Mateus 17
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Sèpĩ̀n kénúkò sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Yesu mɛ Pyɛrɩ, ànɛ̂ Nsyakɩ, ànɛ̂ Nsyakɩ gbɛ̃̀ndĩ́ Nsyɔ̃ tɛ̃ pè yuku yɔ̃lɩ kèyy yɔ́ yõ, à kyɩ tɛ̃ pé tyɩ́lɛ.
1 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João, seu irmão, e conduziu-os à parte a uma alta montanha.
2 Dǒ, Yesu dùkù vi mɔ pé yĩ́ yah. Ǹ yèpɔ tyah n tɛ̃ gbĩ sɔ̃́, tɛ́ ǹ flɔ mɛ piki prɛ́yy.
2 Lá se transfigurou na presença deles: seu rosto brilhou como o sol, suas vestes tornaram-se resplandecentes de brancura.
3 Moyisi ànɛ̂ Yeli núkú wil mɔ pé yah, tɛ́ mɛ n yãh ànɛ̂ Yesulɛ.
3 E eis que apareceram Moisés e Elias conversando com ele.
4 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, pé pól tɛ̃̀nɔ́-á mɛ plɛ ásõ̂ dɛ́! Wàh kɩ mɛ ké tyɩ́, páh kɩ yèpyenɔ tɔ̃́nɔ́ pɩ: Núkú-á kɩ pɩ ǹmɔ tyɩ́lɛ, núkú kɩ pɩ Moyisi tyɩ́lɛ, núkú mó pɩ Yeli tyɩ́lɛ.
4 Pedro tomou então a palavra e disse-lhe: Senhor, é bom estarmos aqui. Se queres, farei aqui três tendas: uma para ti, uma para Moisés e outra para Elias.
5 Wǎh mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ, ńyĩ́rkì yɔ́ núkú wil ńvyɔ̃́ɔ̃ à fob mɔ pé yõ. Tɛ́ yĩ́npɔ̃́ yɔ́ mɛ wil ńyĩ́rkì mɛ̀ sɔkɔ nɛ: «Nɛ̂-á yɔ̀, ńmɔ nɩ̀dɛ̀ Pídĩ́ ye. Ǹmɔ ye ń nɩ̀vɩ̀nɩ̀ yõlɛ. Yé nɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́.»
5 Falava ele ainda, quando veio uma nuvem luminosa e os envolveu. E daquela nuvem fez-se ouvir uma voz que dizia: Eis o meu Filho muito amado, em quem pus toda minha afeição; ouvi-o.
6 Yesu tõ̀ sã́hpú nɔ́pi-á képah tɛ̃̀ noh ńyãh sɔkɔ, pè syɩkɩlɩ pé yah di sétáh tíkí tɛ̃̀ tyɩ́.
6 Ouvindo esta voz, os discípulos caíram com a face por terra e tiveram medo.
7 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ nɔ de pé tnɔ̂ à tũ pé tyɩ́, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé yuku, yé káh n yɛ tíkí yé tɛ̃.»
7 Mas Jesus aproximou-se deles e tocou-os, dizendo: Levantai-vos e não temais.
8 Pǎh pé yey yɔ̃, pè Yesu ó wɛ ǹ gblɔ̌y núkúnínɛ.
8 Eles levantaram os olhos e não viram mais ninguém, senão unicamente Jesus.
9 Pǎh pé syɩ yɔ̃lɩlɛ n tiki, Yesu mɛ pè sni nɛ: «Yáh nɛ̂ wɛ, yé káh kè yãh nɛy tyɩ́, fɔ́ɔ́ kè syi n pɔ n nɔ Névi Pídĩ́ lékó yílkínmɔnɔ tyɩ́.»
9 E, quando desciam, Jesus lhes fez esta proibição: Não conteis a ninguém o que vistes, até que o Filho do Homem ressuscite dos mortos.
10 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ à piki yah nɛ, ǹtɛ sɔ̃́ se pɩ tɛ́ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú wɔ nɛ ńkɛ̃́ Yeli ǹgbò-á yɩ̃nɛ à pɔ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ yah nɩ?
