Romanos 11

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Ǹtɛ-à, Liyel se ǹ náh vi ǹ no Yisrayel tãn kɔ̃? Ɔ̃́ɔ̃ dɛ́! Yé náh wɛ di, ńmɔ tɔlɛ Yisrayel nɛy ye dò. Abrahmɩ náh nɛy yɔ́ ye ńnɛ, nɛ̂-á wil Bɛ̃nsyamɛ yìkì sɔkɔ.
1 Pergunto, pois: Acaso Deus rejeitou o seu povo? De maneira nenhuma! Eu mesmo sou israelita, descendente de Abraão, da tribo de Benjamim.
2 Liyel náh ǹ náh vi ǹ no kɔ̃ wǎh kwãh tɛ̃ nónó yah wilki sah dɛ́. Yé se kɩ nɛ yé pɩ̃́nɔ́ náh mɛ ké sɔkɔ nɛ, kǎh mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ Yeli-á sõ̀ mɛ n tɔkɔ Yisrayel nolɛ n kɔ̃ Liyel tyɩ́
2 Deus não rejeitou o seu povo, o qual de antemão conheceu. Ou vocês não sabem como Elias clamou a Deus contra Israel, conforme diz a Escritura?
3 nɛ ńkɛ̃́: «Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, pè ye á tɛ̃ntõ̀ syínyopu ko mɔ, tɛ́ sárká súkɛ́nkɔ̃-ńtã̂n yɩkɩ nónó-á mɛ áwɔ tyɩ́ yõ. Ńmɔ ó wũ ń gblɔ̌y, tɛ́ pè tɔ̃ mɛ n yah n kɔ̃ ń kònmɔ-ńsahlɛ.»
3 "Senhor, mataram os teus profetas e derrubaram os teus altares; sou o único que sobrou, e agora estão procurando matar-me".
4 Ǹtɛ sɔ̃́ mɛ Liyel yo ǹ tyɩ́? À nɛ: «Mé ye díbí nɛ̂pĩ̂ kèyõ tɔ̃́nɔ́ kyɛgbãm (7 000) wilki sah ń gblɔ̌y tyɩ́, nónó-á pè náh gbètukunɔ di fal fal tõ̀ Baal yah sɔkɔ à kè gbilki.»
4 E qual foi a resposta divina? "Reservei para mim sete mil homens que não dobraram os joelhos diante de Baal".
5 Képah núkú ó ye kwɛy mɛ̀ tɔ sɔkɔ, névye kwéy yísyɔ́ mɛ wũ tɛ̃ Liyel-á yõ̀bènɔrɩ pɩ nónó tyɩ́ à pè yah wilki.
5 Assim, hoje também há um remanescente escolhido pela graça.
6 Ǹtɛ yõ̀bènɔrɩ-à kɩ nɛ̂ Liyel pɩ pé tyɩ́ à pè yah wilki, pé tyɩ́pɩ́nɔ́ gbõ̀ yõ náh mó tɔ̃ kɛ̀. Kàh mɛ sépi gbõ̀ yõlɛ, yõ̀bènɔrɩ náh mó tɔ̃ dò.
6 E, se é pela graça, já não é mais pelas obras; se fosse, a graça já não seria graça.
7 Sɔ̃́ mɛ ápi kɩ yo yɔ̀ wɛ́? Yisrayel no-á nɛ̂nɛ n yah n kɔ̃, pé pól náh kè wɛ. Ǹtɛ Liyel-á nónó yah wilki pé sɔkɔ, pépi ó wɛ kélɛ tɛ́ tɛ́lɔ́ wɔ ní mɛ tah tũ
7 Que dizer então? Israel não conseguiu aquilo que tanto buscava, mas os eleitos o obtiveram. Os demais foram endurecidos,
8 sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ: «Liyel ye pè pɩ tõ̌rɔ̀ɔ̀. À pé yɩ̃́ pɩ sè náh mɛ n yah, tɛ́ pé ní pɩ sè náh mɛ n nohnɩ, fɔ́ɔ́ à pɔ syɩ kwɛy mɛ̀ tyɩ́.»
8 como está escrito: "Deus lhes deu um espírito de atordoamento, olhos para não ver e ouvidos para não ouvir, até o dia de hoje".
9 Yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Davidi tɔ tɔ̃ kè yo nɛ ńkɛ̃́: «Pé yõke yɩ̃nɛ kè pɩ pé tyɩ́ pé tɛ̃ tɛ̃ vyɔ́nɛ, ànɛ̂ pé tɛ̃ tɛ̃ kɛ̃́ynɛ, ànɛ̂ pé wilki n mɔ mɔ kwâhlɛ, kɩ pé tyítúkúnìnɛ pè dyah.
