Marcos 13

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Yesu-á n wil *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ǹ *tõ̀ sã́hpú sɔkɔ nɛ yɔ́ mɛ à syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, à vɩ̀ ǹgbnɔ nɔ́pi mɔ dùkù tɛ̃̀nɛ n yah, dyêh pèplɔlɛ dɛ́!
1 E, saindo ele do templo, disse-lhe um dos seus discípulos: Mestre, olha que pedras, e que edifícios!
2 Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́: «Á vɩ̀ ǹgbnɔ nɔ́pi mɔ́nɔ́ wɛ kɛ̀! Sé pól kɩ pɔ sɛkɩ. Dáhkɩ̀ núkú ńtɛ̃ náh n wũ n pi ké ní-ò yõ.»
2 E, respondendo Jesus, disse-lhe: Vês estes grandes edifícios? Não ficará pedra sobre pedra que não seja derrubada.
3 Képah náh, Yesu kyɩ kɔ̃ tɛ̃ Wólívyê sésân yɔ̃lɩ yõ, Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ yèsreynɛ. Wǎh mɛ nɛ́npɔ́, Pyɛrɩ, ànɛ̂ Nsyahkɩ, ànɛ̂ Nsyɔ̃, ànɛ̂ Andrepi pɔ pé yahlɛ, tɛ́ à piki yah nɛ,
3 E, assentando-se ele no Monte das Oliveiras, defronte do templo, Pedro, e Tiago, e João e André lhe perguntaram em particular:
4 gbĩ́ nɛ̂ se tyi nɔ́pi pól kɩ n pɩ n pi nɩ? Ńkɛ̃, à yo pé syah. Tyi nónó se kɩ sé pɩ gbĩ́nɛ pé wɛ̃kɩ nɩ?
4 Dize-nos, quando serão essas coisas, e que sinal haverá quando todas elas estiverem para se cumprir.
5 Képah sɔkɔ, Yesu tyah n yo pé tyɩ́: «Yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ, nɛ káh yé pilki.
5 E Jesus, respondendo-lhes, começou a dizer: Olhai que ninguém vos engane;
6 Névye náhnáh kɩ pɔ ńmɔ yĩn tɔkɔ n pi, tɛ́ kɩ nɛ, pépi-á *Kristalɛ. Pè kɩ névye náhnáh pilki.
6 Porque muitos virão em meu nome, dizendo: Eu sou o Cristo; e enganarão a muitos.
7 Yâh mâl tyɩ́lɛ n nohnɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yé gbɔ̀plɔ ànɛ̂ fɩ́ɩ́ sɔkɔ, yé káh yɛ tíkí yé tɛ̃. Sépi ye yɩ̃nɛ sè pɩ. Ǹtɛ, képah náh tɔ̃̌nɩ̀ kèkõyṍ tyɛ́nɔ́lɛ.
7 E, quando ouvirdes de guerras e de rumores de guerras, não vos perturbeis; porque assim deve acontecer; mas ainda não será o fim.
8 Kwil yɔ́ kɩ yuku kwil yɔ́lɛ n fwo, yõ̀tɛ̃̀ yɔ́ kɩ yuku yõ̀tɛ̃̀ yɔ́lɛ n fwo. Tɛ́, sétáh syahrɩ kɩ mɛ n pɩ tyahnɔ́ túkù sɔkɔ, ànɛ̂ kwɛkɩlɛ. Kè kɩ mɛ, á kɩ nɛ sê kúrkì tɛ̃ gbĩ́ yɔ́nɔ́ sɔ̃́.
8 Porque se levantará nação contra nação, e reino contra reino, e haverá terremotos em diversos lugares, e haverá fomes e tribulações. Estas coisas sào os princípios das dores.
9 Képah ye, yépi tɛ̃̀ wɔlɛ, yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ. Tir yɔ́ náh, névye kɩ yélɛ n tɛ̃ n kyɩ n pɔ tukey tùkè-ǹtã̀n sɔkɔ. Pè kɩ yélɛ n ko *Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, tɛ́ kɩ yélɛ n tɛ̃ n kyɩ n pɔ yõ̀tãm ànɛ̂ yõ̀tãm ǹgbnɔ tyɩ́ ńmɔ yĩnnɛ nɛ, yé pɩ ńmɔ tàrfyɔ̀nɔ́lɛ pé yah sɔkɔ.
