João 8

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ǹtɛ, Yesu wɔ mó sɔkɔ Wolivi yèh yɔ̃lɩ yõ.
1 [Depois todos foram para casa, mas Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 Tɛ́ dĩndal séngbɔ̃́ púpúlɛ, Yesu tɔ̃ ǹ syɩ pɔ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, tɛ́ no pól mɛ pɔ ǹ tnɔ̂. À mɛ kɔ̃ tɛ̃ à tyah pélɛ n kwɔ.
2 De madrugada ele voltou ao pátio do Templo, e o povo se reuniu em volta dele. Jesus estava sentado, ensinando a todos.
3 Wǎh mɛ kwɔ́nɔ́ sɔkɔ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú mɛ pɔ sê fɔ̀fɩ́npɩ yɔ́lɛ ǹ tyɩ́. Pè pɔ pi mɛ̀ sah tɔ́wû nɩyṍ Yesu yah,
3 Aí alguns mestres da Lei e fariseus levaram a Jesus uma mulher que tinha sido apanhada em adultério e a obrigaram a ficar de pé no meio de todos.
4 tɛ́ Yesu syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh pi mɛ̀ wɛ tɛ̃ fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ tɔ́tɔ́.
4 Eles disseram: — Mestre, esta mulher foi apanhada no ato de adultério.
5 Tɛ́ Moyisi-á kè yo sah ǹ tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ nɛ, sɛ̃́nkɔ̃ sê-á yɩ̃nɛ mínkònɔ́lɛ dyêhlɛ. Tɛ́ ǹmɔ-á dò, ǹmɔ se nɛ sɔ̃́-á nɩ?
5 De acordo com a Lei que Moisés nos deu, as mulheres adúlteras devem ser mortas a pedradas. Mas o senhor, o que é que diz sobre isso?
6 Pè sõ̀ mɛ képah tɛ̃̀nɛ n yo sɛ̃́, nɛ wàh kɩ pilki pé lékàh wɛ à kɔ̃. Ǹtɛ Yesu mɛ ǹ yõ sĩnki, tɛ́ tyah n wãrkɩ sétáh sɔkɔ ǹ kèngbɔlɛ.
6 Eles fizeram essa pergunta para conseguir uma prova contra Jesus, pois queriam acusá-lo. Mas ele se abaixou e começou a escrever no chão com o dedo.
7 Kǎh pɩ sɛ̃́, pè tɔ̃ mɛ yɔ̃ sɔkɔ ǹnɛ n gbah n piki n yah. Képah tɛ̃̀nɛ, à mɛ ǹ yõ yɔ̃ tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé sɔkɔ nɛy nɛ̂-à kɩ mɛ à náh tyípékè pɩ yah póllɛ, tɛ̃̀ wɔ dáhkɩ̀lɛ pi mɛ̀ min gbennɛ.»
7 Como eles continuaram a fazer a mesma pergunta, Jesus endireitou o corpo e disse a eles:
8 Képah yóntɛnɔ náh, à tɔ̃ ǹ yõ sĩnki à tyah n wãrkɩ sétáh sɔkɔ.
8 Depois abaixou-se outra vez e continuou a escrever no chão.
9 Pǎh képah tɛ̃̀ noh sɛ̃́, pè tyah n sɔkɔ núkú núkúlɛ, à tɔkɔ lékɔ̃lɔ́ ǹgbò tyɩ́, pópó à pɔ gbàh sah Yesu ànɛ̂ pi mɛ̀ ó tyɩ́ nɛ́npɔ́.
9 Quando ouviram isso, todos foram embora, um por um, começando pelos mais velhos. Ficaram só Jesus e a mulher, e ela continuou ali, de pé.
10 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ ǹ yõ yɔ̃ tɛ́ yo pi tyɩ́ nɛ, nónó-á pɔ tɔkɔ à kɔ̃, ńyãh se pélɛ nɩ? Pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ kó à mɔ kũ kɔ̃ nɩ?
