Filipenses 2
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ARC
1 Yé wrɔ́ kwrɔ́nmɔnɔlɛ Kristalɛ, kè mɛ sṍrélɛ n mɔ yé sɔkɔ. Ǹ tyɩ́nɔnɔ nɛ̂-á yé sɔkɔ, kè mɛ yé nnɔlɛ n sũ. Yé wrɔ́ mɛ kwrɔ́nmɔnɔlɛ Liyel Mirkilɛ. Yé mɛ wɛ̃ yãmnɛ n yah, tɛ́ mɛ pèpɔrɩlɛ n pɩ wɛ̃ tyɩ́.
1 Portanto, se há algum conforto em Cristo, se alguma consolação de amor, se alguma comunhão no Espírito, se alguns entranháveis afetos e compaixões,
2 Kǎh pɩ sɛ̃́, núkúnúkú tɛ̃̀nɛ, yé nɛ n sah núkú yõ. Tyɩ́nɔnɔ dùkù núkú yɩ̃nɛ kè nɛ n mɛ yé sɔkɔ, yè mó yé fɔkɔ táh ànɛ̂ yé sõnɔ pɩ núkúlɛ. Yâh képah pɩ, nɩ̀vɩ̀nɩ̀ ye yé kɩ mɔ yĩ́ĩ́ ńmɔ sɔkɔ.
2 completai o meu gozo, para que sintais o mesmo, tendo o mesmo amor, o mesmo ânimo, sentindo uma mesma coisa.
3 Yé káh tir yɔ́ ńtɛ̃nɛ n pɩ wɛ̃ fwónɔ́ sɔkɔ. Yé káh yé gblɔ̌ynɛ n wɛ̃kɩ. Yé yé gblɔ̌ynɛ n tiki n mɔ, yè mó no tɛ́lɔ́lɛ n tɔkɔ n pɩ fṍnfṍ yé gblɔ̌ynɛ.
3 Nada façais por contenda ou por vanglória, mas por humildade; cada um considere os outros superiores a si mesmo.
4 Yé sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ káh nɛ n yah ǹ yɛ̃́ngbɛ̃́ tyi ó tyɩ́ dɛ́, yé nɛ n sõ n kal no tɛ́lɔ́ tyɩ́ sɔkɔ.
4 Não atente cada um para o que é propriamente seu, mas cada qual também para o que é dos outros.
5 Sõnɔ nɛ̂ dùkù-á sõ̀ mɛ Yesu Krista sɔkɔ, yé yɛ kénɛ sõnɔ dùkù nɛ̂ mɛ yépi tɔ sɔkɔ.
5 De sorte que haja em vós o mesmo sentimento que houve também em Cristo Jesus,
6 Ǹmɔ mɛ núkúlɛ Liyellɛ,
6 que, sendo em forma de Deus, não teve por usurpação ser igual a Deus.
7 Ǹtɛ à sépi pól wɛ yɛ
7 Mas aniquilou-se a si mesmo, tomando a forma de servo, fazendo-se semelhante aos homens;
8 À ǹ gblɔ̌y tiki mɔ
8 e, achado na forma de homem, humilhou-se a si mesmo, sendo obediente até à morte e morte de cruz.
9 Képah ye, Liyel mɛ ǹmɔ dɔkɔ sah kal no póllɛ,
9 Pelo que também Deus o exaltou soberanamente e lhe deu um nome que é sobre todo o nome,
10 Képah sɔkɔ, yî nónó pól-á mɛ yĩ̂nyõ sɔkɔ,
10 para que ao nome de Jesus se dobre todo joelho dos que estão nos céus, e na terra, e debaixo da terra,
11 tɛ́ kɩ n yo nɛ Yesu Krista-á TƐ̃̀ ǸGBƐ̃NƐ,
11 e toda língua confesse que Jesus Cristo é o Senhor, para glória de Deus Pai.
12 Ń nɛ́nɔ́nɔ́, máh sõ̀ mɛ yé wrɔ́ sɔkɔ tɛ́ yé mɛ n nohnɩ sɔ̃́ ń tyɩ́ gbĩ́mɛgbĩ́, núkúnúkú mé náh mɛ yé wrɔ́, ǹtɛ mé kélɛ n yah n kɔ̃ yé tyɩ́ nɛ yé wãn mɔ sɛ̃́ yé nòhnɩ̀nɔ́ yõ. Yáh fyɔ̀ pwah mɔ, yé tõ̀lɛ nɛ n pɩ tíkí ànɛ̂ wílsyahrɩ sɔkɔ képah yĩnnɛ.
