João 6
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs VC
1 Képah náh, Yesu sɔkɔ Kalile yɔ́-ǹgbɛ̃ kahnɩnɛ. Pè tɔ̃ sõ̀ kélɛ n ye Tiberiyadɩ yɔ́-ǹgbɛ̃nɛ.
1 Depois disso, atravessou Jesus o lago da Galiléia {que é o de Tiberíades.}
2 Tɛ́ Yesu-á gbǐl nónó pɩ sɔkɔ à yámpú nónó dɛ mɔ tɔ́wû wɛ, sépi yĩnnɛ, tɔ́wû ǹgbɛ̃ sõ̀ mɛ ǹ sõ̀ tɛ̃.
2 Seguia-o uma grande multidão, porque via os milagres que fazia em beneficio dos enfermos.
3 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ dɔkɔ kyɩ kɔ̃ tɛ̃ yɔ̃lɩ yɔ́ yõ ànɛ̂ ǹ tõ̀ sã́hpúlɛ.
3 Jesus subiu a um monte e ali se sentou com seus discípulos.
4 Légbĩ́nɛ, Nsyifunɔ yɔ̃rɩ tyɛ́nɔ́ syáh sõ̀ mɛ de n tɛ.
4 Aproximava-se a Páscoa, festa dos judeus.
5 Tɛ́ Yesu-á ǹ yah yɔ̃ yah, à tɔ́wû ǹgbɛ̃ wɛ pè mɛ n pi ǹ tnɔ̂. Képah tɛ̃̀nɛ, à Filipi piki yah nɛ, pé se kɩ wɛ ńyãh yõke dwe dwe tɛ̃̀nɛ kɩ tɔ́wû mɛ̀ kɔ̃ pè kɩ yõ nɩ?
5 Jesus levantou os olhos sobre aquela grande multidão que vinha ter com ele e disse a Filipe: Onde compraremos pão para que todos estes tenham o que comer?
6 Ǹtɛ fyã̀hnyahnɔ́ ye sõ̀ Yesu n fyãh n yah Filipi fɔkɔlɛ. Ńkɛ̃́, wǎh sõ̀ nɛ̂ pɩ n pi, à sõ̀ kè pɩ̃ tɛ.
6 Falava assim para o experimentar, pois bem sabia o que havia de fazer.
7 Wǎh yo sɛ̃́, Filipi mɛ à syah nɛ, deniye pɔ́ plɔ́ lègbãm (200) fyé búrn dwénɔ́lɛ, kàh sɔ̃́ yĩki tyɩ̃́ɩ̃ tyɩ̃́ɩ̃, kè náh n yɩ̃nɛ n pi pélɛ.
7 Filipe respondeu-lhe: Duzentos denários de pão não lhes bastam, para que cada um receba um pedaço.
8 Képah sɔkɔ, Yesu tõ̀ sã́hpú sɔkɔ nɛ̂-á Simo-Pyɛrɩ gbɛ̃̀ndĩ́ Andrelɛ, ǹmɔ mɛ yo Yesu tyɩ́ nɛ,
8 Um dos seus discípulos, chamado André, irmão de Simão Pedro, disse-lhe:
9 búrn plɔ́ kwlɔ́ ànɛ̂ yɛ̃́nkyɔ plɔ́ nínɔ́-á mɛ dĩ́npir yɔ́ tyɩ́ ásõ̂. Ǹtɛ sépi se kɩ tir nɛ̂ pɛkɩ nɛ́kwĩ́nkí nɔ́pi dùkù tyɩ́ nɩ?
9 Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixes... mas que é isto para tanta gente?
10 Légbĩ́nɛ fílkì sõ̀ mɛ dò nɛ́npɔ́. Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ pè no pól kɔ̃ pè kɔ̃ tɛ̃ sétáh. Díbí nɛ́pĩ̂ kèyõ nínɔ́ kyɛgbãm (5 000) kénkɔ̃ ye sõ̀ mɛ pé sɔkɔ nɛ́npɔ́.
