Atos 28
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ACF
1 Képah sɔkɔ, áyáh pwah sɛ̃́, á kè noh nɛ pnɛ yɔ nɩyṍ gbɛ̃̀nyah mɛ̀ yĩn-á Maltɩlɛ.
1 E, havendo escapado, então souberam que a ilha se chamava Malta.
2 Kénɛ kwil tãn mɛ á tɔ̃ sah tɛ̃ yĩ́ĩ́ pallɛ. Tɛ́ pũ̀-á sõ̀ mɛ n pɩ, tɛ́ vɩrɩ mɛ n pɩ sɛ̃́, pè mɛ nyàh mɔ tìí á pól kɔ̃ á mɛ tuke mɔ tɛ̃ n wnɛ.
2 E os bárbaros usaram conosco de não pouca humanidade; porque, acendendo uma grande fogueira, nos recolheram a todos por causa da chuva que caía, e por causa do frio.
3 Képah sɔkɔ, Pole-á kyɩ lésɔ́pî kwel nɛ pé pɔ mɔ nyàh sɔkɔ, nyàh swɔ̀ɔ̀-á kyɩ sé tyɩ́, wáhnpo yɔ́ wil sé sɔkɔ à Pole kõ, fɔ́ɔ́ à toh mɔ ǹ gbõ̀ tyɩ́.
3 E, havendo Paulo ajuntado uma quantidade de vides, e pondo-as no fogo, uma víbora, fugindo do calor, lhe acometeu a mão.
4 Kwil mɛ̀ tãn-á wahy wɛ tóhnmɔnɔlɛ ǹ gbõ̀ tyɩ́ sɛ̃́, pè tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, tɔ̀tɔ̀ náh mɛ ké sɔkɔ póllɛ, dĩ́ mɛ̀-á nɛ́kókè mɔ yah. Wǎh sénsɔ̃ pwah pnɛ yɔ gbõ̀ sɔkɔ ó, ǹtɛ pépi sétõ nɛ̂-á gbɩlɛ n wah, képah tɛ̃̀ wɔ náh à sah n pi min sɔkɔ dɛ́!
4 E os bárbaros, vendo-lhe a víbora pendurada na mão, diziam uns aos outros: Certamente este homem é homicida, visto como, escapando do mar, a justiça não o deixa viver.
5 Képah sɔkɔ, Pole wahy mɛ̀ mir dah mɔ nyàh sɔkɔ. Tɛ́ syẽ́hẽ́h kwéy ńtɛ̃ náh kyɩ Pole wil tyɩ́.
5 Mas, sacudindo ele a víbora no fogo, não sofreu nenhum mal.
6 Tɛ́ kwil tãn sõ̀ mɛ syɩ́kɩ́ntɛ̃̀nɔ́lɛ n pɩ nɛ, dǒ páh kɩ à wɛ à kɩ mɛ tyah n sɛ̃, képah náh pɩ, kɩ syɩkɩ n ku n pi nɛ́npɔ́ swɔ. Ǹtɛ pǎh képah syɩkɩ tɛ̃ wrɛ́tɛ́tɛ́, pè pɔ pɩ̃ nɛ, pèkè yɔ́ ńtɛ̃ náh à nɔ n pi. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè pé vyɛ̃y vi à tyah n yo nɛ, tõ̀ yɔ́-á ǹnɛ.
6 E eles esperavam que viesse a inchar ou a cair morto de repente; mas tendo esperado já muito, e vendo que nenhum incômodo lhe sobrevinha, mudando de parecer, diziam que era um deus.
7 Tɛ́ ńyãh sɔkɔ-á sõ̀ álɛ, fɩ̃́ yɔ́ sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́ tnɔ̂, nɛ̂-á pnɛ yɔ nɩyṍ gbɛ̃̀nyah mɛ̀ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ tyɩ́lɛ. Kénɛ dĩ́ yĩn ye sõ̀ Publiyusilɛ. Ǹmɔ mɛ á tɔ̃ sah tɛ̃ pallɛ ǹ kódíbí sɔ̃́, tɛ́ á kɔ̃ á twah ǹ tyɩ́ à sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ pɩ.
