João 8

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Ǹtɛ, Yesu wɔ mó sɔkɔ Wolivi yèh yɔ̃lɩ yõ.
1 Jesus, no entanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Tɛ́ dĩndal séngbɔ̃́ púpúlɛ, Yesu tɔ̃ ǹ syɩ pɔ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, tɛ́ no pól mɛ pɔ ǹ tnɔ̂. À mɛ kɔ̃ tɛ̃ à tyah pélɛ n kwɔ.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo se reuniu em volta dele; e Jesus, assentado, os ensinava.
3 Wǎh mɛ kwɔ́nɔ́ sɔkɔ, Liyel tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú mɛ pɔ sê fɔ̀fɩ́npɩ yɔ́lɛ ǹ tyɩ́. Pè pɔ pi mɛ̀ sah tɔ́wû nɩyṍ Yesu yah,
3 Então os escribas e fariseus trouxeram à presença dele uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar em pé no meio de todos,
4 tɛ́ Yesu syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, páh pi mɛ̀ wɛ tɛ̃ fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ tɔ́tɔ́.
4 disseram a Jesus: — Mestre, esta mulher foi surpreendida em flagrante adultério.
5 Tɛ́ Moyisi-á kè yo sah ǹ tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ nɛ, sɛ̃́nkɔ̃ sê-á yɩ̃nɛ mínkònɔ́lɛ dyêhlɛ. Tɛ́ ǹmɔ-á dò, ǹmɔ se nɛ sɔ̃́-á nɩ?
5 Na Lei, Moisés nos ordenou que tais mulheres sejam apedrejadas. E o senhor, o que tem a dizer?
6 Pè sõ̀ mɛ képah tɛ̃̀nɛ n yo sɛ̃́, nɛ wàh kɩ pilki pé lékàh wɛ à kɔ̃. Ǹtɛ Yesu mɛ ǹ yõ sĩnki, tɛ́ tyah n wãrkɩ sétáh sɔkɔ ǹ kèngbɔlɛ.
6 Eles diziam isso tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Kǎh pɩ sɛ̃́, pè tɔ̃ mɛ yɔ̃ sɔkɔ ǹnɛ n gbah n piki n yah. Képah tɛ̃̀nɛ, à mɛ ǹ yõ yɔ̃ tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé sɔkɔ nɛy nɛ̂-à kɩ mɛ à náh tyípékè pɩ yah póllɛ, tɛ̃̀ wɔ dáhkɩ̀lɛ pi mɛ̀ min gbennɛ.»
7 Como eles insistiam na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse:
8 Képah yóntɛnɔ náh, à tɔ̃ ǹ yõ sĩnki à tyah n wãrkɩ sétáh sɔkɔ.
8 E, inclinando-se novamente, continuou a escrever no chão.
9 Pǎh képah tɛ̃̀ noh sɛ̃́, pè tyah n sɔkɔ núkú núkúlɛ, à tɔkɔ lékɔ̃lɔ́ ǹgbò tyɩ́, pópó à pɔ gbàh sah Yesu ànɛ̂ pi mɛ̀ ó tyɩ́ nɛ́npɔ́.
9 Mas eles, ouvindo essa resposta, foram saindo um por um, a começar pelos mais velhos até os últimos, ficando só Jesus e a mulher em pé diante dele.
10 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ ǹ yõ yɔ̃ tɛ́ yo pi tyɩ́ nɛ, nónó-á pɔ tɔkɔ à kɔ̃, ńyãh se pélɛ nɩ? Pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ kó à mɔ kũ kɔ̃ nɩ?
10 Levantando-se, Jesus perguntou a ela:
11 Pi mɛ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, nɛy náh pé mɔ kũ kɔ̃. Képah sɔkɔ, Yesu mɛ nɛ: «Ńmɔ tɔ náh ǹ mɔ kũ kɔ̃ n pi. Nɛ n yuku; tɛ́ à tɔkɔ núkúnúkú tyɩ́, káh n tɔ̃ tyípékè pɩ n yah.»]
11 Ela respondeu: — Ninguém, Senhor! Então Jesus disse:
12 Képah náh, Yesu tɔ̃ yo névye tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye kèkõyṍ kyòolɛ. Névi nɛ̂-à ńmɔ sõ̀ tɛ̃, tɛ̃̀ náh tɔ̃ n kɔ n pi fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ. À kɩ kyòo wɛ, nɛ̂-á kɩ minnɛ à kɔ̃.
