Marcos 15
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs BKJ
1 Képah sɔkɔ, séngbɔ̃́ púpúlɛ, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀nɛ, pépi pól ye sõ̀ pɩ *Nsyifunɔ tukey tùkèpu yõ̀tãmnɛ. Pépi wɛ̃ tuke mɔ Yesu tyɩ́ sɔkɔ. Képah tɛ̃̀nɛ, pè à tɛ̃ pukubi, tɛ́ kyɩ ǹnɛ *Pilati gbõ̀ dahbɩ.
1 E, logo de manhã, os principais sacerdotes reunindo-se em conselho com os anciãos e os escribas e todo o conselho, e amarrando Jesus, levaram-no, e o entregaram a Pilatos.
2 Pilati mɛ à piki yah nɛ, ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ nɩ? À mɛ yo ǹ tyɩ́: «Áwɔ ye yo kélɛ.»
2 E Pilatos lhe perguntou: És tu o REI DOS JUDEUS? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu dizes isto.
3 Képah sɔkɔ, sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ mɛ lékàhlɛ à kɔ̃ tyi náhnáh sɔkɔ.
3 E os principais sacerdotes o acusavam de muitas coisas; mas ele nada respondia.
4 Képah náh, Pilati mɛ tɔ̃ à piki yah nɛ, à kó tir yɔ́ yo n pi nɩ? Tyi nónó pól-á n yo n sah ǹ yõ, à kó sè noh nɩ?
4 E Pilatos perguntou-o novamente, dizendo: Nada respondes? Vê quantas coisas eles testemunham contra ti.
5 Ǹtɛ, à náh tɔ̃ vi mɔ. Képah Pilati yáh-ńsah tyɛ.
5 Mas Jesus nada respondeu, de maneira que Pilatos se maravilhava.
6 Ye ye póllɛ, *Pakɩ syáh-à n syah, *Pilati ńkɛ̃́nɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ nɛ núkú yɔ́ fĩn mɔ, nɛ̂ tyɩ́-á nɔ tɔ́wû tyɩ́.
6 Ora, naquela festa ele libertava um prisioneiro, qualquer que eles desejassem.
7 Pǎh Yesu tɛ̃ kyɩ Pilati tĩ̂nnɛ gbĩ́ nɛ̃̂nɛ, dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, pè n ye Barabasilɛ, ànɛ̂ pé nolɛ. Pè sõ̀ nɛ́kókè mɔ gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ pè mɛ yahle sàhnɔ́lɛ *Wromɛnɔ tyɩ́ yõ.
7 E havia um chamado Barrabás, que estava preso com outros insurgentes, que tinha cometido assassinato na insurreição.
8 Képah tɛ̃̀nɛ, tɔ́wû yuku kyɩ de Pilati tĩ̂nnɛ, à kyɩ tyah ǹnɛ n ni nɛ, wǎh dar, tɛ́ tir nɛ̂nɛ n pɩ pé tyɩ́ Pakɩ syáhnɔ́ sɔkɔ, wǎh náh kè pɩ pé tyɩ́.
8 E a multidão, gritando em voz alta, começou a querer que ele fizesse como sempre lhes tinha feito.
9 Pilati mó yo pé tyɩ́ nɛ, pè se nɛ, pé *Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ fĩn mɔ nɩ?
9 Mas Pilatos lhes respondeu, dizendo: Quereis que eu vos liberte o REI DOS JUDEUS?
10 À sõ̀ kè pɩ̃ nɛ ńkɛ̃, dyɔ yɔ́nɔ́-á *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ kɔ̃ pè Yesu dahbɩ péwɔ gbõ̀.
10 Porque ele sabia que por inveja os principais sacerdotes lhe haviam entregado.
11 Tɛ́ sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ sõ̀ mɛ gbah tɛ̃ tɔ́wûlɛ n kurki n mɔ nɛ, pè yo nɛ, à Barabasi wilki fĩn mɔ pé kɔ̃.
11 Mas os principais sacerdotes incitaram a multidão para que lhes soltasse antes Barrabás.
12 Pilati pè piki yah tɔ̃ ńtɔ̃ nɛ, sɔ̃́ se pé kɩ pɩ dĩ́ mɛ̀nɛ, nɛ̂-á pè n ye Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ nɩ?
12 E Pilatos, respondendo, lhes disse novamente: Então o que quereis que eu faça daquele a quem chamais de REI DOS JUDEUS?
