Atos 9
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NAA
1 Ghà nə̀ bum yè'sə à sə ye vɛ'nə fana Sol sə wəpsə mali bʉ̀ʉ sə̀ wo à sə yù mandzə̀ Tà Jisòs sə də yi nə zə yà'wèŋ. Yi à ye'e lòkə ye ŋkum ŋgà fa satikà',
1 Saulo, respirando ainda ameaças e morte contra os discípulos do Senhor, dirigiu-se ao sumo sacerdote
2 nə fek nà' də nà'a fa yi ŋwàk mòk nə̀ ŋgòfa yi ŋàŋ ŋgòko bwìŋ mʉ Dàmaskù. Yi də yi jəŋ nà', nə lo bə zeŋ mvwe' ndaap pìriyàa bʉ̀ʉ Jus sə̀ mʉ Dàmaskù, də yi kə dzeŋ-a mbwa, nə ye ŋga ŋwə̀ nəmòk sə bɛ' mandzə̀ nə̀ Tà Jisòs, fana yi ko wo pwe', bə̀ba kè mbəmbam àlɛ, nə jəŋ və wo Jòrosalèm anə.
2 e lhe pediu cartas para as sinagogas de Damasco, a fim de que, caso achasse alguns que eram do Caminho, tanto homens como mulheres, os levasse presos para Jerusalém.
3 Yi à sə lòDàmaskù anə, ŋga yi sə kʉəp lòŋgʉ ntòlak nə ntɛ̀ŋ, yi ye ŋga marɛŋ mòk ba'a tsə mʉbu co mbʉ̀ŋ vɛ'ɛ, nə rɛŋ mvwe' sə̀ yi tə sə vɛ'ɛ paamm.
3 Enquanto seguia pelo caminho, ao aproximar-se de Damasco, subitamente uma luz do céu brilhou ao seu redor.
4 Yi gbʉ sə nze, fana nə yuk ŋga ŋgì ŋwə̀ nəmòk sə cèp də, <<Sol, Sol, wù sə fa mʉ ŋgə' bʉ̀ʉ yà?>>
4 Ele caiu por terra e ouviu uma voz que lhe dizia:
5 Yi fek də, <<A wùu ndà Tà?>> Ŋgì ŋgə̀ŋgàŋ dʉk fe'lə də, <<A mʉ̀ʉ Jisòs nə̀ wù sə fa mʉ ŋgə' nə.
5 Ele perguntou: — Senhor, quem é você? E a resposta foi:
6 Lòkok mʉtsə̀, nə lo mʉ ntòlak anə. A kə dzeŋ fo' ŋkuŋ wo tsok wu yusə̀ wu nə gʉ tsoŋ yà'.>>
6 Mas levante-se e entre na cidade, onde lhe dirão o que você deve fazer.
7 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à sə gì bə Sol wèŋ à təəŋ fo', nə kà yusə̀ co wo cep tse'. Wo à yuk ŋgì nə, nə kà ŋwə̀ nəmòk yə.
7 Os homens que viajavam com Saulo pararam emudecidos, ouvindo a voz, mas não vendo ninguém.
8 Sol à lòkok sə nze, nə də yi muk lis ye, fana yi kà bum yə. Wo à dàsə nisə lòyi Dàmaskù mok bə bo.
8 Então Saulo se levantou do chão e, abrindo os olhos, nada podia ver. E, guiando-o pela mão, levaram-no para Damasco.
9 Yi à cu fis nùumbu tɛ' ŋga yi sə kà yə. Mʉnə nùumbu sə̀ tɛ' yà'sə pwe' bo bə cùu ye kà kùrə̀, yi kà ndzəp sə̀' no lok.
9 Esteve três dias sem ver, durante os quais nada comeu, nem bebeu.
10 Ŋgà yù mandzə̀ Jisòs mòk à ye Dàmaskù anə nə̀ wo to liŋ ye də Ànàniyàs. Yi ye yumok co yi yə lo vɛ'ɛ, fana Tà Jisòs to yi nja dʉk də, <<Ànàniyàs.>> Yi dzəm də, <<Tà, mʉ nè'e.>>
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor lhe apareceu numa visão e disse: Ao que ele respondeu: — Eis-me aqui, Senhor!