9 Mas olhai por vós mesmos, porque vos entregarão aos concílios e às sinagogas; e sereis açoitados, e sereis apresentados perante presidentes e reis, por amor de mim, para lhes servir de testemunho.
10 Tɛ́ sépi-à pópó nɛ n pɩ, nɩ̀vɩ̀nɩ̀ wɛy sã́n ǹgbò yɩ̃nɛ ké nɛ mɛ yo kɔ̃ kèkõyṍ kwlo kwlo pól névye tyɩ́.
10 Mas importa que o evangelho seja primeiramente pregado entre todas as nações.
11 Ǹtɛ, pàh yé tɛ̃ n yuku pé gbõ̀ dáhbɩ́-ńsah, yé káh tɔ̃̌nɩ̀ yé fɔkɔlɛ n sõ, yáh nɛ tyi nónó yo n pi. Tyi nónó-à de yé fɔkɔ légbĩ́nɛ, yé kɩ sépi yo. Tir yɔ́ náh, tyi nónó-á yé kɩ n yo n pi, sè náh n wil n pi yépi tyɩ́, sè n wil *Liyel Mírkí tyɩ́.
11 Quando, pois, vos conduzirem e vos entregarem, não estejais solícitos de antemão pelo que haveis de dizer, nem premediteis; mas, o que vos for dado naquela hora, isso falai, porque não sois vós os que falais, mas o Espírito Santo.
12 Névye kɩ pé yṹpyé gbàhlɛ n dɛ n mɔ nɛ, pè pè ko mɔ, súbí tɔ kɩ n pɩ sɛ̃́ntɛ̃̀nɛ pé wɛ̃́npì tyɩ́. Wɛ̃́npì tɔ kɩ pé dúbípúlɛ n fwo, kɩ pélɛ n dah n mɔ kũ sɔkɔ, pé ku ku tɛ̃̀nɛ.
12 E o irmão entregará à morte o irmão, e o pai ao filho; e levantar-se-ão os filhos contra os pais, e os farão morrer.
13 Névye pól kɩ yé wɛ mɔ ńmɔ yĩnnɛ. Ǹtɛ, névi nɛ̂-à ǹ tah sah, à pɔ nɔ kɩ tyɛ gbĩ́ tyɩ́, tɛ̃̀ kɩ pwáhnmɔnɔ wɛ.»
13 E sereis odiados por todos por amor do meu nome; mas quem perseverar até ao fim, esse será salvo.
14 Képah sɔkɔ, Yesu tɔ̃ yɔ̃ sɔkɔ ǹ wɛynɛ - ǹtɛ, wɛy mɛ̀ kàrpu yɩ̃nɛ pè ké dùkù pɩ̃. À nɛ: «Yé kɩ yɩ́kɩ́nɔ́ pɩ́-ò képékè wɛ fɩ̃́ yɔ́, à náh sõ̀ yɩ̃nɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ ńyãh sɔkɔ. Légbĩ́nɛ, nónó-à mɛ Yude, pè yɩ̃nɛ pè to de ymɔ sɔkɔ.
14 Ora, quando vós virdes a abominação do assolamento, que foi predita por Daniel o profeta, estar onde não deve estar (quem lê, entenda), então os que estiverem na Judéia fujam para os montes.
15 Névi nɛ̂-à mɛ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ, tɛ̃̀-à tiki, à káh nɛ, páh n de kwâhlɛ n tɔkɔ pé wɔ̀kɔ̀.
15 E o que estiver sobre o telhado não desça para casa, nem entre a tomar coisa alguma de sua casa;
16 Nɛ̂-à se mɛ swãh sɔkɔ, à káh nɛ, páh pé syɩ n yuku fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ tɔ́kɔ́-ńsah pé tĩ̂nnɛ.
