Marcos 11
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Pǎh de n tɛ Yerusalɛmɩnɛ, pè sõ̀ mɛ yúkɛy Betefase ànɛ̂ Betani kwillɛ, Wólívyê sésân yɔ̃lɩ tnɔ̂. Képah sɔkɔ, Yesu ǹ *tõ̀ sã́hpú sɔkɔ nɛ́pĩ̂ nímí wilki tõ,
1 Jesus e seus discípulos aproximavam-se de Jerusalém e chegaram aos arredores de Betfagé e de Betânia, perto do monte das Oliveiras. Desse lugar Jesus enviou dois dos seus discípulos,
2 tɛ́ mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pè kyɩ kwil nɛ̂-á pé yahlɛ. Pàh kɩ kyɩ yĩni tɛ̃ nɛ́npɔ́, pǎh kɩ ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí yɔ́ wɛ tóhnmɔnsàhnɔ́lɛ, névi náh dɔkɔ yah nɛ̂ yõ. Pè à dɛ pɔ.
2 dizendo-lhes: "Ide à aldeia que está defronte de vós e, logo ao entrardes nela, achareis preso um jumentinho, em que não montou ainda homem algum; desprendei-o e trazei-mo.
3 Tɛ́, névi-à kɩ pè piki yah nɛ, sɔ̃́ se, tɛ́ pè ǹnɛ n dɛ nɩ, pè yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹ yétõ̂-á mɛ Tɛ̃̀-ǹgbɛ̃ dĩ́ tyɩ́. Tɛ́ wǎh kɩ ǹ syɩ à tɛkɩ mɔ núkúnúkú ásõ̂.
3 E se alguém vos perguntar: Que fazeis?, dizei: O Senhor precisa dele, mas daqui a pouco o devolverá."
4 Képah sɔkɔ, pè mó sɔkɔ, à kyɩ ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí mɛ̀ wɛ tóhnmɔnsàhnɔ́lɛ kégbɔ́, gbô yɔ́ yah, wɛ̃̀kɩ̀ gbɔ̀pɔ. Pè mɛ à dɛ.
4 Indo eles, acharam o jumentinho atado fora, diante duma porta, na curva do caminho. Iam-no desprendendo,
5 Nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, pé túkù pè piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ pè ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí mɛ̀nɛ n dɛ nɩ?
5 quando alguns dos que ali estavam perguntaram: "Ei, que estais fazendo? Por que soltais o jumentinho?"
6 Képah sɔkɔ, Yesu-á sõ̀ pè tõ sɔ̃́, pè képah yo no tyɩ́. No yɛ pè kɔ̃, pè à dɛ sɔkɔ.
6 Responderam como Jesus lhes havia ordenado; e deixaram-no levar.
7 Pè mɛ pɔ ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí mɛ̀nɛ Yesu tyɩ́. Tɛ́ pé flɔ mɔ ǹ yõ, Yesu kɔ̃ à dɔkɔ.
7 Conduziram a Jesus o jumentinho, cobriram-no com seus mantos, e Jesus montou nele.
8 Névye náhnáh mó pé flɔ mɔ wɛ̃̀kɩ̀ yõ. Túkù mó fɔ̀kɔ̀nɩ̀ kɔ̃lɩ kyẽh sɔkɔ, à n mɔ n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yõ sɔkɔ.
8 Muitos estendiam seus mantos no caminho; outros cortavam ramos das árvores e espalhavam-nos, pelo chão.
9 Pǎh n yuku, nónó-á sõ̀ mɛ n kɔ Yesu yahlɛ, ànɛ̂ nónó-á mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃, pè sõ̀ mɛ n gbo n mɔ, mɛ yo tũ nɛ: «Wosanna, Tɛ̃̀-ǹgbɛ̃ Liyel yĩn pɩ gblò! Nɛ̂-á n pi ǹ yĩn yõ, Liyel sãm mɔ ǹ sɔkɔ!
9 Tanto os que precediam como os que iam atrás clamavam: "Hosana! Bendito o que vem em nome do Senhor!
10 Á sútó *Davidi tɔ̃́rɩ́ nɛ̂-á n pi, Liyel sãm mɔ ké sɔkɔ! Wosanna, Liyel yĩn pɩ gblò yĩ̂nyõ sɔkɔ.»
10 O Bendito o Rei?.que vai começar, o reino de Davi, nosso pai! Hosana no mais alto dos céus!"
11 Yesu-á de Yerusalɛmɩ sɔkɔ sɛ̃́, à kyɩ de *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ. À kè yah kore vi, tɛ́ ǹ syɩ wil. Képah náh, tyah-á pɔ n piri, à sɔkɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimínɛ Betani kwil sɔkɔ.
11 Jesus entrou em Jerusalém e dirigiu-se ao templo. Aí lançou-os olhos para tudo o que o cercava. Depois, como já fosse tarde, voltou para Betânia com os Doze.
