Atos 26

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Képah sɔkɔ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa yo Pole tyɩ́ nɛ, wɛy-á mɛ ǹ tyɩ́, wǎh kɩ fɛ̃ ǹ vyãh kɔ̃lɩ. Wǎh yo sɛ̃́, Pole mɛ ǹ gbõ̀ yɔ̃, tɛ́ tyah ǹ vyãh kɔ̃̀lɩ̀nɔ́lɛ pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́,
1 Então Agripa disse a Paulo: "Você tem permissão para falar em sua defesa". A seguir, Paulo fez sinal com a mão e começou a sua defesa:
2 — ausente —
2 "Rei Agripa, considero-me feliz por poder estar hoje em tua presença, para fazer a minha defesa contra todas as acusações dos judeus,
3 — ausente —
3 e especialmente porque estás bem familiarizado com todos os costumes e controvérsias deles. Portanto, peço que me ouças pacientemente.
4 À tɔkɔ pé kètɛ̃̀npìkì gbĩ́ dùkù tyɩ́, páh sõ̀ mɛ pé minnɛ n pɩ dùkù nɛ̂nɛ pé kwil tãn wrɔ́ ànɛ̂ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, Nsyifunɔ pól-á képahlɛ n pnɛ.
4 "Todos os judeus sabem como tenho vivido desde pequeno, tanto em minha terra natal como em Jerusalém.
5 Pǎh pélɛ n pnɛ di mónɔ́lɛ. Pàh kɩ mɛ ké tyɩ́, pǎh kɩ fɛ̃ pé kèdùkù yo ńtɛ̃nɛ nɛ, Farisiyɛ̃ névye tĩ̀nkì sɔkɔ nɛy-á pélɛ, tĩ̀nkì nɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tyɩ́-á kah tah.
5 Eles me conhecem há muito tempo e podem testemunhar, se quiserem, que, como fariseu, vivi de acordo com a seita mais severa da nossa religião.
6 Ǹtɛ Liyel-á ǹ vyãh tɔkɔ pé náh tãn tyɩ́ nɛ̂ tyɩ́ sɔkɔ, péwɔ gbõ̀ sàhnɔ́-á mɛ ké yõ, képah yĩn-á pélɛ tukey sɔkɔ núkúnúkú yɔ̀.
6 Agora, estou sendo julgado por causa da minha esperança no que Deus prometeu aos nossos antepassados.
7 Tɛ́ pépi yìkìnì gbɔ̃ninɔ́ gbõ̀ sàhnɔ́-á mɛ ké yõ nɛ, kǎh kɩ n pɩ n dal n mɔ n pi, tɛ́ mɛ gbah tɛ̃ à Liyellɛ n gbilki ké lékã̂h, ké gbĩ̀ntɔ̃̀. Képah yõ gbõ̀ sàhnɔ́ yĩn-á Nsyifunɔ tɔkɔ péwɔ kɔ̃ yɔ̀, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa.
7 Esta é a promessa que as nossas doze tribos esperam que se cumpra, cultuando a Deus com fervor, dia e noite. É por causa desta esperança, ó rei, que estou sendo acusado pelos judeus.
8 Ǹtɛ kwâh nɛ̂ se pɩ, tɛ́ ké fɛ̃̀nsyinɔ tɔ̃ kah tah pé no Nsyifunɔ tyɩ́ nɛ, Liyel-á lékyɩ̂lɛ n yilki n mɔ nɩ?
8 Por que os senhores acham impossível que Deus ressuscite os mortos?
9 Péwɔ ńtɛ̃ tɔ-á sõ̀ mɛ n sõ nɛ, páh yɩ̃nɛ pé tyi pól pɩ, pé Nasarɛtɩ kwil Yesu yĩn yõ sɛ̃́nɔ́ yah kõ.
9 "Eu também estava convencido de que deveria fazer todo o possível para me opor ao nome de Jesus, o Nazareno.
10 Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm-á ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ pé kɔ̃ tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, páh Yesu yõ sɛ̃́pú náhnáh tɛ̃ dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ. Tɛ́ pàh sɔ̃́ sõ̀ pélɛ n ko n mɔ fyélɛ, péwɔ kè fɛ̃ n syi. Képah-á pé pɩ Yerusalɛmɩ kwil.
10 E foi exatamente isso que fiz em Jerusalém. Com autorização dos chefes dos sacerdotes lancei muitos santos na prisão, e quando eles eram condenados à morte eu dava o meu voto contra eles.