11 Tà nə dʉk fa yi də, <<Fʉ̀hʉ, nə yuŋ lo mandzə̀ nə̀ wo togə̀ nà' də Rərəŋ nà'a. Wu kə dzeŋ mvwe' ndap Judàs, fana wù fek fo' də wù dzəm ŋgòyə Sol nə̀ yi mo nze mvwe' lak Tasò. Yi sə gʉ pìriyà,
11 Então o Senhor lhe disse:
12 nə sə ye co lo vɛ'ɛ də yi yə ŋwə̀ nəmòk nə̀ wo to yi də Ànàniyàs və̀ə, nə kə naaŋ fa yi bo də ya yi ye fe'lə bum sə̀mok.>>
12 e, numa visão, viu entrar um homem, chamado Ananias, e impor-lhe as mãos, para que recuperasse a vista.
13 Ànàniyàs dʉk də, <<Tà, a bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ sə̀ wo a tsə̀' mʉ nsàap ŋgwap sə̀ ŋwə̀ ènə sə gʉ̀ bohòbʉ̀ʉ yo sə̀ mvwe' lak Jòrosalèm pwe'.
13 Ananias, porém, respondeu: — Senhor, de muitos tenho ouvido a respeito desse homem, quanto mal tem feito aos teus santos em Jerusalém.
14 Yi nə və̀ nə Dàmaskù bə ŋàaŋ sə̀ yi a jə bohòŋkum ŋgà fa satikà' də yi ko ndàaŋwè pwe' nə̀ nà' to liŋ yò.>>
14 E aqui em Damasco ele tem autorização dos principais sacerdotes para prender todos os que invocam o teu nome.
15 Tà à dʉk də, <<Gèŋ ntɛ̀ŋ, bʉ̀ʉsə̀ yi ŋwə̀ nə̀ mʉ̀ a swekfis yi ya bʉ̀ lakmvum, ŋkəkum nə ye bʉ̀ʉ Izùrɛ wèeŋ nə riŋ liŋ am.
15 Mas o Senhor disse a Ananias:
16 Fana mʉ̀ bə tu am nə niŋ fa yi nsàp ŋgə' nə̀ yi nə ye bʉ̀ʉ mʉ̀ ŋgògʉ̀ də ya bwìiŋ riŋ mʉ.>>
16 Pois eu mesmo vou mostrar a ele quanto deve sofrer pelo meu nome.
17 Ànàniyàs à lò, nə kə ni kok mʉ nda'à anə, nə naaŋ fa Sol bo. Nə sə dʉk də, <<Moma am Sol, Tà Jisòs tum vèsə mʉ yi, yi nə̀ yi a yəəŋ bohòwù mandzə̀ ŋga wù sə və̀ fɛɛŋ nà'a. Yi tum mʉ ya wu ye fe'lə bum sə̀mok, nə rwiŋ bə Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə.>>
17 Então Ananias foi e, entrando na casa, impôs as mãos sobre Saulo, dizendo: — Saulo, irmão, o Senhor Jesus, que apareceu a você no caminho para cá, me enviou para que você volte a ver e fique cheio do Espírito Santo.
18 Yi ànə dʉk wes vɛ'nə ntɛ̀ŋ, fana yumok ye'e gbʉ tsooŋ mʉ lisə̀ Sol anə co bap, fana yi ye fe'lə bum sə̀mok. Yi à lòkok, fana wo bàptɛsə yi.
18 Imediatamente caíram dos olhos de Saulo umas coisas parecidas com escamas, e ele voltou a ver. A seguir, levantou-se e foi batizado.
