Marcos 9
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Tɛ́ tɔ̃ ǹ syɩ yo pé tyɩ́: «Mé kélɛ n yo n dal n mɔ yé tyɩ́ kègbɩ yõ: Yépi nónó-á ásõ̂, yé túkù náh n ku n pi, tɛ́ kɩ *Liyel tɔ̃́rɩ́ wɛ yĩ́nɛ, pɔ́ntɛnɔlɛ. Kè kɩ n pi tɛ̃́nwɛnɔ ǹgbɛ̃nɛ.»
1 Dizia-lhes ainda:
2 Sèpĩ̀n kénúkò-ò sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Yesu mɛ Pyɛrɩ ànɛ̂ Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyɔ̃ tɛ̃, à yuku pélɛ yɔ̃lɩ ǹgbɛ̃ yɔ́ yõ. Pépi ó ye sõ̀ pé yahlɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ. Tɛ́, ǹ dùkù mɛ vi mɔ pé yah sɔkɔ.
2 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João e os levou, em particular, a sós, a um alto monte. E Jesus foi transfigurado diante deles.
3 Ǹ flɔ piki, à n tɛ̃ pérpér. Ké névi náh mɛ kèkõyṍ kɩ fɛ̃ kwâh yɔ́ ńtɛ̃ piki n pi sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ.
3 As suas roupas se tornaram resplandecentes, de um branco muito intenso, como nenhum lavandeiro no mundo as poderia alvejar.
4 Képah sɔkɔ, *Yeli ànɛ̂ *Moyisi wil pé yah, mɛ n yãh ànɛ̂ Yesulɛ.
4 E lhes apareceu Elias com Moisés, e estavam falando com Jesus.
5 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, kǎh yɩ̃nɛ pé tɛ̃ ásõ̂. Páh kɩ yèpyenɔ tɔ̃́nɔ́ pɩ ásõ̂, núkúlɛ ǹmɔ tyɩ́lɛ, núkúlɛ Moyisi tyɩ́lɛ, núkú mó pɩ Yeli tyɩ́lɛ.
5 Então Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: — Mestre, bom é estarmos aqui. Façamos três tendas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Pyɛrɩ náh sõ̀ pɩ̃, wǎh nɛ̂ yo n pi, képah ye. Tíkí sõ̀ ǹmɔ ànɛ̂ ǹ kɔ́pú nɛ́pĩ̂ nímí kah tɛ̃.
6 Pois não sabia o que dizer, por estarem eles apavorados.
7 Pǎh mɛ képah sɔkɔ, ńyĩ́rkì yɔ́ pɔ fob mɔ pé yõ. Kénɛ ńyĩ́rkì sɔkɔ, yĩ́npɔ̃́ yɔ́ n wil pè n nohnɩ nɛ: «Ǹmɔ nɛ̂-á yɔ̀, ńmɔ nɩ̀dɛ̀ Pídĩ́ ye ǹnɛ. Yé nɛ n nohnɩ ǹ tyɩ́!»
7 A seguir, veio uma nuvem que os envolveu; e dela veio uma voz que dizia: — Este é o meu Filho amado; escutem o que ele diz!
8 Kénɛ nɩ́ yõ, *tõ̀ sã́hpú-á yah kɔ̃ pé gbɔ̀plɔ sɔkɔ, pè náh tɔ̃ névi wɛ. Yesu núkúní ó sõ̀ wũ ànɛ̂ pélɛ.
8 E, de repente, olhando ao redor, não viram mais ninguém com eles, a não ser Jesus.
9 Pǎh mɛ yɔ̃lɩlɛ n tiki gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu pè sni nɛ, pǎh tir nɛ̂ wɛ, pè káh kè yãh névye syah, kè pɔ nɔ *Névi Pi yúkúnwìlnɔ́ tyɩ́ lékyɩ̂ wrɔ́.
9 Ao descerem do monte, Jesus lhes ordenou que não divulgassem as coisas que tinham visto, até o dia em que o Filho do Homem ressuscitasse dentre os mortos.