13 Pè tɔ̃ gbo mɔ, tɛ́ mɛ yo: «Yé à syɩ *dahnɩ yõ!»
13 E eles gritaram novamente: Crucifica-o.
14 Pilati yo pé tyɩ́ nɛ, tyípékè nɛ̂ se à pɩ nɩ? Pè tɔ̃ tɔ̃ gbo mɔ náhnáh ńkɛ̃, à syɩ dahnɩ yõ.
14 Então Pilatos lhes disse: Por quê? Que mal ele fez? E eles cada vez gritavam mais excessivamente: Crucifica-o.
15 Képah sɔkɔ, Pilati Barabasi fĩn mɔ. À sõ̀ mɛ tɔ́wû nɩ̀vɩ̀lɛ n yah n kɔ̃, képah ye. À pè kɔ̃ pè Yesu ko yèfõhlɛ, tɛ́ ǹnɛ sràhsyíbí kɔ̃ nɛ, pè kyɩ à syɩ dahnɩ yõ.
15 E, então, Pilatos, querendo satisfazer a multidão, libertou-lhes Barrabás, e entregou Jesus, após tê-lo açoitado, para ser crucificado.
16 Képah tɛ̃̀nɛ, sràhsyíbí Yesu tɛ̃ yuku gbô nɩyṍ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ tɛ̃̀-ǹsah, tɛ́ pé no pól ye tuke mɔ.
16 E os soldados o levaram para dentro do saguão chamado Pretório, e convocaram todo destacamento.
17 Pǎh kɩ pɩ sɔ̃́, tɛ́ kɩ kṍlɛ à wɛ n ko n pi, pè fwɔ̀mɔn syã̂h pèpɛy yɔ́ mɔ à kɔ̃ tɛ́, yõ̀kɔ̃ pɩ pã̀n yîlɛ, à dyɩ à kɔ̃ tɔ̃́rɩ́ yṍkúrí swɔ.
17 E vestiram-no com púrpura, e entrelaçaram uma coroa de espinhos, puseram-lha na sua cabeça,
18 Tɛ́ tyah n yo ǹ tyɩ́ nɛ, páh n wɛkɩ ǹ tyɩ́, *Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃,
18 e começaram a saudá-lo: Salve, REI DOS JUDEUS!
19 tɛ́ ǹnɛ n mɩkɩ ǹ yõ sɔkɔ gbè-ńsĩnnɛ, tɛ́ n sĩn n mɔ n pɔ ǹ yõ. Pè gbètukunɔ di, à kɔ kwĩnki sétáh ǹ yah sɔkɔ.
19 E feriram-no na cabeça com uma cana, e cuspiram nele, e curvando os seus joelhos, o adoraram.
20 Pǎh kṍlɛ à ko tɛ, pè fwɔ̀mɔn syã̂h mɛ̀ dɛ ǹ wil. Tɛ́ tɔ̃ ǹ flɔ tɔkɔ mɔ à kɔ̃. Képah náh, pè wil ǹnɛ kégbɔ́ sɔkɔ ǹ syɩ yĩnnɛ *dahnɩ yõ.
20 E, tendo zombado dele, tiraram-lhe a púrpura, e lhe puseram suas próprias vestes; e o levaram para fora a fim de crucificá-lo.
21 Sirɛni nɛ yɔ́ sõ̀ mɛ, pè n ye Simolɛ, Alɛkisãdre ànɛ̂ Wurfu súlɛ. Légbĩ́nɛ, ǹmɔ sõ̀ mɛ wil swãh, mɛ pɔ n sɔkɔ. Sràhsyíbí à kyɩ̃ mɔ, à Yesu syɩ syɩ *dahnɩ mɛ̀ twah.
21 E obrigaram a um certo Simão, cireneu, pai de Alexandre e de Rufo, que por ali passava, vindo do campo, a carregar sua cruz.
22 Pè yuku Yesulɛ tyah yɔ́ sɔkɔ, ńyãh-á pè n ye «Kolkɔtalɛ», yõ̀gbèkè tyahlɛ.
22 E levaram-no ao lugar do Gólgota, que quer dizer: Lugar da Caveira.
23 Tɛ́ pè mɛ syɩbɩ yɔ́ fɛ̃kɩ mɔ dìvɛ̃ sɔkɔ à kɔ̃ nɛ, à wɔ, tɛ́ à yahle.
23 E deram-lhe para beber vinho misturado com mirra, mas ele não o recebeu.
24 Képah náh, sràhsyíbí à syɩ dahnɩ yõ, tɛ́ mɛ ǹdan mɔ à ǹ flɔ dibi wɛ̃ tyɩ́.
24 E, havendo-o crucificado, repartiram as suas vestes, lançando sorte sobre elas, o que cada homem tomaria.
25 Pǎh à syɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, gbĩ mɛ pɔ̃́ntɔ̃kɩ sɔkɔ.
25 E era a hora terceira, e eles o crucificaram.
26 Pǎh à syɩ yõ nɛ̂ yõ, pè kè wãrkɩ syɩ ǹ yõ̀tah sésár sɛ́nɔ́ yõ nɛ: «*Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃».