11 Páh sõ̀ mɛ n de n kɔ̃ pépi Nsyifunɔ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, à Yesu yõ sɛ̃́púlɛ n tɛ̃ n fõh, tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pè kyɩ̃ mɔ, pè Yesu yõ sɛ̃́nɔ́ yal mɔ. Tɛ́ pé fɔkɔ vyã́hnkàhnmɔnɔ tɛ̃̀ tyɩ́ pélɛ, páh ńkɛ̃́nɛ pé nyáh sõ ǹ kyɩ pélɛ n fõh kwlókáhkɩ́nɔ tɔ sɔkɔ.
11 Muitas vezes ia de uma sinagoga para outra a fim de castigá-los, e tentava forçá-los a blasfemar. Em minha fúria contra eles, cheguei a ir a cidades estrangeiras para persegui-los.
12 Sɛ̃́-á sõ yɔ́lɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm mɛ tɛ̃́nwɛnɔ ànɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀lɛ pé kɔ̃, pé yuku à n yuku Damasɩ kwil.
12 "Numa dessas viagens eu estava indo para Damasco, com autorização e permissão dos chefes dos sacerdotes.
13 Ńkɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa, páh sõ̀ mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ gbĩ̀ntɔ̃̀ pɔ̃́lɛ, tɛ́ mɛ kyòo yɔ́ wɛ kè wil yĩ̂nyõ, nɛ̂-á piki kal gbĩnɛ, à pɔ kwɛ péwɔ ànɛ̂ pé wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́mû yõ pěrr, à pé mɔ gbɩ̃.
13 Por volta do meio-dia, ó rei, estando eu a caminho, vi uma luz do céu, mais resplandecente que o sol, brilhando ao meu redor e ao redor dos que iam comigo.
14 Képah tɛ̃̀nɛ, pé pól syɩkɩlɩ sétáh tɛ́ péwɔ mɛ yĩ́npɔ̃́ yɔ́ noh kè mɛ n yo pé tyɩ́ Yebre wɛy sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Sole, Sole, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ á ńnɛ n fõh sɛ̃́? Ǹgbǒ gbõ̀ nɛ̂-à yahle náh vìnɔ́lɛ, képah ye n kwɔ dɛ́!»
14 Todos caímos por terra. Então ouvi uma voz que me dizia em aramaico. ‘Saulo, Saulo, por que você está me perseguindo? Resistir ao aguilhão só lhe trará dor! ’
15 Kǎh pɩ sɛ̃́, pé mɛ piki yah nɛ, nɛ̂ se ǹmɔlɛ nɩ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃? À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yesu ye ńmɔlɛ, nɛ̂-á á n fõh.
15 "Então perguntei: Quem és tu, Senhor? "Respondeu o Senhor: ‘Sou Jesus, a quem você está perseguindo.
16 Ǹtɛ yuku n yĩn á gbyẽ̂h yõ. Máh ń gblɔ̌ynɛ ǹ wɛ̃kɩ tir nɛ̂ yĩnnɛ, képah wɛ yɔ̀: Mé nɛ á pɩ ń tõ̀npɩlɛ. Sɔ̃́-á á wɛ ńnɛ yɔ̀, á kɩ kélɛ n yah n yo n kɔ̃, à tahlɩ tyi nónó tɔ-á mé kɩ pɔ ǹ wɛ̃kɩ n pi náhlɛ.
16 Agora, levante-se, fique de pé. Eu lhe apareci para constituí-lo servo e testemunha do que você viu a meu respeito e do que lhe mostrarei.
17 Mé kɩ ǹ pwah mɔ wilki Nsyifunɔ ànɛ̂ kwlókáhkɩ́nɔ névye gbõ̀, pépi nónó tyɩ́-á mé n tɛkɩ n mɔ álɛ.
17 Eu o livrarei do seu próprio povo e dos gentios, aos quais eu o envio
18 Mé álɛ n tɛkɩ n mɔ pé tyɩ́ nɛ, á kyɩ pé yɩ̃́ yɩkɩ, pè kɔ̃ pè wil fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ pè pɔ kyòo yah. Pè mó wil sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ yɔ̃rɩ sɔkɔ pè pɔ Liyel tyɩ́, pé tyípêl kɔ̃ sè yɔ̃ mɔ pè kɔ̃, pè mó kyɩ tɛ̃̀-ǹsah wɛ Liyel wɛ̃́npì wrɔ́, nónó-á mɛ Liyel tyɩ́ yõ ńmