1 Coríntios 1
Ŋwàk Nwì Ma Rʉ̀k Nə̀ Fi (YAM) vs NTLH
1 Còm ŋwàk nè'e mʉ̀ʉ Pol nə̀ Nwì ànə dzəm kok sə ntʉʉ̀ yi, nə gʉ mʉ ŋgòye ŋgà ntum Jisòs Krɛst. Mʉ̀ còm nà' mʉ lìsə̀ Sostinì nə̀ yi moma àvès bʉ̀ʉ Jisòs nà'a.
1 — ausente —
2 Vès sə còm fa nà' bohòbʉ̀ʉ sə̀ wo nigə̀ cos sə̀ mvwe' lak Korè. Vès còm fa wèŋ sə̀ wèeŋ mò'fis weŋ Krɛst fana Nwì a rɛŋsə, nə to fis weŋ ŋgòye bʉ̀ʉ ye yà'a. Yi a cokfis weŋ nə ye bə ndàaŋwè pwe' nə̀ yi kùksəgə̀ Tà Jisòs Krɛst. Jisòs Krɛɛst Tà nə̀ njàwo bə nə̀ njàvès sə̀'.
2 — ausente —
3 Vès lɛŋ də tɛ̀' avès Nwì bə Tà Jisòs Krɛst gʉ weŋ bə̀boŋ, nə fa weŋ fifi sə̀'.
3 Que a graça e a paz de Deus, o nosso Pai, e do Senhor Jesus Cristo estejam com vocês!
4 Mʉ kwasəgə̀ Nwì ghà yà lòoŋ wùriŋ, bʉ̀ʉsə̀ yi a nìtsə̀' fa weŋ bòvə̀m nə̀ nje nə ndzə bohòJisòs Krɛst.
4 Eu sempre agradeço ao meu Deus por causa da graça que ele tem dado a vocês por meio de Cristo Jesus.
5 Bʉsə̀ mvə̀'nə̀ wèŋ a ye mvwe' mò'fis weŋ Krɛst wèŋ yè'sə, yà'a gʉ̀ʉ wèŋ bʉʉŋ ŋgàa ghàk bə bum zəzok. Ghàha sə̀ wèŋ tse' sə mòok ŋkərə̀ nə̀ ŋgòrɛɛŋ bum Nwì nə ye ŋàaŋ sə̀ ŋgòcèp rɛŋsə ncèp ye nə.
5 Por estarem unidos com Cristo Jesus, vocês foram enriquecidos em tudo, tanto no dom de anunciar o evangelho como no dom da sabedoria espiritual.
6 Ncèp nə̀ zìnə nə̀ wèŋ à yuk nà' bə liŋ Krɛst nə a ni weŋ mok sə ntʉʉ̀ bə̀boŋni.
6 A mensagem a respeito de Cristo está tão firme em vocês,
7 Yè'sə yà' a gʉ̀ fana wèŋ tse' bum sə̀ Nwìi fagə̀ bʉ̀ʉ ye yà' pwe', wèŋ sə kà ko nə̀ mò'fis jamə. Wèŋ tse' yà' mvə̀'nə̀ a sə cu tək nùmbu nə̀ Tà àvès Jisòs Krɛst nə̀ kə̀ nìtsə̀' fe'lə ni' ye sə̀mok nə.
7 que vocês não têm deixado de receber nenhum dom espiritual enquanto esperam a vinda do nosso Senhor Jesus Cristo.
8 Anə megu sə̀' yi Jisòs Krɛst nə nə̀ yi nə gʉ weŋ ŋgòtəəŋ gʉgʉŋ tè kə lə. A vɛ'nə ya ŋga nùmbu nə̀ Jisòs Krɛst nə̀ yi Tà àvèes bwìŋ və̀ə, ŋwè kà nzak bohòNwì gbʉ̀.
8 Cristo vai conservá-los firmes até o fim para que no dia da volta do nosso Senhor Jesus Cristo vocês não tenham culpa de nada.
9 Yè'sə zìnə bʉ̀ʉsə̀ Nwìi ŋwə̀ nə̀ aco a naaŋ tu bohòyi. A yi nə̀ yi à to weŋ ŋgòkə̀ ye ŋge' bə mo ye Jisòs Krɛst, nə̀ yi Tà àvès nə.
