Mateus 23
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Yesu yo ǹ tõ̀ sã́hpú ànɛ̂ tɔ́wû tyɩ́ nɛ:
1 Então Jesus falou à multidão e aos seus discípulos.
2 «Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú ye n kwɔ névyelɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́lɛ.
2 Ele disse:
3 Yé nɛ n nohnɩ pé tyɩ́, yè mó nɛ n kɔ pé yóré yõ. Ǹtɛ pǎh kwɔ́nɔ́ nónónɛ n pɩ, pè náh mɛ n kɔ sé wã̀l yõ. Képah ye, yé káh pé pɩ dùkù tɛ̃̀ wɔlɛ n yah n pɩ.
3 Por isso vocês devem obedecer e seguir tudo o que eles dizem. Porém não imitem as suas ações, pois eles não fazem o que ensinam.
4 Pǎh ńkɛ̃́nɛ névyelɛ n kwɔ tyi nónónɛ, sè mɛ á kɩ nɛ tɔ́kɔ́pêl sɔ̃́ pè pukubi pè twah mɔ, tɛ́ pè náh n fɛ̃ n syi n so n mɔ pé tyɩ́ kèngbɔ núkú fyélɛ.
4 Amarram fardos pesados e os põem nas costas dos outros, mas eles mesmos não os ajudam, nem ao menos com um dedo, a carregar esses fardos.
5 Pě pé gblɔ̌ynɛ n wɛ̃kɩ pé tyípɩ́nɩ̀ pól sɔkɔ. Képah ye, kyɛ́súpî nónó-á Liyel wɛynɛ sé sɔkɔ yèwɛtyêh yey toh n mɔ mɔ tɛ̃̀nɛ, képah náh pɩ gbã̀n tyɩ́ toh n mɔ mɔ tɛ̃̀nɛ, pépi pé tyɩ́nɔ pɩ gblò gblò, ǹ tɛ́ pé flɔ vyɛ̃y dro pɩ flɛ̀yflɛ̀y.
5 Tudo o que eles fazem é para serem vistos pelos outros. Vejam como são grandes os trechos das das suas
6 Tɛ̃̀-ǹtã̀n gbro tyɩ́ nɔ pé tyɩ́ yénɔ yṍ-ńtã̂n sɔkɔ ànɛ̂ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ.
6 Eles preferem os melhores lugares nos banquetes e os lugares de honra nas
7 Pè n nɛ n mɛ ké tyɩ́ nɛ, névye nɛ n tɔ̃ n sah n wɛkɩ n pɔ pé tyɩ́ tɔ́wû tùkè-ǹtã̀n sɔkɔ, pè mó pélɛ n ye Kwɔ́púlɛ.
7 Gostam de ser cumprimentados com respeito nas praças e de ser chamados de “mestre”.
8 Ǹtɛ yépi tyɩ́ kwɔ́-ò núkú ó ye mɛ, tɛ́ yé tɛ́lɔ́ póllɛ núkú ye. Képah ye, yépi tɛ̃̀ wɔ káh nɛ pè yélɛ n ye Kwɔ́púlɛ.
8 Porém vocês não devem ser chamados de “mestre”, pois todos vocês são membros de uma mesma família e têm somente um Mestre.
9 Sú núkú ó ye mɛ yé tyɩ́, nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ. Képah ye, yé káh ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃nɛ n ye Súlɛ sétáh mɛ̀ yõ sɔkɔ ǹ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́lɔ́ yĩnnɛ.
9 E aqui na terra não chamem ninguém de pai porque vocês têm somente um Pai, que está no céu.
10 Yah tɛ̃́-ò núkú ó ye mɛ yé tyɩ́. Krista ye, nɛ̂-á Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ. Képah ye, yé káh nɛ pè yélɛ n ye Yah tɛ̃́púlɛ.
