Mateus 20
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARA
1 «Yé yah, Liyel tɔ̃́rɩ́-á kɩ fɛ̃ tɔkɔ sãh sèmìrkì nɛ̂nɛ, kè wɛ yɔ̀: Sètɛ̃̀ dĩ́ yɔ́ lésõ wil séngbɔ̃́ púpúlɛ nɛ pé tõ̀npɩbɩ yah n tɔkɔ n tɛkɩ mɔ pé yɛ̀rɛsɛ̃̂ swãh sɔkɔ.
1 Porque o reino dos céus é semelhante a um dono de casa que saiu de madrugada para assalariar trabalhadores para a sua vinha.
2 Wǎh nónó wɛ, à yo sah núkú yõ pélɛ nɛ, nɛ́núkú gbĩ̀yĩ̀kì núkú tõ̀ pɩ́nɔ́ sǎrlɛ, deniye pɔ́ pɔ́ núkú-á. Képah sɔkɔ, tɛ́ pè tɛkɩ mɔ ǹ swãh sɔkɔ.
2 E, tendo ajustado com os trabalhadores a um denário por dia, mandou-os para a vinha.
3 Pɔ̃̂y tɔ̃ gbĩ́nɛ, à tɔ̃ wil tɛ́ kyɩ nósyɔ́ wɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ tɔ́wû tùkè-ǹsah sɔkɔ tõ̀ kɛ̃́nɛ pé tyɩ́.
3 Saindo pela terceira hora, viu, na praça, outros que estavam desocupados
4 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pépi tɔ sɔkɔ péwɔ swãh sɔkɔ, páh kɩ pè sar ké yah yõ.
4 e disse-lhes: Ide vós também para a vinha, e vos darei o que for justo. Eles foram.
5 Pè mɛ sɔkɔ. Gbĩ-á mɛ yõ̀tah sírr sɔkɔ, à tɔ̃ wil à sɛ̃́ntɛ̃̀ pɩ. Gbèkãm gbĩ́-á nɔ, à tɔ̃ wil à képah núkú ó pɩ.
5 Tendo saído outra vez, perto da hora sexta e da nona, procedeu da mesma forma,
6 Ńvɩ̃́ lésyilɛ, à tɔ̃ wil tɛ́ kyɩ nósyɔ́ wɛ ńtɔ̃ kénɛ tɔ́wû tùkè-ǹsah sɔkɔ. À mɛ pè piki yah nɛ, sɔ̃́ se pɩ tɛ́ pélɛ ásõ̂ gbĩ̀yĩ̀kìlɛ tɔ́tɔ́ tõ̀ pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ nɩ?
6 e, saindo por volta da hora undécima, encontrou outros que estavam desocupados e perguntou-lhes: Por que estivestes aqui desocupados o dia todo?
7 Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, nɛy náh pé tɔkɔ képah-á. À mɛ nɛ pépi tɔ sɔkɔ péwɔ swãh sɔkɔ.
7 Responderam-lhe: Porque ninguém nos contratou. Então, lhes disse ele: Ide também vós para a vinha.
8 Tõ̀-á tiki ńvɩ̃́nɛ, sètɛ̃̀ dĩ́ yo ǹ pɔ́ yah wàh-ò dĩ́ tyɩ́ nɛ, à tõ̀npɩbɩ nɔ́pi ye n pɔ pè dyah pé pɔ́lɛ. Ńkɛ̃́ nónó-á kyɩ swãh sɔkɔ nɛ́tɛ́lɔ́lɛ, à kè tyah pépi tyɩ́ à pɔ n dal n mɔ nɛ́gbro tyɩ́.
8 Ao cair da tarde, disse o senhor da vinha ao seu administrador: Chama os trabalhadores e paga-lhes o salário, começando pelos últimos, indo até aos primeiros.
9 Nónó-á tɛ́lɔ́lɛ, pǎh pɔ, à pè kɔ̃ deniye pɔ́ pɔ́ núkú núkúlɛ.
9 Vindo os da hora undécima, recebeu cada um deles um denário.
10 Kǎh syɩ nɛ́gbro tyɩ́, pépi tɛ̃̀ sõ̀ mɛ n sõ nɛ wãn-á kɩ wɛ pépi tyɩ́ yõ. Ǹtɛ deniye pɔ́ pɔ́ núkú núkú ye pépi tɔ wɛ.
10 Ao chegarem os primeiros, pensaram que receberiam mais; porém também estes receberam um denário cada um.
11 Pǎh pɔ́ nɔ́pilɛ n syi gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè tyah sètɛ̃̀ dĩ́ sèyòkèlɛ n yo
11 Mas, tendo-o recebido, murmuravam contra o dono da casa,
12 nɛ ńkɛ̃́, nónó-á à tɔkɔ pɔ tɛ́lɔ́lɛ, lɛ́rɩ́ núkú ó sɔkɔ-á pè wɛ pɩ tõ̀lɛ. Ǹtɛ kè se pɩ sɔ̃́ tɛ́ à pɔ pélɛ n sar núkúlɛ pépilɛ, pépi nónó-á kwlɔ́nɔ́ fɛ̃ syi à tõ̀ pɩ kwlɔ gbĩ̀yĩ̀kìlɛ tɔ́tɔ́ gbĩ syɔ̌kɩ̀ yah sɔkɔ nɩ?