9 E Davi diz: "Que a mesa deles se transforme em laço e armadilha, pedra de tropeço e retribuição para eles.
10 Pé yɩ̃́ mó nɛ mɛ syìì, pè káh fɛ̃ nɛ n yah, pè mó nɛ mɛ kwlɔ́nɔ́ sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́ tɔ́kɔ́bɩ́ sɔ̃́ mɛ pé yõ.
10 Escurençam-se os seus olhos, para que não consigam ver, e suas costas fiquem encurvadas para sempre".
11 Ǹtɛ-à, Yisrayel no-á pé gbáhkɩ̀ mɩ syɩkɩ sɛ̃́-à, pè se kɩ wũ tɛ̃ sɛ̃́ kṹmm? Sɛ̃́ tɛ̃̀ wɔ náh dɛ́. Ǹtɛ pépi-á pilki, yìkìnì tɛ́lɔ́ mó pwáhnmɔnɔ wɛ, pépi Nsyifunɔ kɔ̃ pè pé yèwannɛ n yah.
11 Novamente pergunto: Acaso tropeçaram para que ficassem caídos? De maneira nenhuma! Ao contrário, por causa da transgressão deles, veio salvação para os gentios, para provocar ciúme em Israel.
12 Ǹtɛ pépi-à pílkínɔ́-à kɩ mɛ pɩ pèpɔrɩ wɛ́nɔ́lɛ kèkõyṍ névye tyɩ́, tɛ́ pé tɛ̃́nkwlɔnɔ mɛ pɩ pèpɔrɩ wɛ́nɔ́lɛ yìkìnì tɛ́lɔ́ tyɩ́ à, pépi-à pwáhnmɔnɔ wɛ tɛ, képah náh n pɩ n pi pèpɔrɩ ǹgbɛ̃nɛ kal di?
12 Mas se a transgressão deles significa riqueza para o mundo, e o seu fracasso, riqueza para os gentios, quanto mais significará a sua plenitude!
13 Yépi nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, yépi tyɩ́ ye mé n yo wɛy mɛ̀nɛ núkúnúkú. Yesu tɛ̃ntõ̀ névi ye ńmɔlɛ nɛ̂-á mɛ tõ̀lɛ n pɩ yépi yĩnnɛ. Tõ̀ mɛ̀ mɛ yõ yɔ̃̀nɔ́lɛ ńmɔ tyɩ́,
13 Estou falando a vocês, gentios. Visto que sou apóstolo para os gentios, exalto o meu ministério,
14 nɛ̂-á kɩ á no Nsyifunɔ kɔ̃ kè kɩ yìkìnì tɛ́lɔ́ yèwannɛ n yah, ń kɔ̃ mé kɩ pé túkù wɛ pwah mɔ.
14 na esperança de que de alguma forma possa provocar ciúme em meu próprio povo e salvar alguns deles.
15 Yé náh wɛ di, Liyel-á pè gbɛ milki képah-à mɛ kèkõyṍ névye wrɔ́ tɔ̃ sah Liyellɛ à, wàh tɔ̃ pɔ pé ye kwrɔ́ ǹnɛ, kè kɩ pɩ sɔ̃́ wɛ́? Kè náh n pɩ n pi á kɩ nɛ lékyɩ̂ sɔ̃́ yilki mɔ di?
15 Pois se a rejeição deles é a reconciliação do mundo, o que será a sua aceitação, senão vida dentre os mortos?
16 Sèmukɔ pye nónó-á ko gbrolɛ, sépi-à kɩ mɛ wilki sah Liyel tyɩ́ yõ, sé tɛ́lɔ́ pól tɔ mɛ ǹ tyɩ́ yõ. Séswɔ̂ sémîn-à mɛ sàhnɔ́lɛ ǹmɔ tyɩ́ yõ, ké yɩ̃̀ngbã̀n tɔ kɩ mɛ ǹ tyɩ́ yõ.
16 Se é santa a parte da massa que é oferecida como primeiros frutos, toda a massa também o é; se a raiz é santa, os ramos também o serão.
17 Nsyifunɔ mɛ wólívî séswɔ̂ sṍnɔ́ sɔ̃́, tɛ́ Liyel mɛ ké yɩ̃̀ngbã̀n kɔ̃lɩ. Tɛ́ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pépi mó mɛ á kɩ nɛ kyẽh sɔkɔ wólívî séswɔ̂ sɔ̃́, nɛ̂-á Liyel ké yɩ̃̀ngbã̀n kɔ̃lɩ kyɩ pukubi wólívî yòhkɩ̀ sṍnɔ́ tyɩ́. Yáh Liyel yõ̀bènɔrɩ nɛ̂ wɛ, képah n wil Nsyifunɔ tyɩ́ sɔ̃́-á wólívî séswɔ̂ sṍnɔ́ nìkì n yohnɩ n mɔ yɩ̃̀ngbã̀n púkúbínɔ́lɛ.