10 Vocês não devem também ser chamados de “líderes” porque vocês têm um líder, o
11 Yĩ́n-ńsah ǹgbɛ̃-á mɛ névi nɛ̂ tyɩ́ yé sɔkɔ, tɛ̃̀ wɔ yɩ̃nɛ à pɩ yé tõ̀npɩlɛ.
11 Entre vocês, o mais importante é aquele que serve os outros.
12 Névi nɛ̂-à ǹ gblɔ̌y dɔkɔ sah, tɛ̃̀ kɩ tiki mɔ. Tɛ́ nɛ̂-à ǹ gblɔ̌y tiki mɔ, tɛ̃̀ kɩ dɔkɔ mɔ.
12 Quem se engrandece será humilhado, mas quem se humilha será engrandecido.
13 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yě Liyel tɔ̃́rɩ́ nɔlɩ yṍnɔ́ yah kõ névye tyɩ́. Yé náh mɛ ké tyɩ́ nɛ yé ké nɔlɩ yõ, tɛ́ nónó-à se mó tɔ̃ nɛ pé ké nɔlɩ yõ, yě pé yah kõ. [
13 — Ai de vocês,
14 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yě pɛ́kúsyɔlɛ n vi n tɛ̃ pé gbã̀n yîlɛ n syi pé tyɩ́, ǹ tɛ́ nírílɛ n pɩ yõ̀sɛ̃̀kɩ̀lɛ nɛ névye pé wɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yé tukey kɩ n pɩ n pi képékèyɔ̂ kal no tɛ́lɔ́ tyɩ́lɛ.]
14 [— Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês exploram as viúvas e roubam os seus bens e, para disfarçarem, fazem longas orações! Por isso o castigo de vocês será pior!]
15 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yě yrɛy ànɛ̂ sétáh yõ pól kɔ n kɔ̃ nɛ́núkù fyé yáhnkɔ̃nɔ sɔkɔ Nsyifunɔ wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃ yĩnnɛ. Tɛ́ nɛ̂-à se wɛ fɛ̃ syi, yè n tɔ̃ ǹmɔ pɩ à kɔ̃ à n yɩ̃nɛ dénɔ́lɛ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ à kal yépilɛ kɛ nínɔ́.
15 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês atravessam os mares e viajam por todas as terras a fim de procurar converter uma pessoa para a sua religião. E, quando conseguem, tornam essa pessoa duas vezes mais merecedora do inferno do que vocês mesmos.
16 Pèkè mɛ yé yõ, yépi nónó-á yah tɛ̃́pú yɩ̃́tũbilɛ. Yè n nɛ n yo nɛ ńkɛ̃́, névi-à n wo Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎrlɛ, képah náh n mɔ n kõ n pi. Tɛ́ nɛ̂-à n wo Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔkɔ sã́nnɛ, képah-á kɩ mɔ kõ.
16 — Ai de vocês, guias cegos! Pois vocês ensinam assim: “Se alguém jurar pelo Templo, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se alguém jurar pelo ouro do Templo, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
17 Lékã́m kɛ̃́ névye, yɩ̃́tũbi nɔ́pi, sã́n wɔ se fṍnfṍ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr yõ sɔkɔ, képah nɛ̂ gbõ̀ yõ-á sã́n n mɔ n kõ Liyel tyɩ́ yõ?
17 Tolos e cegos! Qual é mais importante: o ouro ou o Templo que
18 Yè n nɛ n yo tɔlɛ nɛ ńkɛ̃́, névi-à n wo sárká súkɛ́nkɔ̃-ńsahlɛ, képah náh n mɔ n kõ n pi. Tɛ́ nɛ̂-à n wo sárká kwâhlɛ, nɛ̂-á mɛ sárká súkɛ́nkɔ̃-ńsah yõ sɔkɔ, képah-á kɩ mɔ kõ.
18 Vocês também ensinam isto: “Se alguém jurar pelo altar, não é obrigado a cumprir o juramento. Mas, se jurar pela oferta que está no altar, então é obrigado a cumprir o que jurou.”
19 Yɩ̃́tũbi nɔ́pi, sárká wilki wilki kwâh wɔ se fṍnfṍ sárká súkɛ́nkɔ̃-ńsah yõ, képah nɛ̂ gbõ̀ yõ-á sárká n mɔ n kõ Liyel tyɩ́ yõ?
19 Cegos! Qual é mais importante: a oferta ou o altar que santifica a oferta?
20 Névi nɛ̂-à fyɔ̀ n wo sárká súkɛ́nkɔ̃-ńsahlɛ, tɛ̃̀ ye ǹ wo tɛ ké yõ sárká yî tɔlɛ.
20 Por isso, quando alguém jura pelo altar, está jurando pelo altar e por todas as ofertas que estão em cima dele.
21 Névi nɛ̂-à fyɔ̀ n wo Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎrlɛ, tɛ̃̀ ye ǹ wo tɛ Liyel tɔlɛ, ǹmɔ nɛ̂-á mɛ ké sɔkɔ.
