Marcos 9

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Tɛ́ tɔ̃ ǹ syɩ yo pé tyɩ́: «Mé kélɛ n yo n dal n mɔ yé tyɩ́ kègbɩ yõ: Yépi nónó-á ásõ̂, yé túkù náh n ku n pi, tɛ́ kɩ *Liyel tɔ̃́rɩ́ wɛ yĩ́nɛ, pɔ́ntɛnɔlɛ. Kè kɩ n pi tɛ̃́nwɛnɔ ǹgbɛ̃nɛ.»
1 Jesus prosseguiu: “Eu lhes digo a verdade: alguns que estão aqui neste momento não morrerão antes de ver o reino de Deus vindo com grande poder!”.
2 Sèpĩ̀n kénúkò-ò sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Yesu mɛ Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃ tɛ̃, à yuku pélɛ yɔ̃lɩ ǹgbɛ̃ yɔ́ yõ. Pépi ó ye sõ̀ pé yahlɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ. Tɛ́, ǹ dùkù mɛ vi mɔ pé yah sɔkɔ.
2 Seis dias depois, Jesus levou consigo Pedro, Tiago e João até um monte alto, para estarem a sós. Ali, diante de seus olhos, a aparência de Jesus foi transformada.
3 Ǹ flɔ piki, à n tɛ̃ pérpér. Ké névi náh mɛ kèkõyṍ kɩ fɛ̃ kwâh yɔ́ ńtɛ̃ piki n pi sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ.
3 Suas roupas ficaram brancas e resplandecentes, muito mais claras do que qualquer lavandeiro seria capaz de deixá-las.
4 Képah sɔkɔ, *Yeli ànɛ̂ *Moyisi wil pé yah, mɛ n yãh ànɛ̂ Yesulɛ.
4 Então Elias e Moisés apareceram e começaram a falar com Jesus.
5 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, kǎh yɩ̃nɛ pé tɛ̃ ásõ̂. Páh kɩ yèpyenɔ tɔ̃́nɔ́ pɩ ásõ̂, núkúlɛ ǹmɔ tyɩ́lɛ, núkúlɛ Moyisi tyɩ́lɛ, núkú mó pɩ Yeli tyɩ́lɛ.
5 Pedro exclamou: “Rabi, é maravilhoso estarmos aqui! Vamos fazer três tendas: uma será sua, uma de Moisés e outra de Elias”.
6 Pyɛrɩ náh sõ̀ pɩ̃, wǎh nɛ̂ yo n pi, képah ye. Tíkí sõ̀ ǹmɔ ànɛ̂ ǹ kɔ́pú nɛ́pĩ̂ nímí kah tɛ̃.
6 Disse isso porque não sabia o que mais falar, pois estavam todos apavorados.
7 Pǎh mɛ képah sɔkɔ, ńyĩ́rkì yɔ́ pɔ fob mɔ pé yõ. Kénɛ ńyĩ́rkì sɔkɔ, yĩ́npɔ̃́ yɔ́ n wil pè n nohnɩ nɛ: «Ǹmɔ nɛ̂-á yɔ̀, ńmɔ nɩ̀dɛ̀ Pídĩ́ ye ǹnɛ. Yé nɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́!»
7 Então uma nuvem os cobriu, e uma voz que vinha da nuvem disse: “Este é meu Filho amado. Ouçam-no!”.
8 Kénɛ nɩ́ yõ, *tõ̀ sã́hpú-á yah kɔ̃ pé gbɔ̀plɔ sɔkɔ, pè náh tɔ̃ névi wɛ. Yesu núkúní ó sõ̀ wũ ànɛ̂ pélɛ.
8 De repente, quando olharam em volta, só Jesus estava com eles.
9 Pǎh mɛ yɔ̃lɩlɛ n tiki gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu pè sni nɛ, pǎh tir nɛ̂ wɛ, pè káh kè yãh névye syah, kè pɔ nɔ *Névi Pi yúkúnwìlnɔ́ tyɩ́ lékyɩ̂ wrɔ́.
9 Enquanto desciam o monte, Jesus ordenou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem tivesse ressuscitado dos mortos.
