Mateus 6

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yé yé gblɔ̌ynɛ n tɛ̃ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́lɔ́lɛ yĩ́nyáhkɩ̀ sɔkɔ dɛ́. Yâh képahlɛ n pɩ, yé náh ké yõre wɛ n pi Sú Liyel tyɩ́, ǹmɔ nɛ̂-á yĩ̂nyõ.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Képah ye, wâh kwâhlɛ n yɩ̃ yãm nɛynɛ n kɔ̃, káh ké kwnínɛ n kɔ̃ sɔ̃́-á névye túkù n nɛ n pɩ kélɛ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ ànɛ̂ wã̀l yey sɔkɔ, névye kɔ̃ pě pélɛ n gbilki. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, pè ye ké yõre wɛ tɛ.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Ǹtɛ áwɔ-à kwâhlɛ n yɩ̃ yãm nɛynɛ n kɔ̃, káh n yɛ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ pɩ̃ ké sɔkɔ.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Képah sɔkɔ, yɩ̃́nkɔ̃nɔ nɛ̂-á á pɩ, kè kɩ tɛ̃̀ sètĩ̀n sõ̀ sɔkɔ. Tɛ́ Sú Liyel nɛ̂-á sètĩ̀n sõ̀ tyilɛ n pnɛ, ǹmɔ kɩ ǹ dyah ké yõrelɛ.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 Yâh Liyellɛ n ni, yé káh névye túkùlɛ n yah n pɩ. Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ ànɛ̂ wɛ̃̀tlo yey sɔkɔ yúkúnyĩnntɛ̃̀nɔ́ tyɩ́ ye nɔ pépi tyɩ́ pàh Liyellɛ n ni. Pé gblɔ̌y wɛ̃kɩ yĩn ye pè n nɛ n pɩ képahlɛ. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, pè ye ké yõre wɛ tɛ.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Ǹtɛ áwɔ-à mɛ ké tyɩ́ nɛ á Liyel ni, wâh pɩ ǹ de á wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, ǹ tɛ́ á yah vike, ǹ tɛ́ á Sú Liyellɛ n ni. Tɛ́ Sú Liyel nɛ̂-á sètĩ̀n sõ̀ tyilɛ n pnɛ, ǹmɔ kɩ ǹ dyah ké yõrelɛ.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Yâh nírílɛ n pɩ, yé káh tyilɛ n tɔ̃ n yo tyɛ́-ńkɛ̃̂nɛ Liyel pɩ̃́-ńkɛ̃̂pú tyɩ́ kɔ̃lɛ. Pépi tɛ̃̀ sõnɔ sɔkɔ, tyi tɔ̃́nyonɔ kwlěyy nírí ye Liyel n tɛ̃.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Ǹtɛ yî nónó yétõ̂-á mɛ yépi tɛ̃, yé Sú Liyel sè pɩ̃ tɛ sé ní-ńkɛ̃̂ gbĩ́ ńtɛ̃nɛ ǹ tyɩ́. Képah ye, yé káh Liyel pɩ̃́-ńkɛ̃̂púlɛ n yah n pɩ.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Yáh yɩ̃nɛ yè Liyellɛ n ni dùkù nɛ̂nɛ, kè wɛ yɔ̀:
9 Portanto, orem assim:
10 Á yõ̀tɔ̃rɩ́ wɛ̃kɩ.
10 Venha o teu
11 Á kwɛy gbĩ̀yĩ̀kì yõkelɛ á kɔ̃.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Ápi-á pɩ de áwɔ tyɩ́ tyi nónó sɔkɔ, sè yɔ̃ n mɔ á kɔ̃,
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Káh n yɛ à sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ tɔ̃̀nmɔnɔlɛ n fɛ̃ n syi.
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Névye nónó-á n pɩ n de yé tyɩ́, yâh n yɔ̃ n mɔ pélɛ n kɔ̃, yé Sú Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ, à kɩ n yɔ̃ n mɔ yé tɔlɛ n kɔ̃.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Ǹtɛ yépi-à névye tyípêllɛ n yɔ̃ n mɔ pélɛ n kɔ̃́-ńkɛ̃̂nɛ, yé Sú Liyel náh yépi tɔ tyɩ́ yɔ̃ n mɔ yé kɔ̃ n pi.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 Yâh níkì tɛ̃, yé káh yé yey kwɔ n sah névye túkù tyɩ́ kɔ̃lɛ. Pépi ńkɛ̃́nɛ pé yey yõre n sah nɛ névye pɩ̃ nɛ páh mɛ níkì tɛ̃. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, pè ye ké yõre wɛ tɛ.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Ǹtɛ áwɔ-à níkì tɛ̃, á yah wu, tɛ́ káh á yõ pɩ n sah yákárá,