17 Se alguns ramos foram cortados, e você, sendo oliveira brava, foi enxertado entre os outros e agora participa da seiva que vem da raiz da oliveira,
18 Képah ye, yɩ̃̀ngbã̀n nónó-á Liyel kɔ̃lɩ kwɛ, yé káh sélɛ n yilɔ. Yé káh yé gblɔ̌ynɛ n yɔ̃ n sah, yépi tyɩ́ náh sémînnɛ, pépi tyɩ́ ye sélɛ.
18 não se glorie contra esses ramos. Se o fizer, saiba que não é você quem sustenta a raiz, mas a raiz a você.
19 Yé kɩ fɛ̃ ń syah nɛ, Liyel-á yɩ̃̀ngbã̀n nɔ́pi kɔ̃lɩ to tɛ́ yépi wɛ pukubi.
19 Então você dirá: "Os ramos foram cortados, para que eu fosse enxertado".
20 Gbɩ tɛ̃̀ wɔ ye, pépi Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂ ye Liyel kɔ̃ à pè kɔ̃lɩ to tɛ́ yépi wɛ pukubi pé swɔ sɔkɔ yé Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ gbõ̀ yõ. Yé náh yɩ̃nɛ yè yé gblɔ̌ynɛ n gbilki. Kè pyě yɩ̃nɛ kè nɛ n mɛ tíkílɛ yé tyɩ́ ńtɛ̃nɛ ńkɛ̃́.
20 Está certo. Eles, porém, foram cortados devido à incredulidade, e você permanece pela fé. Não se orgulhe, mas tema.
21 Yé náh wɛ di, Liyel-à mɛ yɛ̀-ǹkɛ̃̂nɛ séswɔ̂ sṍnɔ́ yɩ̃̀ngbã̀n kɔ̃̀lɩ̀nɔ́lɛ, yépi wɔ se pyě à kɩ wɛ yɛ yâh sɛ̃́-ńkɛ̃̂nɛ ǹ yõ?
21 Pois se Deus não poupou os ramos naturais, também não poupará você.
22 Yé yah, Liyel plɛ, tɛ́ mó tɔ̃ peke. À peke pílkípú yõ, tɛ́ n pɩ plɛ yépi tyɩ́. Ǹtɛ yé yɩ̃nɛ yè nɛ n mɛ ǹ pèpɔrɩ mɛ̀nɛ n pnɛ gbĩ́mɛgbĩ́. Képah-à pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, yé tɔ kɩ kɔ̃lɩ milki.
22 Portanto, considere a bondade e a severidade de Deus: severidade para com aqueles que caíram, mas bondade para com você, desde que permaneça na bondade dele. De outra forma, você também será cortado.
23 Ǹtɛ Nsyifunɔ tɔ-à kɩ pé kèlékɛ̃ pɩ́nɔ́ yal mɔ tɛ́ sɛ̃ Liyel yõ, Liyel kɩ pè tɔ̃ pukubi séswɔ̂ sṍnɔ́ tyɩ́. Tɛ̃́nwɛnɔ mɛ ǹmɔ tyɩ́ kɩ ǹ syɩ pè tɔ̃ pukubi.
23 E quanto a eles, se não continuarem na incredulidade, serão enxertados, pois Deus é capaz de enxertá-los outra vez.
24 Yé náh wɛ di, yépi nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, yé mɛ á kɩ nɛ kyẽh sɔkɔ wólívî séswɔ̂ sɔ̃́, nɛ̂-á Liyel ké yɩ̃̀ngbã̀n kɔ̃lɩ kyɩ pukubi wólívî yòhkɩ̀ sṍnɔ́ tyɩ́. Nsyifunɔ mó mɛ wólívî séswɔ̂ sṍnɔ́ yɩ̃̀ngbã̀n tyɩ́ kɔ̃lɛ nónó-á Liyel kɩ pè tɔkɔ pukubi sé séswɔ̂ tyɩ́.
24 Afinal de contas, se você foi cortado de uma oliveira brava por natureza e, de maneira antinatural, foi enxertado numa oliveira cultivada, quanto mais serão enxertados os ramos naturais em sua própria oliveira?
