2 Coríntios 7

Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ŋge' am wèŋ, yà'a bum sə̀ Nwì a kàk fa vesùwèŋ sə, ye də vesùwèeŋ cuk fis mak bum sə̀ aco yà' gʉ bʉpsə ŋgùpni' kè yòŋsə̀ə avès àlɛ pwe'fo'. A gʉ vɛ'nə ya ŋga vesùwèeŋ sə kuk kok bə mandzə̀ nə̀ rərɛŋ bʉ̀ʉsə̀ vesùwèŋ sə wəp Nwì.
1 Tendo, pois, ó amados, tais promessas, purifiquemo-nos de toda impureza, tanto da carne como do espírito, aperfeiçoando a nossa santidade no temor de Deus.
2 Wèeŋ kotse' ves sə ntʉʉ̀ wèŋ bʉ̀ʉsə̀ wèŋ rì də vès a ka ŋwə̀ nəmòk bʉp gʉ; vès a ka ŋwə̀ nəmòk gʉ bʉpsə, nə kà yu ŋwə̀ nəmòk sə̀' bòrə̀ jə.
2 Acolhei-nos em vosso coração; a ninguém tratamos com injustiça, a ninguém corrompemos, a ninguém exploramos.
3 Ka də mʉ̀ sə cèp yè'sə ŋgònaaŋ bɛ̀ŋ mòk mʉtuhù wèŋ yeŋ. Mʉ̀ à tsə̀' fa weŋ fa' laŋ də wèŋ cu sə ntʉʉ̀ vès, a dzəm ye kpʉ bə lùŋ.
3 Não falo para vos condenar; porque já vos tenho dito que estais em nosso coração para, juntos, morrermos e vivermos.
4 Mʉ̀ rì də wèŋ tse' ntʉm nə̀ ŋgòyù mandzə̀ Nwì. Mʉ̀ sə kumŋgùŋ bʉ̀ʉ wèŋ anə sə̀'. Mvə̀'nə̀ yà'a vɛ'nə fana mʉ̀ sə yə-a sə̀ ŋgə' fana ntʉm àm sə ye fifi, mʉ̀ sə kwa sə̀' wù kà fʉ̀k.
4 Mui grande é a minha franqueza para convosco, e muito me glorio por vossa causa; sinto-me grandemente confortado e transbordante de júbilo em toda a nossa tribulação.
5 Mvə̀'nə̀ vès à kə̀ dzèŋ mvwe' nze Màsìdoniyà fana vès à ka fifi tse' lok. Ŋgə' à ye ma nə̀ fòpwe', bwìŋ sə kʉəm bə mok wèŋ, wʉə ye sə ntʉʉ̀ vès anə sə̀'.
5 Porque, chegando nós à Macedônia, nenhum alívio tivemos; pelo contrário, em tudo fomos atribulados: lutas por fora, temores por dentro.
6 Fana Nwì nə̀ yi fisə fagə̀ ŋwè ntʉm ghà nə̀ yumok sə bʉp yi nə fisə fa ves ntʉm avès. Taitòs ànə kə dzeŋ fana ntʉm fi ves.
6 Porém Deus, que conforta os abatidos, nos consolou com a chegada de Tito;
7 Ka də vès a kwa mègù bʉ̀ʉsə̀ də yi à kə̀ tsèŋ ves yeŋ. Vès a kwa mvə̀'nə̀ yi à tsə̀' fa ves mvə̀'nə̀ wèŋ ànə gʉ yi fana ntʉm nje ye cəcuŋ yà'a sə̀'. Yi à tsə̀' ves də wèŋ sə dzəm ŋgòyə mʉ vɛ'ɛ wùriŋ, nə ye mvə̀'nə̀ ntʉm a yaaŋ weŋ, nə ye fe'lə bə mvə̀'nə̀ wèŋ sə dzəm ŋgòtəəŋ fa mʉ gèm. Bum yè'sə pwe' a gʉ̀ mʉ ŋga'a mʉ̀ sə kwa ghaha ghaha.
7 e não somente com a sua chegada, mas também pelo conforto que recebeu de vós, referindo-nos a vossa saudade, o vosso pranto, o vosso zelo por mim, aumentando, assim, meu regozijo.
8 A ye-a sə̀ də ŋwàk nə̀ mʉ̀ à còm fa weŋ fa' nə a fa ntʉm awèŋ ŋgə' fana mʉ̀ sə kà də mʉ̀ ànə riŋ-a bwɛ̀rɛ mʉ̀ ànə ka nà' còm dʉk. Mʉ̀ ànə dʉk-a vɛ'nə sə̀ laŋ bʉ̀ʉsə̀ də mʉ̀ à yə də ntʉm awèŋ sə fa weŋ ŋgə' mvə̀k momjo,
8 Porquanto, ainda que vos tenha contristado com a carta, não me arrependo; embora já me tenha arrependido (vejo que aquela carta vos contristou por breve tempo),
9 mʉ̀ sə kwa ŋga'a yè'e vɛ'ɛ wùriŋ. Ka də mʉ̀ sə kwa bʉ̀ʉsə̀ də mʉ̀ a gʉ̀ ntʉm yaaŋ weŋ yeŋ, mʉ̀ sə kwa bʉ̀ʉsə̀ də yaàŋ ntʉm àwèŋ nə a gʉ̀ weŋ, wèŋ nə kupsə mandzə̀ awèŋ nə. Nà'a nsàp yaàŋ ntʉm nə̀ Nwì dzəm nə. Ye də vès a ka weŋ yumok gʉ bʉpsə fa lok.