16 E o que estiver no campo não volte atrás, para tomar as suas vestes.
17 Tɛ́ kénɛ sèpĩ̀n kɩ pɩ tyípékèlɛ syɔ́ kûrn nɛ́tãn, ànɛ̂ yɔ̃kɩ nɛ́tãn tyɩ́.
17 Mas ai das grávidas, e das que criarem naqueles dias!
18 Képah ye, yé Liyellɛ n ni, kè káh pɩ ki sɔkɔ.
18 Orai, pois, para que a vossa fuga não suceda no inverno.
19 Tir yɔ́ náh, kénɛ sèpĩ̀n kɩ pɩ yèvyãhrɩ ǹgbɛ̃nɛ, nɛ̂ kénkɔ̃ náh wɛ yah, Liyel-á kèkõyṍ mɔ sɔ̃́, à pɔ syɩ núkúnúkú tyɩ́. Ànɛ̂ sɛ̃́nkɔ̃ náh tɔ̃ wɛ n yah n pi.
19 Porque naqueles dias haverá uma aflição tal, qual nunca houve desde o princípio da criação, que Deus criou, até agora, nem jamais haverá.
20 Ǹtɛ, Liyel ńtɛ̃-à mɛ ké yáhntɔkɔ-ńkɛ̃̂nɛ nɛ, páh kɩ wìlkìnɔ́ pɩ kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ min náh náh n wil n pi ké sɔkɔ. Ǹtɛ, wǎh nónó yah tɔkɔ pɩ ǹ tyɩ́lɛ, pépi yĩn ye à wìlkìnɔ́ pɩ kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ.
20 E, se o Senhor não abreviasse aqueles dias, nenhuma carne se salvaria; mas, por causa dos eleitosque escolheu, abreviou aqueles dias.
21 Képah ye, névi-à yo yé tyɩ́ nɛ, yé yah, *Krista-á mɛ ásõ̂, képah náh pɩ, wǎh mɛ wrɔ́ mɛ̀, yé káh sɛ̃ tɛ̃̀ yõ.
21 E então, se alguém vos disser: Eis aqui o Cristo; ou: Ei-lo ali; não acrediteis.
22 Tir yɔ́ náh, mɩ̀nyobe túkù kɩ n wil n pi, tɛ́ kɩ nɛ, pépi-á Kristalɛ. Túkù kɩ mó tɔ̃ wil nɛ, pépi-á *Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopulɛ. Pè kɩ gbǐl duke dukelɛ n pɩ, kɩ n yah n kɔ̃ Liyel névye yáhntɔkɔnɔ ńtɛ̃ pílkí-ńsahlɛ, pàh náh fɛ̃ n tɛ̃ n pi.
22 Porque se levantarão falsos cristos, e falsos profetas, e farão sinais e prodígios, para enganarem, se for possível, até os escolhidos.
23 Képah ye, yépi tɛ̃̀ wɔlɛ, yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ. Mé ye sé pól kwãh yo sah yé tyɩ́.
23 Mas vós vede; eis que de antemão vos tenho dito tudo.
24 Kénɛ sépĩ́n sɔkɔ, yèvyãhrɩ mɛ̀ sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, gbĩ kɩ pɩ fɛ̃́ntũ̂nɛ, ńwɔ̃́ náh tɔ̃ n piki n pi,
24 Ora, naqueles dias, depois daquela aflição, o sol se escurecerá, e a lua não dará a sua luz.
25 ńwɔ̃́ képye kɩ wil yĩ̂nyõ kɩ syɩkɩlɩ, yĩ̂nyõ tǎhkɩ̀nɔ́ kɩ yike.
25 E as estrelas cairão do céu, e as forças que estão nos céus serão abaladas.
26 Ké légbĩ́nɛ, yé kɩ *Névi Pi wɛ, à kɩ n pi ńyîrn wrɔ́ ǹ tǎhkɩ̀ ǹgbɛ̃ ànɛ̂ ǹ gblò sɔkɔ.
26 E então verão vir o Filho do homem nas nuvens, com grande poder e glória.
27 À kɩ *yĩ̂nyõ tɛ̃̀ntõbe tɛkɩ mɔ kèkõyṍ yey yey pól sɔkɔ, pè kɩ ǹ névye yáhntɔkɔnɔ tuke mɔ, à tɔkɔ yõ mɛ̀ tyɩ́, á pɔ syɩ yõ mɛ̀ tyɩ́.
