Marcos 11

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs BKJ

Sair da comparação
1 Pǎh de n tɛ Yerusalɛmɩnɛ, pè sõ̀ mɛ yúkɛy Betefase ànɛ̂ Betani kwillɛ, Wólívyê sésân yɔ̃lɩ tnɔ̂. Képah sɔkɔ, Yesu ǹ *tõ̀ sã́hpú sɔkɔ nɛ́pĩ̂ nímí wilki tõ,
1 E, quando eles se aproximaram de Jerusalém, de Betfagé e de Betânia, ao monte das Oliveiras, ele enviou dois dos seus discípulos,
2 tɛ́ mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, pè kyɩ kwil nɛ̂-á pé yahlɛ. Pàh kɩ kyɩ yĩni tɛ̃ nɛ́npɔ́, pǎh kɩ ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí yɔ́ wɛ tóhnmɔnsàhnɔ́lɛ, névi náh dɔkɔ yah nɛ̂ yõ. Pè à dɛ pɔ.
2 e disse-lhes: Ide pelo caminho à aldeia que está defronte de vós; e logo que nela entrardes, encontrareis amarrado um jumentinho, sobre o qual ainda não montou homem algum; desprendei-o, e trazei-o.
3 Tɛ́, névi-à kɩ pè piki yah nɛ, sɔ̃́ se, tɛ́ pè ǹnɛ n dɛ nɩ, pè yo ǹ tyɩ́ nɛ, ǹ yétõ̂-á mɛ Tɛ̃̀-ǹgbɛ̃ dĩ́ tyɩ́. Tɛ́ wǎh kɩ ǹ syɩ à tɛkɩ mɔ núkúnúkú ásõ̂.
3 E, se algum homem vos disser: Por que fazeis isso? Dizei-lhe que o Senhor necessita dele, e imediatamente ele o enviará para aqui.
4 Képah sɔkɔ, pè mó sɔkɔ, à kyɩ ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí mɛ̀ wɛ tóhnmɔnsàhnɔ́lɛ kégbɔ́, gbô yɔ́ yah, wɛ̃̀kɩ̀ gbɔ̀pɔ. Pè mɛ à dɛ.
4 E eles foram pelo seu caminho, e encontraram o jumentinho amarrado à porta do lado de fora, entre dois caminhos, e o desprenderam.
5 Nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, pé túkù pè piki yah nɛ, kû se pɩ, tɛ́ pè ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí mɛ̀nɛ n dɛ nɩ?
5 E alguns dos que ali estavam lhes disseram: O que fazeis, desprendendo o jumentinho?
6 Képah sɔkɔ, Yesu-á sõ̀ pè tõ sɔ̃́, pè képah yo no tyɩ́. No yɛ pè kɔ̃, pè à dɛ sɔkɔ.
6 E eles responderam como Jesus lhes tinha mandado; e eles o deixaram ir.
7 Pè mɛ pɔ ńkwɛ̃́ndyɩ́pírí mɛ̀nɛ Yesu tyɩ́. Tɛ́ pé flɔ mɔ ǹ yõ, Yesu kɔ̃ à dɔkɔ.
7 E eles trouxeram o jumentinho a Jesus, e lançaram sobre ele as suas vestes, e ele assentou-se sobre ele.
8 Névye náhnáh mó pé flɔ mɔ wɛ̃̀kɩ̀ yõ. Túkù mó fɔ̀kɔ̀nɩ̀ kɔ̃lɩ kyẽh sɔkɔ, à n mɔ n yuku wɛ̃̀kɩ̀ yõ sɔkɔ.
8 E muitos estendiam as suas vestes pelo caminho, e outros cortavam ramos das árvores, e os espalhavam pelo caminho.
9 Pǎh n yuku, nónó-á sõ̀ mɛ n kɔ Yesu yahlɛ, ànɛ̂ nónó-á mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃, pè sõ̀ mɛ n gbo n mɔ, mɛ yo tũ nɛ: «Wosanna, Tɛ̃̀-ǹgbɛ̃ Liyel yĩn pɩ gblò! Nɛ̂-á n pi ǹ yĩn yõ, Liyel sãm mɔ ǹ sɔkɔ!
9 E aqueles que iam adiante, e os que seguiam, clamavam, dizendo: Hosana, abençoado é o que vem em nome do Senhor;
10 Á sútó *Davidi tɔ̃́rɩ́ nɛ̂-á n pi, Liyel sãm mɔ ké sɔkɔ! Wosanna, Liyel yĩn pɩ gblò yĩ̂nyõ sɔkɔ.»
10 abençoado seja o reino do nosso pai Davi, que vem em nome do Senhor. Hosana nas alturas.
11 Yesu-á de Yerusalɛmɩ sɔkɔ sɛ̃́, à kyɩ de *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ. À kè yah kore vi, tɛ́ ǹ syɩ wil. Képah náh, tyah-á pɔ n piri, à sɔkɔ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimínɛ Betani kwil sɔkɔ.