7 E ali, próximo daquele lugar, havia umas herdades que pertenciam ao principal da ilha, por nome Públio, o qual nos recebeu e hospedou benignamente por três dias.
8 Tɛ́ kénɛ dĩ́ sú sõ̀ mɛ yam pɛ̀kɩ̀ yõ. Ǹ wil sõ̀ mɛ vyãh, tɛ́ ǹ fɔkɔ tɔ mɛ kye. Képah tɛ̃̀nɛ, Pole mɛ kyɩ yah ǹ tyɩ́, tɛ́ ǹ gbã̀n sah ǹ yõ à Liyel ni ǹ tyɩ́, à à dɛ mɔ.
8 E aconteceu estar de cama enfermo de febre e disenteria o pai de Públio, que Paulo foi ver, e, havendo orado, pôs as mãos sobre ele, e o curou.
9 Képah náh, kénɛ kwil yámpú tɛ́lɔ́ tɔ mɛ pɔ Pole tyɩ́, tɛ́ pɔ dɛ́nmɔnɔ wɛ.
9 Feito, pois, isto, vieram também ter com ele os demais que na ilha tinham enfermidades, e sararam.
10 Kǎh pɩ sɛ̃́, á yõ yɔ̃ nɛ́npɔ́ sɔkɔ kègbɩlɛ. Tɛ́ áyáh pɔ n tyah sɔ́kɔ́nɔ́lɛ, yî nónó yétõ̂-á sõ̀ mɛ á tɛ̃, pè sé póllɛ á kɔ̃.
10 Os quais nos distinguiram também com muitas honras; e, havendo de navegar, nos proveram das coisas necessárias.
11 Képah náh, ńwɔ̃́lɔ́ tɔ̃́nɔ́ sɔ́kɔ́ntɛnɔ sɔkɔ, á mɛ de sɔkɔ Alɛkisãdri kwil krótókè ǹgbɛ̃ yɔ́ sɔkɔ, nɛ̂ yĩn-á kènìnìnɛ. Képah sõ̀ mɛ kwɔ̀vɩrɩ gbĩ́ tyɛ́nɔ́ syɩkɩ tɛ̃ Maltɩ gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
11 E três meses depois partimos num navio de Alexandria que invernara na ilha, o qual tinha por insígnia Castor e Pólux.
12 Áyáh kyɩ yĩni tɛ̃ Sirakusi kwil, á tɛ̃ nɛ́npɔ́ à sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ pɩ.
12 E, chegando a Siracusa, ficamos ali três dias.
13 Áyáh yal nɛ́npɔ́, à tyah n tɔrɩ n yuku krótókèlɛ yɔ vyãh tyɩ́, pópó à kyɩ de Wregbyo kwil. Ké dĩndallɛ, yã́hkɩ́ kõ wil á náh tĩ̀nnɛ à pɔ. Kǎh pɩ sɛ̃́, sèpĩ̀n nínì wrɔ́, á yĩni tɛ̃ Pusɔlɩ kwil, tɛ́ wil krótókè sɔkɔ.
13 De onde, indo costeando, viemos a Régio; e soprando, um dia depois, um vento do sul, chegamos no segundo dia a Potéoli.
14 Áyáh kyɩ nɛ́npɔ́, á kyɩ Yesu yõ sɛ̃́pú yísyɔ́ wɛ. Pépi mɛ á ni, á kɔ̃ á wũ à sèpĩ̀n kwǎrninɔ pɩ pé tyɩ́. Képah náh, á sɔkɔ Wrome kwil.
14 Onde, achando alguns irmãos, nos rogaram que por sete dias ficássemos com eles; e depois nos dirigimos a Roma.
15 Tɛ́ Wrome kwil Yesu yõ sɛ̃́pú-á fyɔ̀ á pìnɔ́ noh, pé túkù pɔ á yohnɩ, fɔ́ɔ́ Apyusi yòhntàhkɩ̀ sɔkɔ; pé túkù mó pɔ á yohnɩ fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ pè n ye Nɛ́pân twáh-ńtã̂n tɔ̃́nɩ̀nɛ. Pole-á fyɔ̀ pè wɛ sɛ̃́, à wɛkɩ Liyel tyɩ́, ànɛ̂ ǹ nɩ sũ.