25 Ń yṹnpyé, mé kɩ Liyel tir wɔ̃̀bɩ̀nsàhnɔ́ yɔ́ tyɩ́ yah yo wah yé syah, sɔ̃̀nko yè káh n pɔ yé gblɔ̌ynɛ n tɔkɔ n pɩ yɩ̃ pɩ̃́púlɛ. Yé yah, Yisrayel no túkù kɩ wũ tɛ̃ níkísekɔ́kɔ́ pɩ́nɔ́ sɔkɔ, pópó kɩ pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pè kɩ pwáhnmɔnɔ wɛ, tɛ́ kɩ de Liyel no sɔkɔ.
25 Irmãos, não quero que ignorem este mistério, para que não se tornem presunçosos: Israel experimentou um endurecimento em parte, até que chegasse a plenitude dos gentios.
26 Képah sɔkɔ, Yisrayel no pól kɩ pyě pwah sɔ̃́-á kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Pwáhnmɔ-ò kɩ wil Siyõ kwil sɔkɔ. À kɩ pɔ Nsyakɔbɩ no tyípêl tɔ́kɔ́bɩ́ tɛ̃ yõ pé yõ.
26 E assim todo o Israel será salvo, como está escrito: "Virá de Sião o redentor que desviará de Jacó a impiedade.
27 Ńmɔ Liyel-á kɩ pɔ pé tyípêl yɔ̃ mɔ pè kɔ̃, tɛ́ kɩ yégbékè nɛ̂ kwrɔ n mɔ n pi pélɛ, képah ye yɔ̀.»
27 E esta é a minha aliança com eles quando eu remover os seus pecados".
28 Yah yɔ́lɛ, Liyel sépɛbɩ́ ye Yisrayel nolɛ pǎh sɔ̃́npɩ́lɛ Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir yahle, tɛ́ képah wɔ mó nɛkɩ yépilɛ. Ǹtɛ yah yɔ́lɛ, pépi ye sõ̀ à yah tɔkɔ pɩ ǹ nolɛ. Pé tyɩ́ nɔ ǹ tyɩ́ pé náh tãn yĩnnɛ.
28 Quanto ao evangelho, eles são inimigos por causa de vocês; mas quanto à eleição, são amados por causa dos patriarcas,
29 Yé náh wɛ di, Liyel-à kwâhlɛ névi kɔ̃, à náh ǹ yahlɛ n vi kélɛ n syi póllɛ. Wàh névi nɛ̂ ye, à náh ǹ nahlɛ n vi tɛ̃̀nɛ n kɔ̃ póllɛ.
29 pois os dons e o chamado de Deus são irrevogáveis.
30 Ǹgbòlɛ, yé lésõ mɛ Liyel yóré yahle. Ǹtɛ núkúnúkú, Nsyifunɔ tɔ-á ǹ yóré yahle, à mɛ yépi yãm yah.
30 Assim como vocês, que antes eram desobedientes a Deus mas agora receberam misericórdia, graças à desobediência deles,
31 Sɛ̃́ ó ye, Liyel yóré nɛ̂-á pè yahle núkúnúkú yɔ̀, tɛ́ Liyel mɛ yépi yãm yah, pépi tɔ yãm yah yĩn ye à pɩ képahlɛ.
31 assim também agora eles se tornaram desobedientes, a fim de que também recebam agora misericórdia, graças à misericórdia de Deus para com vocês.
32 Yé náh wɛ di, Liyel yɛ no pól kɔ̃ pè ǹ yóré yahle pé pól yãm wɛ n yah yĩnnɛ.
32 Pois Deus colocou todos sob a desobediência, para exercer misericórdia para com todos.
33 Liyel pèpɔrɩ mɛ gblò dɛ́! Lékã́m mɛ yĩ́ĩ́ ǹ sɔkɔ, ǹ fɔkɔ se mó tɔ̃ mɛ dényĩnɔlɛ. Ǹ tyi tɛ̃ dùkù náh fɛ̃ n pɩ̃, ǹ syɔ̃̀-ǹtã̀n tɔ náh fɛ̃ n pɩ̃ lɔ́.
33 Ó profundidade da riqueza da sabedoria e do conhecimento de Deus! Quão insondáveis são os seus juízos, e inescrutáveis os seus caminhos!
34 Kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́:
34 "Quem conheceu a mente do Senhor? Ou quem foi seu conselheiro? "
35 Nɛ̂ kwâh yɔ́lɛ à kɔ̃,
35 "Quem primeiro lhe deu, para que ele o recompense? "
36 Yé náh wɛ di, yíyìn pól wil ǹmɔ tyɩ́. Ǹmɔ mɔ́nɔ́ ye sé póllɛ. Sé pól mɛ ǹmɔ tyɩ́ yõ. Gbílkínɔ́ nɛ n sah ǹ yõ gbĩ́mɛgbĩ́. Amiina!
36 Pois dele, por ele e para ele são todas as coisas. A ele seja a glória para sempre! Amém.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.