11 E Jesus entrou em Jerusalém e no templo; e, olhando ao redor sobre todas as coisas; e chegando a tarde, saiu para Betânia com os doze.
12 Ké dendallɛ, pǎh n wil Betani sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, kwɛkɩ Yesu tɛ̃.
12 E, no dia seguinte, quando saíram de Betânia, ele teve fome;
13 Képah sɔkɔ, à mɛ sènsóké yɔ́ wɛ fɩ́ɩ́ mɩlɛ gbòp ké tyɩ́. À mɛ nɔ de yah, pye-à kɩ n wɛ n pi ké tyɩ́. Ǹtɛ, wǎh yĩni tɛ̃ ké tnɔ̂, à kyɩ kè wɛ mɩrɩ ólɛ. Ké pye pɩ gbĩ́ náh sõ̀ nɔ, képah ye.
13 e, avistando de longe uma figueira que tinha folhas, foi ver se talvez pudesse encontrar nela alguma coisa; e, chegando até ela, nada encontrou senão folhas, porque ainda não era tempo de figos.
14 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu yo sènsóké mɛ̀ tyɩ́ nɛ, nɛ náh tɔ̃ ké pye yõ n yah n pi póllɛ. Ǹtɛ, ǹ *tõ̀ sã́hpú mó kè noh.
14 E Jesus, respondendo, disse à figueira: Nenhum homem coma fruto de ti daqui em diante para sempre. E os seus discípulos ouviram isso.
15 Képah náh, pè yĩni tɛ̃ Yerusalɛmɩ. Yesu mɛ de *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ, à tyah yî yã̀mpu ànɛ̂ dwépúlɛ n yĩni n wilki. Tɛ́ pɔ́ tũ̀pu tàbǎlnɔ́ tu wilki mɔ, ànɛ̂ *sárká kèpye yã̀mpu klǒlɛ.
15 E vieram a Jerusalém; e Jesus entrou no templo, e começou a expulsar os que vendiam e compravam no templo, e derrubou as mesas dos cambistas, e as cadeiras dos que vendiam pombas;
16 Tɛ́, à náh fɛ̃ syi vyɔ́ nɛ́tɛ̃̂ yɔ́ ńtɛ̃ kɔ̃, à de kah Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ.
16 e não permitia que nenhum homem carregasse algum vaso pelo templo.
17 Tɛ́ tyah pélɛ n kwɔ, mɛ n yo pé tyɩ́: «Kè náh mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ nɛ, ‹ńmɔ Liyel wɔ̀kɔ̀ kɩ n ye kèkõyṍ kwlo kwlo pól névye nírí pɩ́-ńsahlɛ› di? Tɛ́, yépi mɛ pɔ kè pɩ névye yõ vìnsyɩkɩpu tɛ̃̀-ǹsahlɛ.»
17 E os ensinava, dizendo: Não está escrito: A minha casa será chamada por todas as nações casa de oração? Mas vós a tendes feito covil de ladrões.
18 Képah tɛ̃̀nɛ, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú-á kè noh sɛ̃́, pè tyah Yesu kònmɔ-ńsahlɛ n yah n kɔ̃. Tɛ́, ǹ tíkí sõ̀ mɛ pè tɛ̃, tir yɔ́ náh, ǹ kwɔ́nɔ́ tyɩ́ sõ̀ mɛ nɔ tɔ́wû tyɩ́.
18 E os escribas e principais sacerdotes ouviram isso, e buscavam de que modo o destruiriam, pois o temiam, porque todo o povo estava admirado da sua doutrina.
19 Képah sɔkɔ, gbĩ́yĩ́-á de, Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú wil kwil sɔkɔ.
19 E, vindo a tarde, ele saiu da cidade.
20 Ké dendal séngbɔ̃́lɛ, pǎh pɔ n sɔkɔ, pè sènsóké mɛ̀ wɛ kɔ́kɔ́nɔ́lɛ, à pɔ syɩ ké yã̀hnɩ̀ tyɩ́.
20 E de manhã, enquanto passavam, eles viram que a figueira tinha secado desde as raízes.
21 Pyɛrɩ dyɔ́-á to kõ kélɛ, à yo Yesu tyɩ́ nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, wǎh sõ̀ léplɔ ye mɔ sènsóké nɛ̂ yõ, à yah, ké pól-á kɔkɔ.
21 E Pedro, chamando à lembrança, disse-lhe: Mestre, eis que a figueira, que tu amaldiçoaste, secou-se.
22 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé sɛ̃ Liyel yõ.
22 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Tende fé em Deus.
23 Kègbɩ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Névi kɩ fɛ̃ yo yɔ̃lɩ ǹgbɛ̃ mɛ̀ tyɩ́ nɛ, kè yuku yal ásõ̂, kè kyɩ n syɩkɩ n de pnɛ yɔ sɔkɔ. Tɛ̃̀-à mɛ n sõ ńkɛ̃̂nɛ tɔ̀tɔ̀ ǹ nɩ sɔkɔ, tɛ́ mɛ sɛ̃ yĩ́ĩ́ ké yõ nɛ, páh nɛ̂nɛ n yo, kǎh kɩ pɩ, kè kɩ mó ńtyɩ̃́nɔ pɩ sɛ̃́ ǹ tyɩ́.