12 De sorte que, meus amados, assim como sempre obedecestes, não só na minha presença, mas muito mais agora na minha ausência, assim também operai a vossa salvação com temor e tremor;
13 Yé náh wɛ di, Liyel ye n dahbɩ yé sɔkɔ tõ̀ pɩ́nɔ́ dékèlɛ à yɩ̃nɛ ǹmɔ-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́, ǹ tɛ́ ké pɩ́nɔ́ tɛ̃́nwɛnɔlɛ yé kɔ̃ yě kélɛ n pɩ à yɩ̃nɛ ǹmɔ-á mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́.
13 porque Deus é o que opera em vós tanto o querer como o efetuar, segundo a sua boa vontade.
14 Yé tyi póllɛ nɛ n pɩ wɛ̀nkyɔ̃ wɛ́kɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, ànɛ̂ yékã̂b kɛ̃́nɛ.
14 Fazei todas as coisas sem murmurações nem contendas;
15 Képah sɔkɔ, yé kɩ pɩ pèkè kɛ̃́ névyelɛ, pè náh wɛ́nyo-ńsah wɛ n pi yé tyɩ́. Yé kɩ pɩ Liyel wɛ̃́npìlɛ, lékàh kɛ̃́ névyelɛ kèkõyṍ névye wrɔ́, pépi nónó-á yĩ́nvǐ ànɛ̂ nɛ́pêl ó pé tɔ̂ɔ́. Yépi yɩ̃nɛ yè pɩ kyòolɛ pé tyɩ́, sɔ̃́-á ńwɔ̃́ kèpyelɛ kyòo yĩ̂nyõ sɔkɔ.
15 para que sejais irrepreensíveis e sinceros, filhos de Deus inculpáveis no meio duma geração corrompida e perversa, entre a qual resplandeceis como astros no mundo;
16 Tɛ́ wɛy nɛ̂-á minnɛ névyelɛ n kɔ̃, yé képah yo pé tyɩ́. Képah-à pɩ, kè kɩ pɩ yõ yɔ̃̀nɔ́lɛ ńmɔ tyɩ́ Krista syɩ n pɔ sõlɛ. Tɛ́ kè kɩ tɔ̃ kè wɛ̃kɩ nɛ máh yèvyãhrɩ ànɛ̂ tã̀n nónó pɩ sɔkɔ, sè náh pɩ yõ kɛ̃́nɛ.
16 retendo a palavra da vida, para que, no Dia de Cristo, possa gloriar-me de não ter corrido nem trabalhado em vão.
17 Yépi-á yèvyãhrɩ nɛ̂ pɩ Liyel yõ sɛ̃́nɔ́ yĩnnɛ, ńmɔ-à kɩ sɔ̃́ mɛ yɩ̃nɛ mè n ko n pɩ sárkálɛ à tahlɩ képah tyɩ́ ò, nɩ̀vɩ̀nɩ̀ ye kélɛ ńmɔ tyɩ́. Tɛ́ mé mɛ ké nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ yé tɔlɛ.
17 E, ainda que seja oferecido por libação sobre o sacrifício e serviço da vossa fé, folgo e me regozijo com todos vós.
18 Yépi tɔlɛ, yé nɛ n mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ, yè ké nɩ̀vɩ̀nɩ̀nɛ n pɩ ńmɔlɛ wɛ̃ tyɩ́.
18 E vós também regozijai-vos e alegrai-vos comigo por isto mesmo.
19 Ńmɔ gbõ̀ sàhnɔ́ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yõ nɛ máh kɩ Timote tõ yé tyɩ́ kè náh tɔ̃ n mo n pi. Képah sɔkɔ, wàh kɩ kyɩ yah yé tyɩ́ tɛ́ ǹ syɩ, à kɩ pɔ yé tyɩ́ kèdùkù wɛ yo ń syah ń nɩ kɔ̃ kè kɩ de.
19 E espero, no Senhor Jesus, que em breve vos mandarei Timóteo, para que também eu esteja de bom ânimo, sabendo dos vossos negócios.
20 Yé náh wɛ di, ǹmɔ ó mɛ ńmɔ tyɩ́ nɛ̂ nɩ-á mɛ n yɔrɩ yé tyɩ́lɛ ńmɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ.
20 Porque a ninguém tenho de igual sentimento, que sinceramente cuide do vosso estado;
21 No tɛ́lɔ́ pól tɛ̃̀ wɔ mɛ n yah pé yɛ̃́ngbɛ̃́ tyi ó tyɩ́, pé dyɔ náh mɛ n kwnɛ Yesu Krista tõ̀ tyɩ́lɛ.
21 porque todos buscam o que é seu e não o que é de Cristo Jesus.
