Tiago 3
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARIB
1 Ń yṹnpyé, yé pɩ̃́nɔ́ mɛ ké sɔkɔ nɛ, ápi nónó-á pɩ névye kwɔ́púlɛ, áyáh kɩ n tuke n pi képékèyɔ̂, kɩ kal no tɛ́lɔ́lɛ kɛ̀. Képah ye, yé náhnáh káh nɛ n yah n kɔ̃ nɛ, yé pɩ kwɔ́púlɛ.
1 Meus irmãos, não sejais muitos de vós mestres, sabendo que receberemos um juízo mais severo.
2 Yé pɩ̃ nɛ, á nɛ́núkù núkú pól-á n pilki náhnáh. Ǹtɛ, névi nɛ̂-à n pílkí-ńkɛ̃̂nɛ ǹ vyãh wɛy sɔkɔ, ǹmɔ nɛ́pépɛ̌y syɩ ké yĩ̀n tyɩ́. À kɩ fɛ̃ tɛ̃ ǹ wil gbɛ̃́nsê pól tɔ tyɩ́.
2 Todos tropeçamos em muitas coisas. Se alguém não tropeça em palavra, esse é homem perfeito, e capaz de refrear também todo o corpo.
3 Sɔ̃́-á áyâh kàrfyɛ̂ dyɩ sèsèn vyɛ̃y tyɩ́ nɛ, sè nɛ n nohnɩ á tyɩ́, sé wil pól tɔ yah ye ńkɛ̃́nɛ à n nɛ n tɛ̃ kélɛ.
3 Ora, se pomos freios na boca dos cavalos, para que nos obedeçam, então conseguimos dirigir todo o seu corpo.
4 Képah náh pɩ, yé krótókè ǹgbɛ̃ tɔlɛ n yah yɔ sɔkɔ kɛ̀: Kàh sɔ̃́ mɛ gblò sɔ̃́, tɛ́ yã́hkɩ́ sɔ̃́ mɛ kélɛ n tu n mɔ sɔ̃́, sésár pír yɔ́ ó ye ké tó-ò n nɛ n tɛ̃ ké yahlɛ. Wàh mɛ ké tyɩ́ nɛ, kè syɔ̃ ńyãh sɔkɔ, kè n syɔ̃ nɛ́npɔ́lɛ.
4 Vede também os navios que, embora tão grandes e levados por impetuosos ventos, com um pequenino leme se voltam para onde quer o impulso do timoneiro.
5 Sɛ̃́ ó ye nɛ́npɔ́rɩ́ tɔlɛ, wil tyah yɔ́ ye tyɩ̃́ɩ̃ ǹsɔ̃̀, tɛ́ kè ké gblɔ̌ynɛ n gbilki n kah.
5 Assim também a língua é um pequeno membro, e se gaba de grandes coisas. Vede quão grande bosque um tão pequeno fogo incendeia.
6 Ǹtɛ, nɛ́npɔ́rɩ́ tɔ mɛ kénɛ nyàh tyɩ́ kɔ̃lɛ. Tyípêl náhnáh n wil képah sɔkɔ. Kè mɛ déntɛ̃̀nɔ́lɛ wil sɔkɔ, tɛ́ wil tɛ́y póllɛ n yõ. Tyípêl nónó-á n wil ké sɔkɔ, ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ ye sè n wil. Képah ye, kě yɩ́kɩ́nɔ́lɛ n pɩ á min pól sɔkɔ, fɔ́ɔ́ kè pɔ nɔ á kúnɔ́ tyɩ́.
6 A língua também é um fogo; sim, a língua, qual mundo de iniqüidade, colocada entre os nossos membros, contamina todo o corpo, e inflama o curso da natureza, sendo por sua vez inflamada pelo inferno.
7 Yah, gbɛ̃́nkyɔ duke duke pól n kwɔ n pnɛ. Kèpye, ànɛ̂ vyeh, à tahlɩ yɔ sɔkɔ yî tyɩ́, névi tɛ̃ wɛ sépi pól kwɔ.
7 Pois toda espécie tanto de feras, como de aves, tanto de répteis como de animais do mar, se doma, e tem sido domada pelo gênero humano,
8 Ǹtɛ, nɛ́npɔ́rɩ́ tɛ̃̀ wɔlɛ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh tɛ̃ wɛ képah kwɔ n pi. Kwáhpékè nɛ̂-á kè náh n tɛ̃ syɩ́syɩ́, képah ye nɛ́npɔ́rɩ́lɛ. Kè mɛ névi ko ko sohrɩ ólɛ ké tɔ̂ɔ́.
8 mas a língua, nenhum homem a pode domar. É um mal irrefreável; está cheia de peçonha mortal.
9 Kénɛ nɛ́npɔ́rɩ́ núkú mɛ ye ápi Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, á sú Liyellɛ n gbilki, ǹ tɛ́ n tɔ̃ képah ólɛ pèkèlɛ n ye n mɔ névye yõ, ǹtɛ Liyel ye mó tɔ̃ mɔ pélɛ ǹ kètɔ̀lɛ.