23 Porque na verdade eu vos digo que qualquer que disser a este monte: Ergue-te e lança-te no mar, e não duvidar em seu coração, mas crer que se fará aquilo que diz, assim lhe será feito.
24 Képah ye, mé kélɛ n yo yé tyɩ́: Yáh kwáhdúkú nɛ̂nɛ n yah n kɔ̃ Liyel tyɩ́ nírí sɔkɔ, yé sɛ̃ ké yõ nɛ, yáh ké wɛ tɛ. Kè kɩ ńtyɩ̃́nɔ yé kɔ̃.
24 Portanto eu vos digo que todas as coisas que desejais, quando orardes, crede que as recebereis, e tê-las-eis.
25 Ànɛ̂ tɔ̃, wâh yuku yĩn n tyah nírí pɩ́nɔ́lɛ, tɛ́ á ní-ò-à mɛ pɩ de á tyɩ́, kè yɔ̃ mɔ à kɔ̃. Képah-à pɩ, yé sú Liyel nɛ̂-á yĩ̂nyõ, à kɩ yépi tɔ tyípêl yɔ̃ mɔ yé kɔ̃. [
25 E, quando estiverdes orando, perdoai, se tendes alguma coisa contra alguém, para que também vosso Pai, que está no céu, possa perdoar as vossas transgressões.
26 Ǹtɛ, yépi-à névye tyípêllɛ n yɔ̃ n mɔ pélɛ n kɔ̃ ńkɛ̃̂nɛ, yé sú Liyel náh yépi tɔ tyɩ́ yɔ̃ n mɔ yé kɔ̃ n pi.]»
26 Mas, se vós não perdoardes, nem o vosso Pai que está no céu, perdoará as vossas transgressões.
27 Yesu ànɛ̂ ǹ *tõ̀ sã́hpú-á pé syɩ kyɩ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, wǎh mɛ n kɔ *Liyel wɔ̀kɔ̀ ǹgbɛ̃ kéntáhkɩ̀ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, *sárká wìlkìpu yõ̀tãm ǹgbnɔ, ànɛ̂ *Liyel ǹgbò wɛ̃̀kɩ̀ kwɔ́pú, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ pɔ ǹ tyɩ́.
27 E eles foram novamente para Jerusalém; e, andando ele pelo templo, aproximaram-se dele os principais sacerdotes, os escribas e os anciãos,
28 Tɛ́ mɛ à piki yah nɛ, nɛ̂ yĩn yõ se à n pɩ tyi nɔ́pilɛ nɩ? Nɛ̂ se à kɔ̃ ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ nɩ?
28 e lhe disseram: Com que autoridade tu fazes estas coisas? E quem te deu tal autoridade para fazer estas coisas?
29 À mɛ yo pé tyɩ́: «Mé kɩ tir núkú ólɛ yé piki yah. Yáh kɩ ké yah yo ń tyɩ́, nɛ̂ yĩn yõ-á mé n pɩ tyi nɔ́pilɛ, mé kɩ kè yo yé syah.
29 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Também eu vos farei uma pergunta, e respondei-me, e então vos direi com que autoridade eu faço estas coisas.
30 Yépi tɛ̃̀ tyɩ́, nɛ̂ tɛkɩ mɔ Nsyɔ̃nɛ, à pɔ névyelɛ n *wel n wilki? Liyel se, tĩ̂ névye se? Yé yo ń syah.»
30 O batismo de João era do céu ou dos homens? Respondei-me.
31 Képah sɔkɔ, pè tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, páh kɩ nɛ, Liyel-á tɛkɩ mɔ ǹnɛ, wǎh kɩ nɛ, tɛ́ kû se pɩ, tɛ́ pé náh sɛ̃ ǹ yõ nɩ?
31 E eles argumentavam entre si, dizendo: Se dissermos: Do céu, ele nos dirá: Por que então não acreditaste nele?
32 Pé náh se mó tɔ̃ fɛ̃ n yo n pi nɛ, névye-á tõ ǹnɛ... Pè sõ̀ mɛ tɔ́wû tíkílɛ n pɩ, képah ye. No pól sõ̀ mɛ n sõ nɛ, Nsyɔ̃nɛ, *Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò kègbɩ-á sõ̀ ǹnɛ.
32 Mas se dissermos: Dos homens; eles temeriam o povo; porque todos os homens verdadeiramente tinham a João como profeta.
33 Képah sɔkɔ, pè Yesu syah nɛ, pé náh pɩ̃. Ǹ tɔ mó yo pé tyɩ́ nɛ, nɛ̂ yĩn yõ-á pé tyi nɔ́pilɛ n pɩ, péwɔ tɔ náh mó kè yo pè syah n pi.
33 E, eles respondendo, disseram a Jesus: Nós não podemos dizer. E Jesus lhes respondeu: Nem eu vos digo com que autoridade faço estas coisas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.