Mateus 17
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARC
1 Sèpĩ̀n kénúkò sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Yesu mɛ Pyɛrɩ, ànɛ̂ Nsyakɩ, ànɛ̂ Nsyakɩ gbɛ̃̀ndĩ́ Nsyɔ̃ tɛ̃ pè yuku yɔ̃lɩ kèyy yɔ́ yõ, à kyɩ tɛ̃ pé tyɩ́lɛ.
1 Seis dias depois, tomou Jesus consigo a Pedro, e a Tiago, e a João, seu irmão, e os conduziu em particular a um alto monte.
2 Dǒ, Yesu dùkù vi mɔ pé yĩ́ yah. Ǹ yèpɔ tyah n tɛ̃ gbĩ sɔ̃́, tɛ́ ǹ flɔ mɛ piki prɛ́yy.
2 E transfigurou-se diante deles; e o seu rosto resplandeceu como o sol, e as suas vestes se tornaram brancas como a luz.
3 Moyisi ànɛ̂ Yeli núkú wil mɔ pé yah, tɛ́ mɛ n yãh ànɛ̂ Yesulɛ.
3 E eis que lhes apareceram Moisés e Elias, falando com ele.
4 Képah sɔkɔ, Pyɛrɩ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, pé pól tɛ̃̀nɔ́-á mɛ plɛ ásõ̂ dɛ́! Wàh kɩ mɛ ké tyɩ́, páh kɩ yèpyenɔ tɔ̃́nɔ́ pɩ: Núkú-á kɩ pɩ ǹmɔ tyɩ́lɛ, núkú kɩ pɩ Moyisi tyɩ́lɛ, núkú mó pɩ Yeli tyɩ́lɛ.
4 E Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: Senhor, bom é estarmos aqui; se queres, façamos aqui três tabernáculos, um para ti, um para Moisés e um para Elias.
5 Wǎh mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ, ńyĩ́rkì yɔ́ núkú wil ńvyɔ̃́ɔ̃ à fob mɔ pé yõ. Tɛ́ yĩ́npɔ̃́ yɔ́ mɛ wil ńyĩ́rkì mɛ̀ sɔkɔ nɛ: «Nɛ̂-á yɔ̀, ńmɔ nɩ̀dɛ̀ Pídĩ́ ye. Ǹmɔ ye ń nɩ̀vɩ̀nɩ̀ yõlɛ. Yé nɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́.»
5 E, estando ele ainda a falar, eis que uma nuvem luminosa os cobriu. E da nuvem saiu uma voz que dizia: Este é o meu Filho amado, em quem me comprazo; escutai-o.
6 Yesu tõ̀ sã́hpú nɔ́pi-á képah tɛ̃̀ noh ńyãh sɔkɔ, pè syɩkɩlɩ pé yah di sétáh tíkí tɛ̃̀ tyɩ́.
6 E os discípulos, ouvindo isso, caíram sobre seu rosto e tiveram grande medo.
7 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ nɔ de pé tnɔ̂ à tũ pé tyɩ́, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé yuku, yé káh n yɛ tíkí yé tɛ̃.»
7 E, aproximando-se Jesus, tocou-lhes e disse: Levantai-vos e não tenhais medo.
8 Pǎh pé yey yɔ̃, pè Yesu ó wɛ ǹ gblɔ̌y núkúnínɛ.
8 E, erguendo eles os olhos, ninguém viram, senão a Jesus.
9 Pǎh pé syɩ yɔ̃lɩlɛ n tiki, Yesu mɛ pè sni nɛ: «Yáh nɛ̂ wɛ, yé káh kè yãh nɛy tyɩ́, fɔ́ɔ́ kè syi n pɔ n nɔ Névi Pídĩ́ lékó yílkínmɔnɔ tyɩ́.»
9 E, descendo eles do monte, Jesus lhes ordenou, dizendo: A ninguém conteis a visão até que o Filho do Homem seja ressuscitado dos mortos.
10 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú mɛ à piki yah nɛ, ǹtɛ sɔ̃́ se pɩ tɛ́ Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú wɔ nɛ ńkɛ̃́ Yeli ǹgbò-á yɩ̃nɛ à pɔ Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ yah nɩ?
10 E os seus discípulos o interrogaram, dizendo: Por que dizem, então, os escribas que é mister que Elias venha primeiro?
11 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Gbɩ ye Yeli ye yɩ̃nɛ à pɔ tyi pól tɔ̃ sah.
11 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Em verdade Elias virá primeiro e restaurará todas
12 Ǹtɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, Yeli pɔ tɛ tɛ́ pè náh à yah pɩ̃. Pè pé dyɔ pɩ ǹ sɔkɔ. Sɛ̃́ ye Névi Pídĩ́ tɔ kɩ fṍhnɔ́ wɛ n pi pé gbõ̀.»
12 Mas digo-vos que Elias já veio, e não o conheceram, mas fizeram-lhe tudo o que quiseram. Assim farão eles também padecer o Filho do Homem.
13 Képah sɔkɔ, ǹ tõ̀ sã́hpú núkú pɩ̃ nɛ Wèlnwìlkì-ò Nsyɔ̃-á à n ye.
13 Então, entenderam os discípulos que lhes falara de João Batista.
14 Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɔ́pi-á pɔ yĩni tɛ̃ tɔ́wû sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, dĩ́ yɔ́ nɔ de Yesulɛ à gbètukunɔ di ǹ yah, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ,
14 E, quando chegaram à multidão, aproximou-se-lhe um homem, pondo-se de joelhos diante dele e dizendo:
15 pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, à pé pídĩ́ yãm yah. Ǹdyɩ̀kɩ̀npɩ-á ǹnɛ, wǎh mɛ n kwlɔ kégbɩlɛ. Kèyǎhlɛ à n syɩkɩ n de nyàh sɔkɔ, képah náh pɩ ni sɔkɔ.
15 Senhor, tem misericórdia de meu filho, que é lunático e sofre muito; pois muitas vezes cai no fogo e, muitas vezes, na água;
16 Páh pɔ ǹnɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́, tɛ́ pè náh tɛ̃ wɛ à dɛ mɔ.
16 e trouxe-o aos teus discípulos e não puderam curá-lo.
17 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu wɛkɩ pé yõ nɛ: «Nɛ́pêl yísyɔ́lɛ n yah dɛ́, Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂pú nɔ́pi. Mé kɩ tɛ̃ yélɛ, pópó kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tɛ̃̀ tyɩ́? Mé kɩ yé sṍmnɔ́lɛ n pɩ, pópó kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tɛ̃̀ tyɩ́? Yé pɔ ǹnɛ ń kɔ̃ ásõ̂.»
17 E Jesus, respondendo, disse: Ó geração incrédula e perversa! Até quando estarei eu convosco e até quando vos sofrerei? Trazei-mo aqui.
18 Pǎh pɔ ǹnɛ, Yesu dírí kõ sétõ yõ nɛ̂-á mɔ ǹ sɔkɔ ǹdyɩ̀kɩ̀nɩ̀nɛ, à mɛ wil dípír sɔkɔ. Nɛ́npɔ́ swɔ, dípír núkú dɛ.
18 E repreendeu Jesus o demônio, que saiu dele; e, desde aquela hora, o menino sarou.
19 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu tõ̀ sã́hpú nɔ de Yesu tnɔ̂ pé yahlɛ tɛ́ à piki yah nɛ, sɔ̃́ se pɩ tɛ́ pépi wɔ sõ̀ tɛ̃ sétõ mɛ̀ yĩni wilki kwlɔ dípír mɛ̀ sɔkɔ nɩ?
19 Então, os discípulos, aproximando-se de Jesus em particular, disseram: Porque não pudemos nós expulsá-lo?
20 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ yilɔ kah mɔ képah ye. Kègbɩ yõ mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yé Liyel yõ sɛ̃́nɔ́-à mɛ nɔ mútárdɩ̀ pi fyélɛ, yé náhkɩ fɛ̃ yo yɔ̃lɩ mɛ̀ tyɩ́ nɛ kè yal ásõ̂ kè kyɩ n tɛ̃ yàhàh, tɛ́ kè náhkɩ mó tɔ̃ kè pɩ. Yé náh náhkɩ tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ n kwlɔ n pi dò. [
20 E Jesus lhes disse: Por causa da vossa pequena fé; porque em verdade vos digo que, se tiverdes fé como um grão de mostarda, direis a este monte: Passa daqui para acolá — e há de passar; e nada vos será impossível.
21 Ǹtɛ sétõ mɛ̀ dùkùlɛ, nɛ́ nírí pɩ́nɔ́ ànɛ̂ níkì tɛ̃́nɔ́ ó sɔkɔ náh, à náh fɛ̃ n yĩni.]»
21 Mas esta casta
22 Sõ yɔ́lɛ, Yesu ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú sõ̀ mɛ tùkènmɔnɔlɛ Kalile mara sɔkɔ. À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Pè kɩ Névi Pídĩ́ tɛ̃ dahbɩ névye gbõ̀,
22 Ora, achando-se eles na Galileia, disse-lhes Jesus: O Filho do Homem será entregue nas mãos dos homens,
23 pè kɩ à ko mɔ. Ǹtɛ ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, ǹ lékó kɩ yilki mɔ.» Wɛlɔ nɔ́pi nóhnɔ́ ǹ tõ̀ sã́hpú yah kwɔ kègbɩlɛ.
23 e matá-lo-ão, e, ao terceiro dia, ressuscitará. E eles se entristeceram muito.
24 Yesupi-á kyɩ yĩni tɛ̃ Kapɛrnayumi kwil sɔkɔ, Liyel ní-ńsah gbô mɔ́rɩ́ syípú nɔ de Pyɛrɩlɛ tɛ́ à piki yah nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́ kó mɛ Liyel ní-ńsah gbô mɔ́rɩ́lɛ n mɔ nɩ?
24 E, chegando eles a Cafarnaum, aproximaram-se de Pedro os que cobravam as didracmas e disseram: O vosso mestre não paga as didracmas?
25 À mɛ nɛ àwe-á, wǎh mɛ kélɛ n mɔ kɛ̀. Pyɛrɩ-á kyɩ yĩni tɛ̃ gbô, Yesu ǹgbò à piki yah nɛ: «Simo-Pyɛrɩ, áwɔ sõnɔ tɛ̃̀ nɛ̂nɛ à yuku mɔ́rɩ́ mɔ́nɔ́ tyɩ́ sɔkɔ? Kàh mɛ mɔ́rɩ́lɛ nɛ̂-á kɩ kèkõyṍ yõ̀tãmnɛ n kɔ̃, kwil wɛ̃́npì se kɩ n mɔ kélɛ, tĩ̂, nɛ́pân se?»
25 Disse ele: Sim. E, entrando em casa, Jesus se lhe antecipou, dizendo: Que te parece, Simão? De quem cobram os reis da terra os tributos ou os impostos? Dos seus filhos ou dos alheios?
26 Pyɛrɩ mɛ nɛ nɛ́pân-á. Yesu mɛ nɛ: «Kàh pɩ sɛ̃́, kwil wɛ̃́npì wɔ vyãh náh mó mɛ ké mɔ́nɔ́ sɔkɔ kɛ̀.
26 Disse-lhe Pedro: Dos alheios. Disse-lhe Jesus: Logo, estão livres os filhos.
27 Ǹtɛ mé náh mɛ ké tyɩ́ nɛ no nɔ́pi kélɛ nɛ n sõ kétúkùyɔ̂. Képah ye, kyɩ dlóy mɔ Kalile yɔ́-ǹgbɛ̃ sɔkɔ, yɛ̃́nkɔ̂ nɛ̂-á kɩ pɔ tɛ̃ gbennɛ, ǹ vyãh yɩkɩ n mɔ n yah, á kɩ pɔ́ wɛ ké sɔkɔ. Kè wilki n kyɩ mɔ́rɩ́ mɔ pé tyɩ́, ńmɔ ànɛ̂ áwɔ tyɩ́lɛ.»
27 Mas, para que os não escandalizemos, vai ao mar, lança o anzol, tira o primeiro peixe que subir e, abrindo-lhe a boca, encontrarás um estáter; toma-o e dá-o por mim e por ti.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.