9 Com ela bendizemos ao Senhor e Pai, e com ela amaldiçoamos os homens, feitos à semelhança de Deus.
10 Gbílkínɔ́ wɛlɔ ànɛ̂ pèkè yénmɔnɔ wɛlɔ kɩ n wil vyãh núkú sɔkɔ nɩ? Ń yṹnpyé, yé káh nɛ n pɩ sɛ̃́.
10 Da mesma boca procede bênção e maldição. Não convém, meus irmãos, que se faça assim.
11 Nípénɛ̀kɩ̀ ànɛ̂ ni páhpáh se kɩ fɛ̃ n wil kwlɛ̀y núkú sɔkɔ?
11 Porventura a fonte deita da mesma abertura água doce e água amargosa?
12 Ń yṹnpyé, dah se kɩ fɛ̃ wɛ gbɛ sènsóké séswɔ̂ sɔkɔ? Tĩ̂ sènsóké séswɔ̂ pye se kɩ fɛ̃ wɛ gbɛ kèpɔ̃npɔ̃ séswɔ̂ sɔkɔ? Sɛ̃́ ó ye pnɛ ni, ànɛ̂ nípénɛ̀kɩ̀ náh fɛ̃ n wil n pi kwlɛ̀y núkú sɔkɔ.
12 Meus irmãos, pode acaso uma figueira produzir azeitonas, ou uma videira figos? Nem tampouco pode uma fonte de água salgada dar água doce.
13 Tɛ́ yépi sɔkɔ, nɛ̂ tɛ̃̀ mɛ yɩ̃́pɩ̃̂ névilɛ tɛ́ lékã́m mɛ ǹ sɔkɔ? Tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à nɛ n kɔ pallɛ gblɔ̌y tíkínmɔnɔlɛ ǹ tyípɩ́nɩ̀ sɔkɔ, képah nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ, wǎh yɩ̃ pɩ̃.
13 Quem dentre vós é sábio e entendido? Mostre pelo seu bom procedimento as suas obras em mansidão de sabedoria.
14 Ǹtɛ, dyɔ́yɔ́kɩ̀ képékè, ànɛ̂ wɛ̃ fwónɔ́ sõnɔ-à kénɛ yé nnɔ sɔkɔ, yé káh yé gblɔ̌ynɛ gbilki nɛ, yáh mɛ yɩ̃ pɩ̃. Yé káh gbɩlɛ n kɔ̃lɩ.
14 Mas, se tendes amargo ciúme e sentimento faccioso em vosso coração, não vos glorieis, nem mintais contra a verdade.
15 Kénɛ yɩ̃́pɩ̃̂ mɛ̀ dùkù náh n wil Liyel tyɩ́ dɛ́! Kèkõyṍ mɛ̀ tyɩ́ ye kélɛ. Névi yɩ̃́pɩ̃̂ ye kélɛ, kè n wil sétõ tyɩ́.
15 Essa não é a sabedoria que vem do alto, mas é terrena, animal e diabólica.
16 Yah, dyɔ́yɔ́kɩ̀ ànɛ̂ wɛ̃ fwónɔ́ sõnɔ-à mɛ ńyãh sɔkɔ, tyífɛ̃̌ ànɛ̂ tyítúkúnì duke duke pól n nɛ n pɩ nɛ́npɔ́ sɔkɔ.
16 Porque onde há ciúme e sentimento faccioso, aí há confusão e toda obra má.
17 Ǹtɛ, yɩ̃́pɩ̃̂ nɛ̂-á n wil Liyel tyɩ́, képah-à mɛ névi nɛ̂ sɔkɔ, ké gbennɛ, tɛ̃̀ nɩ n nɛ n mɛ yályál, ànɛ̂ yèvɩnɩ tyɩ́ n nɔ ǹ tyɩ́, tɛ́ à n pɩ nɛ́pépɛ̌ynɛ. Ǹ tõ̀ náh n tah, ànɛ̂ à névi yãmnɛ n yah, tɛ́ tyípéplɔ ó ye à n nɛ n pɩ. À náh yèwǎhkɩ̀ ànɛ̂ fɔ̀kɔ̀pǐllɛ n pɩ.
17 Mas a sabedoria que vem do alto é, primeiramente, pura, depois pacífica, moderada, tratável, cheia de misericórdia e de bons frutos, sem parcialidade, e sem hipocrisia.
18 Yèvɩnɩ-á mɛ nónó tyɩ́, tɛ́ pè mɛ ké tõ̀lɛ n pɩ, pě ké yõre wɛ, nɛ̂-á pélɛ n pɩ nɛ́gblɔ́lɛ Liyel yah.
18 Ora, o fruto da justiça semeia-se em paz para aqueles que promovem a paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.