10 Pè mɛ snínɔ́ mɛ̀ tɛ̃ yĩn, tɛ́ mó tɔ̃ mɛ wɛ̃nɛ n piki n yah nɛ, kû se à n ye lékyɩ̂ wrɔ́ yúkúnwìlnɔ́lɛ nɩ?
10 Eles guardaram a recomendação, perguntando uns aos outros o que seria esse ressuscitar dentre os mortos.
11 Képah tɛ̃̀nɛ, pè tyah ǹnɛ n piki n yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú nɛ, Yeli ǹgbò-á yɩ̃nɛ à pɔ?
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os escribas dizem ser necessário que Elias venha primeiro?
12 À yo pé tyɩ́: «Yeli ǹgbò ye yɩ̃nɛ à pɔ tyi pól tɔ̃ sah. Ǹtɛ, kû pɩ kè wãrkɩ sah *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ nɛ, Névi Pi-á kɩ yèvyãhrɩ pɩ náhnáh, tɛ́ pè kɩ ǹnɛ n yilɔ nɩ?
12 Jesus respondeu:
13 Ǹtɛ, mé kélɛ n yo n dal n mɔ yé tyɩ́ nɛ, Yeli-á pɔ tɛ. Tɛ́, névye-á à pɩ pé dyɔ dyɔ tɛ̃̀nɛ. Sɛ̃́ ye sõ̀ kélɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ ǹ tyɩ́ yõ.»
13 Eu, porém, lhes digo que Elias já veio, e fizeram com ele tudo o que quiseram, como está escrito a respeito dele.
14 Képah sɔkɔ, pǎh yĩni tɛ̃ *tõ̀ sã́hpú tɛ́lɔ́ tnɔ̂, pè tɔ́wû ǹgbɛ̃ yɔ́ wɛ, pè mɛ pè kore vi, tɛ́ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú mɛ yékã̂blɛ n pɩ tõ̀ sã́hpú nɔ́pilɛ.
14 Quando eles se aproximaram dos outros discípulos, viram numerosa multidão ao redor deles e os escribas discutindo com eles.
15 Névye-á núkú Yesu wɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, kè pɩ pé tyɩ́ gbɛ̃̀ndùnìnɛ. Pè to kyɩ wɛkɩ ǹ tyɩ́.
15 E logo toda a multidão, ao ver Jesus, ficou surpresa e, correndo até ele, o saudava.
16 Yesu mɛ ǹ tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ, kwâh nɛ̂ yékã̂b se pè n pɩ pélɛ nɩ?
16 Então Jesus perguntou:
17 Ǹtɛ, dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ tɔ́wû sɔkɔ, ǹmɔ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh pɔ pé pídĩ́nɛ ǹ tyɩ́. *Sétõ yɔ́-á mɛ ǹ sɔkɔ, mɛ à pɩ kèdɔ̀kɩ̀lɛ.
17 E um, do meio da multidão, respondeu: — Mestre, eu trouxe até o senhor o meu filho, que está possuído de um espírito mudo;
18 Kě ǹnɛ n kwel n min n kɔ̃ tã̀ntã̀n pól sɔkɔ sétáh. Gbèfɔ̀kɔ̀píkínì n nɛ n wil ǹ vyãh, tɛ́ ǎ ǹ yĩ́nílɛ n tah, ànɛ̂ ǹ wil n kɔkɔ. Képah-á, pé pɔ ǹnɛ ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè sétõ mɛ̀ yĩni wilki ǹ sɔkɔ, tɛ́ pè náh tɛ̃ wɛ.
18 e este, sempre que se apossa dele, lança-o por terra, e ele espuma, range os dentes e vai definhando. Pedi aos seus discípulos que o expulsassem, mas eles não puderam.
19 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, Liyel yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂ névye, pé se kɩ tɛ̃ pélɛ pópó, kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Pé se kɩ pè so sah, kɩ pɔ syɩ gbĩ́ nɛ̂ tyɩ́ nɩ? Ńkɛ̃, pè pɔ ǹnɛ pé kɔ̃.
