Mateus 24

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yesu-á wil Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ tɛ́ n sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ nɔ de ǹ tnɔ̂ à Liyel ní-ńsah gbô mɔ dùkùlɛ n sõ ǹ tyɩ́.
1 Jesus saiu do pátio do Templo, e, quando já estava indo embora, os seus discípulos chegaram perto dele e chamaram a sua atenção para os edifícios do Templo.
2 Ǹtɛ à mɛ pè syah nɛ, kǎh pè n yah yɔ̀ kɛ̀; kègbɩ yõ páh kélɛ n yo pé tyɩ́, ké pól-á kɩ pɔ sɔ. Dáhkɩ̀ núkú yɔ́ ńtɛ̃ náh tɔ̃ n wũ n pi ké ní-ò yõ.
2 Então ele disse:
3 Wǎh kyɩ kɔ̃ tɛ̃ gbĩ́ nɛ̂nɛ Wólívyê yèh yɔ̃lɩ yõ, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ nɔ de ǹnɛ pé yahlɛ, tɛ́ à piki yah nɛ, à yo pé syah, gbĩ́ nɛ̂ se képah kɩ n pɩ n pi nɩ? Tir nɛ̂ pɩ́nɔ́ se kɩ ǹ syɩ́npɔnɔ ànɛ̂ kèkõyṍ tyɛ́nɔ́ wɛ̃kɩ n pi nɩ?
3 Jesus estava sentado no monte das Oliveiras. Então os discípulos chegaram perto dele e lhe perguntaram em particular: — Conte para nós quando é que isso vai acontecer. Que sinal haverá para mostrar que chegou o tempo de o senhor voltar e de tudo acabar?
4 — ausente —
4 Jesus respondeu:
5 — ausente —
5 Porque muitos vão aparecer fingindo ser eu e dizendo: “Eu sou o
6 Yé kɩ mâl pɩ́nɔ́ tyɩ́ yónɔ́ noh n pi, ànɛ̂ mâl tyɩ́ dírí wɔ́nsàhnɔ́lɛ. Ǹtɛ yé káh n yɛ tíkí yé tɛ̃. Kè yɩ̃nɛ kè pɩ sɛ̃́. Ǹtɛ képah náh tɔ̃̌nɩ̀ n pɩ n pi kèkõyṍ tyɛ́nɔ́lɛ.
6 Não tenham medo quando ouvirem o barulho de batalhas ou notícias de guerras. Tudo isso vai acontecer, mas ainda não será o fim.
7 Yé náh wɛ di, kwil yɔ́ kɩ pɔ yuku kwil yɔ́lɛ n fwo, tɔ̃́rɩ́ yɔ́ kɩ pɔ yuku tɔ̃́rɩ́ yɔ́lɛ n fwo. Tɛ́ kwɛkɩ ànɛ̂ sétáh syahrɩ kɩ n wɛ n pi tã̀ntã̀n náhnáh sɔkɔ.
7 Uma nação vai guerrear contra outra, e um país atacará outro. Em vários lugares haverá falta de alimentos e tremores de terra.
8 Ǹtɛ sépi pól kɩ mɛ á kɩ nɛ kúrkì tɛ̃ gbĩ́ yɔ́nɔ́ sõ tyàhnɔ́ sɔ̃́.
8 Essas coisas serão como as primeiras dores de parto.
9 Pè kɩ yélɛ n tɛ̃ pè kɔ̃ pè kɩ n fõh, tɛ́ kɩ yélɛ n ko mɔ. Kèkõyṍ névye pól kɩ yé wɛ mɔ ńmɔ yĩnnɛ.
9 — Depois vocês serão presos e entregues para serem maltratados e vocês serão mortos. Todos os odiarão por serem meus seguidores.
10 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, névye náhnáh kɩ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ fĩn mɔ. Pè kɩ n wil wɛ̃ náh, tɛ́ kɩ wɛ̃ dyɔlɛ n yɔ.