10 Disse Jesus: Fazei-os assentar. Ora, havia naquele lugar muita relva. Sentaram-se aqueles homens em número de uns cinco mil.
11 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ búrn nɔ́pi tɔkɔ, tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ sè dibi névye tyɩ́, nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́. Wǎh yɛ̃́nkyɔ tɔ tɔkɔ, sɛ̃́ntɛ̃̀ ó ye tɔ̃ à pɩ, tɛ́ sè dibi no kɔ̃, pé pól wɛ pǎh sõ̀ mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́.
11 Jesus tomou os pães e rendeu graças. Em seguida, distribuiu-os às pessoas que estavam sentadas, e igualmente dos peixes lhes deu quanto queriam.
12 Pǎh yõ tɔ̃ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu mɛ yo ǹ tõ̀ sã́hpú tyɩ́ nɛ, pè sé tɛ́lɔ́ tuke n mɔ, pè káh n yɛ kèyǎh ńtɛ̃ pɔ n yɩkɩ.
12 Estando eles saciados, disse aos discípulos: Recolhei os pedaços que sobraram, para que nada se perca.
13 Búrn plɔ́ kwlɔ́ táhnkwlɔnsàhnɔ́ nɛ̂ túkù-á sõ̀ mɛ wũ tɛ̃, pè mɛ sè kwel mɔ, tɔkɔnɩ gbɔ̃ninɔ́ yĩ́ĩ́nɛ.
13 Eles os recolheram e, dos pedaços dos cinco pães de cevada que sobraram, encheram doze cestos.
14 Névye-á Yesu gbǐl pɩ́nɔ́ wɛ sɛ̃́, pè nɛ: «Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò nɛ̂-á sõ̀ yɩ̃nɛ à pɔ kèkõyṍ, ǹmɔ ye dĩ́ mɛ̀nɛ tɔ́tɔ́.»
14 À vista desse milagre de Jesus, aquela gente dizia: Este é verdadeiramente o profeta que há de vir ao mundo.
15 Képah sɔkɔ, Yesu pɩ̃ nɛ pǎh kɩ pɔ nɛ, páh péwɔlɛ n tɛ̃ n kãhlɩ n pɩ yõ̀tɛ̃̀nɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, à tɔ̃ yal pé tnɔ̂ à sɔkɔ yɔ̃lɩ yõ ǹ gblɔ̌y núkúnínɛ.
15 Jesus, percebendo que queriam arrebatá-lo e fazê-lo rei, tornou a retirar-se sozinho para o monte.
16 Tɛ́ ńvɩ̃́ lísyi-á pɔ nɔ, Yesu tõ̀ sã́hpú tiki yuku yɔ-ǹgbɛ̃ vyãh yah,
16 Chegada a tarde, os seus discípulos desceram à margem do lago.
17 à kyɩ de krótókè yɔ́ sɔkɔ, à tyah n yuku yɔ́nkahnɩnɛ, Kapɛrnayumi kwil tĩ̀nnɛ. Lékã̂h sõ̀ mɛ mɔ tɛ, tɛ́ Yesu náh tɔ̃̌nɩ̀ sõ̀ mɛ pɔ pé tnɔ̂.
17 Subindo a uma barca, atravessaram o lago rumo a Cafarnaum. Era já escuro, e Jesus ainda não se tinha reunido a eles.
18 Ǹtɛ yã́hpékè yɔ́ sõ̀ mɛ kõ mɛ ninɛ n fũ n dɔkɔ.
18 O mar, entretanto, se agitava, porque soprava um vento rijo.
19 Képah sɔkɔ, pǎh krótókè to kyɩ yĩni tɛ̃ kílónɔ́ kwlɔ́ kénkɔ̃ tyɩ́, pè Yesu wɛ à mɛ n kɔ n pi yɔ yõ̀tah pé krótókè tĩ̀nnɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, tíkí pè tɛ̃.
19 Tendo eles remado uns vinte e cinco ou trinta estádios, viram Jesus que se aproximava da barca, andando sobre as águas, e ficaram atemorizados.
