1 Tessalonicenses 2
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs ARA
1 Bwema avès, wèŋ rìŋtse' yàwèŋ sə̀' dʉk də mvə̀'nə̀ vès a kə̀ kɛ' yə weŋ yà'a, à ka wà ca.
1 Porque vós, irmãos, sabeis, pessoalmente, que a nossa estada entre vós não se tornou infrutífera;
2 Wèŋ rì mvəsə̀ wo ànə yak ves, nə yeŋsə ves ŋgə' mvwe' lak Fìlipiyà ŋkuŋ vès sə coho və ŋgòkə̀ yə weŋ mvwe' lak Tètàlonikà yà'a. Ànə ye-a sə̀ dʉk də bwìŋ ànə sə gʉ co də wo lok mandzə̀ də ya bum kà fo' fàk fana, Nwì ànə gʉ ya wʉə kà ves ko. Nwì ànə gʉ ves vɛ'nə fana, vès ko mali ntʉm ŋgòtsə̀' fa weŋ Ntirə̀ ye nə̀ Bə̀boŋ nə.
2 mas, apesar de maltratados e ultrajados em Filipos, como é do vosso conhecimento, tivemos ousada confiança em nosso Deus, para vos anunciar o evangelho de Deus, em meio a muita luta.
3 Ncèp àvès nə̀ vès sə dzəm də nà'a ni sə ntʉʉ̀ wèŋ nə, nà' ka bə tè'eŋkup yeŋ. Vès sə kà nà' wà tsòhòbasə̀. Nə ye sə̀' dʉk də vès sə kà mandzə̀ də vèes borə ŋwə̀ nəmòk bòrə làp.
3 Pois a nossa exortação não procede de engano, nem de impureza, nem se baseia em dolo;
4 Yusə lɛ vɛ'nə dʉk də, vès cèp mvəsə̀ Nwì dʉk də vèes cep. Nwì nə a kʉ̀k ja'a ves, nə də vèes kə̀kʉrə̀ co yi fa ncèp ye nə ndzə bohòvès. Fana mvə̀'nə̀ vès sə cèp bohòwèŋ, vèes kà mandzə̀ nə̀ ŋgògʉ̀ də ya bwìiŋ sə kwa bohòvès làpgə̀. Vèes làpgə̀ yàvès mandzə̀ nə̀ ŋgògʉ̀ʉ ya Nwìi kwa yi. Yi Nwì nə̀ yi riŋ yusə̀ yà' cu sə və̀ə vès.
4 pelo contrário, visto que fomos aprovados por Deus, a ponto de nos confiar ele o evangelho, assim falamos, não para que agrademos a homens, e sim a Deus, que prova o nosso coração.
5 Wèŋ rì sə̀' vɛ'ɛ bə̀boŋ dʉk də, mvəsə̀ vès à və̀ bohòwèŋ, vès à ka bə nsàp nə̀ ŋgòkwasə bòrə weŋ bə ncèp cù nə̀ bə̀boŋ wà və. Nwì rì də vès à cèp bum kà ŋgòjə yumòok awèŋ, nə ghak bə zeŋ ye.
5 A verdade é que nunca usamos de linguagem de bajulação, como sabeis, nem de intuitos gananciosos. Deus disto é testemunha.
6 Vès ànə ka mandzə̀ nə̀ co wèŋ, kè bʉ̀ʉ səmok sə̀ zok, kwasə ves sə̀' lap.
6 Também jamais andamos buscando glória de homens, nem de vós, nem de outros.
7 Nə ye sə̀' də vès co ŋgàa ntum Jisòs Krɛst, vès ànə fek-a weŋ ŋgòfa ves bum sə̀ vès dzəm, yà' kà bə jòŋ sə̀' ye. Fana vès ànə sə ye megu yu avès fʉ̀ə̀. Vès à ye fʉ̀ə̀, co ŋwà nəmòk nə̀ yi sə kʉ̀k bwe ye wèŋ vɛ'ɛ.