12 De novo, Jesus lhes falou, dizendo:
13 Képah sɔkɔ, Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú à syah nɛ, nɛ̂ se kɩ sɛ̃ ǹ tyíyónɔ́ yõ nɩ? Ǹmɔ ó kó ǹ gblɔ̌y tàrfyɔ̀lɛ yɔ̀ nɩ?
13 Então os fariseus lhe disseram: — Você dá testemunho de si mesmo. O testemunho que você dá não é verdadeiro.
14 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́: «Gbɩ tɛ̃̀ wɔ ye ńmɔ ye ń gblɔ̌y tàrfyɔ̀lɛ ó, ǹtɛ ńmɔ ń wìl-ǹsahlɛ n pnɛ, tɛ́ ń yúkú-ńsahlɛ n pnɛ. Képah ye, máh tyi nónó yo ń gblɔ̌y dùkù tyɩ́ sɔkɔ, gblɔ ye sélɛ. Tɛ́ yépi náh ń wìl-ǹsah pɩ̃, yé náh se mó tɔ̃ ń yúkú-ńsah pɩ̃.
14 Jesus respondeu:
15 Yépi tɛ̃̀ wɔ lékàhlɛ névyelɛ n kɔ̃ à yɩ̃nɛ névi yõ̀tàhsyi sõnɔlɛ. Ǹtɛ ńmɔ wɔ náh lékàhlɛ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃nɛ n kɔ̃.
15 Vocês julgam segundo a carne; eu não julgo ninguém.
16 Tɛ́ kàh se pɔ pɩ mé yɩ̃nɛ mè lékàhlɛ ǹnɩ̂ kɔ̃, mé náh kélɛ à kɔ̃ n pi ń gblɔ̌y. Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, á kɩ kélɛ à kɔ̃ wɛ̃ tyɩ́ ǹmɔlɛ. Képah ye, ń lékàh kɔ̃́nɔ́ kɩ pɩ gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ yõ.
16 E, se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou só eu que julgo, mas eu e o Pai, que me enviou.
17 Kè náh mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ yé tyi kõ̀nsàhnɔ́ sɔkɔ nɛ, nɛ́pĩ̂ nímí-à pɩ tàrfyɔ̀lɛ tir nɛ̂ sɔkɔ, gbɩ-á kélɛ di?
17 Também na Lei de vocês está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Ńmɔ mɛ ń gblɔ̌y tyɩ́lɛ n yo, tɛ́ Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ tɔ mɛ ń tyɩ́lɛ n yo.»
18 Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 Képah sɔkɔ, pè Yesu syah nɛ, ńyãh se ǹ súlɛ nɩ? Yesu mɛ nɛ: «Yé náh ńmɔlɛ n pnɛ, yé náh ń Sú tɔlɛ n pnɛ. Yâh sõ̀ mɛ ńnɛ pnɛ, yé náhkɩ ń Sú tɔ pɩ̃.»
19 Então eles lhe perguntaram: — Onde está o seu Pai? Jesus respondeu:
20 Yesu sõ̀ mɛ kwɔ́nɔ́lɛ n pɩ Liyel ní-ńsah gbô fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ, ńyãh-á ké pɔ́ kyɛ́súkùlɛ, tɛ́ tyi nɔ́pi yo. Ǹtɛ ǹ gbĩ náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ mɛ sɛ, képah ye ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh tɛ̃ wɛ à tɛ̃.
20 Jesus proferiu essas palavras perto da caixa de ofertas, quando ensinava no templo. Ninguém o prendeu, porque ainda não havia chegado a sua hora.
21 Képah náh, Yesu tɔ̃ yo tɔ́wû tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye n sɔkɔ yɔ̀. Yé kɩ ń yah n kɔ̃ n pi, ǹtɛ yé kɩ ku yé tyípékè sɔkɔ. Ńmɔ-á n yuku ńyãh, yépi náh fɛ̃ n kyɩ n pi nɛ́npɔ́.»
21 Outra vez Jesus lhes falou, dizendo:
22 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ nɛ, ǹtɛ ǹ gblɔ̌y ko mɔ dékè se kɩ pyě mɛ à tɛ̃ nɩ? À kɔ̃ à n yo nɛ, pépi náh fɛ̃ n kyɩ n pi péwɔ yúkú-ńsah sɔkɔ.
22 Então os judeus diziam: — Será que ele tem a intenção de se suicidar? Porque diz: “Para onde eu vou vocês não podem ir.”