20 Ǹtɛ Yesu mɛ yo mɔ pé tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye, yé káh tíkí pɩ.»
20 Mas ele lhes disse: Sou eu, não temais.
21 Képah sɔkɔ, pè sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé à twah krótókè sɔkɔ, tɛ́ kè núkú yĩni tɛ̃ yɔ́ngbalɩ tyɩ́, ńyãh-á sõ̀ pè n yuku.
21 Quiseram recebê-lo na barca, mas pouco depois a barca chegou ao seu destino.
22 Képah sɔkɔ, dĩndallɛ tɔ́wû nɛ̂-á sõ̀ wũ pé ńnɩ́nɩ́ mɛ́-ńsah, pè kè kyɔmɩ wɛ nɛ krótókè núkú ó-á ńnɩ́nɩ́nɛ mɛ. Ǹtɛ Yesu tõ̀ sã́hpú ó-á sõ̀ de ké sɔkɔ à sɔkɔ, Yesu tɔ náh sɔkɔ pélɛ.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar percebeu que Jesus não tinha subido com seus discípulos na única barca que lá estava, mas que eles tinham partido sozinhos.
23 Tɛ́ krótónè yísyɔ́ mó mɛ wil Tiberiyadɩ kwil sɔkɔ, mɛ pɔ n de ńyãh sɔkɔ-á sõ̀ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yõke tɔkɔ tɛ́ wɛkɩ Liyel tyɩ́, tɛ́ kélɛ tɔ́wû mɛ̀ kɔ̃ pè yõ.
23 Nesse meio tempo, outras barcas chegaram de Tiberíades, perto do lugar onde tinham comido o pão, depois de o Senhor ter dado graças.
24 Ǹtɛ tɔ́wû-á pɔ pɩ̃ gbĩ́ nɛ̂nɛ nɛ Yesu náh mɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú tɔ náh mɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ, pè núkú de krótónè sɔkɔ, à sɔkɔ Yesu yáhnkɔ̃-ńsah Kapɛrnayumi kwil sɔkɔ.
24 E, reparando a multidão que nem Jesus nem os seus discípulos estavam ali, entrou nas barcas e foi até Cafarnaum à sua procura.
25 Képah sɔkɔ, pǎh kyɩ à wɛ yɔ́-ǹgbɛ̃ kahnɩnɛ, pè à syah nɛ, kwɔ́-ò dĩ́, gbĩ́ nɛ̂ se à pɔ ásõ̂ nɩ?
25 Encontrando-o na outra margem do lago, perguntaram-lhe: Mestre, quando chegaste aqui?
26 Ǹtɛ Yesu mɛ pè syah nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, yáh gbǐl tyi nónó wɛ, sépi-á nɛ̂nɛ n wɛ̃kɩ, képah yĩn náh yé n yah n kɔ̃ ńnɛ dɛ́! Yõke nɛ̂-á yé wɛ yõ tɔ̃, képah yĩn ye yé n yah n kɔ̃ ńmɔlɛ.
26 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: buscais-me, não porque vistes os milagres, mas porque comestes dos pães e ficastes fartos.
27 Yé káh tõ̀lɛ n pɩ yõke yĩnnɛ, nɛ̂-á kɩ n yɩkɩ n pi. Yé tõ̀lɛ n pɩ yõke yĩnnɛ nɛ̂-á kɩ n tɛ̃ n pi kṹmm, tɛ́ tyɛ́-ńkɛ̃̂ minnɛ n kɔ̃. Névi Pídĩ́ ye kɩ yé kɔ̃ n pi kénɛ yõkelɛ, ǹmɔ nɛ̂-á Sú Liyel kè wɛ̃kɩ nɛ páh pé tɔ̃́rɩ́lɛ à kɔ̃.»
27 Trabalhai, não pela comida que perece, mas pela que dura até a vida eterna, que o Filho do Homem vos dará. Pois nele Deus Pai imprimiu o seu sinal.
