Mateus 20
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 «Yé yah, Liyel tɔ̃́rɩ́-á kɩ fɛ̃ tɔkɔ sãh sèmìrkì nɛ̂nɛ, kè wɛ yɔ̀: Sètɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ lésõ wil séngbɔ̃́ púpúlɛ nɛ pé tõ̀npɩbɩ yah n tɔkɔ n tɛkɩ mɔ pé yɛ̀rɛsɛ̃̂ swãh sɔkɔ.
1 Jesus disse:
2 Wǎh nónó wɛ, à yo sah núkú yõ pélɛ nɛ, nɛ́núkú gbĩ̀yĩ̀kì núkú tõ̀ pɩ́nɔ́ sǎrlɛ, deniye pɔ́ pɔ́ núkú-á. Képah sɔkɔ, tɛ́ pè tɛkɩ mɔ ǹ swãh sɔkɔ.
2 Ele combinou com eles o salário de costume, isto é, uma moeda de prata por dia, e mandou que fossem trabalhar na sua plantação.
3 Pɔ̃̂y tɔ̃ gbĩ́nɛ, à tɔ̃ wil tɛ́ kyɩ nósyɔ́ wɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ tɔ́wû tùkè-ǹsah sɔkɔ tõ̀ kɛ̃́nɛ pé tyɩ́.
3 Às nove horas, saiu outra vez, foi até a praça do mercado e viu ali alguns homens que não estavam fazendo nada.
4 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pépi tɔ sɔkɔ péwɔ swãh sɔkɔ, páh kɩ pè sar ké yah yõ.
4 Então disse: “Vão vocês também trabalhar na minha plantação de uvas, e eu pagarei o que for justo.”
5 Pè mɛ sɔkɔ. Gbĩ-á mɛ yõ̀tah sírr sɔkɔ, à tɔ̃ wil à sɛ̃́ntɛ̃̀ pɩ. Gbèkãm gbĩ́-á nɔ, à tɔ̃ wil à képah núkú ó pɩ.
5 — E eles foram. Ao meio-dia e às três horas da tarde o dono da plantação fez a mesma coisa com outros trabalhadores.
6 Ńvɩ̃́ lésyilɛ, à tɔ̃ wil tɛ́ kyɩ nósyɔ́ wɛ ńtɔ̃ kénɛ tɔ́wû tùkè-ǹsah sɔkɔ. À mɛ pè piki yah nɛ, sɔ̃́ se pɩ tɛ́ pélɛ ásõ̂ gbĩ̀yĩ̀kìlɛ tɔ́tɔ́ tõ̀ pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ nɩ?
6 Eram quase cinco horas da tarde quando ele voltou à praça. Viu outros homens que ainda estavam ali e perguntou: “Por que vocês estão o dia todo aqui sem fazer nada?”
7 Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, nɛy náh pé tɔkɔ képah-á. À mɛ nɛ pépi tɔ sɔkɔ péwɔ swãh sɔkɔ.
7 — “É porque ninguém nos contratou!” — responderam eles.
8 Tõ̀-á tiki ńvɩ̃́nɛ, sètɛ̃̀ dĩ́ yo ǹ pɔ́ yah wàh-ò dĩ́ tyɩ́ nɛ, à tõ̀npɩbɩ nɔ́pi ye n pɔ pè dyah pé pɔ́lɛ. Ńkɛ̃́ nónó-á kyɩ swãh sɔkɔ nɛ́tɛ́lɔ́lɛ, à kè tyah pépi tyɩ́ à pɔ n dal n mɔ nɛ́gbro tyɩ́.
8 — No fim do dia, ele disse ao administrador: “Chame os trabalhadores e faça o pagamento, começando com os que foram contratados por último e terminando pelos primeiros.”
9 Nónó-á tɛ́lɔ́lɛ, pǎh pɔ, à pè kɔ̃ deniye pɔ́ pɔ́ núkú núkúlɛ.
9 — Os homens que começaram a trabalhar às cinco horas da tarde receberam uma moeda de prata cada um.
10 Kǎh syɩ nɛ́gbro tyɩ́, pépi tɛ̃̀ sõ̀ mɛ n sõ nɛ wãn-á kɩ wɛ pépi tyɩ́ yõ. Ǹtɛ deniye pɔ́ pɔ́ núkú núkú ye pépi tɔ wɛ.
10 Então os primeiros que tinham sido contratados pensaram que iam receber mais; porém eles também receberam uma moeda de prata cada um.