7 Embora pudéssemos, como enviados de Cristo, exigir de vós a nossa manutenção, todavia, nos tornamos carinhosos entre vós, qual ama que acaricia os próprios filhos;
8 Njo nə̀ vès ànə dzəm weŋ wùriŋ fana, ntʉm boŋ ves ŋgògàp Ntirə̀ nə̀ Bə̀boŋ nə̀ nà' à və̀ bohòNwì nə vesùwèŋ. Vès à ye kə̀kʉrə̀ ŋgòkpʉ bʉ̀ʉ wèŋ sə̀'. Vès dzəm weŋ vɛ'ɛ cɛ̀bʉ̀ə̀.
8 assim, querendo-vos muito, estávamos prontos a oferecer-vos não somente o evangelho de Deus, mas, igualmente, a própria vida; por isso que vos tornastes muito amados de nós.
9 Bwema am, wèŋ rìŋtse' mvəsə̀ vès à ci' ndùrù bə fàk vɛ'ɛ wùriŋ ghà nə̀ vès à ye vesùwèŋ yà'a. Mvəsə̀ vès à sə tsòho fa weŋ ntirə̀ nə, vès à fàk maràŋ bə ndzəmə̀ də ya vèes kà də vèes kʉk lis bohòwèŋ bə yusə̀ vès dzəm yà' dʉk.
9 Porque, vos recordais, irmãos, do nosso labor e fadiga; e de como, noite e dia labutando para não vivermos à custa de nenhum de vós, vos proclamamos o evangelho de Deus.
10 Wèŋ, nə ye Nwì, rì sə̀' dʉk də ncu àvès nə̀ vès à cu vesùwèŋ, sə̀ wèeŋ Krətèŋ, nà' à ye rərɛŋ nə ye rərəŋ sə̀'. Yumok sə̀ co wo bɛŋ ves də yà' à ye bə jòŋ à ka yeŋ.
10 Vós e Deus sois testemunhas do modo por que piedosa, justa e irrepreensivelmente procedemos em relação a vós outros, que credes.
11 Wèŋ rì də vès à kotse' weŋ lòoŋ mvəsə̀ tɛ̀'ɛ kotse'gə̀ bwe ye.
11 E sabeis, ainda, de que maneira, como pai a seus filhos, a cada um de vós,
12 Vès à sə kwɛ'sə weŋ, vès ce'e fa weŋ ncèep sə̀ ŋgòfisə weŋ ntʉm də ya wèeŋ cum nsàp ncu nə̀ nà'a kə̀kʉrə̀ bohòNwì. Bʉsə̀ yi Nwì nə̀ yi à co'fis weŋ ŋgòkə̀ tse' bo sənə gaŋ ye sə̀ yà'a vɛ'ɛ maŋgəŋgèŋ sə.
12 exortamos, consolamos e admoestamos, para viverdes por modo digno de Deus, que vos chama para o seu reino e glória.
13 Fana njo mòk cu malì nə̀ vèes kwasəgə̀ Nwì bʉ̀ʉ zeŋ sə̀'. Yusə də mvəsə̀ vès à jə və̀ fa weŋ ncèp Nwì, wèŋ yuk nà', nə jəŋ nà' co ncèp Nwì anə. Wèŋ à ka nà' co ncèp ŋwə̀ nə̀ sə nze fɛɛŋ jəŋ. Ŋga nà'a ncèp Nwì anə nə̀ zìnə. A sə̀' ncèp ènə nə̀ nà' sə kùm ntʉm awèŋ sə̀ wèŋ a dzəm Jisòs.
13 Outra razão ainda temos nós para, incessantemente, dar graças a Deus: é que, tendo vós recebido a palavra que de nós ouvistes, que é de Deus, acolhestes não como palavra de homens, e sim como, em verdade é, a palavra de Deus, a qual, com efeito, está operando eficazmente em vós, os que credes.
14 Mʉ̀ cèp vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀, yusə̀ yà' a gʉ̀ weŋ, yà'a mègù sə̀' yusə̀ yà' a gʉ̀ bʉ̀ʉ coos Nwì sə̀ mvwe' nzeŋgòŋ Jùdiyà, bwema avès a. Vès sə dʉk bòp bʉ̀ʉ sə̀ wo bʉ̀ʉ Jisòs Krɛst yà'a. Wèŋ a yə ŋgə' ndzə bohòbʉ̀ʉ lak awèŋ sə̀' mvə̀'nə̀ wo à yə ŋgə' ndzə bohòbʉ̀ʉ Jus sə̀ wo bʉ̀ʉ lak awo.