10 Então Jesus endireitou o corpo e disse:
11 Pi mɛ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, nɛy náh pé mɔ kũ kɔ̃. Képah sɔkɔ, Yesu mɛ nɛ: «Ńmɔ tɔ náh ǹ mɔ kũ kɔ̃ n pi. Nɛ n yuku; tɛ́ à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, káh n tɔ̃ tyípékè pɩ n yah.»]
11 — Ninguém, senhor! — respondeu ela. Jesus disse:
12 Képah náh, Yesu tɔ̃ yo névye tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye kèkõyṍ kyòolɛ. Névi nɛ̂-à ńmɔ sõ̀ tɛ̃, tɛ̃̀ náh tɔ̃ n kɔ n pi fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ. À kɩ kyòo wɛ, nɛ̂-á kɩ minnɛ à kɔ̃.
12 De novo Jesus começou a falar com eles e disse:
13 Képah sɔkɔ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú à syah nɛ, nɛ̂ se kɩ sɛ̃ ǹ tyíyónɔ́ yõ nɩ? Ǹmɔ ó kó ǹ gblɔ̌y tàrfyɔ̀lɛ yɔ̀ nɩ?
13 Os fariseus disseram a Jesus: — Agora você está falando a favor de você mesmo. Por isso o que você diz não tem valor.
14 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́: «Gbɩ tɛ̃̀ wɔ ye ńmɔ ye ń gblɔ̌y tàrfyɔ̀lɛ ó, ǹtɛ ńmɔ ń wìl-ǹsahlɛ n pnɛ, tɛ́ ń yúkú-ńsahlɛ n pnɛ. Képah ye, máh tyi nónó yo ń gblɔ̌y dùkù tyɩ́ sɔkɔ, gblɔ ye sélɛ. Tɛ́ yépi náh ń wìl-ǹsah pɩ̃, yé náh se mó tɔ̃ ń yúkú-ńsah pɩ̃.
14 Jesus respondeu:
15 Yépi tɛ̃̀ wɔ lékàhlɛ névyelɛ n kɔ̃ à yɩ̃nɛ névi yõ̀tàhsyi sõnɔlɛ. Ǹtɛ ńmɔ wɔ náh lékàhlɛ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃nɛ n kɔ̃.
15 Vocês julgam de modo puramente humano; mas eu não julgo ninguém.
16 Tɛ́ kàh se pɔ pɩ mé yɩ̃nɛ mè lékàhlɛ ǹnɩ̂ kɔ̃, mé náh kélɛ à kɔ̃ n pi ń gblɔ̌y. Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, á kɩ kélɛ à kɔ̃ wɛ̃ tyɩ́ ǹmɔlɛ. Képah ye, ń lékàh kɔ̃́nɔ́ kɩ pɩ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ.
16 E, se eu julgar, o meu julgamento é verdadeiro porque não julgo sozinho, pois o Pai, que me enviou, está comigo.
17 Kè náh mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ yé tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ nɛ, nɛ́pĩ̂ nímí-à pɩ tàrfyɔ̀lɛ tir nɛ̂ sɔkɔ, gbɩ-á kélɛ di?
17 Na
18 Ńmɔ mɛ ń gblɔ̌y tyɩ́lɛ n yo, tɛ́ Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ tɔ mɛ ń tyɩ́lɛ n yo.»
18 Eu dou testemunho a respeito de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho a meu respeito.
19 Képah sɔkɔ, pè Yesu syah nɛ, ńyãh se ǹ súlɛ nɩ? Yesu mɛ nɛ: «Yé náh ńmɔlɛ n pnɛ, yé náh ń Sú tɔlɛ n pnɛ. Yâh sõ̀ mɛ ńnɛ pnɛ, yé náhkɩ ń Sú tɔ pɩ̃.»
19 — Onde está o seu pai? — perguntaram. Jesus respondeu:
20 Yesu sõ̀ mɛ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ Liyel ní-ńsah gbô fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ, ńyãh-á ké pɔ́ kyɛ́súkùlɛ, tɛ́ tyi nɔ́pi yo. Ǹtɛ ǹ gbĩ náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ mɛ sɛ, képah ye ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh tɛ̃ wɛ à tɛ̃.