11 Pǎh pɔ́ nɔ́pilɛ n syi gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè tyah sètɛ̃̀ dĩ́ sèyòkèlɛ n yo
11 Pegaram o dinheiro e começaram a resmungar contra o patrão,
12 nɛ ńkɛ̃́, nónó-á à tɔkɔ pɔ tɛ́lɔ́lɛ, lɛ́rɩ́ núkú ó sɔkɔ-á pè wɛ pɩ tõ̀lɛ. Ǹtɛ kè se pɩ sɔ̃́ tɛ́ à pɔ pélɛ n sar núkúlɛ pépilɛ, pépi nónó-á kwlɔ́nɔ́ fɛ̃ syi à tõ̀ pɩ kwlɔ gbĩ̀yĩ̀kìlɛ tɔ́tɔ́ gbĩ syɔ̌kɩ̀ yah sɔkɔ nɩ?
12 dizendo: “Estes homens que foram contratados por último trabalharam somente uma hora, mas nós aguentamos o dia todo debaixo deste sol quente. No entanto, o pagamento deles foi igual ao nosso!”
13 Sètɛ̃̀ dĩ́ mɛ yo pé sɔkɔ yɔ́ tyɩ́ nɛ: ‹Ń kódĩ́, mé náh syɩkɩ á yõ sɔkɔ dɛ́. Ńmɔ ànɛ̂ áwɔ náh sõ̀ wɛkɩ sah núkú yõ nɛ, á gbĩ̀yĩ̀kì núkú tõ̀ pɩ́nɔ́ sǎr-á kɩ pɩ deniye pɔ́ pɔ́ núkúlɛ di?
13 — Aí o dono disse a um deles: “Escute, amigo! Eu não fui injusto com você. Você não concordou em trabalhar o dia todo por uma moeda de prata?
14 Nɛ n yuku á pɔ́lɛ. Mé kɩ nɛ́tɛ́y mɛ̀ kɔ̃ dan núkúlɛ áwɔlɛ ń dyɔ ó.
14 Pegue o seu pagamento e vá embora. Pois eu quero dar a este homem, que foi contratado por último, o mesmo que dei a você.
15 Ké wɛ̃̀kɩ̀ náh mɛ ńmɔ tyɩ́, kɩ fɛ̃ ń dyɔ dyɔ tyi pɩ ń pɔ́lɛ di? Tĩ̂, ń nɩ nɔ́nɔ́ se n yɔ álɛ?»
15 Por acaso não tenho o direito de fazer o que quero com o meu próprio dinheiro? Ou você está com inveja somente porque fui bom para ele?”
16 Képah yã́hntɛnɔ náh, Yesu tɔ̃ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sɛ̃́ ó ye, nɛ́tɛ́lɔ́ kɩ pɩ nɛ́gbrolɛ, tɛ́ nɛ́gbro kɩ pɩ nɛ́tɛ́lɔ́lɛ.»
16 E Jesus terminou, dizendo:
17 Yesupi-á n sɔkɔ Yerusalɛmɩ kwil, pǎh mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ sɔkɔ, à ǹ tõ̀ sã́hpú ye pé yahlɛ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ:
17 Quando Jesus estava subindo para Jerusalém, chamou os discípulos para um lado e falou com eles em particular, enquanto caminhavam. Ele disse:
18 «Á wɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ à n dɔkɔ n yuku Yerusalɛmɩ sɔkɔ yɔ̀. Névi Pídĩ́ kɩ tɛ̃ n dahbɩ n pi sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú gbõ̀ nɛ́npɔ́. Pè kɩ kè yah tɔkɔ nɛ wǎh yɩ̃nɛ kònmɔnɔlɛ,
18 — Escutem! Nós estamos indo para Jerusalém, onde o
19 tɛ́ kɩ à dahbɩ névye gbõ̀ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pè kɩ kṍlɛ à ko, tɛ́ kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à syɩ dahnɩ yõ. Ǹtɛ ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, ǹ lékó kɩ yilki mɔ.»
19 e o entregarão aos não judeus. Estes vão zombar dele, bater nele e crucificá-lo; mas no terceiro dia ele será ressuscitado.
20 Képah sɔkɔ, Nsebede kyɩ mɛ ǹ dĩ́npì tɛ̃ nɔ de Yesulɛ, tɛ́ kɔ kwĩnki ǹ yah nɛ pé yáhnkɔ̃nɔ yɔ́ pɩ ǹ tyɩ́.
20 Então a mãe dos filhos de Zebedeu chegou com os seus filhos perto de Jesus, curvou-se e pediu a ele um favor.
21 Yesu mɛ à piki yah nɛ, à se mɛ kwâh nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Pi mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé dĩ́npì nónó-á yɔ̀, à ǹ vyãhlɛ péwɔ kɔ̃ nɛ wàh pɔ dɔkɔ ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ yõ, pé sɔkɔ núkú kɔ̃ tɛ̃ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ, ní-ò mó kɔ̃ tɛ̃ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀lɛ.
21 — O que é que você quer? — perguntou Jesus. Ela respondeu: — Prometa que, quando o senhor se tornar Rei, estes meus dois filhos sentarão à sua direita e à sua esquerda.