10 Nessa época muitos vão abandonar a sua fé e vão trair e odiar uns aos outros.
11 Tɛ́ Liyel yĩn yõ mɩ̀nyobe kɩ wil mɔ pí, kɩ névye náhnáh mɔ pílkínɔ́ sɔkɔ.
11 Então muitos falsos
12 Pèkè pɩ́nɔ́ kɩ yah syi, fɔ́ɔ́ tyɩ́nɔnɔ náh tɔ̃ n wɛ n pi fwɔ́ɔ névye náhnáh sɔkɔ.
12 A maldade vai se espalhar tanto, que o amor de muitos esfriará;
13 Ǹtɛ nɛ̂-à ǹ tah sah à pɔ nɔ ké tyɛ́nɔ́ tyɩ́, tɛ̃̀ kɩ pwáhnmɔnɔ wɛ.
13 mas quem ficar firme até o fim será salvo.
14 Képah sɔkɔ, Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir kɩ yo Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́ yõ kèkõyṍ pól sɔkɔ, névye pól kɔ̃ pè kɩ noh. Képah náh, kèkõyṍ kɩ pyě tyɛ.»
14 E a boa notícia sobre o
15 Képah sɔkɔ, Yesu tɔ̃ nɛ: «Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Danyɛlɩ-á lésõ yɩ́kɩ́nɔ́ pɩ pɩ kwâh képékè nɛ̂ tyɩ́ yo sah, yé kɩ kè wɛ n pi Liyel ní-ńsah gbô tyah kètǎr sɔkɔ.» — Nónó-à kɩ wɛy mɛ̀nɛ n kar, pè gbah n tɛ̃ ké dùkù pɩ̃. —
15 E Jesus continuou:
16 Yesu tɔ̃ yɔ̃ sɔkɔ ǹ wɛynɛ nɛ ńkɛ̃́: «Yâh képah wɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, nónó-à kɩ mɛ Nsyude mara sɔkɔ, pè to sɔkɔ ymɔ yõ.
16 Então, os que estiverem na região da Judeia, que fujam para os montes.
17 Névi nɛ̂-à kɩ mɛ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ, tɛ̃̀ káh nɛ páh n tiki pé vyɔ́lɛ n tɔkɔ pé wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ.
17 Quem estiver em cima da sua casa, no terraço, que fuja logo e não entre para pegar as suas coisas.
18 Nɛ̂-à kɩ se mó mɛ ǹ swãh sɔkɔ, tɛ̃̀ káh nɛ páh pélɛ n syɩ n yuku pé fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ tɔ́kɔ́-ńsah.
18 E quem estiver no campo, que não volte para casa a fim de buscar as suas roupas.
19 Kénɛ sèpĩ̀n-à pɔ syɔ́ nónó wɛ kûrn nátãnnɛ, ànɛ̂ nónó-à mɛ yɔ̃kɩ syɔ́lɛ, kè kɩ pɩ yèwàhtàhpolɛ pé tyɩ́.
19 Ai das mulheres grávidas e das mães com criancinhas naqueles dias!
20 Képah ye, yé yɩ̃nɛ yè Liyellɛ n ni nɛ tólɔ́ mɛ̀ káh n pɩ vɩrɩ gbĩ́nɛ, képah náh pɩ mɩ mɩ yòh sõlɛ.
20 Orem a Deus para que vocês não tenham de fugir no inverno ou no sábado .
21 Kè kɩ pɩ yèvyãhrɩ ǹgbɛ̃nɛ, nɛ̂ kénkɔ̃ náh wɛ yah kèkõyṍ mɔ́mɔ́nɩ̀ à pɔ syɩ kwɛy tyɩ́, ànɛ̂ nɛ̂ kénkɔ̃ náh tɔ̃ n wɛ n yah n pi póllɛ.
21 Porque naqueles dias haverá um sofrimento tão grande como nunca houve desde que Deus criou o mundo; e nunca mais acontecerá uma coisa igual.
22 Liyel-à náhkɩ sõ̀ wìlkìnɔ́ pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ yõ náh náhkɩ pɔ n wil n pi ké sɔkɔ. Ǹtɛ wǎh nónó yah wilki pɩ ǹ tyɩ́lɛ, pépi yĩnnɛ, à wìlkìnɔ́ pɩ sé sɔkɔ.