10 Em seguida, os discípulos o interrogaram: Por que dizem os escribas que Elias deve voltar primeiro?
11 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Gbɩ ye Yeli ye yɩ̃nɛ à pɔ tyi pól tɔ̃ sah.
11 Jesus respondeu-lhes: Elias, de fato, deve voltar e restabelecer todas as coisas.
12 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, Yeli pɔ tɛ tɛ́ pè náh à yah pɩ̃. Pè pé dyɔ pɩ ǹ sɔkɔ. Sɛ̃́ ye Névi Pídĩ́ tɔ kɩ fṍhnɔ́ wɛ n pi pé gbõ̀.»
12 Mas eu vos digo que Elias já veio, mas não o conheceram; antes, fizeram com ele quanto quiseram. Do mesmo modo farão sofrer o Filho do Homem.
13 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú núkú pɩ̃ nɛ Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃-á à n ye.
13 Os discípulos compreenderam, então, que ele lhes falava de João Batista.
14 Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɔ́pi-á pɔ yĩni tɛ̃ tɔ́wû sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, dĩ́ yɔ́ nɔ de Yesulɛ à gbètukunɔ di ǹ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ,
14 E, quando eles se reuniram ao povo, um homem aproximou-se deles e prostrou-se diante de Jesus,
15 pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, à pé pídĩ́ yãm yah. Ǹdyɩ̀kɩ̀npɩ-á ǹnɛ, wǎh mɛ n kwlɔ kégbɩlɛ. Kèyǎhlɛ à n syɩkɩ n de nyàh sɔkɔ, képah náh pɩ ni sɔkɔ.
15 dizendo: Senhor, tem piedade de meu filho, porque é lunático e sofre muito: ora cai no fogo, ora na água...
16 Páh pɔ ǹnɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́, tɛ́ pè náh tɛ̃ wɛ à dɛ mɔ.
16 Já o apresentei a teus discípulos, mas eles não o puderam curar.
17 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu wɛkɩ pé yõ nɛ: «Nɛ́pêl yísyɔ́lɛ n yah dɛ́, Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂pú nɔ́pi. Mé kɩ tɛ̃ yélɛ, pópó kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tɛ̃̀ tyɩ́? Mé kɩ yé sṍmnɔ́lɛ n pɩ, pópó kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tɛ̃̀ tyɩ́? Yé pɔ ǹnɛ ń kɔ̃ ásõ̂.»
17 Respondeu Jesus: Raça incrédula e perversa, até quando estarei convosco? Até quando hei de aturar-vos? Trazei-mo.
18 Pǎh pɔ ǹnɛ, Yesu dírí kõ sétõ yõ nɛ̂-á mɔ ǹ sɔkɔ ǹdyɩ̀kɩ̀nɩ̀nɛ, à mɛ wil dípír sɔkɔ. Nɛ́npɔ́ swɔ, dípír núkú dɛ.
18 Jesus ameaçou o demônio e este saiu do menino, que ficou curado na mesma hora.
19 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú nɔ de Yesu tnɔ̂ pé yahlɛ tɛ́ à piki yah nɛ, sɔ̃́ se pɩ tɛ́ pépi wɔ sõ̀ tɛ̃ sétõ mɛ̀ yĩni wilki kwlɔ dípír mɛ̀ sɔkɔ nɩ?
19 Então os discípulos lhe perguntaram em particular: Por que não pudemos nós expulsar este demônio?
20 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ yilɔ kah mɔ képah ye. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yé Liyel yõ sɛ̃́nɔ́-à mɛ nɔ mútárdɩ̀ pi fyélɛ, yé náhkɩ fɛ̃ yo yɔ̃lɩ mɛ̀ tyɩ́ nɛ kè yal ásõ̂ kè kyɩ n tɛ̃ yàhàh, tɛ́ kè náhkɩ mó tɔ̃ kè pɩ. Yé náh náhkɩ tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ n kwlɔ n pi dò. [
20 Jesus respondeu-lhes: Por causa de vossa falta de fé. Em verdade vos digo: se tiverdes fé, como um grão de mostarda, direis a esta montanha: Transporta-te daqui para lá, e ela irá; e nada vos será impossível.