23 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yépilɛ, sétáh yõ névye ye yélɛ, tɛ́ ńmɔ wɔlɛ, ńmɔ wil yĩ̂nyõ. Kèkõyṍ mɛ̀ névye ye yépilɛ, ǹtɛ ké névi náh ńmɔ wɔlɛ.
23 Jesus lhes disse:
24 Yáh wɛ mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ yáh kɩ ku yé tyípêl sɔkɔ, yé náh mɛ sɛ̃ ké yõ nɛ, Ńmɔ-á, képah ye ń kɔ̃ mé nɛ yáh kɩ ku yé tyípêl sɔkɔ.»
24 Por isso, eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Porque, se não crerem que
25 Képah sɔkɔ, pè à piki yah nɛ, nɛ̂ tɛ̃̀ ó se ǹmɔlɛ nɩ? Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Mé sõ̀ kè yo tɛ yé tyɩ́ ké tyah gbĩ́ dùkùlɛ.
25 Então lhe perguntaram: — Quem é você? Jesus respondeu:
26 Tyi náhnáh mɛ ń tyɩ́ yo yo tɛ̃̀nɛ yé tyɩ́ sɔkɔ ànɛ̂ kɩ lékàhlɛ yé kɔ̃. Ǹtɛ máh nɛ̂ noh ń tɛ́kɩ́nmɔ-ò tyɩ́, képah ó ye mé n yo yé tyɩ́. Ǹmɔ ye gbɩ nɛ́tɛ̃̂nɛ.»
26 Muitas coisas tenho para falar e julgar a respeito de vocês. Porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele ouvi, essas digo ao mundo.
27 Ǹtɛ pépi náh sõ̀ mɛ pɩ̃ nɛ, Sú Liyel tyɩ́-á Yesu n yo pé tyɩ́.
27 Eles não entenderam que Jesus lhes falava do Pai.
28 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Yâh pɔ Névi Pídĩ́ yɔ̃ dɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, yé kɩ pɩ̃ nɛ Ńmɔ-á. Tɛ́ kɩ tɔ̃ pɩ̃ nɛ mé náh tir yɔ́ ńtɛ̃nɛ n pɩ ń yah yĩ́ĩ́nɛ. Sú Liyel-á tyi nónónɛ ń kwɔ, sépi ó ye mè n nɛ n yo.
28 Então Jesus disse:
29 Nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńmɔlɛ, mé mɛ ǹ dyɔ yĩ́ĩ́ tyilɛ n pɩ gbĩ́mɛgbĩ́, képah ye à mɛ ńnɛ, à náh ń sah n pi ń gblɔ̌y.»
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Yesu-á mɛ képah yónɔ́ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, névye náhnáh sɛ̃ ǹ yõ.
30 Quando Jesus disse isto, muitos creram nele.
31 Képah tɛ̃̀nɛ, Nsyifunɔ nónó-á sõ̀ sɛ̃ Yesu yõ, à mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yáh kɩ mɛ ńmɔ tyíyónɔ́ wɛ̃̀kɩ̀lɛ n kɔ, ń tõ̀ sã́hpú kègblɔ ye yélɛ.
31 Então Jesus disse aos judeus que haviam crido nele:
32 Yé kɩ gbɩlɛ n pnɛ, tɛ́ kénɛ gbɩ kɩ yé wilki yɔ̃rɩ sɔkɔ.»
32 conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Képah sɔkɔ, pè mɛ Yesu syah nɛ, Abrahmɩ pétóbé-á pépilɛ. Pépi náh pɩ yah ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ yɔ̃bɩlɛ póllɛ. Ǹtɛ à se sɔ̃́npɩ́lɛ n yo nɛ, pépi-á kɩ wil yɔ̃rɩ sɔkɔ nɩ?
33 Eles responderam: — Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres?
34 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi nɛ̂-à tyípékèlɛ n pɩ, tyípékè yɔ̃̀ ye tɛ̃̀nɛ.
34 Jesus respondeu:
35 Yɔ̃̀lɛ, ǹ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ gbô sɔkɔ tɛ̃̀-ò kṹmm náh ǹnɛ. Ǹtɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ pídĩ́ tɛ̃̀ wɔlɛ, ǹ sú gbô sɔkɔ tɛ̃̀-ò kṹmm ye ǹmɔlɛ.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, fica para sempre.
