Marcos 9
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Tɛ́ tɔ̃ ǹ syɩ yo pé tyɩ́: «Mé kélɛ n yo n dal n mɔ yé tyɩ́ kègbɩ yõ: Yépi nónó-á ásõ̂, yé túkù náh n ku n pi, tɛ́ kɩ *Liyel tɔ̃́rɩ́ wɛ yĩ́nɛ, pɔ́ntɛnɔlɛ. Kè kɩ n pi tɛ̃́nwɛnɔ ǹgbɛ̃nɛ.»
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Sèpĩ̀n kénúkò-ò sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Yesu mɛ Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃ tɛ̃, à yuku pélɛ yɔ̃lɩ ǹgbɛ̃ yɔ́ yõ. Pépi ó ye sõ̀ pé yahlɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ. Tɛ́, ǹ dùkù mɛ vi mɔ pé yah sɔkɔ.
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 Ǹ flɔ piki, à n tɛ̃ pérpér. Ké névi náh mɛ kèkõyṍ kɩ fɛ̃ kwâh yɔ́ ńtɛ̃ piki n pi sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Képah sɔkɔ, *Yeli ànɛ̂ *Moyisi wil pé yah, mɛ n yãh ànɛ̂ Yesulɛ.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, kǎh yɩ̃nɛ pé tɛ̃ ásõ̂. Páh kɩ yèpyenɔ tɔ̃́nɔ́ pɩ ásõ̂, núkúlɛ ǹmɔ tyɩ́lɛ, núkúlɛ Moyisi tyɩ́lɛ, núkú mó pɩ Yeli tyɩ́lɛ.
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Pyɛrɩ náh sõ̀ pɩ̃, wǎh nɛ̂ yo n pi, képah ye. Tíkí sõ̀ ǹmɔ ànɛ̂ ǹ kɔ́pú nɛ́pĩ̂ nímí kah tɛ̃.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Pǎh mɛ képah sɔkɔ, ńyĩ́rkì yɔ́ pɔ fob mɔ pé yõ. Kénɛ ńyĩ́rkì sɔkɔ, yĩ́npɔ̃́ yɔ́ n wil pè n nohnɩ nɛ: «Ǹmɔ nɛ̂-á yɔ̀, ńmɔ nɩ̀dɛ̀ Pídĩ́ ye ǹnɛ. Yé nɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́!»
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Kénɛ nɩ́ yõ, *tõ̀ sã́hpú-á yah kɔ̃ pé gbɔ̀plɔ sɔkɔ, pè náh tɔ̃ névi wɛ. Yesu núkúní ó sõ̀ wũ ànɛ̂ pélɛ.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Pǎh mɛ yɔ̃lɩlɛ n tiki gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu pè sni nɛ, pǎh tir nɛ̂ wɛ, pè káh kè yãh névye syah, kè pɔ nɔ *Névi Pi yúkúnwìlnɔ́ tyɩ́ lékyɩ̂ wrɔ́.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Pè mɛ snínɔ́ mɛ̀ tɛ̃ yĩn, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ wɛ̃nɛ n piki n yah nɛ, kû se à n ye lékyɩ̂ wrɔ́ yúkúnwìlnɔ́lɛ nɩ?
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Képah tɛ̃̀nɛ, pè tyah ǹnɛ n piki n yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú nɛ, Yeli ǹgbò-á yɩ̃nɛ à pɔ?
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 À yo pé tyɩ́: «Yeli ǹgbò ye yɩ̃nɛ à pɔ tyi pól tɔ̃ sah. Ǹtɛ, kû pɩ kè wãrkɩ sah *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ nɛ, Névi Pi-á kɩ yèvyãhrɩ pɩ náhnáh, tɛ́ pè kɩ ǹnɛ n yilɔ nɩ?
12 Ele respondeu:
13 Ǹtɛ, mé kélɛ n yo n dal n mɔ yé tyɩ́ nɛ, Yeli-á pɔ tɛ. Tɛ́, névye-á à pɩ pé dyɔ dyɔ tɛ̃̀nɛ. Sɛ̃́ ye sõ̀ kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ ǹ tyɩ́ yõ.»
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Képah sɔkɔ, pǎh yĩni tɛ̃ *tõ̀ sã́hpú tɛ́lɔ́ tnɔ̂, pè tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ wɛ, pè mɛ pè kore vi, tɛ́ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú mɛ yékã̂blɛ n pɩ tõ̀ sã́hpú nɔ́pilɛ.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Névye-á núkú Yesu wɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, kè pɩ pé tyɩ́ gbɛ̃̀ndùnìnɛ. Pè to kyɩ wɛkɩ ǹ tyɩ́.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Yesu mɛ ǹ tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ, kwâh nɛ̂ yékã̂b se pè n pɩ pélɛ nɩ?