21 Ǹtɛ sétõ mɛ̀ dùkùlɛ, nɛ́ nírí pɩ́nɔ́ ànɛ̂ níkì tɛ̃́nɔ́ ó sɔkɔ náh, à náh fɛ̃ n yĩni.]»
21 Quanto a esta espécie de demônio, só se pode expulsar à força de oração e de jejum.
22 Sõ yɔ́lɛ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ tùkènmɔnɔlɛ Kalile mara sɔkɔ. À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Pè kɩ Névi Pídĩ́ tɛ̃ dahbɩ névye gbõ̀,
22 Enquanto caminhava pela Galiléia, Jesus lhes disse: O Filho do Homem deve ser entregue nas mãos dos homens.
23 pè kɩ à ko mɔ. Ǹtɛ ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, ǹ lékó kɩ yilki mɔ.» Wɛlɔ nɔ́pi nóhnɔ́ ǹ tõ̀ sã́hpú yah kwɔ kègbɩlɛ.
23 Matá-lo-ão, mas ao terceiro dia ressuscitará. E eles ficaram profundamente aflitos.
24 Yesupi-á kyɩ yĩni tɛ̃ Kapɛrnayumi kwil sɔkɔ, Liyel ní-ńsah gbô mɔ́rɩ́ syípú nɔ de Pyɛrɩlɛ tɛ́ à piki yah nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́ kó mɛ Liyel ní-ńsah gbô mɔ́rɩ́lɛ n mɔ nɩ?
24 Logo que chegaram a Cafarnaum, aqueles que cobravam o imposto da didracma aproximaram-se de Pedro e lhe perguntaram: Teu mestre não paga a didracma?
25 À mɛ nɛ àwe-á, wǎh mɛ kélɛ n mɔ kɛ̀. Pyɛrɩ-á kyɩ yĩni tɛ̃ gbô, Yesu ǹgbò à piki yah nɛ: «Simo-Pyɛrɩ, áwɔ sõnɔ tɛ̃̀ nɛ̂nɛ à yuku mɔ́rɩ́ mɔ́nɔ́ tyɩ́ sɔkɔ? Kàh mɛ mɔ́rɩ́lɛ nɛ̂-á kɩ kèkõyṍ yõ̀tãmnɛ n kɔ̃, kwil wɛ̃́npì se kɩ n mɔ kélɛ, tĩ̂, nɛ́pân se?»
25 Paga sim, respondeu Pedro. Mas quando chegaram à casa, Jesus preveniu-o, dizendo: Que te parece, Simão? Os reis da terra, de quem recebem os tributos ou os impostos? De seus filhos ou dos estrangeiros?
26 Pyɛrɩ mɛ nɛ nɛ́pân-á. Yesu mɛ nɛ: «Kàh pɩ sɛ̃́, kwil wɛ̃́npì wɔ vyãh náh mó mɛ ké mɔ́nɔ́ sɔkɔ kɛ̀.
26 Pedro respondeu: Dos estrangeiros. Jesus replicou: Os filhos, então, estão isentos.
27 Ǹtɛ mé náh mɛ ké tyɩ́ nɛ no nɔ́pi kélɛ nɛ n sõ kétúkùyɔ̂. Képah ye, kyɩ dlóy mɔ Kalile yɔ́-ǹgbɛ̃ sɔkɔ, yɛ̃́nkɔ̂ nɛ̂-á kɩ pɔ tɛ̃ gbennɛ, ǹ vyãh yɩkɩ n mɔ n yah, á kɩ pɔ́ wɛ ké sɔkɔ. Kè wilki n kyɩ mɔ́rɩ́ mɔ pé tyɩ́, ńmɔ ànɛ̂ áwɔ tyɩ́lɛ.»
27 Mas não convém escandalizá-los. Vai ao mar, lança o anzol, e ao primeiro peixe que pegares abrirás a boca e encontrarás um estatere. Toma-o e dá-o por mim e por ti.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.