12 Ké dendallɛ, pǎh n wil Betani sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, kwɛkɩ Yesu tɛ̃.
12 No outro dia, ao saírem de Betãnia, Jesus teve fome.
13 Képah sɔkɔ, à mɛ sènsóké yɔ́ wɛ fɩ́ɩ́ mɩlɛ gbòp ké tyɩ́. À mɛ nɔ de yah, pye-à kɩ n wɛ n pi ké tyɩ́. Ǹtɛ, wǎh yĩni tɛ̃ ké tnɔ̂, à kyɩ kè wɛ mɩrɩ ólɛ. Ké pye pɩ gbĩ́ náh sõ̀ nɔ, képah ye.
13 Avistou de longe uma figueira coberta de folhas e foi ver se encontrava nela algum fruto. Aproximou-se da árvore, mas só encontrou folhas pois não era tempo de figos.
14 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu yo sènsóké mɛ̀ tyɩ́ nɛ, nɛ náh tɔ̃ ké pye yõ n yah n pi póllɛ. Ǹtɛ, ǹ *tõ̀ sã́hpú mó kè noh.
14 E disse à figueira: "Jamais alguém coma fruto de ti!" E os discípulos ouviram esta maldição.
15 Képah náh, pè yĩni tɛ̃ Yerusalɛmɩ. Yesu mɛ de *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ, à tyah yî yã̀mpu ànɛ̂ dwépúlɛ n yĩni n wilki. Tɛ́ pɔ́ tũ̀pu tàbǎlnɔ́ tu wilki mɔ, ànɛ̂ *sárká kèpye yã̀mpu klǒlɛ.
15 Chegaram a Jerusalém e Jesus entrou no templo. E começou a expulsar os que no templo vendiam e compravam; derrubou as mesas dos trocadores de moedas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
16 Tɛ́, à náh fɛ̃ syi vyɔ́ nɛ́tɛ̃̂ yɔ́ ńtɛ̃ kɔ̃, à de kah Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ.
16 Não consentia que ninguém transportasse algum objeto pelo templo.
17 Tɛ́ tyah pélɛ n kwɔ, mɛ n yo pé tyɩ́: «Kè náh mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ nɛ, ‹ńmɔ Liyel wɔ̀kɔ̀ kɩ n ye kèkõyṍ kwlo kwlo pól névye nírí pɩ́-ńsahlɛ› di? Tɛ́, yépi mɛ pɔ kè pɩ névye yõ vìnsyɩkɩpu tɛ̃̀-ǹsahlɛ.»
17 E ensinava-lhes nestes termos: "`Não está porventura escrito: A minha casa chamar-se-á casa de oração para todas as nações {Is 56,7}? Mas vós fizestes dela um covil de ladrões {Jr 7,11}.
18 Képah tɛ̃̀nɛ, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú-á kè noh sɛ̃́, pè tyah Yesu kònmɔ-ńsahlɛ n yah n kɔ̃. Tɛ́, ǹ tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃, tir yɔ́ náh, ǹ kwɔ́nɔ́ tyɩ́ sõ̀ mɛ nɔ tɔ́wû tyɩ́.
18 Os príncipes dos sacerdotes e os escribas ouviram-no e procuravam um modo de o matar. Temiam-no, porque todo o povo se admirava da sua doutrina.
19 Képah sɔkɔ, gbĩ́yĩ́-á de, Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú wil kwil sɔkɔ.
19 Quando já era tarde, saíram da cidade.
20 Ké dendal séngbɔ̃́lɛ, pǎh pɔ n sɔkɔ, pè sènsóké mɛ̀ wɛ kɔ́kɔ́nɔ́lɛ, à pɔ syɩ ké yã̀hnɩ̀ tyɩ́.
20 No dia seguinte pela manhã, ao passarem junto da figueira, viram que ela secara até a raiz.
21 Pyɛrɩ dyɔ́-á to kõ kélɛ, à yo Yesu tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, wǎh sõ̀ léplɔ ye mɔ sènsóké nɛ̂ yõ, à yah, ké pól-á kɔkɔ.
21 Pedro lembrou-se do que se tinha passado na véspera e disse a Jesus: "`Olha, Mestre, como secou a figueira que amaldiçoaste!"
22 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé sɛ̃ Liyel yõ.
22 Respondeu-lhes Jesus: "Tende fé em Deus.
23 Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Névi kɩ fɛ̃ yo yɔ̃lɩ ǹgbɛ̃ mɛ̀ tyɩ́ nɛ, kè yuku yal ásõ̂, kè kyɩ n syɩkɩ n de pnɛ yɔ sɔkɔ. Tɛ̃̀-à mɛ n sõ ńkɛ̃̂nɛ tɔ̀tɔ̀ ǹ nɩ sɔkɔ, tɛ́ mɛ sɛ̃ yĩ́ĩ́ ké yõ nɛ, páh nɛ̂nɛ n yo, kǎh kɩ pɩ, kè kɩ mó ńtyɩ̃́nɔ pɩ sɛ̃́ ǹ tyɩ́.