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Ǹtɛ, dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ tɔ́wû sɔkɔ, ǹmɔ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh pɔ pé pídĩ́nɛ ǹ tyɩ́. *Sétõ yɔ́-á mɛ ǹ sɔkɔ, mɛ à pɩ kèdɔ̀kɩ̀lɛ.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Kě ǹnɛ n kwel n min n kɔ̃ tã̀ntã̀n pól sɔkɔ sétáh. Gbèfɔ̀kɔ̀píkínì n nɛ n wil ǹ vyãh, tɛ́ ǎ ǹ yĩ́nílɛ n tah, ànɛ̂ ǹ wil n kɔkɔ. Képah-á, pé pɔ ǹnɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè sétõ mɛ̀ yĩni wilki ǹ sɔkɔ, tɛ́ pè náh tɛ̃ wɛ.
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂ névye, pé se kɩ tɛ̃ pélɛ pópó, kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Pé se kɩ pè so sah, kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Ńkɛ̃, pè pɔ ǹnɛ pé kɔ̃.
19 Jesus disse:
20 Pè mó pɔ ǹnɛ à kɔ̃. Sétõ-á fyɔ̀ Yesu wɛ, à piri yike kègbɩlɛ, à syɩkɩ sétáh, à n pil n kɔ̃ gbèfɔ̀kɔ̀píkínìnɛ ǹ vyãh.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ piri sú piki yah nɛ, gbĩ́ nɛ se kè tyah ǹ tyɩ́ nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹ wɛ̃́npir gbĩ́ dùkù-á.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Kèyahlɛ, sétõ-á ńkɛ̃́nɛ à tɔkɔ n min n dah n mɔ nyàh, képah náh pɩ, ni sɔkɔ, ǹ kò-ǹsahlɛ n yah n kɔ̃. Ǹtɛ, wàh kɩ fɛ̃ n tɛ̃ n pi, à pé yãm yah, à mó pé yohnɩ mɔ.
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Képah sɔkɔ, à mɛ yo dĩ́ mɛ̀ tyɩ́: «Máh kɩ fɛ̃ n tɛ̃ n pi wɔ̀...! Tyi pól kɩ fɛ̃ pɩ Liyel yõ sɛ̃́-ò tyɩ́.»
23 Jesus respondeu:
24 Nɛ́npɔ́ swɔ, piri sú gbo mɔ nɛ: «Mé sɛ̃ ké yõ, tɛ́ kè mɛ tah ń tyɩ́. Ń yohnɩ mɔ ké sɔkɔ.»
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Képah sɔkɔ, Yesu-á névye wɛ, pè n to n tuke pé yõ sɛ̃́, à dírí kõ *sétõ mɛ̀ yõ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ nɛ̂-á névilɛ n pɩ kèdɔ̀kɩ̀ ànɛ̂ níkítũ̂nɛ, à wil piri mɛ̀ sɔkɔ! Tɛ́ à káh tɔ̃ de yah ǹ sɔkɔ!
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Wǎh yo sɛ̃́, sétõ mɛ gbo mɔ, tɛ́ piri yike kègbɩlɛ, tɛ́ mó wil ǹ sɔkɔ. Piri núkú pɩ tɛ̃ kúnɔ́ sɔ̃́, fɔ́ɔ́ névye náhnáh n yo nɛ, wǎh ku.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Ǹtɛ, Yesu mɛ à tɛ̃ ǹ gbõ̀ tyɩ́, à yilki sah. Piri yuku yĩn.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Yesu-á de wɔ̀kɔ̀ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ǹmɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú ye sõ̀ wũ pé yahlɛ, tɛ́ pè mɛ à piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ pépi náh tɛ̃ wɛ sétõ mɛ̀ yĩni wilki piri sɔkɔ nɩ?
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 À mɛ yo pé tyɩ́: «Nírí ó sɔkɔ ye kénɛ sétã̀n dùkù kɩ fɛ̃ yĩni.»
29 Jesus respondeu:
30 Pǎh yal nɛ́npɔ́, pè mɛ Kalile kwlolɛ n kah, tɛ́ Yesu náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pè pé mɛ́-ńsah pɩ̃.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 Tir yɔ́ náh, à sõ̀ mɛ ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ n kwɔ, tɛ́ mɛ n yo pé tyɩ́: «*Névi Pi kɩ n dahbɩ n pi névye gbõ̀. Pè kɩ à ko mɔ, tɛ́ sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sṍlɛ, à kɩ yuku.»