22 Porém Deus diminuiu esse tempo de sofrimento. Se não fosse assim, ninguém seria salvo. Mas, por causa do povo que Deus escolheu para salvar, esse tempo será diminuído.
23 Névi nɛ̂-à yé syah nɛ, Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-á mɛ ásõ̂, képah náh pɩ wǎh mɛ yàhàh, yé káh sɛ̃ tɛ̃̀ yõ.
23 — Portanto, se alguém disser para vocês: “Vejam! O
24 Yé yah, mɩ̀nyobe kɩ pɔ wil mɔ pí. Pé túkù kɩ nɛ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔnɔ-á pépilɛ, túkù kɩ mó nɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu-á pépilɛ. Pè kɩ gbǐlgbìl tyi ǹgbnɔlɛ n pɩ, fɔ́ɔ́ kɩ n yah n kɔ̃ Liyel névye yáhnwìlkìnɔ́ ńtɛ̃ tɔ yõ yɩ́kɩ́-ńsahlɛ kàh sõ̀ fɛ̃ n pɩ n pi.
24 Porque aparecerão falsos profetas e falsos messias, que farão milagres e maravilhas para enganar, se possível, até o povo escolhido de Deus.
25 Tyi nɔ́pi ye mé kwãh tɛ̃ yo sah yé tyɩ́ yɔ̀.
25 Prestem atenção! Eu estou lhes dizendo tudo isso, antes que aconteça.
26 Képah sɔkɔ, névi nɛ̂-à yé syah nɛ Névi Pídĩ́-á mɛ gbɛ̃́nnɩ sɔkɔ, yé káh nɛ yáh ǹ nyáhlɛ n sõ. Nɛ̂-à se nɛ wǎh mɛ wɔ̃̀bɩ̀ntɛ̃̀nɔ́lɛ, yé káh sɛ̃ tɛ̃̀ yõ.
26 — E, se disserem: “Vejam! Ele está no deserto”, não vão lá. Ou ainda: “Vejam! Ele está escondido aqui”, não acreditem.
27 Sɔ̃́-á pũ̀ n yĩkiri yã̌l yè n wɛ, à tɔkɔ gbĩ̀ngboke tyɩ́, fɔ́ɔ́ n kyɩ n dal n mɔ gbĩ̀nyiki tyɩ́, sɛ̃́ ye Névi Pídĩ́ syɩ́npɔnɔ tɔ kɩ n wɛ n pi.
27 Porque, assim como o relâmpago risca o céu, do nascente até o poente, assim será a vinda do
28 Kwáhkókè se kɩ fɛ̃ wɔ̃bɩ ǹkyɔ̀nkyɔ̀nɩ̀ yah?»
28 — Onde estiver o corpo de um morto, aí se ajuntarão os urubus.
29 «Kénɛ sèpĩ̀n nɔ́pi yèvyãhrɩ-à fyɔ̀ sɔkɔ n tɛ ǹsɔ̃̀, gbĩ kɩ pɩ syìì, ńwɔ̃́ náh tɔ̃ n piki n pi, ńwɔ̃́ kèpye kɩ wil yĩ̂nyõ kɩ kwɛ, tɛ́ yĩ̂nyõ yíyìn pól kɩ yike.
29 Jesus disse:
30 Légbĩ́nɛ, Névi Pídĩ́ syɩ́npɔnɔ kwní kɩ yõ mɔ yĩ̂nyõ. Képah tɛ̃̀nɛ, sétáh yõ yìkìnì pól névye kɩ n gbo kɩ yãm yãm tyilɛ n pɩ. Tɛ́ pè kɩ Névi Pídĩ́ wɛ à kɩ mɛ n pi ńyĩ̂rn sɔkɔ, tǎhkɩ̀ ó ǹ tɔ̂ɔ́ ànɛ̂ tɔ̃́rɩ́lɛ.