20 Jesus disse essas coisas quando estava ensinando no pátio do Templo, perto da caixa das ofertas. Ninguém o prendeu porque ainda não tinha chegado a sua hora.
21 Képah náh, Yesu tɔ̃ yo tɔ́wû tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye n sɔkɔ yɔ̀. Yé kɩ ń yah n kɔ̃ n pi, ǹtɛ yé kɩ ku yé tyípékè sɔkɔ. Ńmɔ-á n yuku ńyãh, yépi náh fɛ̃ n kyɩ n pi nɛ́npɔ́.»
21 Jesus disse outra vez:
22 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ nɛ, ǹtɛ ǹ gblɔ̌y ko mɔ dékè se kɩ pyě mɛ à tɛ̃ nɩ? À kɔ̃ à n yo nɛ, pépi náh fɛ̃ n kyɩ n pi péwɔ yúkú-ńsah sɔkɔ.
22 Os líderes judeus disseram: — Ele diz que nós não podemos ir para onde ele vai! Será que ele vai se matar?
23 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yépilɛ, sétáh yõ névye ye yélɛ, tɛ́ ńmɔ wɔlɛ, ńmɔ wil yĩ̂nyõ. Kèkõyṍ mɛ̀ névye ye yépilɛ, ǹtɛ ké névi náh ńmɔ wɔlɛ.
23 Jesus continuou:
24 Yáh wɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ yáh kɩ ku yé tyípêl sɔkɔ, yé náh mɛ sɛ̃ ké yõ nɛ, Ńmɔ-á, képah ye ń kɔ̃ mé nɛ yáh kɩ ku yé tyípêl sɔkɔ.»
24 Por isso eu disse que vocês vão morrer sem o perdão dos seus pecados. De fato, morrerão sem o perdão dos seus pecados se não crerem que “
25 Képah sɔkɔ, pè à piki yah nɛ, nɛ̂ tɛ̃̀ ó se ǹmɔlɛ nɩ? Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Mé sõ̀ kè yo tɛ yé tyɩ́ ké tyah gbĩ́ dùkùlɛ.
25 — Quem é você? — perguntaram a Jesus. Ele respondeu:
26 Tyi náhnáh mɛ ń tyɩ́ yo yo tɛ̃̀nɛ yé tyɩ́ sɔkɔ ànɛ̂ kɩ lékàhlɛ yé kɔ̃. Ǹtɛ máh nɛ̂ noh ń tɛ́kɩ́nmɔ-ò tyɩ́, képah ó ye mé n yo yé tyɩ́. Ǹmɔ ye gbɩ nɛ́tɛ̃̂nɛ.»
26 Existem muitas coisas a respeito de vocês das quais eu preciso falar e as quais eu preciso julgar. Porém quem me enviou é verdadeiro, e eu digo ao mundo somente o que ele me disse.
27 Ǹtɛ pépi náh sõ̀ mɛ pɩ̃ nɛ, Sú Liyel tyɩ́-á Yesu n yo pé tyɩ́.
27 Eles não entenderam que ele estava falando a respeito do Pai.
28 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Yâh pɔ Névi Pídĩ́ yɔ̃ dɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yé kɩ pɩ̃ nɛ Ńmɔ-á. Tɛ́ kɩ tɔ̃ pɩ̃ nɛ mé náh tir yɔ́ ńtɛ̃nɛ n pɩ ń yah yĩ́ĩ́nɛ. Sú Liyel-á tyi nónónɛ ń kwɔ, sépi ó ye mè n nɛ n yo.
28 Por isso Jesus disse:
29 Nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, mé mɛ ǹ dyɔ yĩ́ĩ́ tyilɛ n pɩ gbĩ́mɛgbĩ́, képah ye à mɛ ńnɛ, à náh ń sah n pi ń gblɔ̌y.»