12 dizendo: Estes últimos trabalharam apenas uma hora; contudo, os igualaste a nós, que suportamos a fadiga e o calor do dia.
13 Sètɛ̃̀ dĩ́ mɛ yo pé sɔkɔ yɔ́ tyɩ́ nɛ: ‹Ń kódĩ́, mé náh syɩkɩ á yõ sɔkɔ dɛ́. Ńmɔ ànɛ̂ áwɔ náh sõ̀ wɛkɩ sah núkú yõ nɛ, á gbĩ̀yĩ̀kì núkú tõ̀ pɩ́nɔ́ sǎr-á kɩ pɩ deniye pɔ́ pɔ́ núkúlɛ di?
13 Mas o proprietário, respondendo, disse a um deles: Amigo, não te faço injustiça; não combinaste comigo um denário?
14 Nɛ n yuku á pɔ́lɛ. Mé kɩ nɛ́tɛ́y mɛ̀ kɔ̃ dan núkúlɛ áwɔlɛ ń dyɔ ó.
14 Toma o que é teu e vai-te; pois quero dar a este último tanto quanto a ti.
15 Ké wɛ̃̀kɩ̀ náh mɛ ńmɔ tyɩ́, kɩ fɛ̃ ń dyɔ dyɔ tyi pɩ ń pɔ́lɛ di? Tĩ̂, ń nɩ nɔ́nɔ́ se n yɔ álɛ?»
15 Porventura, não me é lícito fazer o que quero do que é meu? Ou são maus os teus olhos porque eu sou bom?
16 Képah yã́hntɛnɔ náh, Yesu tɔ̃ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sɛ̃́ ó ye, nɛ́tɛ́lɔ́ kɩ pɩ nɛ́gbrolɛ, tɛ́ nɛ́gbro kɩ pɩ nɛ́tɛ́lɔ́lɛ.»
16 Assim, os últimos serão primeiros, e os primeiros serão últimos [porque muitos são chamados, mas poucos escolhidos].
17 Yesupi-á n sɔkɔ Yerusalɛmɩ kwil, pǎh mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ sɔkɔ, à ǹ tõ̀ sã́hpú ye pé yahlɛ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ:
17 Estando Jesus para subir a Jerusalém, chamou à parte os doze e, em caminho, lhes disse:
18 «Á wɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ à n dɔkɔ n yuku Yerusalɛmɩ sɔkɔ yɔ̀. Névi Pídĩ́ kɩ tɛ̃ n dahbɩ n pi sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú gbõ̀ nɛ́npɔ́. Pè kɩ kè yah tɔkɔ nɛ wǎh yɩ̃nɛ kònmɔnɔlɛ,
18 Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles o condenarão à morte.
19 tɛ́ kɩ à dahbɩ névye gbõ̀ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pè kɩ kṍlɛ à ko, tɛ́ kɩ à ko yèfõhlɛ, tɛ́ kɩ à syɩ dahnɩ yõ. Ǹtɛ ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, ǹ lékó kɩ yilki mɔ.»
19 E o entregarão aos gentios para ser escarnecido, açoitado e crucificado; mas, ao terceiro dia, ressurgirá.
20 Képah sɔkɔ, Nsebede kyɩ mɛ ǹ dĩ́npì tɛ̃ nɔ de Yesulɛ, tɛ́ kɔ kwĩnki ǹ yah nɛ pé yáhnkɔ̃nɔ yɔ́ pɩ ǹ tyɩ́.
20 Então, se chegou a ele a mulher de Zebedeu, com seus filhos, e, adorando-o, pediu-lhe um favor.
21 Yesu mɛ à piki yah nɛ, à se mɛ kwâh nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Pi mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé dĩ́npì nónó-á yɔ̀, à ǹ vyãhlɛ péwɔ kɔ̃ nɛ wàh pɔ dɔkɔ ǹ yõ̀tɔ̃rɩ́ yõ, pé sɔkɔ núkú kɔ̃ tɛ̃ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ, ní-ò mó kɔ̃ tɛ̃ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀lɛ.
21 Perguntou-lhe ele: Que queres? Ela respondeu: Manda que, no teu reino, estes meus dois filhos se assentem, um à tua direita, e o outro à tua esquerda.
22 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Ǹpɩ̃̀-ǹkɛ̃̂ sɔkɔ ye yé n ni kélɛ. Máh kɩ n de n pi yèvyãhrɩ nɛ̂ sɔkɔ, yé tɔ se kɩ fɛ̃ de ké sɔkɔ?» Pè mɛ à syah nɛ páh kɩ fɛ̃ de ké sɔkɔ.