19 Então Jesus exclamou:
20 Pè mó pɔ ǹnɛ à kɔ̃. Sétõ-á fyɔ̀ Yesu wɛ, à piri yike kègbɩlɛ, à syɩkɩ sétáh, à n pil n kɔ̃ gbèfɔ̀kɔ̀píkínìnɛ ǹ vyãh.
20 E eles o trouxeram. Quando ele viu Jesus, o espírito imediatamente agitou o menino com violência, e, caindo ele por terra, revolvia-se espumando.
21 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ piri sú piki yah nɛ, gbĩ́ nɛ se kè tyah ǹ tyɩ́ nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹ wɛ̃́npir gbĩ́ dùkù-á.
21 Jesus perguntou ao pai do menino: O pai respondeu: — Desde a infância;
22 Kèyahlɛ, sétõ-á ńkɛ̃́nɛ à tɔkɔ n min n dah n mɔ nyàh, képah náh pɩ, ni sɔkɔ, ǹ kò-ǹsahlɛ n yah n kɔ̃. Ǹtɛ, wàh kɩ fɛ̃ n tɛ̃ n pi, à pé yãm yah, à mó pé yohnɩ mɔ.
22 e muitas vezes o tem lançado no fogo e na água, para o matar. Mas, se o senhor pode fazer alguma coisa, tenha compaixão de nós e ajude-nos.
23 Képah sɔkɔ, à mɛ yo dĩ́ mɛ̀ tyɩ́: «Máh kɩ fɛ̃ n tɛ̃ n pi wɔ̀...! Tyi pól kɩ fɛ̃ pɩ Liyel yõ sɛ̃́-ò tyɩ́.»
23 Ao que Jesus respondeu:
24 Nɛ́npɔ́ swɔ, piri sú gbo mɔ nɛ: «Mé sɛ̃ ké yõ, tɛ́ kè mɛ tah ń tyɩ́. Ń yohnɩ mɔ ké sɔkɔ.»
24 E imediatamente o pai do menino exclamou: — Eu creio! Ajude-me na minha falta de fé!
25 Képah sɔkɔ, Yesu-á névye wɛ, pè n to n tuke pé yõ sɛ̃́, à dírí kõ *sétõ mɛ̀ yõ, tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹmɔ nɛ̂-á névilɛ n pɩ kèdɔ̀kɩ̀ ànɛ̂ níkítũ̂nɛ, à wil piri mɛ̀ sɔkɔ! Tɛ́ à káh tɔ̃ de yah ǹ sɔkɔ!
25 Vendo Jesus que muita gente estava se reunindo, repreendeu o espírito imundo, dizendo-lhe:
26 Wǎh yo sɛ̃́, sétõ mɛ gbo mɔ, tɛ́ piri yike kègbɩlɛ, tɛ́ mó wil ǹ sɔkɔ. Piri núkú pɩ tɛ̃ kúnɔ́ sɔ̃́, fɔ́ɔ́ névye náhnáh n yo nɛ, wǎh ku.
26 E ele, gritando e agitando-o muito, saiu, deixando-o como se estivesse morto, a ponto de muitos dizerem: — Morreu.
27 Ǹtɛ, Yesu mɛ à tɛ̃ ǹ gbõ̀ tyɩ́, à yilki sah. Piri yuku yĩn.
27 Mas Jesus, tomando-o pela mão, o ergueu, e ele se levantou.
28 Yesu-á de wɔ̀kɔ̀ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ǹmɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú ye sõ̀ wũ pé yahlɛ, tɛ́ pè mɛ à piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ pépi náh tɛ̃ wɛ sétõ mɛ̀ yĩni wilki piri sɔkɔ nɩ?
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que nós não pudemos expulsá-lo?
29 À mɛ yo pé tyɩ́: «Nírí ó sɔkɔ ye kénɛ sétã̀n dùkù kɩ fɛ̃ yĩni.»
29 Jesus respondeu:
30 Pǎh yal nɛ́npɔ́, pè mɛ Kalile kwlolɛ n kah, tɛ́ Yesu náh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pè pé mɛ́-ńsah pɩ̃.