27 E ele enviará os seus anjos, e ajuntará os seus escolhidos, desde os quatro ventos, da extremidade da terra até a extremidade do céu.
28 Yé kè pɩ̃ kwɔ́nɔ́ nɛ̂-á sènsóké n kɔ̃: Ni-à mɛ n kɔ ké yɩ̃̀ngbã̀n sɔkɔ, kě mɩ pɩ, yé n pɩ̃ nɛ, ki de gbĩ́-á nɔ.
28 Aprendei, pois, a parábola da figueira: Quando já o seu ramo se torna tenro, e brota folhas, bem sabeis que já está próximo o verão.
29 Sɛ̃́nkɔ̃-ó ye: Yáh tyi nɔ́pi wɛ, sè n pɩ, yé pɩ̃ nɛ, *Névi Pi pɔ́nɔ́-á de tɛ, wǎh mɛ yúkɛy.
29 Assim também vós, quando virdes sucederem estas coisas, sabei que já está perto, às portas.
30 Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, kwɛy gbĩ́ névye pól náh n ku n tɛ n pi, nɛ́ tyi nɔ́pi pól náh pɩ.
30 Na verdade vos digo que não passará esta geração, sem que todas estas coisas aconteçam.
31 Yĩ̂nyõ ànɛ̂ sétáh kɩ pɔ sɔkɔ, ǹtɛ ńmɔ wɛlɔ náh n sɔkɔ n pi póllɛ.
31 Passará o céu e a terra, mas as minhas palavras não passarão.
32 Tɛ́ ké lésõlɛ ànɛ̂ ké gbĩ́nɛ, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh kè pɩ̃: *Yĩ̂nyõ tɛ̃̀ntõbe náh kè pɩ̃, Liyel Pi ńtɛ̃ tɔ náh kè pɩ̃. Sú núkúní ó ye kè pɩ̃.
32 Mas daquele dia e hora ninguém sabe, nem os anjos que estão no céu, nem o Filho, senão o Pai.
33 Yé yé gblɔ̌ynɛ n kyɔmɩ, yé mó nɛ n yah. Tir yɔ́ náh, yé náh ké pɔ gbĩ́ pɩ̃.
33 Olhai, vigiai e orai; porque não sabeis quando chegará o tempo.
34 Kè mɛ, á kɩ nɛ dĩ́ yɔ́ sɔ̃́ n sɔkɔ kɔ́lɔ́, tɛ́ ǹ fṍ dahbɩ ǹ tɛ̃̀ntõbe gbõ̀. À pé pól nɛ núkú núkú wɛ̃kɩ pé tã̀nnɛ, tɛ́ yo gbô syɩ́kɩ́-ò tyɩ́ nɛ, à káh nɛ n dɔ, à nɛ n yah.
34 É como se um homem, partindo para fora da terra, deixasse a sua casa, e desse autoridade aos seus servos, e a cada um a sua obra, e mandasse ao porteiro que vigiasse.
35 Képah ye pɩ yépi tɔ nɛ n yah, tir yɔ́ náh, yé náh gbóntɛ̃̀ pɔ sṍ pɩ̃: Kè kɩ pɩ ńvɩ̃́nɛ nɩ? Kè kɩ pɩ lénɩlɛ nɩ? Kè kɩ pɩ snǐ gbo gbĩ́nɛ nɩ? Kè kɩ pɩ séngbɔ̃́lɛ nɩ?
35 Vigiai, pois, porque não sabeis quando virá o senhor da casa; se à tarde, se à meia-noite, se ao cantar do galo, se pela manhã,
36 Wàh n pi, à káh pɔ yé wɛ tɛ̃ dɔy sɔkɔ.
36 Para que, vindo de improviso, não vos ache dormindo.
37 Ǹtɛ, nɛ̂-á mé n yo yé tyɩ́, mé kélɛ n yo no pól tyɩ́: Yé nɛ mɛ n yah.»
37 E as coisas que vos digo, digo-as a todos: Vigiai.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.