Lucas 17
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Képah náh, Yesu yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́: «Tyi nónó-á névilɛ n mɔ tyípékè pɩ́nɔ́ sɔkɔ, sépi náh fɛ̃ n yɛ wɛ́nɔ́lɛ. Ǹtɛ, névi nɛ̂ tyɩ́-á ké yõ wil, yèvyãhrɩ mɛ tɛ̃̀ yõ.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Kè kɩ sõ̀ fṍnfṍ kal, pàh yínɔ́nan toh tɛ̃̀ yègbɩ, tɛ́ à min dah mɔ pnɛ yɔ sɔkɔ à kɔ̃ à káh pɔ ńmɔ yõ sɛ̃́-ò tyɩ̃́ɩ̃ yɔ́ ńtɛ̃ dah mɔ tyípékè sɔkɔ.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 Yé yé gblɔ̌y tɛ̃ dɛ́!
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Ànɛ̂ wàh pɩ de á tyɩ́ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ gbĩ̀yĩ̀kì núkú sɔkɔ, tɛ́ ǹnɛ n syɩ n yo n pɔ á tyɩ́ fɔ́ɔ́ gbáhyɩ̃́ kwǎrninɔ nɛ, páh mɛ ké nàhnpɩ̃nɛ n gbo, sélɛ n yɔ̃ n mɔ ǹ tyɩ́.»
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Képah sɔkɔ, Yesu tɛ̃̀ntõbe à syah nɛ, pé Yõ̀tɛ̃̀, à wãn mɔ pépi Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ yõ.
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ mɛ yo pé tyɩ́: «Gbɩ tɛ̃̀ yõ, yé Liyel yõ sɛ̃́nɔ́-à sõ̀ mɛ tyɩ̃́ɩ̃ ǹsɔ̃̀, mútárdɩ̀ pi fyé sɔ̃́, yé náhkɩ sõ̀ fɛ̃ yo sènsóké mɛ̀ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, kè ké gblɔ̌y viki kyɩ sõ pnɛ yɔ sɔkɔ, tɛ́ kè náhkɩ kè pɩ yé yóré yõ.»
6 E ele respondeu:
7 Képah náh, Yesu yo pé tyɩ́: «Tõ̀npɩ yɔ́-à mɛ á tyɩ́, mɛ á swãhlɛ n wɔ, képah náh pɩ, á yípɛ̂ynɛ n fɛ̃... wàh wil swãh, à pɔ n de á wɛ, á se kɩ yo ǹ tyɩ́ nɛ, à sal n pɔ yõke yõ?
7 Jesus disse:
8 Á náh pyě tɔ̃ n yo n pi ǹ tyɩ́ nɛ, à áwɔ yõke ǹgbò pɩ, képah náh, à mó flɔ yísyɔ́ mɔ pɔ, á ǹnɛ n tõ á yõke yõ gbĩ́nɛ, tɛ́ képah náh, à mó pyě pɔ yõ, à mó wɔ di?
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Tɛ́ tõ̀npɩ mɛ̀-á ǹ tõ̀ pɩ ké wɛ̃̀kɩ̀ yõ, á se kɩ ǹ yĩ́ngbɩ́ yo? Ǹ pɩ pɩ tõ̀ ó náh à pɩ di?
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Képah núkú ó ye yépi tɔ tyɩ́: Tyi nónó-á yah kɔ̃ yé tyɩ́, yâh sè pɩ tɛ, yé yo nɛ, tõ̀npɩbɩ ó-á yélɛ. Yáh sõ̀ yɩ̃nɛ yè nɛ̂ pɩ, képah ó-á yé pɩ.»
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Yesu-á sõ̀ mɛ n yuku Yerusalɛmɩ, à syɔ̃ sɔkɔ Samarɩ ànɛ̂ Kalile gbàh yõ.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Wǎh kyɩ n de kwílpír yɔ́ sɔkɔ, díbí tótãm nɛ́pĩ̂ gbãm yísyɔ́ pɔ à yohnɩ. Pè sõ̀ mɛ yĩn fɩ́ɩ́,
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 tɛ́ tyah n yo n mɔ ǹ tyɩ́ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ ńkɛ̃́, pé yõ̀tɛ̃̀ Yesu, à pé yãm yah.
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Wǎh pè wɛ sɛ̃́, à yo pé tyɩ́ nɛ, pè kyɩ pé gblɔ̌ynɛ sárká wìlkìpu yõ̀tãm wɛ̃kɩ. Pǎh képah noh sɛ̃́, tɛ́ wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃ n yuku, pè dɛ.
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Pé sɔkɔ nɛ́núkù yɔ́-á kè wɛ à dɛ sɛ̃́, à ǹ syɩ Liyel yĩn gbilki pɔ Yesu tnɔ̂ yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 À pɔ kɔ kwĩnki ǹ yah di sétáh Yesu yah, à wɛkɩ ǹ tyɩ́. Tɛ́ kénɛ dĩ́nɛ, Samarɩ nɛy ye sõ̀ ǹnɛ.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Yesu-á à wɛ sɛ̃́, à nɛ: «Nɛ́pĩ̂ gbãm nɔ́pi pól náh dɛ di? Ǹtɛ, kwǎryãh nɔ́pi tɛ́lɔ́-á dò, pépi ńyãh?
17 Jesus disse:
18 Nɛy náh wɛ pépi sɔkɔ à ǹ syɩ pɔ wɛkɩ Liyel tyɩ́, à wil nɛ́kã̂h mɛ̀ tyɩ́ sɔkɔ kɛ̀?»
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Tɛ́ mɛ ǹ syɩ yo kénɛ dĩ́ tyɩ́: «Yuku n nɛ n yuku! Á Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ ǹ pwah mɔ.»