26 E a epígrafe de sua acusação estava escrita: O REI DOS JUDEUS.
27 Tɛ́ mɛ tɔ̃ kèlékɛ̃ névye nɛ́pĩ̂ nímí syɩ dahlɔ yõ ǹ gbɔ̀plɔ, ǹ gbõ̀yõ̀ ànɛ̂ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀. [
27 E crucificaram com ele dois ladrões, um à sua direita, e outro à sua esquerda.
28 Képah sɔkɔ, nɛ̂-á yo sah *Liyel wɛy sɛ́bɛ̃́nɔ́ sɔkɔ nɛ: «Pè à mɔ kõ tyípêl pɩ́pú sɔkɔ», kè ńtyɩ̃́nɔ pɩ sɛ̃́.]
28 E cumpriu-se a escritura, que diz: E com os transgressores ele foi contado.
29 Képah tɛ̃̀nɛ, wɛ̃̀kɔbɩ sõ̀ mɛ ǹnɛ n gbyɔ n sɔkɔ, tɛ́ mɛ pé yõlɛ n kal, mɛ yo tũ ǹ tyɩ́ nɛ, ɔ̃̀ɔ̃́, ǹmɔ nɛ̂-á sõ̀ nɛ, páh kɩ *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ sɔ, tɛ́ kɩ kè tɔ̃ mɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ wrɔ́,
29 E os que passavam insultavam-no, meneando as suas cabeças, e dizendo: Ah! Tu que destróis o templo, e em três dias o reconstróis,
30 à ǹ gblɔ̌y pwah n mɔ, à mó tiki dahnɩ yõ!
30 salva-te a ti mesmo, e desce da cruz.
31 Képah núkú-ó ye, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko, tɛ́ mɛ n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, wǎh névye túkù pwah mɔ, tɛ́ à náh fɛ̃ ǹ gblɔ̌y pwah n mɔ!
31 E da mesma maneira também os principais sacerdotes, com os escribas, zombando, diziam uns aos outros: Ele salvou a outros, a si mesmo não pode salvar.
32 Ǹmɔ-à kɩ nɛ Liyel-á nɛ, páh kɩ nɛ tɛkɩ mɔ Yisrayɛl yõ̀tɛ̃̀nɛ, à tiki dahnɩ mɛ̀ yõ! Páh kɩ képah wɛ, páh kɩ sɛ̃ ǹ yõ. Tɛ́ nónó-á sõ̀ mɛ syɩ́nɔ́lɛ dahlɔ yõ ǹ gbɔ̀plɔlɛ, pépi tɔ mɛ ǹnɛ n gbyɔ.
32 Desça agora da cruz o Cristo, o rei de Israel, para que vejamos e creiamos. Também os que foram crucificados com ele o injuriavam.
33 Gbĩ̀ntɔ̃̀ pɔ̃́lɛ, lékã̂h mɔ sétáh pól yõ sɔkɔ, fɔ́ɔ́ à pɔ nɔ gbèkãm gbĩ́ tyɩ́.
33 E, chegada à hora sexta, houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
34 Gbèkãm gbĩ́-á nɔ, Yesu kah de syi, tɛ́ yo pé kwil wɛy sɔkɔ: «Eloyi, Eloyi, lama sabaktani?» Képah n yo nɛ: «Ńmɔ Liyel, ńmɔ Liyel, kû pɩ, tɛ́ á ń fĩn mɔ?»
34 E, à hora nona, Jesus gritou em alta voz, dizendo: Eloí, Eloí, lamá sabactâni? Que, traduzido, é: Meu Deus, meu Deus, por que tu me abandonaste?
35 Nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́ tɛ́ kè noh, pé túkù sõ̀ mɛ n yo nɛ, pè tɔkɔ noh, wǎh mɛ *Yelilɛ n ye.
35 E alguns dos que ali estavam, ouvindo isso, diziam: Eis que ele chama por Elias.
36 Képah sɔkɔ, pé sɔkɔ nɛ yɔ́ mɛ to kyɩ sènsúkúrí tɔkɔ dahbɩ wilki yõ̀yõ̀kɩ̀ ni sɔkɔ, à dyɩ gbey yɔ́ vyãh tyɩ́, à pɔ nɔ ǹ tyɩ́ nɛ, à wɔ, tɛ́ mɛ yo tũ nɛ, pé ye yah ǹkàh Yeli-á kɩ ńtyɩ̃́nɔ pɔ à tiki mɔ n pi *dahnɩ mɛ̀ yõ nɩ?
36 E um deles correu a embeber uma esponja com vinagre e, pondo-a em uma cana, dava-lhe de beber, dizendo: Deixa-o em paz, vejamos se Elias vem para tirá-lo.