9 Deus é fiel e chamou vocês para que vivam em união com o seu Filho Jesus Cristo, o nosso Senhor.
10 Bʉ̀ʉ am wèŋ, bə liŋ Jisòs Krɛst nə̀ yi Tà àvès, mʉ̀ wup fa weŋ bo də wèeŋ cum cù mò'fis, kà də wèeŋ ga'a zəzok dʉk. Kwəkwè', tsətsərə̀ awèŋ nə ye mò'fis bə yusə̀ wèŋ sak tes pwe'fo'.
10 Irmãos, peço, pela autoridade do nosso Senhor Jesus Cristo, que vocês estejam de acordo no que dizem e que não haja divisões entre vocês. Sejam completamente unidos num só pensamento e numa só intenção.
11 Mʉ̀ dʉk vɛ'nə bʉ̀ʉsə̀ bʉ̀ʉ Kloòwèŋ mok a tsə̀' fa mʉ dʉk də ŋkʉ̀ə̀m cu mʉ kwe'è wèŋ anə, bwema am wèŋ na.
11 Pois, meus irmãos, algumas pessoas da família de Cloé me contaram que há brigas entre vocês.
12 Yusə̀ mʉ̀ sə cèep sə də wèŋ mok sə dʉk lo də, <<Vèes yàvès ves Pol.>> Bòp mòk sə dʉk də, <<Vèes yàvès bʉ̀ʉ Àpolò,>> mok bʉ̀ʉ Pità bə bʉ̀ʉ Krɛst wèŋ nduk!
12 O que eu quero dizer é isto: cada um de vocês diz uma coisa diferente. Um diz: “Eu sou de Paulo”; outro, “Eu sou de Apolo”; outro, “Eu sou de Pedro”; e ainda outro, “Eu sou de Cristo”.
13 Kàcò, wèŋ na gàpsə Krɛst bə bòp bə bòp àlɛ? Ŋwə̀ nə̀ yi ànə kpʉ mʉ ntə̀əŋ bʉ̀ʉ wèŋ à ye Pol à? kènə də wo à bàptɛsə weŋ co ŋgàa fàha Pol ɛ?
13 Por acaso Cristo foi dividido em várias partes? Será que Paulo morreu crucificado em favor de vocês? Ou será que vocês foram batizados em nome de Paulo?
14 Bà'lo, mʉ̀ kwasə Nwì də mʉtsətsə'rə wèŋ pwe', mʉ̀ à ka mòk bàptɛsə. Mʉ̀ à bàptɛsə mègù Kripòs bə Gayòs bwìŋ ba.
14 Graças a Deus que eu não batizei nenhum de vocês, a não ser Crispo e Gaio.
15 Ŋwə̀ nə̀ mò'fis nə̀ aco yi dʉk də ànə geŋ mʉ̀ to liŋ am nə baptɛsə yi bə zeŋ bʉ̀ə̀.
15 Assim ninguém pode dizer que vocês foram batizados em meu nome.
16 Òhoò, mʉ̀ tsərə kok mòk nə̀ mʉ̀ anə swi. Mʉ̀ à bàptɛsə Stìfanà bə ndap yè pwe' sə̀'. Mʉ̀ ka riŋ də mòk cu fe'lə nə̀ mʉ̀ à bàptɛsə yi.
16 (Ah! Sim. Batizei também Estéfanas e a família dele, mas não lembro de ter batizado mais ninguém.)
17 Jisòs Krɛst ànə ka mʉ də mʉ kə baptɛsə kɛ' bwìŋ tum. Yusə̀ gʉgʉŋ sə̀ yi à tum mʉ bʉ̀ʉ zeŋ sə dʉk də mʉ tsoho lo fa bwìŋ ncèp nə̀ nje nə. Fana mvə̀'nə̀ mʉ̀ à sə tsòho ncèp nə, mʉ̀ kà nsàp nə̀ də ya bwìiŋ dʉk də, <<Ŋwə̀ nè'e cep lʉ̀msə bòŋsə cù, yi tse' ŋkərə̀ mbà>> gʉ̀. Mʉ̀ à sə tsòho bə nsàp mandzə̀ nə̀ bwìiŋ riŋ də kpʉ nə̀ Krɛst à kpʉ tse' mègù ŋàŋ yi.