19 E Jesus disse a ele:
20 Képah náh, Farisiyɛ̃nɔ Yesu piki yah nɛ, gbĩ́ nɛ̂ se Liyel tɔ̃́rɩ́ kɩ n pɔ n pi nɩ? À mɛ yo pé tyɩ́: «Liyel tɔ̃́rɩ́ náh n pɔ n pi kwâh yɔ́ sɔ̃́ nɛ̂-á n wɛ yĩ́nɛ.
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 Ànɛ̂ tɔ̃, nɛy náh n yo n pi nɛ, kè wɛ yɔ̀, képah náh pɩ, kè wɛ yàhàh. Ǹtɛ, yé pɩ̃ nɛ ńkɛ̃́, Liyel tɔ̃́rɩ́-á mɛ yé wrɔ́.»
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Képah náh, Yesu tɔ̃ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́: «Sṍ yɔ́ mɛ n pi, Névi Pi wɛ dékè kɩ mɛ yé tɛ̃, tɛ́ yé náh à wɛ n pi.
22 Então ele disse aos discípulos:
23 Pè kɩ yé syah nɛ, wǎh yɔ̀, képah náh pɩ, wǎh yàhàh. Ǹtɛ, yé káh n kyɩ, yé káh nɛ n sal.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Sɔ̃́-á pũ̀ n yĩkiri yã̌l, à tɔkɔ yĩ̂nyõ yah yɔ́ tyɩ́, à kyɩ syɩ ké yah yɔ́ tyɩ́, sɛ̃́ntɛ̃̀ ye Névi Pi pɔ́nɔ́ kɩ pɩ.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Ǹtɛ, Névi Pi ǹgbò yɩ̃nɛ à yèvyãhrɩ pɩ náhnáh, ànɛ̂ kwɛy gbĩ névye mó à yahle.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Kǎh pɩ sɔ̃́ ǹgbòlɛ Nowe gbĩ sɔkɔ, sɛ̃́ tɔ ye kɩ pɩ Névi Pi syɩ́npɔ gbĩ́nɛ.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Névye lésõ mɛ n yõ, tɛ́ mɛ n wɔ, tɛ́ mɛ syɔ́lɛ n tɔkɔ, tɛ́ mɛ n de pɛbɩ tyɩ́ fɔ́ɔ́, à pɔ syɩ sṍ nɛ̂-á Nowe de krótó-ǹgbɛ̃ sɔkɔ. Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, pṹnpã́hkɩ̀ pɩ, ni pé pól yõ.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 Ànɛ̂, kè kɩ pɩ, kǎh pɩ sɔ̃́ ǹgbòlɛ Lɔtɩ gbĩ tɔ sɔkɔ: Névye lésõ mɛ n yõ, tɛ́ mɛ n wɔ, tɛ́ mɛ yídwénènɛ n dwe, tɛ́ mɛ yíyã̌mnɛ n yãm, tɛ́ mɛ swãhlɛ n tõ, tɛ́ mɛ vɩ̀lɛ n mɔ.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Ǹtɛ, Lɔtɩ-á wil sṍ nɛ̂nɛ Sodɔmɩ sɔkɔ, Liyel nyàh lépɔ̃́ ànɛ̂ nyàh lépúkú tiki mɔ pé yõ pũ̀ sɔ̃́ n pɩ, à pé sukɛ ko.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 Sɛ̃́ntɛ̃̀ ó ye kè kɩ pɩ n sɔkɔ n pi Névi Pi syɩ́npɔ sṍlɛ.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 Ké lésõ-à pɔ, névi nɛ̂ wɛ gbɛ̃́ntĩ̂n yõ, tɛ́ vyɔ́ mɛ tɛ̃̀ tyɩ́ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, à káh nɛ, páh n tiki n yuku sé tɔ́kɔ́-ńsah. Tɛ́ nɛ̂ tɔ-à mɛ swãh sɔkɔ, tɛ̃̀ káh nɛ, páh pélɛ n syɩ n yuku gbô.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Yé yé dyɔ to kõ Lɔtɩ kyɩ tyɩ́lɛ kɛ̀!
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 Sɛ̃́ ye, nɛ̂-à nɛ, páh pé minnɛ n koh n sah, tɛ̃̀ kɩ tɛkɩ ké sɔkɔ, ǹtɛ nɛ̂-à tɛkɩ ǹ min sɔkɔ, tɛ̃̀ wɔ min kɩ pwah.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 Mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ: kénɛ lékã̂hnɛ, nɛ́pĩ̂ nímí kɩ mɛ sɛ̃ sɛ̃ kwâh núkú yõ, núkú kɩ tɛ̃ sɔkɔ, tɛ́ ǹ ní-ò kɩ wũ.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Syɔ́ nɛ́pĩ̂ nímí kɩ mɛ yîlɛ n nɔ wɛ̃ tyɩ́, núkú kɩ tɛ̃ sɔkɔ, tɛ́ ǹ ní-ò kɩ wũ. [
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Díbí nɛ́pĩ̂ nímí kɩ mɛ swãh núkú sɔkɔ, núkú kɩ tɛ̃ sɔkɔ, tɛ́ ǹ ní-ò kɩ wũ.]»
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Képah sɔkɔ, Yesu tõ̀ sã́hpú à piki yah nɛ, pé Yõ̀tɛ̃̀, ńyãh sɔkɔ se képah kɩ n pɩ n pi nɩ? À mɛ yo pé tyɩ́: «Kókè-à mɛ ńyãh, nɛ́npɔ́ sɔkɔ náh ǹkyɔ̀nkyɔ̀nɩ̀ wɛ̃ tuke n mɔ di?»
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.