19 Yi a zʉ wes bɛŋ, fana yi tse' fe'lə ŋàŋ sə̀mok.
19 E, depois de comer, sentiu-se fortalecido. Saulo permaneceu alguns dias com os discípulos em Damasco.
20 Mvəsə̀ yi à ye fo', yi à lòmvwe' ndap pìriyà bʉ̀ʉ Jus, nə ye ŋgòtsòho liŋ Jisòs sə̀ ntɛ̀ŋ. Yi dʉk də, Jisòs nə mo Nwì.
20 E logo, nas sinagogas, proclamava Jesus, afirmando que ele é o Filho de Deus.
21 Bʉ̀ʉ sə̀ wo à yuk yusə̀ yi à sə cèp sə à mərə lòoŋ. Wo sə fek də, <<Nè'e ka ŋgà' nə̀ yi à ye Jòrosalèm, nə sə zə ndàaŋwè pwe' nə̀ nà' to liŋ yè'sə nə yeŋ à? Yi a və̀ fɛɛŋ ka sə̀' də yi kə ko bwìŋ də ŋga yi jəŋ lo yà' ŋgòfa ŋkum ŋgà fa satikà' nə yeŋ à?>>
21 Todos os que ouviam Saulo estavam atônitos e diziam: — Não é este o que exterminava em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus e veio para cá precisamente para prender e levá-los aos principais sacerdotes?
22 Fana Sol tsoho gʉŋsə ghaha lo wesə mantombì mvəsə̀ yi à sə nì tsə̀' də Jisòos Ŋkum ŋgà gèm bwìŋ nə. Yusə̀ yi à sə cèp sə à rɛɛŋ nòoŋ vɛ'ɛ jəja nsàp nə̀ bʉ̀ʉ Jus sə̀ wo cu Dàmaskù anə jip, nə kà yusə̀ ŋgòcèp fəsə fa yi tse'.
22 Saulo, porém, mais e mais se fortalecia e confundia os judeus que moravam em Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 À kə̀ dzèŋ nùumbu mok fa'nə, fana bʉ̀ʉ Jus wèŋ kə cum kwe' də wo zə Sol nə.
23 Decorridos muitos dias, os judeus resolveram matar Saulo,
24 Ànə geŋ Sol riŋ bə kwe' nə̀ wo à cu nə. Nə̀ maràŋ bə ndzəmə̀ pwe' wo sə so Sol mvwe' ncùu ŋka' sə̀ mvwe' ntòlak nà'nə.
24 mas ele ficou sabendo do plano deles. Dia e noite guardavam também os portões da cidade, para o matar.
25 À ye nùmbu mòk ŋga ndzəm seŋ, fana bʉ̀ʉ Sol mok kə le' casə yi mvwe' tətoo ŋka' sə ŋkò'o.
25 Mas os discípulos de Saulo tomaram-no de noite e, colocando-o num cesto, desceram-no pela muralha.
26 Sol à lòJòrosalèm, nə lap mandzə̀ də bə bʉ̀ʉ Jisòs wèeŋ ye mvwe' mò'fis. Wo pwe' à sə wəp yi wəpə, nə kà pap də yi mòk nə̀ yi sə yù mandzə̀ Jisòs dzəm.
26 Quando chegou a Jerusalém, Saulo procurou juntar-se aos discípulos de Jesus. Porém todos tinham medo dele, não acreditando que ele fosse discípulo.
27 Fana Bànabà və ŋgòtɛsə nà'. Yi jəŋ nà', nə jəŋ lo fa bohòŋgàa ntum sə wèŋ. Yi tsoho rɛŋsə fa yà'wèŋ mvəsə̀ Sol à yə Tà Jisòs mʉ mandzə̀ Dàmaskù, nə ye mvəsə̀ Tà à cèp bohònà' sə. Yi à tsə̀' fa yà'wèŋ də Sol a tsòho liŋ Jisòs mʉ Dàmaskù bə ŋàŋ, nə kà ŋwə̀ nəmòk sə̀' wəp.