17 Pois Cristo não me enviou para batizar, mas para anunciar o evangelho e anunciá-lo sem usar a linguagem da sabedoria humana, para não tirar o poder da morte de Cristo na cruz.
18 Yu səmook də, bʉ̀ʉ sə̀ wo sə yù lòmandzə̀ nə̀ nà' lə̀sə bə kpʉ jəgə̀ yàwo ncèp kpʉ nə̀ Jisòs Krɛst mʉntə̀əŋ nə də a bum ləm. Bohòvesùwèŋ sə̀ a sə yù lòmandzə̀ nə̀ nà' lə̀sə bə lùŋ nə, yà' ka bum ləm yeŋ, a ŋàaŋ Nwì.
18 De fato, a mensagem da morte de Cristo na cruz é loucura para os que estão se perdendo; mas para nós, que estamos sendo salvos, é o poder de Deus.
19 Wo à còm nòŋsə yà' ndzənə ŋwàk Nwì laŋ də Nwì à cèp də,
19 Pois as Escrituras Sagradas dizem: “Destruirei a sabedoria dos sábios e acabarei com o conhecimento dos instruídos.”
20 Ye də bʉ̀ ŋgàa ŋkərə̀ə sə tə yè'e ma fò? Bʉ̀ʉ sə̀ wo rìgə̀ ŋwàk yà'a, wo sə̀' ma nə̀ fò? Mòok bʉ̀ ŋgàa gʉ̀ mamfenə̀ sə̀ sə nzeŋgòŋ fɛŋ yè'e wo yè'e ma fò? Nwì nìtsə̀' də ŋkərə̀ nə̀ sə nzeŋgòŋ fɛŋ nə nà'a ləm bohòyi.
20 Então, o que poderão dizer os sábios e os instruídos? O que vão dizer os grandes oradores deste mundo? Deus tem mostrado que a sabedoria deste mundo é loucura.
21 Nwì ànə gʉ mandzə̀ nə̀ ŋgòlùŋsə bwìŋ fana yi kà mandzə̀ də bwìiŋ riŋ yi bə ŋkərə̀ nə̀ sə nzeŋgòoŋ fɛŋ fa. À bòyi bə ŋkərə̀ nje də yi luŋsə bʉ̀ʉ sə̀ wo dzəm sə bə ncèp nə̀ bwìŋ sə tsərə də nà'a ləm nə.
21 Pois Deus, na sua sabedoria, não deixou que os seres humanos o conhecessem por meio da sabedoria deles. Pelo contrário, resolveu salvar aqueles que creem e fez isso por meio da mensagem que anunciamos, a qual é chamada de “louca”.
22 Bʉ̀ʉ Jus wèŋ à sə làp yàwo də wo ye nsàp maŋgəŋgèŋ mòk ŋkuŋ ya wo dzəm də ncèp ènə nà'a zìnə. Bʉ̀ʉ Gris wèŋ sə dʉk yàwo də wo nə rɛɛŋ jəŋ ŋkərə̀ fo' ŋkuŋ.
22 Os judeus pedem milagres como prova, e os não judeus procuram a sabedoria.
23 Bohòma nə̀ njàvès fana a sə tsoho fa yàvès bwìŋ kpʉ Jisòs Krɛst nə̀ wo à tɛ'lə zə yi mʉntə̀əŋ. Ncèp kpʉ ènə bʉ̀ʉ Jus wèŋ ka kwəkwa bə zeŋ tse', bohòbʉ̀ lakmvum yàwo yà' yuhu fə ntu'ù wo co bum ləm.
23 Mas nós anunciamos o Cristo crucificado — uma mensagem que para os judeus é ofensa e para os não judeus é loucura.
24 Nə ye də bohòndàaŋwè pwe' nə̀ Nwì a to yi ŋgòye ŋwə̀ ye, fana a dzəm ŋga yi ŋwə̀ə Jus kè ŋwə̀ lakmvum, wo riŋ də Jisòs Krɛɛst ŋàaŋ Nwì. Yi ŋkərə̀ nə̀ Nwì sə̀' yi nə.