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Ǹtɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú náh sõ̀ mɛ wɛy mɛ̀ tyɩ́ yah wɛ, tɛ́ tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃ ǹ píkínyahnɔlɛ.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 Képah náh, pè yĩni tɛ̃ Kapɛrnayim kwil sɔkɔ. Pǎh mɛ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu ǹ *tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ tir nɛ̂ yékã̂b se sõ̀ pè n pɩ wɛ̃̀kɩ̀ yah nɩ?
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Ǹtɛ, pè náh tir wɛ yo. Tir yɔ́ náh, pè sõ̀ mɛ yékã̂blɛ n pɩ wɛ̃̀kɩ̀ yah nɛ, pé pɩ̃ pépi wrɔ́ nɛ̂ tɛ̃̀-á kal.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Képah sɔkɔ, Yesu kɔ̃ tɛ̃, tɛ́ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pɩ yah yétɛ̃̀nɛ, ǹmɔ yɩ̃nɛ à pɩ pé no náhtũnɛ, à mó pɩ tõ̀npɩlɛ pé tyɩ́.»
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Képah tɛ̃̀nɛ, à wɛ̃́npir yɔ́ tɛ̃ pɔ pé nɩyṍ. Tɛ́ à tɛ̃ kõhlɩ ǹ nɩ yõ, tɛ́ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́:
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 «Névi nɛ̂-à wɛ̃́npir mɛ̀ kénkɔ̃ tɛ̃́nɔ́ plɛ́ ńmɔ yĩn yõ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ́. Névi nɛ̂ tɔ-à ńmɔ tɛ̃́nɔ́ plɛ́, ńmɔ ó náh tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ́: Ǹtɛ nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, ǹmɔ ye à tɛ̃ plɛ́.»
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Képah sɔkɔ, Nsyɔ̃ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, pépi-á dĩ́ yɔ́ wɛ, à mɛ *sétã̀nnɛ n yĩni n wilki ǹ yĩn yõ. Tɛ́, à náh sõ̀ mɛ pépilɛ. Képah-á pé kɔ̃, pé nɛ pé à yĩni mɔ ké pɩ́nɔ́lɛ.
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Yesu mɛ yo pé tyɩ́: «Yé káh à yĩni mɔ. Névi náh fɛ̃ gbǐl pɩ n pi ńmɔ yĩn yõ, tɛ́ kɩ tɔ̃ ńmɔ yĩnnɛ n yɩkɩ nɛ́npɔ́ swɔ.
39 Jesus respondeu:
40 Tir yɔ́ náh, á sépɛ náh nɛ̂nɛ, á pèpɛy nɛ ye ǹnɛ.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Yáh pɩ *Krista tyɩ́lɛ, névi nɛ̂-à ni ńgbíyĩ́nɛ yé kɔ̃ yé wɔ képah yĩnnɛ, ké pèpɔrɩ kɩ dyah ólɛ à dyah.
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 Wɛ̃́npì nónó-á sɛ̃ ńmɔ yõ, névi nɛ̂-à pé sɔkɔ nɛ yɔ́ yõ yɩkɩ dah mɔ tyípêl sɔkɔ, kè kɩ sõ̀ fṍnfṍ pè dáh-ǹgbɛ̃ toh tɛ̃̀ yègbɩ sɔkɔ, pè kyɩ min dah mɔ yɔ́ntî ǹgbɛ̃ sɔkɔ.
42 Jesus continuou:
43 Á gbõ̀-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de gbõ̀ núkúlɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Kèpah kɩ fṍnfṍ kal á gbã̀n nínì kyɩ́ndenɔlɛ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ. [
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.]
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 Á gbáhkɩ̀-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de gbáhkɩ̀ núkúlɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Képah kɩ fṍnfṍ kal á gbyẽ̂h nínì mínndahnmɔnɔlɛ nyàhnpèkè sɔkɔ. [
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.]
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Á yĩ́-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè wilki n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de yĩ́ núkúlɛ *Liyel yõ̀tɔ̃rɩ́ sɔkɔ. Képah kɩ fṍnfṍ kal á mínndahnmɔnɔ yõ yɩ̃́ nínɔ́lɛ nyàhnpèkè sɔkɔ.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Képah ye, no pól kɩ tɔ̃ sah nyàhlɛ, sɔ̃́-á pnɛ n pɩ kélɛ.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Pnɛnɛ, kwâh pèpɛy ye kélɛ. Tɛ́ ké syɩ̃́nsyɩ̃́-à wil ké sɔkɔ, sɔ̃́ mɛ yé kɩ tɔ̃ fɛ̃ pɩ kélɛ, tɛ́ kè kɩ tɔ̃ nɔ? Yé pnɛ mɔ yé gblɔ̌y sɔkɔ, yé tɛ̃ wɛ̃ tyɩ́ yèvɩnɩ sɔkɔ.»
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.