27 Mas Barnabé, tomando-o consigo, levou-o aos apóstolos. Contou-lhes como Saulo tinha visto o Senhor no caminho, e que o Senhor tinha falado com ele. Também contou como, em Damasco, Saulo tinha pregado ousadamente em nome de Jesus.
28 À ye vɛ'nə fana Sol à ye mok bə yà'wèŋ mok mvwe' mò'fis, nə sə gihi lo Jòrosalèm, nə sə tsoho kɛ' ca liŋ Tà Jisòs. Yi à sə tsoho, nə kà ŋwə̀ nəmòk wəp lok.
28 E Saulo ficou com eles em Jerusalém, entrando e saindo, pregando ousadamente em nome do Senhor.
29 Yi à cèep, nə sə bwinə ncèp bə bʉ̀ʉ Jus sə̀ wo à sə cèp ncèep lak Gris, fana wo sə lap mandzə̀ də wo zə yi.
29 Falava e discutia com os helenistas, mas eles procuravam matá-lo.
30 Bʉ̀ʉ Jisòs sə wèŋ à rì vɛ'nə, fana wo jəŋ tsoŋ lo nà' sə Sìsàriyà, nə tum gesə lo yi ma Tasò.
30 Quando isto chegou ao conhecimento dos irmãos, levaram Saulo até Cesareia e dali o enviaram para Tarso.
31 Ànə ye vɛ'nə, fana bʉ̀ʉ cos sə̀ mvwe' nzeŋgòŋ Jùdiyà bə Galìli nə ye Sàmàriyà à tse' mok fifi. Coos yè'sə à sə gʉ lòmantombì, nə sə kuk bə bwìŋ sə̀'. Yè'sə à sə ye vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ Yòŋsə̀ nə̀ Rərɛŋ nə à sə tɛsə wo yi mvəsə̀ wo à sə cu, nə sə gʉ bum sə̀ yà' sə niŋ tsok də wo sə wəp Tà.
31 Assim, a igreja tinha paz por toda a Judeia, Galileia e Samaria, edificando-se e caminhando no temor do Senhor; e, no consolo do Espírito Santo, crescia em número.
32 Pità à sə kɛ' gì nə̀bʉp. À ye nùmbu mòk, fana yi kɛ' lo ŋgòkə̀ cèpsə bʉ̀ʉ Jisòs sə̀ wo cu mvwe' lak səmok, wo to fo' də Lidà.
32 Passando Pedro por toda parte, foi também visitar os santos que moravam em Lida.
33 À kə̀ dzèŋ fo', yi ye ŋwə̀ nəmòk nə̀ liŋ nà'a Aniyàs. Ŋwə̀ ènə à sə kà ni' ye te' bʉ̀səgə̀, nə sə nooŋ mam mʉ kèhe lùumŋgòŋ fwame'.
33 Encontrou ali certo homem, chamado Eneias, que havia oito anos jazia de cama, pois era paralítico.
34 Pità à to yi də Aniyàs, nə dʉk fa nà' də, <<Jisòs Krɛst gʉŋsə wu laŋ. Lòkok mʉtsə̀, nə lim kəà yò.>> Aniyàs lokok ca gu mʉtsə̀ sə̀' kɛ̀' mò'fis.
34 Pedro lhe disse: — Eneias, Jesus Cristo cura você! Levante-se e arrume a sua cama. Ele imediatamente se levantou.
35 Bʉ̀ʉ Lidà bə sə̀ wo à sə cu mvwe' mbo' Saròŋ wèŋ pwe' à yə, nə kupsə, nə dzəm Tà.
35 Todos os habitantes de Lida e da região de Sarom viram Eneias e se converteram ao Senhor.
36 Ŋwà nəmòk à ye mvwe' lak Jopà nə̀ liŋ ye də Tàbità. Yi à ye sə̀' ŋwà nə̀ yi à sə yù mandzə̀ Jisòs. Bʉ̀ʉ Gris wèeŋ togə̀ yi yàwo də Dokàs. Liŋ ye sə yà'a də ŋgap. Yi à sə gʉ̀ bə̀boŋ, nə sə tɛsə ŋgàa jìŋ, nə kà wò.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita, nome este que, traduzido, é Dorcas. Ela era notável pelas boas obras e esmolas que fazia.