21 Quando alguém jura pelo Templo, está jurando pelo Templo e por Deus, que mora ali.
22 Névi nɛ̂-à fyɔ̀ n wo yĩ̂nyõlɛ, tɛ̃̀ ye ǹ wo tɛ Liyel tɔ̃́rɩ́ kǒ tɔlɛ ànɛ̂ ké yõ kɔ̃́ntɛ̃̀-òlɛ.
22 E, quando alguém jura pelo céu, está jurando pelo trono de Deus e pelo próprio Deus, que está sentado nele.
23 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yě nànàye ànɛ̂ pɛ̃́nfěnè pól gbãm-ònɔ́lɛ Liyellɛ n kɔ̃. Ǹtɛ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́lɔ́, ànɛ̂ névye yãm yáhnɔ́, ànɛ̂ tyi pɩ́nɔ́lɛ sé wã̀l yõ, sépi nónó tyɩ́-á tah kal Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ, yè n pyě sépi wɔ yahle; sépi nónó-á yé yɩ̃nɛ yè nɛ n pɩ gbõ̀nwɔ̀kɔ̀ kɛ̃́nɛ, à tahlɩ yáh mɛ nónónɛ n pɩ.
23 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês dão a Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da erva-doce e do
24 Névye yah tɛ̃́pú yɩ̃́tũbi nɔ́pi. Yáh nɛ̂nɛ n pɩ yɔ̀, kè mɛ á kɩ nɛ yé wɔ wɔ ni sɔ̃́ yé n syi à sèswɔ̃lɛ n wilki ké sɔkɔ, tɛ́ pyě yã̀hmɩ́nɩ̀ wɔlɛ n wɔ n mɔ n yɔ sɔ̃́.
24 Guias cegos! Coam um mosquito, mas engolem um camelo!
25 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yě wóhlɔ́ ànɛ̂ yɛ̃́yṍvyɔ náhlɔ́ wu n tɔ̃ n sah, tɛ́ sé sɔkɔ táhlɔ́ n nɛ mɛ yúkúnɔ́lɛ yé yɩ̃be yîlɛ ànɛ̂ yî nónó dékè képékè-á mɛ yé sɔkɔ.
25 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês lavam o copo e o prato por fora, mas por dentro estes estão cheios de coisas que vocês conseguiram pela violência e pela ganância.
26 Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú yɩ̃́tũbi nɔ́pi. Yé vyɔ́ sɔkɔ táhlɔ́ ǹgbò tɔ̃ n sah. Képah sɔkɔ, sé náhlɔ́ tɔ kɩ pɩ yályál.
26 Fariseu cego! Lave primeiro o copo por dentro, e então a parte de fora também ficará limpa!
27 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yé mɛ á kɩ nɛ léyã̂l píkínsàhnɔ́ sɔ̃́. Sé kégbɔ́ n nɛ n mɛ pallɛ, tɛ́ sé sɔkɔ táhlɔ́ n nɛ n mɛ lékyɩ̂ kègbèl ó ànɛ̂ yípyã́hnɩ̀ duke duke póllɛ.
27 — Ai de vocês, mestres da Lei e fariseus, hipócritas! Pois vocês são como túmulos pintados de branco, que por fora parecem bonitos, mas por dentro estão cheios de ossos de mortos e de podridão.
28 Sɛ̃́ ye yépi tɔlɛ. Kégbɔ́ sɔkɔ, yè n pɩ n tɛ̃ nɛ́gblɔ́lɛ, tɛ́ yé fɔkɔ táhlɔ́ mó tɔ̃ mɛ yúkúnɔ́lɛ fɔ̀kɔ̀pǐl tyi ànɛ̂ tyítúkúnìnɛ.
28 Por fora vocês parecem boas pessoas, mas por dentro estão cheios de mentiras e pecados.
29 Yépi Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́púlɛ, pèkè mɛ yé yõ. Vyɛ̃́nnínì wɛ́kɩ́pú ye yélɛ. Yě Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu léyã̂llɛ n tɔ̃ n sah n mɔ. Névye nónó-á pɩ sɔkɔ nɛ́gblɔ́lɛ Liyel yah, yě pépi tyɩ́nɔ́lɛ n koh n mɔ yípéplɔlɛ,
29 — Ai de vocês,
30 ǹ tɛ́ nɛ n yo nɛ, yé tɔ-à sõ̀ mɛ yé súbí mɛ gbĩ́nɛ, yé náh náhkɩ n so n mɔ n pi pé tyɩ́ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu kònmɔnɔ sɔkɔ.
