Mateus 7
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARIB
1 Yé káh nolɛ n tuke. Képah sɔkɔ, Liyel náh yé tɔ tuke n pi.
1 Não julgueis, para que não sejais julgados.
2 Yé náh wɛ di, yáh no tɛ́lɔ́lɛ n tuke sɔ̃́, sɛ̃́ ye Liyel kɩ n tuke n pi yé tɔlɛ. Yáh no tɛ́lɔ́ tyɩ́lɛ n sãh dú nɛ̂nɛ, yé tɔ tyɩ́ kɩ n sãh n pi kénɛ dú ólɛ.
2 Porque com o juízo com que julgais, sereis julgados; e com a medida com que medis vos medirão a vós.
3 Á pɩ sɔ̃́ tɛ́ ǹdan wɛ á yṹnpi yĩ́ sɔkɔ, tɛ́ dàhnpɛlɛ áwɔ yĩ́ sɔkɔ, á náh mɛ képah wɔ pɩ̃?
3 E por que vês o argueiro no olho do teu irmão, e não reparas na trave que está no teu olho?
4 Á kɩ pɩ sɔ̃́, tɛ́ kɩ yo á yṹnpi tyɩ́ nɛ, à yɛ á ǹdan wilki à kɔ̃ ǹ yĩ́ sɔkɔ, tɛ́ dàhnpɛ mó tɔ̃ mɛ áwɔ yĩ́ sɔkɔ?
4 Ou como dirás a teu irmão: Deixa-me tirar o argueiro do teu olho, quando tens a trave no teu?
5 Fɔ̀kɔ̀pǐl névi. Á yĩ́ sɔkɔ dàhnpɛ ǹgbò wilki. Képah-à pɩ, á kɩ fɛ̃ n yah pallɛ kɩ á yṹnpi yĩ́ sɔkɔ ǹdan wilki.
5 Hipócrita! tira primeiro a trave do teu olho; e então verás bem para tirar o argueiro do olho do teu irmão.
6 Yî nónó-á mɛ Liyel tyɩ́ yõ, yé káh sélɛ névyelɛ n kɔ̃ nónó-á mɛ pãhlɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ, pè kɔ̃ pè káh n pɔ pé yey vi yé tyɩ́ képékèyɔ̂. Yé káh mó tɔ̃ yî kètǎrnɔlɛ névyelɛ n kɔ nónó-á mɛ slo tyɩ́ kɔ̃lɛ, pè kɔ̃ pè káh n pɔ n suki n sɔkɔ sé yõ.
6 Não deis aos cães o que é santo, nem lanceis aos porcos as vossas pérolas, para não acontecer que as calquem aos pés e, voltando-se, vos despedacem.
7 Yé nɛ n ni, yé kɩ n wɛ n syi. Yé nɛ n yah n kɔ̃, yé kɩ n wɛ. Yé wùkahlɛ n mɩ, kè kɩ n yɩkɩ n mɔ yélɛ n kɔ̃.
7 Pedí, e dar-se-vos-á; buscai, e achareis; batei e abrir-se-vos-á.
8 Yé náh wɛ di, nɛ̂-à ni Liyel tyɩ́, tɛ̃̀ n wɛ n syi. Nɛ̂-à yah kɔ̃, tɛ̃̀ n wɛ. Nɛ̂-à wùkah mɩ, kè n yɩkɩ n mɔ tɛ̃̀ kɔ̃.
8 Pois todo o que pede, recebe; e quem busca, acha; e ao que bate, abrir-se-lhe-á.
9 Nɛ̂ tɛ̃̀ mɛ yépi sɔkɔ, ǹ pídĩ́-à búrn ni ǹ tyɩ́ à kɩ dáhkɩ̀lɛ à kɔ̃?
9 Ou qual dentre vós é o homem que, se seu filho lhe pedir pão, lhe dará uma pedra?
10 Képah náh pɩ, wàh yɛ̃́nkɔ̂ ni ǹ tyɩ́, à kɩ wahynɛ à kɔ̃?
10 Ou, se lhe pedir peixe, lhe dará uma serpente?
11 Yépi nónó-á nɛ́pêllɛ, yé yé wɛ̃́npì kɔ̃́nɔ́ yah wɛ yípéplɔlɛ. Tɔ̀tɔ̀ náh mɛ ké sɔkɔ, yé Sú Liyel nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ sɔkɔ, ǹmɔ kɩ yîlɛ sé nípú kɔ̃ nónó-á plɛ kal yépi tyɩ́lɛ dò.