28 Képah tɛ̃̀nɛ, pè à piki yah nɛ, tyi nónó se pé yɩ̃nɛ pé pɩ, pé mó Liyel tõ̀ wɛ pɩ nɩ?
28 Perguntaram-lhe: Que faremos para praticar as obras de Deus?
29 Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Liyel-á nɛ̂ tɛkɩ mɔ, yáh kɩ sɛ̃ ǹmɔ yõ, képah ye Liyel tõ̀lɛ.»
29 Respondeu-lhes Jesus: A obra de Deus é esta: que creiais naquele que ele enviou.
30 Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, gbǐl tir nɛ̂ se ǹmɔ kɩ pɩ pé wɛ̃kɩ, pé kɔ̃ pé sɛ̃ ǹ yõ nɩ? Tir nɛ̂ se à kɩ pɩ nɩ?
30 Perguntaram eles: Que milagre fazes tu, para que o vejamos e creiamos em ti? Qual é a tua obra?
31 Pépi náh tãn-á yõke yõ gbɛ̃́nnɩ sɔkɔ, nɛ̂-á pè n ye mânnɛ, à yɩ̃nɛ sɔ̃́-á kè wãrkɩ sah nɛ:
31 Nossos pais comeram o maná no deserto, segundo o que está escrito: Deu-lhes de comer o pão vindo do céu {Sl 77,24}.
32 Ǹtɛ Yesu mɛ nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́ nɛ, Moyisi náh kɔ̃ yélɛ yõke mɛ̀nɛ nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ dɛ́, ń Sú Liyel ye n kɔ̃ yélɛ yõke gbɩlɛ, nɛ̂-á n wil yĩ̂nyõ.
32 Jesus respondeu-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: Moisés não vos deu o pão do céu, mas o meu Pai é quem vos dá o verdadeiro pão do céu;
33 Kénɛ yõke nɛ̂-á Liyel n kɔ̃ nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ à tiki pɔ, képah ye minnɛ kèkõyṍ névyelɛ n kɔ̃.»
33 porque o pão de Deus é o pão que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Képah sɔkɔ, pè nɛ pé yõ̀tɛ̃̀, à yõke mɛ̀nɛ pélɛ n kɔ̃ gbĩ́mɛgbĩ́ kɛ̀.
34 Disseram-lhe: Senhor, dá-nos sempre deste pão!
35 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Ńmɔ ye yõke mɛ̀nɛ, nɛ̂-á minnɛ n kɔ̃. Névi nɛ̂-à pɔ ńmɔ tyɩ́ tɛ́ sɛ̃ ń yõ, kwɛkɩ ànɛ̂ níkì náh tɔ̃ tɛ̃̀ tɛ̃ n yah n pi.
35 Jesus replicou: Eu sou o pão da vida: aquele que vem a mim não terá fome, e aquele que crê em mim jamais terá sede.
36 Tɛ́ mé ye kè yo tɛ yé tyɩ́ nɛ yáh ń wɛ. Ǹtɛ yé náh mɛ sɛ̃ ń yõ.
36 Mas já vos disse: Vós me vedes e não credes...
37 — ausente —
37 Todo aquele que o Pai me dá virá a mim, e o que vem a mim não o lançarei fora.
38 — ausente —
38 Pois desci do céu não para fazer a minha vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
39 Tɛ́ nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ-á mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah ye yɔ̀ nɛ ńkɛ̃́, páh nónónɛ ń kɔ̃ mé káh n yɛ pé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́ yɩkɩ. Ǹtɛ mé mó n pɔ pé lékyɩ̂ yilki mɔ gbĩ̀yĩ̀kì tɛ́y sõlɛ.
39 Ora, esta é a vontade daquele que me enviou: que eu não deixe perecer nenhum daqueles que me deu, mas que os ressuscite no último dia.
40 Tɛ́ yah, ńmɔ Sú-á mɛ nɛ̂ tyɩ́, képah ye yɔ̀ nɛ, névi nɛ̂-à ǹ yah mɔ ńmɔ tĩ̀nnɛ, ńmɔ nɛ̂-á Pídĩ́nɛ, tɛ́ sɛ̃ ń yõ, tɛ̃̀ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ, tɛ́ ńmɔ mó tɛ̃̀ lékó yilki mɔ gbĩ̀yĩ̀kì tɛ́y sõlɛ.»