29 Quem me enviou está comigo e não me deixou sozinho, pois faço sempre o que lhe agrada.
30 Yesu-á mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, névye náhnáh sɛ̃ ǹ yõ.
30 Quando Jesus disse isso, muitos creram nele.
31 Képah tɛ̃̀nɛ, Nsyifunɔ nónó-á sõ̀ sɛ̃ Yesu yõ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yáh kɩ mɛ ńmɔ tyíyónɔ́ wɛ̃̀kɩ̀lɛ n kɔ, ń tõ̀ sã́hpú kègblɔ ye yélɛ.
31 Então Jesus disse para os que creram nele:
32 Yé kɩ gbɩlɛ n pnɛ, tɛ́ kénɛ gbɩ kɩ yé wilki yɔ̃rɩ sɔkɔ.»
32 e conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Képah sɔkɔ, pè mɛ Yesu syah nɛ, Abrahmɩ pétóbé-á pépilɛ. Pépi náh pɩ yah ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ yɔ̃bɩlɛ póllɛ. Ǹtɛ à se sɔ̃́npɩ́lɛ n yo nɛ, pépi-á kɩ wil yɔ̃rɩ sɔkɔ nɩ?
33 Eles responderam: — Nós somos descendentes de Abraão e nunca fomos escravos de ninguém. Como é que você diz que ficaremos livres?
34 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi nɛ̂-à tyípékèlɛ n pɩ, tyípékè yɔ̃̀ ye tɛ̃̀nɛ.
34 Jesus disse a eles:
35 Yɔ̃̀lɛ, ǹ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ gbô sɔkɔ tɛ̃̀-ò kṹmm náh ǹnɛ. Ǹtɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ pídĩ́ tɛ̃̀ wɔlɛ, ǹ sú gbô sɔkɔ tɛ̃̀-ò kṹmm ye ǹmɔlɛ.
35 O escravo não fica sempre com a família, mas o filho sempre faz parte da família.
36 Képah ye, Liyel Pídĩ́-à yé wilki yɔ̃rɩ sɔkɔ, yé kɩ mɛ yé gblɔ̌y yõ kègbɩ tɛ̃̀ yõ.
36 Se o Filho os libertar, vocês serão, de fato, livres.
37 Mé pɩ̃ nɛ Abrahmɩ pétóbé-á yélɛ. Ǹtɛ yáh ńmɔ wɛlɔ yahle, képah ye yé kɔ̃ yé n yah n kɔ̃ ń kònmɔ-ńsahlɛ.
37 Eu sei que vocês são descendentes de Abraão; porém estão tentando me matar porque não aceitam os meus ensinamentos.
38 Ńmɔ-á nɛ̂ wɛ ń Sú Liyel tyɩ́, képah ye mé n yo. Yépi tɔ-á mó tyi nónó noh yé sú tyɩ́, sépi ye yé n pɩ.»
38 Eu falo das coisas que o meu Pai me mostrou, mas vocês fazem o que aprenderam com o pai de vocês.
39 Pǎh Yesu wɛy noh sɛ̃́, pè à syah nɛ, Abrahmɩ-á pépi súlɛ. Képah sɔkɔ, Yesu nɛ: «Yâh sõ̀ mɛ Abrahmɩ pétóbélɛ, yé náhkɩ mɛ Abrahmɩ tyípɩ́nɩ̀nɛ n pɩ.
39 — O nosso pai é Abraão! — responderam eles. Então Jesus disse:
40 Ǹtɛ núkúnúkú, ńmɔ nɛ̂-á gbɩ noh ń Sú Liyel tyɩ́ à yo yé tyɩ́, yé n yah n kɔ̃ ńmɔ kònmɔ-ńsahlɛ. Abrahmɩ náh sɛ̃́nkɔ̃ pɩ dò.
40 Mas eu lhes tenho dito a verdade que ouvi de Deus, e assim mesmo vocês estão tentando me matar. Abraão nunca fez uma coisa assim!