11 Se vós, pois, sendo maus, sabeis dar boas dádivas a vossos filhos, quanto mais vosso Pai, que está nos céus, dará boas coisas aos que lhas pedirem?
12 Yáh mɛ ké tyɩ́ nɛ no tyi nónó póllɛ n pɩ yé tyɩ́, yépi tɔ sɛ̃́nknɔlɛ n pɩ pé tyɩ́. Sɛ̃́ ye tyi kõ̀nsàhnɔ́ ànɛ̂ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ yo kélɛ.
12 Portanto, tudo o que vós quereis que os homens vos façam, fazei-lho também vós a eles; porque esta é a lei e os profetas.
13 Yé nɛ n de dé-ńsah fɩ̃́ɩ̃lɛ. Yé náh wɛ di, wɛ̃̀kɩ̀ nɛ̂-á n yuku tyɩ́ yɩ́kɩ́nɔ́ tɛ̃̀-ǹsah, ké kɔ́lɔ́ mɛ fàhfàh, ké dé-ńsah mɛ wòo. Képah sɔkɔ dépú mɛ dò.
13 Entrai pela porta estreita; porque larga é a porta, e espaçoso o caminho que conduz à perdição, e muitos são os que entram por ela;
14 Ǹtɛ wɛ̃̀kɩ̀ nɛ̂-á n yuku tyɛ́-ńkɛ̃̂ min tɛ̃̀-ǹsah, ké kɔ́lɔ́ mɛ táhnɔ́lɛ, ké dé-ńsah mɛ fɩ̃́ɩ̃. Ké wɛ́ndepu náh mɛ fwɔ́ɔ.
14 e porque estreita é a porta, e apertado o caminho que conduz à vida, e poucos são os que a encontram.
15 Yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ Liyel yĩn yõ mɩ̀nyobelɛ. Pàh n pi yé tyɩ́, pě pé gblɔ̌y pɩ mámm képyɛ́nɩ̀ tyɩ́ kɔ̃lɛ, tɛ́ ké kègbɩ tɛ̃̀ yõ sɔkɔ, pè mɛ pékénɔ́lɛ gbɛ̃́npãhlɔ sɔ̃́.
15 Guardai-vos dos falsos profetas, que vêm a vós disfarçados em ovelhas, mas interiormente são lobos devoradores.
16 Yé kɩ pè pɩ̃ n pi pé tyípɩ́nɔ́ sɔkɔ. Yɛ̀rɛsɛ̃̂ náh fɛ̃ n wɛ n gbɛ kahrɩ sɔkɔ. Sènsóké pye tɔ náh mó fɛ̃ n wɛ n gbɛ gbɩ́yɛ̃́kɩ̀ sɔkɔ.
16 Pelos seus frutos os conhecereis. Colhem-se, porventura, uvas dos espinheiros, ou figos dos abrolhos?
17 Sésân pèplɔ pól n syi pye pèplɔlɛ. Tɛ́ séswɔ́ntùkù wɔ mó n syi pye túkúnìnɛ.
17 Assim, toda árvore boa produz bons frutos; porém a árvore má produz frutos maus.
18 Séswɔ̂ pèpɛy náh fɛ̃ n syi pye túkúnìnɛ. Séswɔ́ntùkù tɔ náh mó fɛ̃ n syi pye pèplɔlɛ.
18 Uma árvore boa não pode dar maus frutos; nem uma árvore má dar frutos bons.
19 Séswɔ̂ nɛ̂-à n syí-ńkɛ̃̂nɛ pye pèplɔlɛ, kè n kãm ǹ min n dah n mɔ nyàh sɔkɔ.
19 Toda árvore que não produz bom fruto é cortada e lançada no fogo.
20 Sɛ̃́ ó ye yé kɩ n pɩ̃ n pi Liyel yĩn yõ mɩ̀nyobelɛ pé tyípɩ́nɔ́ sɔkɔ.
20 Portanto, pelos seus frutos os conhecereis.
21 Kè náh pɩ nɛ nónó pól-á ńmɔlɛ n ye Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, TƐ̃̀ ǸGBƐ̃NƐ pé pól sɔ̃́ kɩ Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yõ n pi dɛ́. Ń Sú Liyel nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, ǹmɔ-á mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah pɩ́pú ó ye kɩ yõ ké nɔlɩlɛ.