24 Mas para aqueles que Deus tem chamado, tanto judeus como não judeus, Cristo é o poder de Deus e a sabedoria de Deus.
25 A yà'a də bwìŋ sə dʉk yàwo də yusə̀ Nwì a gʉ̀ yè'sə yà'a ləm, ŋga ləm nə̀ Nwì a gʉ̀ ènə nà' càsə ŋkərə̀ bwìŋ pwe'fo'. Yu Nwì sə̀ bwìŋ tsəm dʉk də yà'a jì ŋàŋ, tse' gha' ŋàŋ zeŋ nə noŋsə ŋàaŋ bwìŋ sə nze fɛŋ pwe'.
25 Pois aquilo que parece ser a loucura de Deus é mais sábio do que a sabedoria humana, e aquilo que parece ser a fraqueza de Deus é mais forte do que a força humana.
26 Bwema am wèŋ, aco weŋ ye yàwèŋ sə̀' də mʉtsətsə'rəə wèŋ sə̀ Nwì a to pwe', nsàap bʉ̀ʉ sə̀ nzeŋgòoŋ jəgə̀ wo co ŋgàa ŋkərə̀, wo ka mʉŋgorə̀ wèŋ ŋkʉ̀ʉŋ yeŋ. Nə ye sə̀' də nsàap bʉ̀ʉ sə̀ wo tse' ŋgì mʉtsətsə'rə̀ə lak kè bʉ̀ʉ sə̀ wo à dzə wo mvwe' ntòmbi nə̀ nà' tse' liŋ ka mʉŋgorə̀ wèŋ anə ŋkʉ̀ʉŋ sə̀' yeŋ.
26 Agora, meus irmãos, lembrem do que vocês eram quando Deus os chamou. Do ponto de vista humano poucos de vocês eram sábios ou poderosos ou de famílias importantes.
27 Nwì a swè' jə ye nsàp bʉ̀ʉ sə̀ nzeŋgòoŋ tsərəgə̀ də wo ləm. Yi a gʉ̀ vɛ'nə ya marè'tu ko bʉ̀ ŋgàa ŋkərə̀ wèŋ sə. Yi swèk jəŋ mok bʉ̀ʉ sə̀ wo kʉ̀kgə̀ yàwo co ŋgàa jì ŋàŋ ya marè'tu ko bʉ̀ ŋgàa ŋàaŋ sə.
27 Para envergonhar os sábios, Deus escolheu aquilo que o mundo acha que é loucura; e, para envergonhar os poderosos, ele escolheu o que o mundo acha fraco.
28 Yi a swè' fis jə bum sə̀ bwìiŋ kà yà' dzəmgə̀, sə̀ bwìiŋ bwi'lə kɛ'gə̀ yà' bə kù, nə ye sə̀ wo jəgə̀ yà' co yusə̀ wà. Yi swèk fis jəŋ bum yè'sə ya yà'a gʉ bʉpsə bum sə̀ bʉ̀ʉ sə̀ sə nzee jəgə̀ də yà' tse' fàk sə.
28 Para destruir o que o mundo pensa que é importante, Deus escolheu aquilo que o mundo despreza, acha humilde e diz que não tem valor.
29 A vɛ'nə fana kaco ŋwè kum ŋgùŋ kù mantombìi Nwì yeŋ.
29 Isso quer dizer que ninguém pode ficar orgulhoso, pois sabe que está sendo visto por Deus.
30 Weŋ Jisòs wèeŋ mò'fis bʉ̀ʉ Nwì yiìyi. Mègù sə̀' bʉ̀ʉ Jisòs Krɛst nə ŋkuŋ fana vesùwèŋ tse' ŋkərə̀. Fana Nwìi jəgə̀ vesùwèŋ co bʉ̀ʉ sə̀ kə̀kʉrə̀ bʉ̀ʉ yi, co bʉ̀ʉ sə̀ rərɛŋ sə̀' bʉ̀ʉ yi, nə fis ves mvwe' bʉp sə̀' bʉ̀ʉ yi.
30 Porém Deus uniu vocês com Cristo Jesus e fez com que Cristo seja a nossa sabedoria. E é por meio de Cristo que somos aceitos por Deus, nos tornamos o povo de Deus e somos salvos.
31 Nà'a njo nə̀ a tse' ŋgògʉ̀ mègù mvə̀'nə̀ wo à còm ndzənə ŋwàk Nwì dʉk də,
31 Portanto, como as Escrituras Sagradas dizem: “Quem quiser se orgulhar, que se orgulhe daquilo que o Senhor faz.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.