30 Então o sinal do
31 Kèpɔ̃ ǹgbɛ̃ yɔ́ kɩ fɩ̃bɩ, tɛ́ à kɩ ǹ yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩ tɛkɩ mɔ ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ, à tɔkɔ kèkõyṍ yah mɛ̀ tyɩ́, à kyɩ sah ké yah mɛ̀ tyɩ́. Pè kɩ kyɩ névye tuke mɔ, Liyel-á nónó yah wilki.
31 A grande trombeta tocará, e ele mandará os seus anjos para os quatro cantos da terra. E os anjos reunirão os escolhidos de Deus de um lado do mundo até o outro.
32 Yé yah sènsóké kèdùkù-á nɛ̂nɛ álɛ n wɛ̃kɩ. Yâh fyɔ̀ ké yɩ̃̀ngbã̀n wɛ sè n gboke n wil à mɩ̀snɔlɛ n pɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yè n pɩ̃ nɛ ki de gbĩ́-á mɛ yúkɛy.
32 Jesus disse ainda:
33 Sɛ̃́ ó ye, yépi tɔ-à pópó kénɛ tyi wɛ sè tyah n pɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yé pɩ̃ nɛ Névi Pídĩ́ syɩ́npɔnɔ-á mɛ yúkɛy. Wǎh kɩ pɔ sɛ̃́ yɔ̀ sɛ̃́ yɔ̀.
33 Assim também, quando virem acontecer essas coisas, fiquem sabendo que o tempo está perto, pronto para começar.
34 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, kwɛy gbĩ névye pól náh n ku n tɛ n pi, tɛ́ kénɛ tyi nɔ́pi kɩ mɛ n pɩ.
34 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: essas coisas vão acontecer antes de morrerem todos os que agora estão vivos.
35 Yĩ̂nyõ ànɛ̂ sétáh kɩ pɔ tyɛ, ǹtɛ ńmɔ wɛlɔ tɛ̃̀ wɔ náh n tyɛ n yah n pi póllɛ.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras ficarão para sempre.
36 Ǹtɛ ké lésõ ànɛ̂ ké gbĩ́ tɛ̃̀ wɔlɛ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh sépilɛ n pnɛ. Yĩ̂nyõ tõ̀npɩbɩ náh sélɛ n pnɛ, Liyel Pídĩ́ tɔ náh sélɛ n pnɛ. Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh sélɛ n pnɛ à wil Sú Liyel tyɩ́ sɔkɔ. Ǹmɔ ó ye n pnɛ sélɛ.
36 Jesus continuou, dizendo:
37 Nɛ̂-á pɩ sɔkɔ Nowe gbĩ sɔkɔ, sɛ̃́nkɔ̃ ye kɩ n pɩ n pi Névi Pídĩ́ syɩ́npɔnɔ sɔkɔ.
37 A vinda do
38 Yé náh wɛ di, gbĩ́ nɛ̂-á lésõ pṹnpã́hkɩ̀ náh tɔ̃̌nɩ̀ mɛ pɩ à ninɛ kèkõyṍ pól yõ, névye lésõ mɛ n yõ, tɛ́ mɛ n wɔ, tɛ́ mɛ syɔ́lɛ n tɔkɔ, képah náh pɩ mɛ pé pyelɛ pɛbɩlɛ n kɔ̃, pópó à pɔ syɩ Nowe de sõ tyɩ́ krótó-ǹgbɛ̃ sɔkɔ.
38 Pois, antes do dilúvio, o povo comia e bebia, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca.
39 Pè náh sõ̀ mɛ n sõ tir yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́ sɔkɔ, fɔ́ɔ́ à pɔ nɔ pṹnpã́hkɩ̀ pɩ sõ tyɩ́, ni kɔ̃ kè pɔ pé pól yõ. Sɛ̃́nkɔ̃ ye kɩ n pɩ n pi Névi Pídĩ́ syɩ́npɔnɔ sɔkɔ.
39 Porém não sabiam o que estava acontecendo, até que veio o dilúvio e levou todos. Assim também será a vinda do Filho do Homem.