9 agora, me alegro não porque fostes contristados, mas porque fostes contristados para arrependimento; pois fostes contristados segundo Deus, para que, de nossa parte, nenhum dano sofrêsseis.
10 A ye-a ŋga ntʉm yaaŋ ŋwè bə mandzə̀ Nwì, yà' gʉ̀ ŋwè yi kupsə mandzə̀ ye, nə tse' lùŋ fana ye də yumok ka fo' bʉp. Yaàŋ ntʉm nə̀ nà'a nsàp nə̀ nzeŋgòŋ nə jə və̀gə̀ ye kpʉ.
10 Porque a tristeza segundo Deus produz arrependimento para a salvação, que a ninguém traz pesar; mas a tristeza do mundo produz morte.
11 Wèeŋ kʉk ja'a na yàwèeŋ yusə̀ yaaŋ ntʉm nə̀ bə mandzə̀ Nwì nə a gʉ̀ fa weŋ ɛ̀. Nà' à gʉ̀ weŋ, wèŋ jəŋ yusə̀ mʉ̀ còm fa weŋ bə zeŋ sə gʉgʉŋ. Nà' à gʉ̀ʉ, ndàaŋwè pwe' fiŋ ncù, nà' gʉ̀ weŋ, wèŋ jok; nà' gʉ̀, wʉə ko weŋ; nà' gʉ̀ʉ, wèŋ dzəm də wèeŋ ye fe'lə mʉ sə̀mok; nà' gʉ̀ weŋ ŋgòye gʉgʉŋ bə mandzə̀ nə̀ nà'a zìnə nə; nà' gʉ̀ weŋ, wèŋ sə gʉhʉ tsə'rə bum pwe' ŋgòye mok bə̀boŋ. Wèŋ a gʉ̀ tə̀tè nə kà bɛ̀ŋ mʉtuhù wèŋ mok tse' fe'lə̀.
11 Porque quanto cuidado não produziu isto mesmo em vós que, segundo Deus, fostes contristados! Que defesa, que indignação, que temor, que saudades, que zelo, que vindita! Em tudo destes prova de estardes inocentes neste assunto.
12 Mʉ̀ ànə com fa-a weŋ ŋwàk ànə sə̀ vɛ'nə fana yusə̀ gʉgʉŋ sə̀ yà' ànə gʉ mʉ ŋkuŋ mʉ̀ còm ŋwàk nə à ka bʉ̀ʉ ŋwə̀ nə̀ wo gʉ̀ yi bʉp nə kè də bʉ̀ʉ ŋwə̀ nə̀ yi ànə gʉ bʉp nə yi nə yeŋ. Mʉ̀ à còm nà' lɛ ŋgògʉ̀ weŋ də wèeŋ rɛɛŋ mantombìi Nwì, mʉmvə̀'nə̀ wèŋ a fa ni' awèŋ bohòvès sə.
12 Portanto, embora vos tenha escrito, não foi por causa do que fez o mal, nem por causa do que sofreu o agravo, mas para que a vossa solicitude a nosso favor fosse manifesta entre vós, diante de Deus.
13 Yà'a yusə̀ vès à yə fana yà' gʉ ntʉm boŋ ves vɛ'ɛ wùriŋ sə. À ka yà'sə megu, vès a kwa mvə̀'nə̀ Taitòs à tsə̀' fa ves kwəkwa nje mvəsə̀ wèŋ à gʉ̀ yi ni' wɛs yi yà'a sə̀'.
13 Foi por isso que nos sentimos confortados. E, acima desta nossa consolação, muito mais nos alegramos pelo contentamento de Tito, cujo espírito foi recreado por todos vós.
14 Mʉ̀ à sə kum ŋgùŋ bə liŋ awèŋ bohòyi də wèeŋ bʉ̀ʉ sə̀ bə̀boŋ wùriŋ fana wèŋ a gʉ̀ cùu am sə kà wà cà. Yusə̀ mʉ tsə̀' fagə̀ weŋ pwe', mʉ̀ ka weŋ mvwès ci' yuk fa, fana yà' nə yəə̀ŋ nə sə̀' vɛ'nə də mvə̀'nə̀ vès à tsə̀' Taitòs də wèeŋ bʉ̀ʉ sə̀ bə̀boŋ, a zìnə.
14 Porque, se nalguma coisa me gloriei de vós para com ele, não fiquei envergonhado; pelo contrário, como, em tudo, vos falamos com verdade, também a nossa exaltação na presença de Tito se verificou ser verdadeira.
15 Taitòs nə dzəm wesə weŋ mok nsàp nə̀ bə jòŋ, mvə̀'nə̀ yi tsərə mvəsə̀ yi à kə yə weŋ, wèŋ yuk yi, nə le' tse' yi bo ma ba, nə sə wəp yi vɛ'ɛ wù kà fʉ̀k.
15 E o seu entranhável afeto cresce mais e mais para convosco, lembrando-se da obediência de todos vós, de como o recebestes com temor e tremor.
16 Mʉ̀ sə kwa yàm sə̀' wù kà fʉ̀k bʉ̀ʉsə̀ də aco mʉ̀ naaŋ tu am bohòwèŋ, nə kà yumok mok tsərə̀.
16 Alegro-me porque, em tudo, posso confiar em vós.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.