15 E de lá, ouvindo os irmãos novas de nós, nos saíram ao encontro à Praça de Ápio e às Três Vendas, e Paulo, vendo-os, deu graças a Deus e tomou ânimo.
16 Képah tɛ̃̀nɛ, áyáh yĩni tɛ̃ Wrome kwil, pè ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ Pole kɔ̃ à kyɩ tɛ̃ ǹ tyɩ́ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, tɛ́ sràsyí yɔ́ kɔ̃ à ǹnɛ n kyɔmɩ.
16 E, logo que chegamos a Roma, o centurião entregou os presos ao capitào da guarda; mas a Paulo se lhe permitiu morar por sua conta à parte, com o soldado que o guardava.
17 Képah sɔkɔ, sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀-á sɔkɔ, Pole Nsyifunɔ yah tãm ye ǹ tĩ̀nnɛ. Pǎh pɔ tuke mɔ, à yo pé tyɩ́ nɛ, pé no, pé náh sénsɔ̃ tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ de pé no Nsyifunɔ tyɩ́, pé náh pé náh tãn wã̀l dêl pɩ, ǹtɛ pè pé tɛ̃ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, tɛ́ pé dahbɩ Wrome tãn gbõ̀ sɔkɔ.
17 E aconteceu que, três dias depois, Paulo convocou os principais dos judeus, e, juntos eles, lhes disse: Homens irmãos, não havendo eu feito nada contra o povo, ou contra os ritos paternos, vim contudo preso desde Jerusalém, entregue nas mãos dos romanos;
18 Ǹtɛ Wrome tãn-á pé piki yah tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè náh pé tyípɩ́nɩ́ yɔ́ ńtɛ̃ wɛ, nɛ̂ yĩn-á pé yɩ̃nɛ pé ko mɔ. Kǎh pɩ sɛ̃́, pè mɛ nɛ páh pélɛ n fĩn n mɔ.
18 Os quais, havendo-me examinado, queriam soltar-me, por não haver em mim crime algum de morte.
19 Tɛ́ Nsyifunɔ mɛ képah yahle. Képah-á, pé gbõ̀ yĩ́ĩ́ náh, pé mɛ pé gblɔ̌y tyɩ́ dahbɩ Wrome kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ Sesar gbõ̀. Ńkɛ̃́, tɔ́kɔ́nkɔ̃nɔ tɛ̃̀ wɔ náh pé nɛ pé tɔkɔ pé no Nsyifunɔ kɔ̃ dɛ́!
19 Mas, opondo-se os judeus, foi-me forçoso apelar para César, não tendo, contudo, de que acusar a minha nação.
20 Képah yĩn-á pé kɔ̃ pé kè yah kɔ̃ nɛ, pé pè wɛ, pé mó yã́hkɩ̀ yãh pélɛ. Yisrayel tãn gbõ̀ sàhnɔ́-á mɛ pwáhnmɔ-ò nɛ̂ yõ, ǹmɔ yĩn-á kârn nɔ́pilɛ mɔ́nɔ́lɛ péwɔ gbã̀n sɔkɔ yɔ̀.
20 Por esta causa vos chamei, para vos ver e falar; porque pela esperança de Israel estou com esta cadeia.
21 Képah sɔkɔ, pè mɛ yo Pole tyɩ́ nɛ, sɛ́bɛ́y yɔ́ ńtɛ̃ náh wil Nsyude gbɛ̃̀nyah, à pɔ pépi tyɩ́ ǹmɔ Pole tyɩ́ sɔkɔ. Pé no Nsyifunɔ sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh mó tɔ̃ wil nɛ́npɔ́, à pɔ tir yɔ́ yo pé tyɩ́ ǹ tyɩ́ sɔkɔ, képah náh pɩ, à ǹ yĩ́po yo pépi tyɩ́.