22 Ǹtɛ Timotelɛ, yépi ńtɛ̃ pɩ̃ nɛ tyípɩ́nɩ̀ sɔkɔ-á à kè wɛ̃kɩ nɛ, tõ̀npɩ pèpɛy-á pélɛ. À ǹ gblɔ̌y kɔ̃ Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir yónɔ́ tõ̀ sɔkɔ ńmɔlɛ wɛ̃ tyɩ́, sɔ̃́-á wɛ̃́npir tõ̀lɛ n pɩ ǹ sú tyɩ́.
22 Mas bem sabeis qual a sua experiência, e que serviu comigo no evangelho, como filho ao pai.
23 Képah ye, ń tyɩ́-à kɩ fyɔ̀ pɔ sah gbáhkɩ̀ núkú yõ, ǹmɔ ye mé mɛ n yah nɛ máh kɩ núkú tõ yé tyɩ́.
23 De sorte que espero enviá-lo a vós logo que tenha provido a meus negócios.
24 Ń sɛ̃́nyĩnɔ mɛ ké yõ nɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbõ̀ yõ, ńmɔ ńtɛ̃ tɔ-á kɩ pɔ yé tĩ̀nnɛ kè náh n mo n pi.
24 Mas confio no Senhor que também eu mesmo, em breve, irei ter convosco.
25 Ǹtɛ mé kè wɛ, mé yɩ̃nɛ mè ń yṹnpi Yepafroditi kɔ̃ à ǹ syɩ n yuku yé tĩ̀nnɛ. Ń kɔ́-ò ye ǹnɛ, tõ̀ núkú pɩ́pú ànɛ̂ mɛ́kɩ̀ núkú fwópú tɔ̃ álɛ. Yépi ye ń fyã̀hnɔ́ wɛ, tɛ́ à wilki tõ ń tyɩ́ à pɔ ń yohnɩ mɔ.
25 Julguei, contudo, necessário mandar-vos Epafrodito, meu irmão, e cooperador, e companheiro nos combates, e vosso enviado para prover às minhas necessidades;
26 Yé pól wɛ dékè mɛ à tɛ̃ yĩ́ĩ́, tɛ́ yáh noh ǹ yɔ́nɔ́ tyɩ́ sɔkɔ, kè mɛ yṍtɔ́kɔ́bɩ́lɛ ǹ tyɩ́.
26 porquanto tinha muitas saudades de vós todos e estava muito angustiado de que tivésseis ouvido que ele estivera doente.
27 Kègbɩ yõ, à sõ̀ mɛ n yɔ. Fárkɔ fárkɔ à náhkɩ ku. Ǹtɛ Liyel mɛ ǹ yãm yah. Tɛ́ kè náh pɩ nɛ ǹmɔ ó yãm sɔ̃́ à yah dɛ́, ńmɔ tɔ yãm ye à yah wãn kɔ̃ kè náh n mɔ n pi ń yèkwɔrɩ yõ.
27 E, de fato, esteve doente e quase à morte, mas Deus se apiedou dele e não somente dele, mas também de mim, para que eu não tivesse tristeza sobre tristeza.
28 Képah ye, mé kɩ à kɔ̃ à kɩ ǹ syɩ yuku súú yé tĩ̀nnɛ, yé kɔ̃ yáh kɩ à wɛ, kè pɩ nɩ̀vɩ̀nɩ̀nɛ yé tyɩ́ ńtɔ̃, kwâh mó wilki ńmɔ tɔ yèkwɔrɩ sɔkɔ.
28 Por isso, vo-lo enviei mais depressa, para que, vendo-o outra vez, vos regozijeis, e eu tenha menos tristeza.
29 Képah ye, yé à tɛ̃ plɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yĩnnɛ, yè mó sɛ̃́nknɔ névyelɛ nɛ n sõ.
29 Recebei-o, pois, no Senhor, com todo o gozo, e tende-o em honra:
30 Yé náh wɛ di, Krista tõ̀ yĩn ye à ku farkɩ. Yépi-á nɛ yé ńmɔ yohnɩ n mɔ yî nónónɛ, tɛ́ yé náh fɛ̃ n pɔ sélɛ ń kɔ̃ n pi yé gblɔ̌y, ǹmɔ fɛ̃ syi kũ dlo gbal à sè syi pɔ ń kɔ̃.
30 porque, pela obra de Cristo, chegou até bem próximo da morte, não fazendo caso da vida, para suprir para comigo a falta do vosso serviço.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Filipenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.