40 Díbí nɛ́pĩ̂ nímí kɩ mɛ swãh sɔkɔ, núkú kɩ tɛ̃ sɔkɔ, tɛ́ ǹ ní-ò kɩ wũ.
40 — Naquele dia dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.
41 Syɔ́ nɛ́pĩ̂ nímí kɩ mɛ nannɛ n nɔ, núkú kɩ tɛ̃ sɔkɔ, tɛ́ ǹ ní-ò kɩ wũ.
41 Duas mulheres estarão no moinho moendo trigo: uma será levada, e a outra, deixada.
42 Yé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á ǹ syɩ n pɔ n pi sõ nɛ̂nɛ, yé náh mɛ kè pɩ̃. Képah ye, yé káh yé dyɔ mɔ n fwɔ n tɛ̃.
42 Fiquem vigiando, pois vocês não sabem em que dia vai chegar o seu Senhor.
43 Yépi ńtɛ̃ pɩ̃ nɛ, gbóntɛ̃̀ dĩ́-à mɛ pɩ̃ gbĩ́ nɛ̂-á yɛ̃́nwó kɩ n pɔ n pi lékã̂hnɛ, à kɩ yah sõ, à náh yɛ à kɔ̃ à wɛ kwɔ n de n pi ǹ gbô sɔkɔ.
43 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse quando ia chegar o ladrão, ficaria vigiando e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Képah ye, yépi tɔ nɛ mɛ yé vi sah. Ǹgbǒ yé náh mɛ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́lɛ n sõ, légbĩ́ ye Névi Pídĩ́ kɩ ǹ syɩ n pɔ n pi dɛ́.»
44 Por isso vocês também fiquem vigiando, pois o Filho do Homem chegará na hora em que vocês não estiverem esperando.
45 «Tõ̀npɩ nɛ́gbɩ́ ànɛ̂ lékã́m névi nɛ̂ mɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ kɩ tɔkɔ sah ǹ tõ̀npɩbɩ tɛ́lɔ́ yõ, à kɔ̃ à kɩ yõkelɛ pélɛ n kɔ̃ ké gbĩ́ pèpɛy sɔkɔ, tɛ́ kɩ sɔkɔ kɔ́lɔ́ sɔkɔ?
45 Jesus disse ainda:
46 Yõ̀tɛ̃̀ dĩ́-à ǹ syɩ pɔ à wɛ à mɛ kénɛ tõ̀lɛ n pɩ ké yah yõ, tõ̀npɩ mɛ̀ tyɩ́ nɔ.
46 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
47 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ kɩ à pɩ ǹ gbã̀n yî pól kyɔ̀mɩ̀-òlɛ.
47 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
48 Ǹtɛ kàh pɩ tõ̀npɩ túkùlɛ, tɛ́ à tyah n sõ nɛ pé yõ̀tɛ̃̀ dĩ́-á mɛ mo ǹ syɩ́npɔ-ńsah,
48 Mas, se o empregado for mau, pensará assim: “O meu patrão está demorando muito para voltar.”
49 tɛ́ tyah pé no tõ̀npɩbɩ tɛ́lɔ́lɛ n ko, tɛ́ n yõ tɛ́ n wɔ sètɛ̃̀nɩ̀ pɩ́púlɛ wɛ̃ tyɩ́,
49 Então começará a bater nos seus companheiros, e a comer, e a beber com os bêbados.
50 ǹ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ kɩ ǹ syɩ pɔ ǹ yõ dɔkɔ sõ yɔ́lɛ, ànɛ̂ wɔ̂ yɔ́ sɔkɔ, à náh mɛ nɛ̂ tyɩ́lɛ n sõ.
50 E o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe.
51 À kɩ tõ̀npɩ mɛ̀ yĩni, tɛ́ kɩ à tɛkɩ mɔ yĩ́nvǐnpɩbɩ mɛ́-ńsah sɔkɔ, ńyãh sɔkɔ-á gbní ànɛ̂ yní táhnɔ́ kɩ mɛ.»
51 Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os hipócritas vão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.