22 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ǹpɩ̃̀-ǹkɛ̃̂ sɔkɔ ye yé n ni kélɛ. Máh kɩ n de n pi yèvyãhrɩ nɛ̂ sɔkɔ, yé tɔ se kɩ fɛ̃ de ké sɔkɔ?» Pè mɛ à syah nɛ páh kɩ fɛ̃ de ké sɔkɔ.
22 Jesus disse aos dois filhos dela: — Podemos! — responderam eles.
23 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Máh kɩ n de n pi yèvyãhrɩ nɛ̂ sɔkɔ, yé tɔ kɩ de képah wɔ sɔkɔ ó, ǹtɛ ń gbõ̀yõ̀ sõ̀ ànɛ̂ ń gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀ tɛ̃̀nɔ́ tɛ̃̀ wɔlɛ, ńmɔ tyɩ́ náh képah wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃́nɔ́lɛ. Ń Sú Liyel-á kè yah sah nónó yĩnnɛ, pépi ye à kɩ kɔ̃ kélɛ.»
23 Então Jesus disse:
24 Yesu tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbãm nɔ́pi tɛ́lɔ́-á képah noh sɛ̃́, pé fɔkɔ vyãh nímí nɔ́pilɛ.
24 Quando os outros dez discípulos ouviram isso, ficaram zangados com os dois irmãos.
25 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ pé pól ye yah tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Tir nɛ̂-á mɛ n pɩ kwlo kwlo sɔkɔ, yé kè pɩ̃ ó. Yõ̀tãm náh ńkɛ̃́nɛ pé kwlo névyelɛ nɛ n fnɛ, tɛ́ nɛ́-ǹgbnɔ tɔ n mó nɛ n fyãh pé yõ pé tɛ̃́nwɛnɔ yĩnnɛ di?
25 Então Jesus chamou todos para perto de si e disse:
26 Ǹtɛ kè náh yɩ̃nɛ kè nɛ n pɩ sɛ̃́ yépi wrɔ́. Gbɛ̃̀ntɛ̃̀náhlɛ, yépi sɔkɔ nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé yĩ́n-ńsah ǹgbɛ̃ wɛ, tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à pɩ tõ̀npɩlɛ tɛ́lɔ́ tyɩ́.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, quem quiser ser importante, que sirva os outros,
27 Tɛ́ nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pɩ yah névilɛ yé sɔkɔ, tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à pɩ yé yɔ̃̀lɛ.
27 e quem quiser ser o primeiro, que seja o escravo de vocês.
28 Sɛ̃́ ó ye, Névi Pídĩ́ náh pɔ nɛ névye tõ̀lɛ n pɩ péwɔ tyɩ́ dɛ́. Ǹmɔ ye pɔ tõ̀ pɩ yĩnnɛ névye tyɩ́, tɛ́ kɩ ǹ min kɔ̃ névye náhnáh yõ dwe yĩnnɛ.
28 Porque até o
29 Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú-á n wil Nsyeriko kwil sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃.
29 Quando Jesus e os discípulos estavam saindo de Jericó, uma grande multidão seguia Jesus.
30 Tɛ́ yɩ̃́tũbi nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ sõ̀ mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ wɛ̃̀gbalɩ sɔkɔ. Pǎh noh nɛ Yesu-á pɔ n sɔkɔ, pè tyah n yo n mɔ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ nɛ̂-á Davidi Pídĩ́nɛ, ńkɛ̃́ à pé yãm yah.
30 Dois cegos, sentados na beira do caminho, ouviram alguém dizer que ele estava passando e começaram a gritar: — Senhor,
31 Képah tɛ̃̀nɛ, tɔ́wû dírí kõ pé yõ nɛ pè pé vyɛ̃y vike. Ǹtɛ pè tɔ̃ wãn mɔ pé yónmɔnɔ yõ nɛ ńkɛ̃́, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ nɛ̂-á Davidi Pídĩ́nɛ, ńkɛ̃́ à pé yãm yah.
31 A multidão os repreendeu e mandou que calassem a boca, mas eles gritaram ainda mais: — Senhor, Filho de Davi, tenha pena de nós!
32 Yesu mɛ yĩn tɛ́ pè ye yah, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwâh nɛ̂ mɛ yé mɛ ké tyɩ́ nɛ mé pɩ yé tyɩ́?»
32 Então Jesus parou, chamou os cegos e perguntou:
33 Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, à pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ.
33 — Senhor, queremos poder enxergar! — responderam eles.
34 Képah tɛ̃̀nɛ, pé yãm Yesu tɛ̃. À mɛ tũ pé yɩ̃́ tyɩ́. Nɛ́npɔ́ swɔ, pé yɩ̃́ núkú yɩkɩ mɔ. Pè mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃.
34 Jesus teve pena dos cegos e tocou nos olhos deles. No mesmo instante eles puderam ver e então seguiram Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.