14 Tanto é assim, irmãos, que vos tornastes imitadores das igrejas de Deus existentes na Judeia em Cristo Jesus; porque também padecestes, da parte dos vossos patrícios, as mesmas coisas que eles, por sua vez, sofreram dos judeus,
15 Bʉ̀ʉ Jus yà'sə, a wo sə̀ wo à zə Tà Jisòs, bə ŋgàa tsòhòbum Nwì, nə fa ves ŋgə'. Bʉ̀ʉ yè'səə jòksəgə̀ Nwì ntʉm. Wo mègù co ŋgbʉ bə nàm bohòbwìŋ pwe'fo'.
15 os quais não somente mataram o Senhor Jesus e os profetas, como também nos perseguiram, e não agradam a Deus, e são adversários de todos os homens,
16 Ghà nə̀ vès à sə tsòho fa bʉ̀ lakmvum ncèp nə̀ co nà' fa wo lùŋ nə fana, wo lap mandzə̀ co vèes kà yà'wèŋ tsòhòfa. Mvəsə̀ wo à gʉ̀ vɛ'nə yà'sə, ye də wo à gʉ̀ wesə nsàap bʉp awo sə̀ wo gʉ̀gə̀ sə pwe' mok laŋ. Nə yeè nə də wo jòksə Nwì ntʉm ŋgòsak wo laŋ.
16 a ponto de nos impedirem de falar aos gentios para que estes sejam salvos, a fim de irem enchendo sempre a medida de seus pecados. A ira, porém, sobreveio contra eles, definitivamente.
17 Ŋgòcèp yumok bə ma nə̀ njàvès fana bwema avès wèŋ, yà'a kə̀ bʉ̀ʉŋ təəŋ də vesùwèeŋ nə ga'a tsoŋ mʉnə mvə̀k momjo. Gə̀gà'à nə a mègù də vesùwèŋ a ka lis mok sə yenə bwɛ̀rɛ wèŋ a cu malì sə ntʉʉ̀ vès. Vès a làp mandzə̀ vɛ'ɛ gʉgʉŋ dʉk də vèes ye fe'lə weŋ sə̀mok, bʉ̀ʉsə̀ mvəsə̀ vesùwèŋ à gà'a yà'sə, a yaaŋ ves sə ntʉʉ̀ vɛ'ɛ wùriŋ.
17 Ora, nós, irmãos, orfanados, por breve tempo, de vossa presença, não, porém, do coração, com tanto mais empenho diligenciamos, com grande desejo, ir ver-vos pessoalmente.
18 Vès a dzəm də vèes bwi lo kə ye weŋ. Mʉ̀ bə tu am, mʉ̀ a làp mandzə̀ ŋgòbwì fe'lə lòkə̀kɛ̀' fana Satà sə lok ves mandzə̀.
18 Por isso, quisemos ir até vós (pelo menos eu, Paulo, não somente uma vez, mas duas); contudo, Satanás nos barrou o caminho.
19 Yumok ka bʉp, bʉ̀ʉsə̀ a sə̀ wèŋ à gʉ̀ ŋkuŋ vès tse' naàŋ tu nə ye kwəkwa, ni' sə boŋ ves də ghà nə̀ Tà Jisòos və̀ə, vèes nə kə təəŋ mantombìi yi co bʉ̀ʉ sə̀ wo ca caŋ nə caŋ ghak.
19 Pois quem é a nossa esperança, ou alegria, ou coroa em que exultamos, na presença de nosso Senhor Jesus em sua vinda? Não sois vós?
20 Bə nə̀ zìnə, vès sə kwa, ni' sə boŋ ves sə̀' bʉ̀ʉ wèŋ.
20 Sim, vós sois realmente a nossa glória e a nossa alegria!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Tessalonicenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.