37 À ye ghà ànə, yiyaŋ à ko yi, yi kpʉ. Wo à cùk wes yi, wo kə noŋsə yi mvwe' rum mòk mʉtùhù co ma mʉzok vɛ'ɛ.
37 Aconteceu que, naqueles dias, ela adoeceu e veio a morrer. Depois de a lavarem, puseram o corpo num quarto do andar superior.
38 Jopà bə Lidà ka sə̀sap yeŋ, fana ŋgàa yù mandzə̀ Jisòs sə̀ wo à ye Jopà yuk də Pità cu sə Lidà. Wo tumsə gesə bwìŋ ba də wo kə caŋ to Pità də kwəkwè' nà'a caŋ və wàp.
38 Como Lida ficava perto de Jope, os discípulos, ouvindo que Pedro estava ali, enviaram-lhe dois homens com o seguinte pedido: — Não se demore em vir até nós.
39 Pità à fʉ̀hʉ, nə lo bə yà'wèŋ. Yi à kə̀ dzèeŋ, fana wo jəŋ lo yi mvwe' rum nə̀ ma mʉbu nə. Bàa yepmfə sə̀ wo à ye fo' lòoŋfo', à və̀, nə sə warə ŋgʉ ni'ì Pità, nə sə niŋ tsoho fa yi cə̀ək sə̀ Tàbità à gʉ̀ fa wo ghà nə̀ yi à cu ntòŋwʉm sə.
39 Pedro se aprontou e foi com eles. Quando chegou lá, eles o levaram ao quarto do andar superior. Todas as viúvas o cercaram, chorando e mostrando-lhe túnicas e vestidos que Dorcas tinha feito enquanto estava com elas.
40 Pità à fis bʉ̀ʉ sə̀ mʉ nda'à anə sə mbiŋ pwe', nə təəŋ bə tumfərə, nə sə lɛŋ Nwì. Yi à lɛŋ wes, fana yi bʉʉŋ kʉk vèŋ ni' Tàbità nə, nə dʉk də, <<Tàbità, lòkok mʉtsə̀!>> Tàbità muk lis. Mvəsə̀ yi à yə Pità, fana yi lokok cum mʉtsə̀.
40 Mas Pedro mandou que todos saíssem, ajoelhou-se e orou; depois, voltando-se para o corpo, disse: — Tabita, levante-se! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Pità ko nà' bo, nə lokoksə nà' mʉtsə̀. Yi to bʉ̀ʉ sə̀ wo à dzəm, nə ye bàa yepmfə sə wèŋ, nə fa yà'wèŋ Tàbità nə ŋga yi mok ŋwəm.
41 Ele, dando-lhe a mão, ajudou-a a ficar em pé; e, chamando os santos, especialmente as viúvas, apresentou-a viva.
42 Bʉ̀ʉ sə̀ mvwe' lak Jopà pwe' à yuk yu yè'sə, fana bwìŋ ŋkʉ̀ʉŋntɛ̀ŋ dzəm bohòTà Jisòs.
42 Isto se tornou conhecido em toda a cidade de Jope, e muitos creram no Senhor.
43 Pità à cu malì Jopà anə mʉnə nùumbu səmok. Yi à sə cu bə ŋgà' nəmòk nə̀ yi sèeŋgə̀ ŋgùp, liŋ yee də Saimʉ̀.
43 Pedro ficou em Jope muitos dias, na casa de um curtidor chamado Simão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.