21 Nem todo o que me diz: Senhor, Senhor! entrará no reino dos céus, mas aquele que faz a vontade de meu Pai, que está nos céus.
22 Liyel tukey tuke sõlɛ, névye náhnáh kɩ n yo n pi ń tyɩ́ nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ńmɔ yĩn yõ kó lésõ pé n syi n yo Liyel tɛ̃ntõnènɛ nɩ? Ńmɔ yĩn yõ kó lésõ pè n nɛ n yĩni n wilki sétã̀nnɛ névye sɔkɔ nɩ? Ńmɔ yĩn yõ kó lésõ pè n nɛ n pɩ gbǐlnɔ́ náhnáhlɛ nɩ?
22 Muitos me dirão naquele dia: Senhor, Senhor, não profetizamos nós em teu nome? e em teu nome não expulsamos demônios? e em teu nome não fizemos muitos milagres?
23 Ǹtɛ mé kɩ yo pé tyɩ́ nɛ, mé náh pélɛ n pnɛ póllɛ. Pè gbɛ mɔ ńnɛ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ dêl pɩ́pú nɔ́pi.
23 Então lhes direi claramente: Nunca vos conheci; apartai-vos de mim, vós que praticais a iniqüidade.
24 Képah ye, névi nɛ̂-á ń wɛlɔ nɔ́pi noh, tɛ́ mɛ sé tyíyónɔ́lɛ n pɩ, tɛ̃̀ mɛ á kɩ nɛ lékã́m névi yɔ́ sɔ̃́, nɛ̂-á ǹ wɔ̀kɔ̀ mɔ légbɩ̃́ yõ.
24 Todo aquele, pois, que ouve estas minhas palavras e as põe em prática, será comparado a um homem prudente, que edificou a casa sobre a rocha.
25 Pũ̀ mɛ pɔ pɩ, yrɛy yuku à kwɔkɩ kyɩ syɩ kénɛ wɔ̀kɔ̀ tyɩ́, pṹnyã́hkɩ́ tɔ mɛ kõ kyɩ mɩ ké sɔkɔ, ǹtɛ kǎh sõ̀ sõ légbɩ̃́ yõ sɛ̃́, képah ye kè náh syɩkɩ.
25 E desceu a chuva, correram as torrentes, sopraram os ventos, e bateram com ímpeto contra aquela casa; contudo não caiu, porque estava fundada sobre a rocha.
26 Ǹtɛ névi nɛ̂-á ń wɛlɔ nɔ́pi noh tɛ́ à náh mɛ sé tyíyónɔ́lɛ n pɩ, tɛ̃̀ mɛ á kɩ nɛ lékã́m kɛ̃́ névi yɔ́ sɔ̃́, nɛ̂-á ǹ wɔ̀kɔ̀ mɔ sèmìyã́hrɩ́ yõ.
26 Mas todo aquele que ouve estas minhas palavras, e não as põe em prática, será comparado a um homem insensato, que edificou a sua casa sobre a areia.
27 Pũ̀ mɛ pɔ pɩ, yrɛy yuku à kwɔkɩ kyɩ syɩ kénɛ wɔ̀kɔ̀ tyɩ́, pṹnyã́hkɩ́ tɔ mɛ kõ kyɩ mɩ ké sɔkɔ, kè mɛ syɩkɩ à pirki kwɛ pnɛ́pnɛ́.
27 E desceu a chuva, correram as torrentes, sopraram os ventos, e bateram com ímpeto contra aquela casa, e ela caiu; e grande foi a sua queda.
28 Képah sɔkɔ, Yesu-á kwɔ́nɔ́ nɔ́pi kɔ̃ tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, tɔ́wû gbã̀n du ǹ névye kwɔ́nɔ́ dùkùlɛ.
28 Ao concluir Jesus este discurso, as multidões se maravilhavam da sua doutrina;
29 Yé náh wɛ di, ǹ névye kwɔ́nɔ́ dùkù náh sõ̀ mɛ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú tyɩ́ kɔ̃lɛ dɛ́, kè sõ̀ mɛ yõ̀tɔ̃rɩ́ kwɔ́nɔ́lɛ képah ye.
29 porque as ensinava como tendo autoridade, e não como os escribas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.