30 E dizem: “Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos feito o que eles fizeram, não teríamos matado os profetas.”
31 Ǹtɛ yah, yé mɛ kélɛ n wɛ̃kɩ yé gblɔ̌y nɛ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu kònmɔpu pye-á yélɛ.
31 Assim vocês confirmam que são descendentes daqueles que mataram os profetas.
32 Ɔ̃̀ɔ̃, yé súbí-á nɛ̂ tyah mɔ sah, yé gbah n tɛ̃ kè syi kɛ̀.
32 Portanto, vão e terminem o que eles começaram!
33 Vyeh nɔ́pi, wáhnmɩ́rɔ́ yísyɔ́lɛ n yah dɛ́. Yé n to n pwah sɔ̃́ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè yah sɔkɔ?
33 Cobras venenosas, ninhada de cobras! Como esperam escapar da condenação do inferno?
34 Képah ye, ńmɔ kɩ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu, ànɛ̂ yɩ̃ pɩ̃́pú, ànɛ̂ kwɔ́pú kègblɔ tɛkɩ mɔ yé kɔ̃. Ǹtɛ yé kɩ pé túkù ko mɔ, tɛ́ kɩ túkù syɩ dahlɔ yõ, tɛ́ kɩ túkù ko yèfõhlɛ yé Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, tɛ́ kɩ kõ pé náh pélɛ n yĩni n kɔ̃ kwlo kwlo sɔkɔ.
34 Pois eu lhes mandarei profetas, homens sábios e mestres. Vocês vão matar alguns, crucificar outros, chicotear ainda outros nas
35 Képah sɔkɔ ye lékàh kɛ̃́pú pól kònmɔnɔ plɔ kɩ wɛ syɩkɩ yé yõ, pépi nónó-á ko mɔ à tɔkɔ Abɛlɩ kònmɔnɔ tyɩ́, ǹmɔ nɛ̂-á nɛ́gbɩ́lɛ Liyel yah, pópó à pɔ syɩ Barakɩ pídĩ́ Nsakari tyɩ́ tyɩ́, nɛ̂-á yé ko mɔ sárká súkɛ́nkɔ̃-ńsah ànɛ̂ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr wrɔ́.
35 Por isso Deus castigará vocês pela morte de todas as pessoas inocentes que os antepassados de vocês mataram, desde a morte do inocente Abel até a de Zacarias, filho de Baraquias, que vocês mataram entre o Templo e o altar.
36 Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, nɛ́kókè mɔ́nɔ́ nɔ́pi pól plɔ kɩ n syɩkɩ n pi kwɛy gbĩ névye yõ.»
36 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o castigo por tudo isso cairá sobre o povo de hoje.
37 Yesu tɔ̃ yo nɛ ńkɛ̃́: «Yerusalɛmɩ tãn, Yerusalɛmɩ tãn, yépi nónó-á Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopulɛ n ko n mɔ, tɛ́ Liyel-á nónó tɛkɩ mɔ yé kɔ̃, yé pépilɛ n minki n ko dyêhlɛ, gbáhyɩ̃́ sɔ̃́ pól mɛ mé kè yah kɔ̃ nɛ, mé yé tuke n mɔ sɔ̃́-á sĩ̌n n tuke n mɔ ǹ pyelɛ ǹ kâm sõ̀ sɔkɔ, tɛ́ yé náh fɛ̃ syi?
37 Jesus terminou, dizendo:
38 Kǎh pɩ sɛ̃́, Liyel kɩ ǹ náh vi yé kwil kɔ̃ pnɛ́pnɛ́, kè kɔ̃ kè kɩ pɩ kéntíkínìnɛ.
38 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada.
39 Tɛ́ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yé náh tɔ̃ ńmɔ wɛ n yah n pi, fɔ́ɔ́ kɩ pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á yé kɩ n yo nɛ ńkɛ̃́, névi nɛ̂-á n pi Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yĩn yõ, Liyel sãm mɔ ǹ sɔkɔ.»
39 Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.