37 Képah náh, Yesu mɛ de syi, tɛ́ pyě ku.
37 E Jesus, gritando em alta voz, rendeu o espírito.
38 Nɛ́npɔ́ swɔ, fwɔ nɛ̂-á *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ fɔkɔ táh dibi nínɔ́, kè tɔ, à tɔkɔ ké yõ̀tah, à pɔ syɩ sétáh tyɩ́.
38 E o véu do templo se rasgou em dois, de cima para baixo.
39 Sràsyíbí lèkwɛ̌ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ nɛ̂-á sõ̀ mɛ yĩ́nntɛ̃̀nɔ́lɛ, tɛ́ ǹ ku dùkù wɛ sɛ̃́, à nɛ: «Gbɩ yõ, dĩ́ mɛ̀nɛ, Liyel pi ye ńtyɩ̃́nɔ sõ̀ ǹnɛ.»
39 E o centurião, que estava defronte dele, vendo-o gritar e render o espírito, disse: Verdadeiramente este homem era o Filho de Deus.
40 Syɔ́ yísyɔ́ tɔ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ fɩ́ɩ́, mɛ n yah. Pépi wrɔ́ sɔkɔ Makadala kwil Mari, ànɛ̂ Mari nɛ̂-á Nsyakɩ pir ànɛ̂ Yose yṹnɛ, ànɛ̂ Salome sõ̀ mɛ.
40 E também ali estavam algumas mulheres, olhando de longe, entre as quais estavam Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago, o menor, e de José, e Salomé;
41 Pépi ye sõ̀ Yesu sõ̀ tɛ̃, ǹ tõ̀lɛ n pɩ Kalile sɔkɔ. Syɔ́ kwĩnki yísyɔ́ tɔ sõ̀ yuku ǹnɛ Yerusalɛmɩ sɔkɔ.
41 (as quais também o seguiam, e o serviam, quando estava na Galileia); e muitas outras mulheres que tinham subido com ele para Jerusalém.
42 Pǎh Yesu ko mɔ sṍ nɛ̂ ńvɩ̃́nɛ, ké dèndal ye sõ̀ pɩ *Nsyifunɔ *mɩ mɩ yòhlɛ.
42 E, chegada a tarde, pois era o dia da preparação, isto é, o dia antes do shabat,
43 Arimatɩ kwil nɛ yɔ́ sõ̀ mɛ, pè n ye Yosɛfulɛ. Ǹmɔlɛ, Nsyifunɔ tukey tùkèpu sɔkɔ nɛ pèpɛy yɔ́ ye sõ̀ ǹnɛ. Ǹmɔ tɔ sõ̀ mɛ *Liyel tɔ̃́rɩ́ pɔ́nɔ́lɛ n syɩkɩ. Ǹmɔ ǹ nɩ syãh, à kyɩ Yesu lékó ni *Pilati tyɩ́ nɛ, à ǹnɛ pé kɔ̃, pé kyɩ à yɩ̃.
43 José de Arimateia, um conselheiro honrado, que também esperava o reino de Deus, foi corajosamente a Pilatos e implorava pelo corpo de Jesus.
44 Pilati-á noh nɛ, Yesu-á núkú ku tɛ, kè ǹ yáh-ńsah tyɛ. À sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ ye pɔ piki yah nɛ, ǹ kúnɔ́ di se mo nɩ?
44 E Pilatos se maravilhou que já estivesse morto. E, chamando a si o centurião, perguntou-lhe se já havia muito que tinha morrido.
45 Wǎh ké gbɩ noh tɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ tyɩ́, à mó wɛ̃̀kɩ̀lɛ Yosɛfu kɔ̃ nɛ, à kyɩ Yesu lékó tɔkɔ.
45 E, depois que o soube do centurião, ele deu o corpo a José.
46 Képah sɔkɔ, Yosɛfu kyɩ fwɔ̀pĩn dwe. À kyɩ Yesu lékó dɛ *dahnɩ yõ, tɛ́ à plo fwɔ̀pĩn mɛ̀ sɔkɔ, à dah mɔ diki sɔkɔ, nɛ̂-á tũ tɛkɩ sɔkɔ, tɛ́ dáh-ǹgbɛ̃ yɔ́ pil pɔ vike ké yah.
46 E ele comprou um pano de linho, e, tendo-o descido, envolveu-o no pano, e deitou-o em uma sepultura lavrada na rocha, e rolou uma pedra para a porta da sepultura.
47 Légbĩ́nɛ, Makadala Mari ànɛ̂ Yose yṹ Mari mó Yesu dáhnmɔ-ńsah yah pɔkɔ mɔ sah.
47 E Maria Madalena e Maria, a mãe de José, observavam onde fora colocado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.