22 Mas Jesus respondeu: Não sabeis o que pedis. Podeis vós beber o cálice que eu estou para beber? Responderam-lhe: Podemos.
23 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Máh kɩ n de n pi yèvyãhrɩ nɛ̂ sɔkɔ, yé tɔ kɩ de képah wɔ sɔkɔ ó, ǹtɛ ń gbõ̀yõ̀ sõ̀ ànɛ̂ ń gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀ tɛ̃̀nɔ́ tɛ̃̀ wɔlɛ, ńmɔ tyɩ́ náh képah wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃́nɔ́lɛ. Ń Sú Liyel-á kè yah sah nónó yĩnnɛ, pépi ye à kɩ kɔ̃ kélɛ.»
23 Então, lhes disse: Bebereis o meu cálice; mas o assentar-se à minha direita e à minha esquerda não me compete concedê-lo; é, porém, para aqueles a quem está preparado por meu Pai.
24 Yesu tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbãm nɔ́pi tɛ́lɔ́-á képah noh sɛ̃́, pé fɔkɔ vyãh nímí nɔ́pilɛ.
24 Ora, ouvindo isto os dez, indignaram-se contra os dois irmãos.
25 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ pé pól ye yah tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Tir nɛ̂-á mɛ n pɩ kwlo kwlo sɔkɔ, yé kè pɩ̃ ó. Yõ̀tãm náh ńkɛ̃́nɛ pé kwlo névyelɛ nɛ n fnɛ, tɛ́ nɛ́-ǹgbnɔ tɔ n mó nɛ n fyãh pé yõ pé tɛ̃́nwɛnɔ yĩnnɛ di?
25 Então, Jesus, chamando-os, disse: Sabeis que os governadores dos povos os dominam e que os maiorais exercem autoridade sobre eles.
26 Ǹtɛ kè náh yɩ̃nɛ kè nɛ n pɩ sɛ̃́ yépi wrɔ́. Gbɛ̃̀ntɛ̃̀náhlɛ, yépi sɔkɔ nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé yĩ́n-ńsah ǹgbɛ̃ wɛ, tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à pɩ tõ̀npɩlɛ tɛ́lɔ́ tyɩ́.
26 Não é assim entre vós; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vós, será esse o que vos sirva;
27 Tɛ́ nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pɩ yah névilɛ yé sɔkɔ, tɛ̃̀ yɩ̃nɛ à pɩ yé yɔ̃̀lɛ.
27 e quem quiser ser o primeiro entre vós será vosso servo;
28 Sɛ̃́ ó ye, Névi Pídĩ́ náh pɔ nɛ névye tõ̀lɛ n pɩ péwɔ tyɩ́ dɛ́. Ǹmɔ ye pɔ tõ̀ pɩ yĩnnɛ névye tyɩ́, tɛ́ kɩ ǹ min kɔ̃ névye náhnáh yõ dwe yĩnnɛ.
28 tal como o Filho do Homem, que não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
29 Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú-á n wil Nsyeriko kwil sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃.
29 Saindo eles de Jericó, uma grande multidão o acompanhava.
30 Tɛ́ yɩ̃́tũbi nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ sõ̀ mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ wɛ̃̀gbalɩ sɔkɔ. Pǎh noh nɛ Yesu-á pɔ n sɔkɔ, pè tyah n yo n mɔ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ nɛ̂-á Davidi Pídĩ́nɛ, ńkɛ̃́ à pé yãm yah.
30 E eis que dois cegos, assentados à beira do caminho, tendo ouvido que Jesus passava, clamaram: Senhor, Filho de Davi, tem compaixão de nós!
31 Képah tɛ̃̀nɛ, tɔ́wû dírí kõ pé yõ nɛ pè pé vyɛ̃y vike. Ǹtɛ pè tɔ̃ wãn mɔ pé yónmɔnɔ yõ nɛ ńkɛ̃́, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, ǹmɔ nɛ̂-á Davidi Pídĩ́nɛ, ńkɛ̃́ à pé yãm yah.
31 Mas a multidão os repreendia para que se calassem; eles, porém, gritavam cada vez mais: Senhor, Filho de Davi, tem misericórdia de nós!
32 Yesu mɛ yĩn tɛ́ pè ye yah, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kwâh nɛ̂ mɛ yé mɛ ké tyɩ́ nɛ mé pɩ yé tyɩ́?»
32 Então, parando Jesus, chamou-os e perguntou: Que quereis que eu vos faça?
33 Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, à pé yɩ̃́ yɩkɩ mɔ.
33 Responderam: Senhor, que se nos abram os olhos.
34 Képah tɛ̃̀nɛ, pé yãm Yesu tɛ̃. À mɛ tũ pé yɩ̃́ tyɩ́. Nɛ́npɔ́ swɔ, pé yɩ̃́ núkú yɩkɩ mɔ. Pè mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃.
34 Condoído, Jesus tocou-lhes os olhos, e imediatamente recuperaram a vista e o foram seguindo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.