36 Képah ye, Liyel Pídĩ́-à yé wilki yɔ̃rɩ sɔkɔ, yé kɩ mɛ yé gblɔ̌y yõ kègbɩ tɛ̃̀ yõ.
36 Se, pois, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
37 Mé pɩ̃ nɛ Abrahmɩ pétóbé-á yélɛ. Ǹtɛ yáh ńmɔ wɛlɔ yahle, képah ye yé kɔ̃ yé n yah n kɔ̃ ń kònmɔ-ńsahlɛ.
37 Bem sei que vocês são descendência de Abraão; no entanto, estão querendo me matar, porque a minha palavra não está em vocês.
38 Ńmɔ-á nɛ̂ wɛ ń Sú Liyel tyɩ́, képah ye mé n yo. Yépi tɔ-á mó tyi nónó noh yé sú tyɩ́, sépi ye yé n pɩ.»
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vocês, porém, fazem o que ouviram do pai de vocês.
39 Pǎh Yesu wɛy noh sɛ̃́, pè à syah nɛ, Abrahmɩ-á pépi súlɛ. Képah sɔkɔ, Yesu nɛ: «Yâh sõ̀ mɛ Abrahmɩ pétóbélɛ, yé náhkɩ mɛ Abrahmɩ tyípɩ́nɩ̀nɛ n pɩ.
39 Então lhe disseram: — Nosso pai é Abraão. Mas Jesus respondeu:
40 Ǹtɛ núkúnúkú, ńmɔ nɛ̂-á gbɩ noh ń Sú Liyel tyɩ́ à yo yé tyɩ́, yé n yah n kɔ̃ ńmɔ kònmɔ-ńsahlɛ. Abrahmɩ náh sɛ̃́nkɔ̃ pɩ dò.
40 Mas agora vocês estão querendo me matar, a mim que lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não fez isso.
41 Yépilɛ, yé sú tyípɩ́nɔ́ ye yé n pɩ.» Képah tɛ̃̀nɛ, pè à syah nɛ, fɔ̀fɩ́kɩ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ náh pépi dubi dɛ́! Ńkɛ̃́ Sú núkú ó-á pépi tyɩ́, nɛ̂-á Liyellɛ.
41 Vocês fazem as obras do pai de vocês. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos. Temos um pai, que é Deus.
42 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Liyel tyɩ́ ye ńmɔ wil à pɔ. Ńmɔ náh pɔ ń gblɔ̌y yĩn yõ dɛ́! Ǹmɔ ye tɛkɩ mɔ ńnɛ. Ǹtɛ Liyel-à sõ̀ mɛ pɩ yé Súlɛ kègbɩ yõ sɔkɔ, ńmɔ tyɩ́ náhkɩ mɛ nɔ yé tyɩ́.
42 Jesus disse:
43 Yé yahle ń wɛlɔ nóhnɔ́lɛ, képah ye yé náh ń wɛlɔ syɩ́kɩ́-ńtã̂n pɩ̃.
43 Por que vocês não compreendem a minha linguagem? É porque vocês são incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Yépi súlɛ, sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ ye ǹnɛ. Ǹmɔ dyɔ yĩ́ĩ́ tyi ye yé mɛ ké tyɩ́ nɛ yé nɛ n pɩ. Nɛ́kókè mɔ́-ò ye ǹnɛ ǹgbò dùkùlɛ. Wǎh pɩ gbɩ náh mɛ ǹ sɔkɔ, à náh mó gbɩ wɛ̃̀kɩ̀lɛ n kɔ póllɛ. Wǎh pɩ mɩ̀nɩ̀ yó-òlɛ, wàh mɩ̀nɩ̀nɛ n yo, ǎ kélɛ n yo à yɩ̃nɛ ǹ gblɔ̌y kèdùkùlɛ. Mɩ̀nɩ̀ yónɔ́ yõ wil ǹmɔ tyɩ́.
44 Vocês são do diabo, que é o pai de vocês, e querem satisfazer os desejos dele. Ele foi assassino desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Ǹtɛ ńmɔ tɛ̃̀ wɔlɛ, ńmɔ gbɩlɛ n yo, képah ye yé náh mɛ sɛ̃ ń yõ.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Yépi sɔkɔ nɛ̂ tɛ̃̀ kɩ fɛ̃ kè wɛ̃kɩ nɛ máh tyípékè pɩ? Ǹtɛ máh gbɩlɛ n yo, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ yé náh sɛ̃ ń yõ?