40 Esta é a vontade de meu Pai: que todo aquele que vê o Filho e nele crê, tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
41 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ tyah Yesu sèyòkèlɛ n yo wɛ̃ tyɩ́, wǎh sɔ̃́npɩ́lɛ sõ̀ yo nɛ péwɔ-á yõkelɛ, nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ à tiki pɔ.
41 Murmuravam então dele os judeus, porque dissera: Eu sou o pão que desceu do céu.
42 Pè sõ̀ mɛ yo tũ nɛ, Nsyosɛfu pídĩ́ Yesu kó ǹnɛ nɩ? Ǹmɔ nɛ̂-á pé ǹ sú ànɛ̂ yṹnɛ n pnɛ, à se pɩ sɔ̃́ tɛ́ pɔ n yo núkúnúkú nɛ, páh wil yĩ̂nyõ à tiki pɔ nɩ?
42 E perguntavam: Porventura não é ele Jesus, o filho de José, cujo pai e mãe conhecemos? Como, pois, diz ele: Desci do céu?
43 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé káh ń sèyòkèlɛ n yo yé wɛ̃ wrɔ́.
43 Respondeu-lhes Jesus: Não murmureis entre vós.
44 Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ n pɔ n pi ńmɔ tyɩ́, nɛ́ Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ náh tɛ̃̀ yah tɛ̃. Tɛ́ ńmɔ kɩ mó tɛ̃̀ lékó yilki mɔ gbĩ̀yĩ̀kì tɛ́y sõlɛ.
44 Ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o atrair; e eu hei de ressuscitá-lo no último dia.
45 Kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ sɔkɔ nɛ: ‹Liyel kɩ pé pól kwɔ.› Ǹtɛ névi nɛ̂-à Sú Liyel wɛy noh tɛ́ ǹ kwɔ́nɔ́ fɛ̃ syi, tɛ̃̀ n pɔ ńmɔ tyɩ́.
45 Está escrito nos profetas: Todos serão ensinados por Deus {Is 54,13}. Assim, todo aquele que ouviu o Pai e foi por ele instruído vem a mim.
46 Ǹtɛ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ yĩ́ náh tɛ̃ yah Sú Liyel yõ, à wil ńmɔ tyɩ́ sɔkɔ, ńmɔ nɛ̂-á wil ǹ tnɔ̂. Ńmɔ ó wɛ ǹnɛ.
46 Não que alguém tenha visto o Pai, pois só aquele que vem de Deus, esse é que viu o Pai.
47 Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, névi nɛ̂-à sɛ̃ ń yõ, tɛ̃̀ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ.
47 Em verdade, em verdade vos digo: quem crê em mim tem a vida eterna.
48 Ńmɔ ye yõkelɛ nɛ̂-á minnɛ n kɔ̃.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Yé náh tãn ye yõke yõ gbɛ̃́nnɩ sɔkɔ, yõke nɛ̂-á pè n ye mânnɛ. Ǹtɛ képah fyé yõ, pé pól náh pɔ ku di?
49 Vossos pais, no deserto, comeram o maná e morreram.
50 Tɛ́ yõke nɛ̂ tɛ̃̀ wɔ-á n wil yĩ̂nyõ à tiki pɔ, névi nɛ̂-à képah yõ, tɛ̃̀ náh tɔ̃ ku n yah n pi.
50 Este é o pão que desceu do céu, para que não morra todo aquele que dele comer.
51 Ńmɔ ye yõkelɛ, nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ à tiki pɔ, tɛ́ minnɛ n kɔ̃. Névi nɛ̂-à kénɛ yõke yõ, tɛ̃̀ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ. Yõke nɛ̂-á mé kɩ n kɔ̃ n pi, ń wil gbɛ̃́nsê ye. Mé ye kélɛ n kɔ̃ nɛ, kèkõyṍ névye min wɛ.»
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá eternamente. E o pão, que eu hei de dar, é a minha carne para a salvação do mundo.