23 Em verdade vos declaro: todo o que disser a este monte: Levanta-te e lança-te ao mar, se não duvidar no seu coração, mas acreditar que sucederá tudo o que disser, obterá esse milagre.
24 Képah ye, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Yáh kwáhdúkú nɛ̂nɛ n yah n kɔ̃ Liyel tyɩ́ nírí sɔkɔ, yé sɛ̃ ké yõ nɛ, yáh ké wɛ tɛ. Kè kɩ ńtyɩ̃́nɔ yé kɔ̃.
24 Por isso vos digo: tudo o que pedirdes na oração, crede que o tendes recebido, e ser-vos-á dado.
25 Ànɛ̂ tɔ̃, wâh yuku yĩn n tyah nírí pɩ́nɔ́lɛ, tɛ́ á ní-ò-à mɛ pɩ de á tyɩ́, kè yɔ̃ mɔ à kɔ̃. Képah-à pɩ, yé sú Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ, à kɩ yépi tɔ tyípêl yɔ̃ mɔ yé kɔ̃. [
25 E quando vos puserdes de pé para orar, perdoai, se tiverdes algum ressentimento contra alguém, para que também vosso Pai, que está nos céus, vos perdoe os vossos pecados. {
26 Ǹtɛ, yépi-à névye tyípêllɛ n yɔ̃ n mɔ pélɛ n kɔ̃ ńkɛ̃̂nɛ, yé sú Liyel náh yépi tɔ tyɩ́ yɔ̃ n mɔ yé kɔ̃ n pi.]»
26 Mas se não perdoardes, tampouco vosso Pai que está nos céus vos perdoará os vossos pecados.}"
27 Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú-á pé syɩ kyɩ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, wǎh mɛ n kɔ *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ pɔ ǹ tyɩ́.
27 Jesus e seus discípulos voltaram outra vez a Jerusalém. E andando Jesus pelo templo, acercaram-se dele os príncipes dos sacerdotes, os escribas e os anciãos,
28 Tɛ́ mɛ à piki yah nɛ, nɛ̂ yĩn yõ se à n pɩ tyi nɔ́pilɛ nɩ? Nɛ̂ se à kɔ̃ ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ nɩ?
28 e perguntaram-lhe: "Com que direito fazes isto? Quem te deu autoridade para fazer essas coisas?"
29 À mɛ yo pé tyɩ́: «Mé kɩ tir núkú ólɛ yé piki yah. Yáh kɩ ké yah yo ń tyɩ́, nɛ̂ yĩn yõ-á mé n pɩ tyi nɔ́pilɛ, mé kɩ kè yo yé syah.
29 Jesus respondeu-lhes: "Também eu vos farei uma pergunta; respondei-ma, e dir-vos-ei com que direito faço essas coisas.
30 Yépi tɛ̃̀ tyɩ́, nɛ̂ tɛkɩ mɔ Nsyɔ̃nɛ, à pɔ névyelɛ n *wel n wilki? Liyel se, tĩ̂ névye se? Yé yo ń syah.»
30 O batismo de João vinha do céu ou dos homens? Respondei-me."
31 Képah sɔkɔ, pè tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, páh kɩ nɛ, Liyel-á tɛkɩ mɔ ǹnɛ, wǎh kɩ nɛ, tɛ́ kû se pɩ, tɛ́ pé náh sɛ̃ ǹ yõ nɩ?
31 E discorriam lá consigo: "Se dissermos: Do céu, ele dirá: Por que razão, pois, não crestes nele?
32 Pé náh se mó tɔ̃ fɛ̃ n yo n pi nɛ, névye-á tõ ǹnɛ... Pè sõ̀ mɛ tɔ́wû tíkílɛ n pɩ, képah ye. No pól sõ̀ mɛ n sõ nɛ, Nsyɔ̃nɛ, *Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò kègbɩ-á sõ̀ ǹnɛ.
32 Se, ao contrário, dissermos: Dos homens, tememos o povo." Com efeito, tinham medo do povo, porque todos julgavam ser João deveras um profeta.
33 Képah sɔkɔ, pè Yesu syah nɛ, pé náh pɩ̃. Ǹ tɔ mó yo pé tyɩ́ nɛ, nɛ̂ yĩn yõ-á pé tyi nɔ́pilɛ n pɩ, péwɔ tɔ náh mó kè yo pè syah n pi.
33 Responderam a Jesus: "Não o sabemos." "E eu tampouco vos direi, disse Jesus, com que direito faço estas coisas."
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.