46 Quem de vocês me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Liyel tyɩ́ névi-à névi nɛ̂nɛ, ǹmɔ Liyel wɛynɛ n noh n tɛ̃ n yĩn. Ǹtɛ Liyel tyɩ́ névye náh yépilɛ, képah ye yé kɔ̃ yé yahle sé nóhnɔ́lɛ.»
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, vocês não me ouvem, porque não são de Deus.
48 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ Yesu syah nɛ, gbɩ kó mɛ pé tyɩ́ pé yo nɛ, Samari nɛy-á ǹnɛ, ànɛ̂ sétõ-á mɛ ǹ sɔkɔ nɩ?
48 Os judeus disseram a Jesus: — Será que não temos razão em dizer que você é samaritano e tem demônio?
49 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Sétõ náh mɛ ńmɔ sɔkɔ. Ń Sú Liyel ye mé n gbilki, tɛ́ yépi mɛ ńmɔlɛ n yilɔ.
49 Jesus respondeu:
50 Ńmɔ náh mɛ n yah n kɔ̃ ń gblɔ̌y gbílkí-ńsahlɛ dɛ́. Ń gbílkí-ò ǹ gblɔ̌y ńmɔlɛ. Ǹmɔ ye gbɩ syínkɔ̃-òlɛ.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi nɛ̂-à n sah ńmɔ yóré yõ, tɛ̃̀ náh kũ dɔ n yah n pi póllɛ.»
51 Em verdade, em verdade lhes digo que, se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte eternamente.
52 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ à syah nɛ, páh pyě kè pɩ̃ yĩ́ĩ́ núkúnúkú tɛ̃̀nɛ nɛ sétõ-á mɛ ǹ sɔkɔ. Abrahmɩ-á ku, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tɔ mɛ ku. Ǹtɛ ǹmɔ pɔ n yo nɛ, névi nɛ̂-à n sah péwɔ yóré yõ, tɛ̃̀ náh kũ dɔ n yah n pi nɩ?
52 Então os judeus disseram: — Agora estamos certos de que você tem demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e você diz: “Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte eternamente.”
53 Pépi sú Abrahmɩ-á ku. Ǹtɛ ǹmɔ se mɛ n sõ nɛ páh kal Abrahmɩnɛ nɩ? Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu tɔ mɛ ku. Tɛ́ ǹmɔ tɛ̃̀ se mɛ ǹ gblɔ̌ynɛ n yah nɛ́dúkú nɛ̂nɛ nɩ?
53 Você não está querendo dizer que é maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem você pensa que é?
54 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Mâh náhkɩ sõ̀ mɛ ń gblɔ̌ynɛ n gbilki, yõ náh mɛ gbílkínɔ́ mɛ̀ tyɩ́. Ǹtɛ ń Sú Liyel ye n gbilki ńnɛ, ǹmɔ nɛ̂-á yé nɛ, yé Liyel-á ǹnɛ,
54 Jesus respondeu:
55 tɛ́ yé náh se mó tɔ̃ mɛ ǹnɛ n pnɛ. Ǹtɛ ńmɔ wɔ ǹnɛ n pnɛ. Mâh sõ̀ mɛ yo nɛ, mé náh ǹnɛ pnɛ, mé náhkɩ pɩ mɩ̀nyolɛ yé tyɩ́ kɔ̃lɛ. Ǹtɛ ńmɔ ǹnɛ n pnɛ, tɛ́ mɛ n sah ǹ yóré yõ.
55 Entretanto, vocês não o conhecem; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vocês: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Yé sú Abrahmɩ sõ̀ mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ nɛ, pé ńmɔ pɔ sõ gbĩ̀yĩ̀kì wɛ. À mɛ pɔ kè wɛ, kè pɩ nɩ̀vɩ̀nɩ̀nɛ ǹ tyɩ́.»
56 Abraão, o pai de vocês, alegrou-se por ver o meu dia; e ele viu esse dia e ficou alegre.
57 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ mɛ à syah nɛ, ǹmɔ náh tɔ̃̌nɩ̀ ye tikininí pɔ́ gbãm wɛ, tɛ́ nɛ páh Abrahmɩ wɛ nɩ?
57 Então os judeus lhe perguntaram: — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão?
58 À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, Abrahmɩ-á pópó n dubi, Ńmɔ mɛ.»
58 Jesus respondeu:
59 Wǎh képah yo sɛ̃́, pè núkú dyêh kwel ǹ tyɩ́ nɛ páh ǹnɛ n minki. Ǹtɛ à mɛ wɔ̃bɩ à wil Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ à sɔkɔ.
59 Então pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.