade: ele mesmo se vestirá como servo, indicará onde vocês se sentarão e os servirá enquanto estão à mesa!
38 A rɛŋsi bohòŋgàa fàak sə̀ yi və-a sə̀ ndzəmə̀ kè tsətsə'rəə tsok àlɛ', nə tseŋ wo ŋga wo cu fə̀fʉhʉ̀.
38 Quer ele venha no meio da noite, quer de madrugada, ele recompensará os servos que estiverem prontos.
39 Wèeŋ riŋtse' yumòk nè' sə̀' də, a ye-a ŋga tà ŋgà ndàp nə riŋ-a ghà nə̀ ŋgà yə̀ə nə və, bwɛ̀rɛ yi kà ndap ye də nà'a ni mbwa mè'rə̀ nòŋsə̀.
39 “Entendam isto: se o dono da casa soubesse exatamente a que horas o ladrão viria, não permitiria que a casa fosse arrombada.
40 Wèeŋ nə sə kʉk yàwèŋ sə̀' kʉ̀'ʉ, bʉ̀ʉsə̀ mʉ̀ʉ mo ŋwè, mʉ nə və ghà nə̀ wèŋ ka vɛ'nə tsərə.>>
40 Estejam também sempre preparados, pois o Filho do Homem virá quando menos esperam”.
41 Pità à fek də, <<Tà, wù sə màk fa gbʉ' nè'e yè'sə bohòvès kè bohòbwìŋ pwe' ɛ?>>
41 Então Pedro perguntou: “Senhor, essa ilustração se aplica apenas a nós, ou a todos?”.
42 Fana Tà cep də, <<Mofàk nə̀ yi zìnə nə tse' ŋkərə̀ə yè'sə nə̀ fò? A nə̀ masà ye nə a fa bum sə̀ mʉ nda'à yi pwe' bohònà', nə dʉk də, nà'a nə sə fa bwe fàak mok wèŋ bum zʉzʉ bə mvə̀k nə̀ kə̀kʉrə̀.
42 O Senhor respondeu: “O servo fiel e sensato é aquele a quem o senhor encarrega de chefiar os demais servos da casa e alimentá-los.
43 A rɛŋsi bohòmofàk nə̀ masà ye bwìŋ və̀ə, nà' tseŋ yi ŋga yi sə gʉ̀ mvə̀'nə̀ nà' anə dʉk noŋsə lo yi sə.
43 Se o senhor voltar e constatar que seu servo fez um bom trabalho,
44 Mʉ tsok weŋ zìnə də, masà nə nə fa nsàp mofàk ànə ŋàŋ ŋgòkotse' bum ye sə̀ yi tse' pwe'fo' nà'.
44 eu lhes digo a verdade: ele colocará todos os seus bens sob os cuidados desse servo.
45 A ye-a ŋga mofàk nə dʉk-a də, <Masà àm nə nə kà ntə̀ntɛ̀ŋ bwìŋ fohòvə̀,> nə yeto ŋgòlə̀p bwe fàak sə̀ mbəmbam bə sə̀ bə̀ba sə wèŋ, nə zʉ, nə no jʉhʉ rùk,
45 O que acontecerá, porém, se o servo pensar: ‘Meu senhor não voltará tão cedo’, e começar a espancar os outros servos, a comer e a beber e se embriagar?
46 fana masà ye nə bwìŋ foho və̀ nùmbu mòk nə̀ mofàk nə nə sə ka tsərə fʉk, nə ye bə mvə̀k nə̀ yi ka sə̀' riŋ, fana masà nə nə gbɛ' ci'lə nà' ba, nə noŋsə be'lə yi bə bʉ̀ʉ sə̀ wo ka zìnə tse'.
46 O senhor desse servo voltará em dia em que não se espera e em hora que não se conhece, cortará o servo ao meio e lhe dará o mesmo destino dos incrédulos.
47 Mofàk nə̀ yi riŋ yusə̀ masà ye dzəm də yi gʉ yà', nə kà də yi yeto ŋgògʉ̀ yà' dʉk fana wo nə ləp yi cùu ŋkwɛ̀s ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ.
47 “O servo que conhece a vontade do seu senhor e não se prepara nem segue as instruções dele será duramente castigado.
48 Ŋwə̀ nə̀ yi anə ka ye riŋ, nə gʉ yumok sə̀ co wo ləp yi bʉ̀ʉ zeŋ nə̀ bʉp fana wo nə ləp ghasə yi ye ŋgwàŋ. Ŋwə̀ nə̀ Nwì a fa bohòyi ŋkʉ̀ʉŋ fana Nwìi nə dzəm bohòyi sə̀' ŋkʉ̀ʉŋ. Ŋwə̀ nə̀ Nwì a nòŋsə ndzə bohòyi ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ fana Nwìi nə kʉk bohòyi sə̀' ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ anə.