10 Pè mɛ snínɔ́ mɛ̀ tɛ̃ yĩn, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ wɛ̃nɛ n piki n yah nɛ, kû se à n ye lékyɩ̂ wrɔ́ yúkúnwìlnɔ́lɛ nɩ?
10 Eles guardaram segredo, mas conversavam entre si com frequência sobre o que ele queria dizer com “ressuscitar dos mortos”.
11 Képah tɛ̃̀nɛ, pè tyah ǹnɛ n piki n yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú nɛ, Yeli ǹgbò-á yɩ̃nɛ à pɔ?
11 Então eles perguntaram a Jesus: “Por que os mestres da lei afirmam que é necessário que Elias volte antes que o Cristo venha?”.
12 À yo pé tyɩ́: «Yeli ǹgbò ye yɩ̃nɛ à pɔ tyi pól tɔ̃ sah. Ǹtɛ, kû pɩ kè wãrkɩ sah *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ nɛ, Névi Pi-á kɩ yèvyãhrɩ pɩ náhnáh, tɛ́ pè kɩ ǹnɛ n yilɔ nɩ?
12 Jesus respondeu: “De fato, Elias vem primeiro para restaurar tudo. Então por que as Escrituras dizem que é necessário o Filho do Homem sofrer muito e ser tratado com desprezo?
13 Ǹtɛ, mé kélɛ n yo n dal n mɔ yé tyɩ́ nɛ, Yeli-á pɔ tɛ. Tɛ́, névye-á à pɩ pé dyɔ dyɔ tɛ̃̀nɛ. Sɛ̃́ ye sõ̀ kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ ǹ tyɩ́ yõ.»
13 Eu, porém, lhes digo: Elias já veio e eles preferiram maltratá-lo, conforme as Escrituras haviam previsto”.
14 Képah sɔkɔ, pǎh yĩni tɛ̃ *tõ̀ sã́hpú tɛ́lɔ́ tnɔ̂, pè tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ wɛ, pè mɛ pè kore vi, tɛ́ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú mɛ yékã̂blɛ n pɩ tõ̀ sã́hpú nɔ́pilɛ.
14 Ao voltarem para junto dos outros discípulos, viram que estavam cercados por uma grande multidão e que alguns mestres da lei discutiam com eles.
15 Névye-á núkú Yesu wɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, kè pɩ pé tyɩ́ gbɛ̃̀ndùnìnɛ. Pè to kyɩ wɛkɩ ǹ tyɩ́.
15 Quando a multidão viu Jesus, ficou muito admirada e correu para cumprimentá-lo.
16 Yesu mɛ ǹ tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ, kwâh nɛ̂ yékã̂b se pè n pɩ pélɛ nɩ?
16 “Sobre o que discutem?”, perguntou Jesus.
17 Ǹtɛ, dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ tɔ́wû sɔkɔ, ǹmɔ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh pɔ pé pídĩ́nɛ ǹ tyɩ́. *Sétõ yɔ́-á mɛ ǹ sɔkɔ, mɛ à pɩ kèdɔ̀kɩ̀lɛ.
17 Um dos homens na multidão respondeu: “Mestre, eu lhe trouxe meu filho, que está possuído por um espírito impuro que não o deixa falar.
18 Kě ǹnɛ n kwel n min n kɔ̃ tã̀ntã̀n pól sɔkɔ sétáh. Gbèfɔ̀kɔ̀píkínì n nɛ n wil ǹ vyãh, tɛ́ ǎ ǹ yĩ́nílɛ n tah, ànɛ̂ ǹ wil n kɔkɔ. Képah-á, pé pɔ ǹnɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè sétõ mɛ̀ yĩni wilki ǹ sɔkɔ, tɛ́ pè náh tɛ̃ wɛ.
18 Sempre que o espírito se apodera dele, joga-o no chão, e ele espuma pela boca, range os dentes e fica rígido. Pedi a seus discípulos que expulsassem o espírito impuro, mas eles não conseguiram”.
19 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂ névye, pé se kɩ tɛ̃ pélɛ pópó, kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Pé se kɩ pè so sah, kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Ńkɛ̃, pè pɔ ǹnɛ pé kɔ̃.
19 Jesus lhes disse: “Geração incrédula! Até quando estarei com vocês? Até quando terei de suportá-los? Tragam o menino para cá”.
20 Pè mó pɔ ǹnɛ à kɔ̃. Sétõ-á fyɔ̀ Yesu wɛ, à piri yike kègbɩlɛ, à syɩkɩ sétáh, à n pil n kɔ̃ gbèfɔ̀kɔ̀píkínìnɛ ǹ vyãh.
20 Então o trouxeram. Quando o espírito impuro viu Jesus, causou uma convulsão intensa no menino e ele caiu no chão, contorcendo-se e espumando pela boca.
21 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ piri sú piki yah nɛ, gbĩ́ nɛ se kè tyah ǹ tyɩ́ nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹ wɛ̃́npir gbĩ́ dùkù-á.
21 Jesus perguntou ao pai do menino: “Há quanto tempo isso acontece com ele?”. “Desde que ele era pequeno”, respondeu o pai.
22 Kèyahlɛ, sétõ-á ńkɛ̃́nɛ à tɔkɔ n min n dah n mɔ nyàh, képah náh pɩ, ni sɔkɔ, ǹ kò-ǹsahlɛ n yah n kɔ̃. Ǹtɛ, wàh kɩ fɛ̃ n tɛ̃ n pi, à pé yãm yah, à mó pé yohnɩ mɔ.
22 “Muitas vezes o espírito o lança no fogo ou na água e tenta matá-lo. Tenha misericórdia de nós e ajude-nos, se puder.”
23 Képah sɔkɔ, à mɛ yo dĩ́ mɛ̀ tyɩ́: «Máh kɩ fɛ̃ n tɛ̃ n pi wɔ̀...! Tyi pól kɩ fɛ̃ pɩ Liyel yõ sɛ̃́-ò tyɩ́.»
23 “Se puder?”, perguntou Jesus. “Tudo é possível para aquele que crê.”
24 Nɛ́npɔ́ swɔ, piri sú gbo mɔ nɛ: «Mé sɛ̃ ké yõ, tɛ́ kè mɛ tah ń tyɩ́. Ń yohnɩ mɔ ké sɔkɔ.»
24 No mesmo instante, o pai respondeu: “Eu creio, mas ajude-me a superar minha incredulidade”.
25 Képah sɔkɔ, Yesu-á névye wɛ, pè n to n tuke pé yõ sɛ̃́, à dírí kõ *sétõ mɛ̀ yõ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ nɛ̂-á névilɛ n pɩ kèdɔ̀kɩ̀ ànɛ̂ níkítũ̂nɛ, à wil piri mɛ̀ sɔkɔ! Tɛ́ à káh tɔ̃ de yah ǹ sɔkɔ!
25 Quando Jesus viu que a multidão aumentava, repreendeu o espírito impuro, dizendo: “Espírito que impede este menino de ouvir e falar, ordeno que saia e nunca mais entre nele!”.
26 Wǎh yo sɛ̃́, sétõ mɛ gbo mɔ, tɛ́ piri yike kègbɩlɛ, tɛ́ mó wil ǹ sɔkɔ. Piri núkú pɩ tɛ̃ kúnɔ́ sɔ̃́, fɔ́ɔ́ névye náhnáh n yo nɛ, wǎh ku.
26 O espírito gritou, causou outra convulsão intensa no menino e saiu dele. O menino parecia morto. Um murmúrio correu pela multidão: “Ele morreu”.
27 Ǹtɛ, Yesu mɛ à tɛ̃ ǹ gbõ̀ tyɩ́, à yilki sah. Piri yuku yĩn.
27 Mas Jesus o tomou pela mão e o ajudou a se levantar, e ele ficou em pé.
28 Yesu-á de wɔ̀kɔ̀ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ǹmɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú ye sõ̀ wũ pé yahlɛ, tɛ́ pè mɛ à piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ pépi náh tɛ̃ wɛ sétõ mɛ̀ yĩni wilki piri sɔkɔ nɩ?
28 Depois, quando Jesus estava em casa com seus discípulos, eles perguntaram: “Por que não conseguimos expulsar aquele espírito impuro?”.
29 À mɛ yo pé tyɩ́: «Nírí ó sɔkɔ ye kénɛ sétã̀n dùkù kɩ fɛ̃ yĩni.»
29 Jesus respondeu: “Essa espécie só sai com oração”.
30 Pǎh yal nɛ́npɔ́, pè mɛ Kalile kwlolɛ n kah, tɛ́ Yesu náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pè pé mɛ́-ńsah pɩ̃.
30 Ao deixarem aquela região, viajaram pela Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse que ele estava lá,
31 Tir yɔ́ náh, à sõ̀ mɛ ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ n kwɔ, tɛ́ mɛ n yo pé tyɩ́: «*Névi Pi kɩ n dahbɩ n pi névye gbõ̀. Pè kɩ à ko mɔ, tɛ́ sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sṍlɛ, à kɩ yuku.»
31 pois queria ensinar a seus discípulos. Ele lhes dizia: “O Filho do Homem será traído e entregue em mãos humanas. Será morto, mas três dias depois ressuscitará”.
32 Ǹtɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú náh sõ̀ mɛ wɛy mɛ̀ tyɩ́ yah wɛ, tɛ́ tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃ ǹ píkínyahnɔlɛ.
32 Eles, porém, não entendiam essas coisas e tinham medo de lhe perguntar.
33 Képah náh, pè yĩni tɛ̃ Kapɛrnayim kwil sɔkɔ. Pǎh mɛ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu ǹ *tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ tir nɛ̂ yékã̂b se sõ̀ pè n pɩ wɛ̃̀kɩ̀ yah nɩ?
33 Depois que chegaram a Cafarnaum e se acomodaram numa casa, Jesus perguntou a seus discípulos: “Sobre o que vocês discutiam no caminho?”.
34 Ǹtɛ, pè náh tir wɛ yo. Tir yɔ́ náh, pè sõ̀ mɛ yékã̂blɛ n pɩ wɛ̃̀kɩ̀ yah nɛ, pé pɩ̃ pépi wrɔ́ nɛ̂ tɛ̃̀-á kal.
34 Eles não responderam, pois tinham discutido sobre qual deles era o maior.
35 Képah sɔkɔ, Yesu kɔ̃ tɛ̃, tɛ́ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pɩ yah yétɛ̃̀nɛ, ǹmɔ yɩ̃nɛ à pɩ pé no náhtũnɛ, à mó pɩ tõ̀npɩlɛ pé tyɩ́.»
35 Jesus se sentou, chamou os Doze e disse: “Quem quiser ser o primeiro, que se torne o último e seja servo de todos”.
36 Képah tɛ̃̀nɛ, à wɛ̃́npir yɔ́ tɛ̃ pɔ pé nɩyṍ. Tɛ́ à tɛ̃ kõhlɩ ǹ nɩ yõ, tɛ́ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́:
36 Então colocou uma criança no meio deles, tomou-a nos braços e disse:
37 «Névi nɛ̂-à wɛ̃́npir mɛ̀ kénkɔ̃ tɛ̃́nɔ́ plɛ́ ńmɔ yĩn yõ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ́. Névi nɛ̂ tɔ-à ńmɔ tɛ̃́nɔ́ plɛ́, ńmɔ ó náh tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ́: Ǹtɛ nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, ǹmɔ ye à tɛ̃ plɛ́.»
37 “Quem recebe uma criança pequena como esta em meu nome recebe a mim, e quem me recebe não recebe apenas a mim, mas também ao Pai, que me enviou”.
38 Képah sɔkɔ, Nsyɔ̃ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, pépi-á dĩ́ yɔ́ wɛ, à mɛ *sétã̀nnɛ n yĩni n wilki ǹ yĩn yõ. Tɛ́, à náh sõ̀ mɛ pépilɛ. Képah-á pé kɔ̃, pé nɛ pé à yĩni mɔ ké pɩ́nɔ́lɛ.
38 João disse a Jesus: “Mestre, vimos alguém usar seu nome para expulsar demônios; nós o proibimos, pois ele não era do nosso grupo”.
39 Yesu mɛ yo pé tyɩ́: «Yé káh à yĩni mɔ. Névi náh fɛ̃ gbǐl pɩ n pi ńmɔ yĩn yõ, tɛ́ kɩ tɔ̃ ńmɔ yĩnnɛ n yɩkɩ nɛ́npɔ́ swɔ.
39 “Não o proíbam!”, disse Jesus. “Ninguém que faça milagres em meu nome falará mal de mim a seguir.
40 Tir yɔ́ náh, á sépɛ náh nɛ̂nɛ, á pèpɛy nɛ ye ǹnɛ.
40 Quem não é contra nós é a favor de nós.
41 Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Yáh pɩ *Krista tyɩ́lɛ, névi nɛ̂-à ni ńgbíyĩ́nɛ yé kɔ̃ yé wɔ képah yĩnnɛ, ké pèpɔrɩ kɩ dyah ólɛ à dyah.
41 Eu lhes digo a verdade: se alguém lhes der um simples copo de água porque vocês são seguidores do Cristo, essa pessoa certamente será recompensada.
42 Wɛ̃́npì nónó-á sɛ̃ ńmɔ yõ, névi nɛ̂-à pé sɔkɔ nɛ yɔ́ yõ yɩkɩ dah mɔ tyípêl sɔkɔ, kè kɩ sõ̀ fṍnfṍ pè dáh-ǹgbɛ̃ toh tɛ̃̀ yègbɩ sɔkɔ, pè kyɩ min dah mɔ yɔ́ntî ǹgbɛ̃ sɔkɔ.
42 “Mas, se alguém fizer um destes pequeninos que confiam em mim cair em pecado, seria melhor que lhe amarrassem ao pescoço uma grande pedra de moinho e fosse jogado ao mar.
43 Á gbõ̀-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de gbõ̀ núkúlɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Kèpah kɩ fṍnfṍ kal á gbã̀n nínì kyɩ́ndenɔlɛ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ. [
43 Se sua mão o leva a pecar, corte-a fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas uma das mãos que ser lançado no fogo inextinguível do inferno com as duas mãos.
44 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.]
44 Lá os vermes nunca morrem e o fogo nunca se apaga.
45 Á gbáhkɩ̀-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de gbáhkɩ̀ núkúlɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Képah kɩ fṍnfṍ kal á gbyẽ̂h nínì mínndahnmɔnɔlɛ nyàhnpèkè sɔkɔ. [
45 Se seu pé o leva a pecar, corte-o fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas um pé que ser lançado no inferno com os dois pés.
46 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.]
46 Lá os vermes nunca morrem e o fogo nunca se apaga.
47 Á yĩ́-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè wilki n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de yĩ́ núkúlɛ *Liyel yõ̀tɔ̃rɩ́ sɔkɔ. Képah kɩ fṍnfṍ kal á mínndahnmɔnɔ yõ yɩ̃́ nínɔ́lɛ nyàhnpèkè sɔkɔ.
47 E, se seu olho o leva a pecar, lance-o fora. É melhor entrar no reino de Deus com apenas um dos olhos que ter os dois olhos e ser lançado no inferno.
48 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.
48 Lá os vermes nunca morrem e o fogo nunca se apaga.
49 Képah ye, no pól kɩ tɔ̃ sah nyàhlɛ, sɔ̃́-á pnɛ n pɩ kélɛ.
49 “Pois cada um será provado com fogo.
50 Pnɛnɛ, kwâh pèpɛy ye kélɛ. Tɛ́ ké syɩ̃́nsyɩ̃́-à wil ké sɔkɔ, sɔ̃́ mɛ yé kɩ tɔ̃ fɛ̃ pɩ kélɛ, tɛ́ kè kɩ tɔ̃ nɔ? Yé pnɛ mɔ yé gblɔ̌y sɔkɔ, yé tɛ̃ wɛ̃ tyɩ́ yèvɩnɩ sɔkɔ.»
50 O sal é bom para temperar, mas, se perder o sabor, como torná-lo salgado outra vez? Tenham entre vocês as qualidades do bom sal e vivam em paz uns com os outros.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.