41 Yépilɛ, yé sú tyípɩ́nɔ́ ye yé n pɩ.» Képah tɛ̃̀nɛ, pè à syah nɛ, fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ náh pépi dubi dɛ́! Ńkɛ̃́ Sú núkú ó-á pépi tyɩ́, nɛ̂-á Liyellɛ.
41 Vocês estão fazendo o que o pai de vocês fez. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos; nós temos um Pai, que é Deus!
42 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Liyel tyɩ́ ye ńmɔ wil à pɔ. Ńmɔ náh pɔ ń gblɔ̌y yĩn yõ dɛ́! Ǹmɔ ye tɛkɩ mɔ ńnɛ. Ǹtɛ Liyel-à sõ̀ mɛ pɩ yé Súlɛ kègbɩ yõ sɔkɔ, ńmɔ tyɩ́ náhkɩ mɛ nɔ yé tyɩ́.
42 Jesus disse a eles:
43 Yé yahle ń wɛlɔ nóhnɔ́lɛ, képah ye yé náh ń wɛlɔ syɩ́kɩ́-ńtã̂n pɩ̃.
43 Por que é que vocês não entendem o que eu digo? É porque não querem ouvir a minha mensagem.
44 Yépi súlɛ, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ ye ǹnɛ. Ǹmɔ dyɔ yĩ́ĩ́ tyi ye yé mɛ ké tyɩ́ nɛ yé nɛ n pɩ. Nɛ́kókè mɔ́-ò ye ǹnɛ ǹgbò dùkùlɛ. Wǎh pɩ gbɩ náh mɛ ǹ sɔkɔ, à náh mó gbɩ wɛ̃̀kɩ̀lɛ n kɔ póllɛ. Wǎh pɩ mɩ̀nɩ̀ yó-òlɛ, wàh mɩ̀nɩ̀nɛ n yo, ǎ kélɛ n yo à yɩ̃nɛ ǹ gblɔ̌y kèdùkùlɛ. Mɩ̀nɩ̀ yónɔ́ yõ wil ǹmɔ tyɩ́.
44 Vocês são filhos do Diabo e querem fazer o que o pai de vocês quer. Desde a criação do mundo ele foi assassino e nunca esteve do lado da verdade porque nele não existe verdade. Quando o Diabo mente, está apenas fazendo o que é o seu costume, pois é mentiroso e é o pai de todas as mentiras.
45 Ǹtɛ ńmɔ tɛ̃̀ wɔlɛ, ńmɔ gbɩlɛ n yo, képah ye yé náh mɛ sɛ̃ ń yõ.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Yépi sɔkɔ nɛ̂ tɛ̃̀ kɩ fɛ̃ kè wɛ̃kɩ nɛ máh tyípékè pɩ? Ǹtɛ máh gbɩlɛ n yo, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ yé náh sɛ̃ ń yõ?
46 Qual de vocês pode provar que eu tenho algum pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Liyel tyɩ́ névi-à névi nɛ̂nɛ, ǹmɔ Liyel wɛynɛ n noh n tɛ̃ n yĩn. Ǹtɛ Liyel tyɩ́ névye náh yépilɛ, képah ye yé kɔ̃ yé yahle sé nóhnɔ́lɛ.»
47 A pessoa que é de Deus escuta as palavras de Deus. Vocês não escutam as palavras de Deus porque vocês não são dele.
48 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ Yesu syah nɛ, gbɩ kó mɛ pé tyɩ́ pé yo nɛ, Samari nɛy-á ǹnɛ, ànɛ̂ sétõ-á mɛ ǹ sɔkɔ nɩ?
48 Eles disseram a Jesus: — Por acaso não temos razão quando dizemos que você é
49 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sétõ náh mɛ ńmɔ sɔkɔ. Ń Sú Liyel ye mé n gbilki, tɛ́ yépi mɛ ńmɔlɛ n yilɔ.