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 névye kɔ̃ pè pɩ̃ nɛ wáh mɛ níkì tɛ̃. Tɛ́ á Sú Liyel nɛ̂-á sètĩ̀n sõ̀ tyilɛ n pnɛ, ǹmɔ kɩ ǹ dyah ké yõrelɛ.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 Yé káh tahrɩlɛ n yah n koh n sah kèkõyṍ mɛ̀ sɔkɔ, képah nɛ̂ sɔkɔ-á sóhrɩ́ ànɛ̂ syɩ̃́mɩ́ kɩ fɛ̃ sélɛ n yõ, képah náh pɩ yɩ̃́pú kɩ fɛ̃ kye de vɩ̀ sɔkɔ kɩ sè yɩ̃ tɔkɔ.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Ǹtɛ yé tahrɩlɛ n yah n koh n sah yĩ̂nyõ, képah nɛ̂ sɔkɔ-á sóhrɩ́ ànɛ̂ syɩ̃́mɩ́ náh mɛ sé yõ yõ tɛ̃̀nɛ, yɩ̃́pú tɔ náh mɛ kɩ fɛ̃ kye de vɩ̀ sɔkɔ, képah náh pɩ kɩ yɩ̃be yɩ̃.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Á náh wɛ di, á tahrɩ-à mɛ ńyãh, á sõnɔ tɔ kɩ mɛ nɛ́npɔ́.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 Wil kyòolɛ, yɩ̃́ ye. Á yɩ̃́-à mɛ vyelɛ, á wil pól kɩ mɛ kyòo sɔkɔ.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Ǹtɛ á yɩ̃́-à yɩkɩ, á wil pól kɩ mɛ fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ. Kyòo nɛ̂-á á sɔkɔ, kàh kɩ mɛ fɛ̃́ntũ̂nɛ, á mɛ yĩ́ĩ́ fɛ̃́ntũ̂ pbèy sɔkɔ dɛ́.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 Névi yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ tõ̀ kwrɔ n pɩ n pi yõ̀tãm nɛ́pĩ̂ nímí tyɩ́. À kɩ núkú dyɔlɛ n yɔ, tɛ́ kɩ nɔ ǹ ní-òlɛ. Képah náh pɩ, à kɩ núkúlɛ n tĩnki, tɛ́ kɩ ǹ ní-ò wɛ mɔ. Sɛ̃́ ó ye, yé náh fɛ̃ tõ̀ kwrɔ n pɩ n pi Liyel ànɛ̂ pɔ́ tyɩ́.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 Képah ye ń kɔ̃ mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, yé káh yé fɔkɔlɛ n sõ yáh nɛ wɛ n yõ [tɛ́ wɛ n wɔ] n pi sɔ̃́, tɛ́ kɩ mɛ min sɔkɔ, ànɛ̂ yáh nɛ yé wil flɔ wɛ n mɔ n pi sɔ̃́. Névi min tyɩ́ náh tah kal yõkelɛ di? Wil tɔ tyɩ́ náh tah kal flɔlɛ di?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Yé yah kèpyelɛ yĩ̂nyõ sɔkɔ kɛ̀; sè náh sèmukɔlɛ n duku, sè náh sèmukɔlɛ n tɔkɔ; sè náh se mó tɔ̃ sèmukɔlɛ n koh n sah díké sɔkɔ; tɛ́ yé Sú Liyel sélɛ n pu. Ǹtɛ yépi náh fṍnfṍ kal kèpye yõ náhnáh di?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Yépi sɔkɔ nɛ̂ tɛ̃̀ kɩ fɛ̃ kwéy ńtɛ̃ fyé dohnɩ ǹ gblɔ̌y min yõ, ǹ fɔ́kɔ́sõnɔ gbõ̀ yõ?
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Ǹtɛ kwâh nɛ̂ fɔkɔ sõnɔ mɛ yé tyɩ́ yé mɔ mɔ flɔ tyɩ́ sɔkɔ wɛ́? Yé yah fílkì fĩ pɩ dùkùlɛ swɛ̃y sɔkɔ kɛ̀: Sè náh tõ̀lɛ n pɩ, sè náh se mó tɔ̃ flɔlɛ n tĩ.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Salomo tàh fyé yah yõ, à náh flɔ wɛ mɔ yah nónó-á plɛ nɔ fílfĩ nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃nɛ.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Liyel yõ sɛ̃́nyĩ-ńkɛ̃̂pú nɔ́pi. Fílkì nɛ̂-á swãh sɔkɔ kwɛynɛ, tɛ́ kɩ pɔ n sukɛ n pi ńsõ̂nɛ, Liyel-á képah fĩ pɩ pallɛ sɛ̃́ à, yépi wɔ se pyě à kɩ yɛ kóhnmɔnɔlɛ kal plɛ́ntnɔɔ?
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Yé káh yé fɔkɔlɛ n sõ yè pɔ nɛ n yo nɛ, kwâh nɛ̂ se yé kɩ wɛ yõ nɩ? Kwâh nɛ̂ se yé kɩ wɛ wɔ nɩ? Kwâh nɛ̂ se yé kɩ wɛ mɔ yé wil sɔkɔ nɩ?
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Yé náh wɛ di, Liyel pɩ̃́-ńkɛ̃̂pú ye ńkɛ̃́nɛ nɛ n yah n kɔ̃ sépi póllɛ tyɛ́tyɛ́nɩ́ kɛ̃́nɛ. Ǹtɛ yé Sú nɛ̂-á yĩ̂nyõ, à pɩ̃ nɛ yî nɔ́pi pól yétõ̂-á mɛ yé tɛ̃ dò.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Yé Liyel tɔ̃́rɩ́ ǹgbò yah n kɔ̃, ànɛ̂ wǎh mɛ nɛ̂ tyɩ́. Képah sɔkɔ, à kɩ yî tɛ́lɔ́ tɔ pól dohnɩ yé kɔ̃.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Yé káh yé fɔkɔlɛ n sõ ńsõ̂ tyɩ́ sɔkɔ. Yé ńsõ̂ tyi sah ńsõ̂ yah. Swɔ̃ swɔ̃ pól ànɛ̂ sé yṍtyí ye.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.