21 Então eles lhe disseram: Nós não recebemos acerca de ti carta alguma da Judéia, nem veio aqui algum dos irmãos, que nos anunciasse ou dissesse de ti mal algum.
22 Ǹtɛ pépi-á pɩ̃ nɛ, wɛ̃̀kɩ̀ nɛ̂ sɔkɔ-á ǹnɛ, pǎh mɛ kélɛ n fwo ywɔ̃ ywɔ̃ pól sɔkɔ. Képah-á, ǹmɔ sõnɔ-á nɛ̂nɛ, páh mɛ ké tyɩ́ nɛ pé kè noh ǹ vyãh sɔkɔ.
22 No entanto bem quiséramos ouvir de ti o que sentes; porque, quanto a esta seita, notório nos é que em toda a parte se fala contra ela.
23 Képah tɛ̃̀nɛ, pè mɛ wɛ̃ wɛ́nɔ́ yòh mɔ wɛ̃ tyɩ́ Polelɛ.
23 E, havendo-lhe eles assinalado um dia, muitos foram ter com ele à pousada, aos quais declarava com bom testemunho o reino de Deus, e procurava persuadi-los à fé em Jesus, tanto pela lei de Moisés como pelos profetas, desde a manhã até à tarde.
24 Képah sɔkɔ, túkù ǹ tyi yónɔ́ fɛ̃ syi, ǹtɛ túkù mó sè yahle.
24 E alguns criam no que se dizia; mas outros não criam.
25 Ǹtɛ pǎh tɛ̃ wɛkɩ sah kwlɔ núkú yõ, tɛ́ n karkɩ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Pole tɔ̃ tyínúkú yɔ́ yo pé tyɩ́ nɛ, gbɩ-á Liyel Mirki wɛy mɛ̀nɛ, nɛ̂-á lésõ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Yesayi yo pé náh tãn tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́:
25 E, como ficaram entre si discordes, despediram-se, dizendo Paulo esta palavra: Bem falou o Espírito Santo a nossos pais pelo profeta Isaías,
26 — ausente —
26 Dizendo:Vai a este povo, e dize:De ouvido ouvireis, e de maneira nenhuma entendereis;E, vendo vereis, e de maneira nenhuma percebereis.
27 — ausente —
27 Porquanto o coração deste povo está endurecido,e com os ouvidos ouviram pesadamente,e fecharam os olhos,para que nunca com os olhos vejam,Nem com os ouvidos ouçam,Nem do coração entendam,E se convertam,E eu os cure.
28 Képah yóntɛnɔ náh, Pole tɔ̃ yɔ̃ sɔkɔ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yé pɩ̃ nɛ, Liyel-á pwáhnmɔnɔ wɛy tɛkɩ mɔ névye tɔ tyɩ́, nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ. Pépi tɛ̃̀ wɔ kɩ kè noh n pi.» [
28 Seja-vos, pois, notório que esta salvação de Deus é enviada aos gentios, e eles a ouvirão.
29 Wǎh képah yo sɛ̃́, Nsyifunɔ yuku sɔkɔ, tɛ́ mɛ yékã̂blɛ n pɩ n yuku képékèyɔ̂ pé wɛ̃ wrɔ́.]
29 E, havendo ele dito estas palavras, partiram os judeus, tendo entre si grande contenda.
30 Képah náh, Pole ye nínɔ́ tũ ǹ wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, wǎh sõ̀ nɛ̂ tɔkɔ de tɛ̃. Nónó pól-á sõ̀ n wil n pɔ ǹ tyɩ́, à sõ̀ mɛ pé póllɛ n tɛ̃ pallɛ.
30 E Paulo ficou dois anos inteiros na sua própria habitação que alugara, e recebia todos quantos vinham vê-lo;
31 À sõ̀ mɛ Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́lɛ n yo névye tyɩ́, tɛ́ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu Krista tyilɛ nolɛ n kwɔ nɩ̀sãh sɔkɔ. Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ ǹ yahlɛ n kõ ké pɩ́nɔ́lɛ.
31 Pregando o reino de Deus, e ensinando com toda a liberdade as coisas pertencentes ao Senhor Jesus Cristo, sem impedimento algum.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 28, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.