30 E, tendo saído dali, passavam pela Galileia, e Jesus não queria que ninguém o soubesse,
31 Tir yɔ́ náh, à sõ̀ mɛ ǹ *tõ̀ sã́hpúlɛ n kwɔ, tɛ́ mɛ n yo pé tyɩ́: «*Névi Pi kɩ n dahbɩ n pi névye gbõ̀. Pè kɩ à ko mɔ, tɛ́ sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sṍlɛ, à kɩ yuku.»
31 porque ensinava os seus discípulos e lhes dizia:
32 Ǹtɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú náh sõ̀ mɛ wɛy mɛ̀ tyɩ́ yah wɛ, tɛ́ tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃ ǹ píkínyahnɔlɛ.
32 Eles, porém, não compreendiam isto e tinham medo de perguntar.
33 Képah náh, pè yĩni tɛ̃ Kapɛrnayim kwil sɔkɔ. Pǎh mɛ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu ǹ *tõ̀ sã́hpú piki yah nɛ tir nɛ̂ yékã̂b se sõ̀ pè n pɩ wɛ̃̀kɩ̀ yah nɩ?
33 Chegaram, então, a Cafarnaum. Estando em casa, Jesus perguntou aos discípulos:
34 Ǹtɛ, pè náh tir wɛ yo. Tir yɔ́ náh, pè sõ̀ mɛ yékã̂blɛ n pɩ wɛ̃̀kɩ̀ yah nɛ, pé pɩ̃ pépi wrɔ́ nɛ̂ tɛ̃̀-á kal.
34 Mas eles se calaram, porque, no caminho, tinham discutido entre si sobre quem era o maior.
35 Képah sɔkɔ, Yesu kɔ̃ tɛ̃, tɛ́ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí ye, tɛ́ yo pé tyɩ́: «Nɛ̂-à mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pɩ yah yétɛ̃̀nɛ, ǹmɔ yɩ̃nɛ à pɩ pé no náhtũnɛ, à mó pɩ tõ̀npɩlɛ pé tyɩ́.»
35 E Jesus, assentando-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Képah tɛ̃̀nɛ, à wɛ̃́npir yɔ́ tɛ̃ pɔ pé nɩyṍ. Tɛ́ à tɛ̃ kõhlɩ ǹ nɩ yõ, tɛ́ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́:
36 Trazendo uma criança, colocou-a no meio deles e, tomando-a nos braços, disse-lhes:
37 «Névi nɛ̂-à wɛ̃́npir mɛ̀ kénkɔ̃ tɛ̃́nɔ́ plɛ́ ńmɔ yĩn yõ, ńmɔ ye tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ́. Névi nɛ̂ tɔ-à ńmɔ tɛ̃́nɔ́ plɛ́, ńmɔ ó náh tɛ̃̀ tɛ̃ plɛ́: Ǹtɛ nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, ǹmɔ ye à tɛ̃ plɛ́.»
37 — Quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, recebe a mim; e quem receber a mim, não é a mim que recebe, mas aquele que me enviou.
38 Képah sɔkɔ, Nsyɔ̃ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ, pé kwɔ́-ò dĩ́, pépi-á dĩ́ yɔ́ wɛ, à mɛ *sétã̀nnɛ n yĩni n wilki ǹ yĩn yõ. Tɛ́, à náh sõ̀ mɛ pépilɛ. Képah-á pé kɔ̃, pé nɛ pé à yĩni mɔ ké pɩ́nɔ́lɛ.
38 João disse a Jesus: — Mestre, vimos um homem que expulsava demônios em seu nome, mas nós o proibimos de fazer isso, porque não nos seguia.