49 Jesus respondeu:
50 Ńmɔ náh mɛ n yah n kɔ̃ ń gblɔ̌y gbílkí-ńsahlɛ dɛ́. Ń gbílkí-ò ǹ gblɔ̌y ńmɔlɛ. Ǹmɔ ye gbɩ syínkɔ̃-òlɛ.
50 Não procuro conseguir elogios para mim mesmo; mas existe alguém que procura consegui-los para mim, e ele é o Juiz.
51 Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi nɛ̂-à n sah ńmɔ yóré yõ, tɛ̃̀ náh kũ dɔ n yah n pi póllɛ.»
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem obedecer aos meus ensinamentos não morrerá nunca.
52 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ à syah nɛ, páh pyě kè pɩ̃ yĩ́ĩ́ núkúnúkú tɛ̃̀nɛ nɛ sétõ-á mɛ ǹ sɔkɔ. Abrahmɩ-á ku, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tɔ mɛ ku. Ǹtɛ ǹmɔ pɔ n yo nɛ, névi nɛ̂-à n sah péwɔ yóré yõ, tɛ̃̀ náh kũ dɔ n yah n pi nɩ?
52 Então eles disseram: — Agora temos a certeza de que você está dominado por um demônio! Abraão e todos os
53 Pépi sú Abrahmɩ-á ku. Ǹtɛ ǹmɔ se mɛ n sõ nɛ páh kal Abrahmɩnɛ nɩ? Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tɔ mɛ ku. Tɛ́ ǹmɔ tɛ̃̀ se mɛ ǹ gblɔ̌ynɛ n yah nɛ́dúkú nɛ̂nɛ nɩ?
53 Será que você é mais importante do que Abraão, o nosso pai, que morreu? E os profetas também morreram! Quem você pensa que é?
54 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Mâh náhkɩ sõ̀ mɛ ń gblɔ̌ynɛ n gbilki, yõ náh mɛ gbílkínɔ́ mɛ̀ tyɩ́. Ǹtɛ ń Sú Liyel ye n gbilki ńnɛ, ǹmɔ nɛ̂-á yé nɛ, yé Liyel-á ǹnɛ,
54 Ele respondeu:
55 tɛ́ yé náh se mó tɔ̃ mɛ ǹnɛ n pnɛ. Ǹtɛ ńmɔ wɔ ǹnɛ n pnɛ. Mâh sõ̀ mɛ yo nɛ, mé náh ǹnɛ pnɛ, mé náhkɩ pɩ mɩ̀nyolɛ yé tyɩ́ kɔ̃lɛ. Ǹtɛ ńmɔ ǹnɛ n pnɛ, tɛ́ mɛ n sah ǹ yóré yõ.
55 Vocês nunca conheceram a Deus, mas eu o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei mentiroso como vocês; mas eu o conheço e obedeço ao que ele manda.
56 Yé sú Abrahmɩ sõ̀ mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ nɛ, pé ńmɔ pɔ sõ gbĩ̀yĩ̀kì wɛ. À mɛ pɔ kè wɛ, kè pɩ nɩ̀vɩ̀nɩ̀nɛ ǹ tyɩ́.»
56 Abraão, o pai de vocês, ficou alegre ao ver o tempo da minha vinda. Ele viu esse tempo e ficou feliz.
57 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ mɛ à syah nɛ, ǹmɔ náh tɔ̃̌nɩ̀ ye tikininí pɔ́ gbãm wɛ, tɛ́ nɛ páh Abrahmɩ wɛ nɩ?
57 — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão? — perguntaram eles.
58 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, Abrahmɩ-á pópó n dubi, Ńmɔ mɛ.»
58 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: antes de Abraão nascer, “ — respondeu Jesus.
59 Wǎh képah yo sɛ̃́, pè núkú dyêh kwel ǹ tyɩ́ nɛ páh ǹnɛ n minki. Ǹtɛ à mɛ wɔ̃bɩ à wil Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ à sɔkɔ.
59 Então eles pegaram pedras para atirar em Jesus, mas ele se escondeu e saiu do pátio do Templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.