48 Mas aquele que não a conhece e faz algo errado será castigado com menos severidade. A quem muito foi dado, muito será pedido; e a quem muito foi confiado, ainda mais será exigido.”
49 <<Mʉ̀ a və̀ ŋgòkə̀ tɛ̀ŋ gèsə mis sənə nzeŋgònə. Yà' sə bòmʉ də anə ye co mis nə kʉə ŋga'a laŋ.
49 “Eu vim para incendiar a terra, e gostaria que já estivesse em chamas!
50 Mʉ̀ tse' bàptɛ nə̀ ŋgòbàptɛsə nà', tse'ŋga mʉ bàptɛsə wes nà' ŋkuŋ ntʉm fi mʉ!
50 No entanto, tenho de passar por um batismo e estou angustiado até que ele se realize.
51 Wèŋ tsəm də mʉ̀ a və̀ sə nzeŋgòŋ anə ŋgòjə və̀ fifi à? Hai' ka vɛ'nə yeŋ, mʉ tsok weŋ də mʉ̀ a jə və̀ gə̀gàpsə̀.
51 Vocês pensam que vim trazer paz à terra? Não! Eu vim causar divisão!
52 Bʉsə̀ ye jəŋ ŋga'a nə lo mantombì, bwìŋ tàŋ sə̀ wo cugə̀ ndap mò'fis nə ga'a. Bwìŋ tɛ' nə tse' cùu sə̀ zok bə bʉ̀ʉ sə̀ ba, sə̀ ba tse' bwi yàwo zok bə sə̀ tɛ'.
52 De agora em diante, numa mesma casa cinco pessoas estarão divididas: três contra duas e duas contra três.
53 Wo nə ga'a, tɛ̀' wèŋ sə dzeeŋ yusə̀ bwe mbəmbaam awo wèŋ sə tsərə fana bwe mbəmbam sə, sə dzeeŋ sə̀ tɛ̀' wèŋ. Ma sə dzeeŋ sə̀ mo ye nə̀ ŋwàŋwè, mo ŋwàŋwè sə dzeeŋ sə̀ ma. Maligù sə dzeeŋ sə̀ ŋgwegù, ŋgwegù sə dzeeŋ maligù nə sə̀'.>>
53 “O pai ficará contra o filho e o filho contra o pai; a mãe contra a filha e a filha contra a mãe; a sogra contra a nora e a nora contra a sogra”.
54 Jisòs à dʉk fa bwìŋ dʉk də, <<Wèeŋ yəgə̀ ŋga mbàk yəəŋ ma nconùm fana wèŋ də, <Mbʉ̀ʉŋ nə li>, nà' li sə̀'.
54 Então Jesus se voltou para a multidão e disse: “Quando vocês veem nuvens se formando no oeste, dizem: ‘Vai chover’. E têm razão.
55 Wèeŋ yuk ŋga fə̀fə̀ bwìŋ nə̀ kəkok fana wèŋ dʉk də, <Lùm lòo>, lùm nə lo sə̀'.
55 Quando sopra o vento sul, dizem: ‘Hoje vai fazer calor’. E assim ocorre.
56 Wèŋ ŋgàa tè'èŋkup! Wèŋ rìŋ mègù ŋgòkʉ̀k gèsə mʉbu, nə ye nzeŋgònə, nə sə cep də anə ye ŋga'a vɛ'ɛ, nə kà bum sə̀ yà'a niè' yè'e rɛɛŋ bʉ̀ʉ yà?
56 Hipócritas! Sabem interpretar as condições do tempo na terra e no céu, mas não sabem interpretar o tempo presente.
57 <<Kaco wèŋ bə tu awèŋ sak yusə̀ yà'a kə̀kʉrə̀ yeŋ yè'sə bʉ̀ʉ yà?
57 “Por que não decidem por si mesmos o que é certo?
58 A ye-a ŋga ŋwə̀ nəmòk somsə wu mʉ kot fana wù lap mandzə̀ gʉgʉŋ də wenə mesə nzak nə ŋga wèŋ cu ntòmandzə̀. Ya ŋga yi kà wu bohòŋgà sak nzak jə lò. Bʉsə̀ ŋgà sak nzak nə fa wu bohòŋgàa tàm wèŋ, fana ŋgàa tàam sə nisə wu ndapndzəm.
58 Quando você e seu adversário estiverem a caminho do tribunal, procurem acertar as diferenças antes de chegar lá. Do contrário, pode ser que o acusador o entregue ao juiz, e o juiz, a um oficial que o lançará na prisão.
59 Mʉ tsok fa weŋ də kaco wù tesə yeŋ, tse'ŋga wù làk wes mbàm nə̀ wo tiŋ fa wu nə pwe'fo'.>>
59 Eu lhe digo: você não será solto enquanto não tiver pago até o último centavo”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.