39 Yesu mɛ yo pé tyɩ́: «Yé káh à yĩni mɔ. Névi náh fɛ̃ gbǐl pɩ n pi ńmɔ yĩn yõ, tɛ́ kɩ tɔ̃ ńmɔ yĩnnɛ n yɩkɩ nɛ́npɔ́ swɔ.
39 Mas Jesus respondeu:
40 Tir yɔ́ náh, á sépɛ náh nɛ̂nɛ, á pèpɛy nɛ ye ǹnɛ.
40 Pois quem não é contra nós é a favor de nós.
41 Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Yáh pɩ *Krista tyɩ́lɛ, névi nɛ̂-à ni ńgbíyĩ́nɛ yé kɔ̃ yé wɔ képah yĩnnɛ, ké pèpɔrɩ kɩ dyah ólɛ à dyah.
41 Pois aquele que lhes der de beber um copo de água, em meu nome, porque vocês são de Cristo, em verdade lhes digo que de modo nenhum perderá a sua recompensa.
42 Wɛ̃́npì nónó-á sɛ̃ ńmɔ yõ, névi nɛ̂-à pé sɔkɔ nɛ yɔ́ yõ yɩkɩ dah mɔ tyípêl sɔkɔ, kè kɩ sõ̀ fṍnfṍ pè dáh-ǹgbɛ̃ toh tɛ̃̀ yègbɩ sɔkɔ, pè kyɩ min dah mɔ yɔ́ntî ǹgbɛ̃ sɔkɔ.
42 — E, se alguém fizer tropeçar um destes pequeninos que creem em mim, seria melhor para esse que uma grande pedra de moinho fosse pendurada ao seu pescoço e fosse jogado no mar.
43 Á gbõ̀-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de gbõ̀ núkúlɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Kèpah kɩ fṍnfṍ kal á gbã̀n nínì kyɩ́ndenɔlɛ ní-ńkɛ̃̂ nyàhnpèkè sɔkɔ. [
43 E, se a sua mão leva você a tropeçar, corte-a; pois é melhor você entrar aleijado na vida do que, tendo as duas mãos, ir para o inferno, para o fogo que nunca se apaga
44 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.]
44 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
45 Á gbáhkɩ̀-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè kãm n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de gbáhkɩ̀ núkúlɛ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min sɔkɔ. Képah kɩ fṍnfṍ kal á gbyẽ̂h nínì mínndahnmɔnɔlɛ nyàhnpèkè sɔkɔ. [
45 E, se o seu pé leva você a tropeçar, corte-o; pois é melhor você entrar na vida aleijado do que, tendo os dois pés, ser lançado no inferno
46 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.]
46 [onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga].
47 Á yĩ́-à n dah n mɔ álɛ tyípékè sɔkɔ, kè wilki n milki, ǹ tɛ́ n kyɩ n de yĩ́ núkúlɛ *Liyel yõ̀tɔ̃rɩ́ sɔkɔ. Képah kɩ fṍnfṍ kal á mínndahnmɔnɔ yõ yɩ̃́ nínɔ́lɛ nyàhnpèkè sɔkɔ.
47 E, se um dos seus olhos leva você a tropeçar, arranque-o; pois é melhor você entrar no Reino de Deus com um olho só do que, tendo os dois, ser lançado no inferno,
48 Nɛ́npɔ́ sɔkɔ, kèfyɔ̃ nónó-á willɛ n yõ, sè náh n ku, ànɛ̂ ké nyàhnpèkè náh n ni.
48 onde não lhes morre o verme, nem o fogo se apaga.
49 Képah ye, no pól kɩ tɔ̃ sah nyàhlɛ, sɔ̃́-á pnɛ n pɩ kélɛ.
49 — Porque cada um será salgado com fogo.
50 Pnɛnɛ, kwâh pèpɛy ye kélɛ. Tɛ́ ké syɩ̃́nsyɩ̃́-à wil ké sɔkɔ, sɔ̃́ mɛ yé kɩ tɔ̃ fɛ̃ pɩ kélɛ, tɛ́ kè kɩ tɔ̃ nɔ? Yé pnɛ mɔ yé gblɔ̌y sɔkɔ, yé tɛ̃ wɛ̃ tyɩ́ yèvɩnɩ sɔkɔ.»
50 O sal é bom; mas, se o sal vier a se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor? Tenham sal em vocês mesmos e paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.