52 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, yékã̂b ǹgbɛ̃ de Nsyifunɔ wrɔ́. Pè sõ̀ mɛ n yo nɛ, dĩ́ mɛ̀ se kɩ fɛ̃ ǹ wil gbɛ̃́nsêlɛ pépi kɔ̃ sɔ̃́ yõkelɛ nɩ?
52 A essas palavras, os judeus começaram a discutir, dizendo: Como pode este homem dar-nos de comer a sua carne?
53 Képah sɔkɔ, Yesu yo pé tyɩ́ nɛ: «Kègbɩgbɩ tɛ̃̀ yõ, mé kélɛ n yo yé tyɩ́, yáh kɩ Névi Pídĩ́ wil gbɛ̃́nsê pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ yé yõkelɛ, tɛ́ ǹ tṍ pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ yé wɔ wɔ kwâhlɛ, yé náh min wɛ n pi dɛ́!
53 Então Jesus lhes disse: Em verdade, em verdade vos digo: se não comerdes a carne do Filho do Homem, e não beberdes o seu sangue, não tereis a vida em vós mesmos.
54 — ausente —
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
55 — ausente —
55 Pois a minha carne é verdadeiramente uma comida e o meu sangue, verdadeiramente uma bebida.
56 Névi nɛ̂-à ńmɔ wil gbɛ̃́nsê pɩ ǹ yõkelɛ, tɛ́ ń tṍ pɩ ǹ wɔ wɔ kwâhlɛ, tɛ̃̀ kɩ mɛ ńmɔlɛ, tɛ́ ńmɔ tɔ kɩ mɛ tɛ̃̀nɛ.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim e eu nele.
57 Sú Liyel nɛ̂-á tɛkɩ mɔ ńnɛ, ǹmɔ ye min nɛ́tɛ̃̂nɛ. Ńmɔ mɛ min sɔkɔ ǹmɔ gbõ̀ yõ. Sɛ̃́ ye névi nɛ̂-à ń wil gbɛ̃́nsê pɩ ǹ yõkelɛ, tɛ̃̀ kɩ mɛ min sɔkɔ ńmɔ gbõ̀ yõ.
57 Assim como o Pai que me enviou vive, e eu vivo pelo Pai, assim também aquele que comer a minha carne viverá por mim.
58 Kénɛ yõke nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ à tiki pɔ yɔ̀, kè náh mɛ núkúlɛ ànɛ̂ yé náh tãn-á nɛ̂ yõ gbɛ̃́nnɩ sɔkɔ, pépi nónó-á ku sɔkɔ. Ǹtɛ névi nɛ̂-à képah yõ, tɛ̃̀ kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ.»
58 Este é o pão que desceu do céu. Não como o maná que vossos pais comeram e morreram. Quem come deste pão viverá eternamente.
59 Yesu kénɛ tyi yo gbĩ́ nɛ̂-á lésõ à mɛ névyelɛ n kwɔ Kapɛrnayumi kwil, Nsyifunɔ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ.
59 Tal foi o ensinamento de Jesus na sinagoga de Cafarnaum.
60 Tɛ́ Yesu-á wɛlɔ nɔ́pi yo sɛ̃́, ǹ tõ̀ sã́hpú náhnáh tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, ǹ tyi yónɔ́ nɔ́pi-á mɛ tah dɛ́! Nɛ̂ se kɩ fɛ̃ sè fɛ̃ syi nɩ?
60 Muitos dos seus discípulos, ouvindo-o, disseram: Isto é muito duro! Quem o pode admitir?
61 Ǹtɛ Yesu-á pɩ̃ nɛ pé tõ̀ sã́hpú-á mɛ pé sèyòkèlɛ n yo wɛy mɛ̀ tyɩ́ sɔkɔ, à pè syah nɛ: «Kè se kǎn pɩ yépi tɔlɛ?
61 Sabendo Jesus que os discípulos murmuravam por isso, perguntou-lhes: Isso vos escandaliza?
62 Tɛ́ yâh pyě pɔ Névi Pídĩ́ wɛ à yɔ̃ dɔkɔ n sɔkɔ wǎh wil ńyãh sɔkɔ wɛ́?
62 Que será, quando virdes subir o Filho do Homem para onde ele estava antes?...
63 Liyel Mirki ye min nɛ́tɛ̃̂nɛ, nòtɛ tir nɛ̂ mɛ névi kɩ fɛ̃ pɛkɩ ǹ gblɔ̌y? Ńmɔ-á wɛlɔ nónó yo yé tyɩ́, sè n wil Liyel Mirki tyɩ́, tɛ́ minnɛ n kɔ̃.
63 O espírito é que vivifica, a carne de nada serve. As palavras que vos tenho dito são espírito e vida.
64 Ǹtɛ túkù mɛ yé sɔkɔ, pè náh mɛ sɛ̃ ń yõ.» Tɛ́ yah, à tɔkɔ ké tyah gbĩ́ dùkù tyɩ́, Yesu sõ̀ ǹ yõ sɛ̃́-ńkɛ̃̂púlɛ n pnɛ, à tahlɩ nɛ̂ tɔ-á nɛ pɔ à dahbɩ n pi gbõ̀ sɔkɔ.
64 Mas há alguns entre vós que não crêem... Pois desde o princípio Jesus sabia quais eram os que não criam e quem o havia de trair.
65 Képah sɔkɔ, Yesu tɔ̃ nɛ: «Képah ye ń kɔ̃ mé kè yo nɛ ńkɛ̃́, ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh fɛ̃ n pɔ n pi ńmɔ tyɩ́, nɛ́ Sú Liyel náh ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ à kɔ̃.»
65 Ele prosseguiu: Por isso vos disse: Ninguém pode vir a mim, se por meu Pai não lho for concedido.
66 À tɔkɔ légbĩ́ tyɩ́, ǹ sõ̀ tɛ̃́pú náhnáh núkú pé syɩ ǹ náh, pè náh tɔ̃ mɛ ǹ sõ̀lɛ n tɛ̃.
66 Desde então, muitos dos seus discípulos se retiraram e já não andavam com ele.
67 Képah sɔkɔ, Yesu mɛ yo ǹ tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, tɛ́ pépi-á dò, pé tɔ kó pé syɩ n pi nɩ?
67 Então Jesus perguntou aos Doze: Quereis vós também retirar-vos?
68 Ǹtɛ Simo-Pyɛrɩ mɛ nɛ ńkɛ̃́: «Tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛlɔ nɛ́tɛ̃̂ ye áwɔlɛ, nɛ̂ tyɩ́ mɛ ápi kɩ tɔ̃ yuku wɛ́, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃?
68 Respondeu-lhe Simão Pedro: Senhor, a quem iríamos nós? Tu tens as palavras da vida eterna.
69 Ápi tɛ̃̀ wɔ sɛ̃́nɔ́ mɛ á yõ, ànɛ̂ á pɩ̃ nɛ áwɔ-á Liyel wilki sah ǹ tyɩ́ yõ.»
69 E nós cremos e sabemos que tu és o Santo de Deus!
70 Képah tɛ̃̀nɛ, Yesu tɔ̃ yo pé tyɩ́ nɛ, péwɔ kó yah wilki pélɛ nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimínɛ nɩ? Ǹtɛ sétõ-á pé sɔkɔ nɛ́núkù yɔ́lɛ.
70 Jesus acrescentou: Não vos escolhi eu todos os doze? Contudo, um de vós é um demônio!...
71 Tɛ́ Nsyudasɩ ye sõ̀ Yesu n ye, ǹmɔ nɛ̂-á Simo Yisikariyɔtɩ pídĩ́nɛ. Yesu tõ̀ sã́hpú nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí sɔkɔ yɔ́ ye sõ̀ ǹnɛ. Tɛ́ ǹmɔ ye kɩ sõ̀ pɔ Yesu dahbɩ n pi gbõ̀ sɔkɔ.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, porque era quem o havia de entregar não obstante ser um dos Doze.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.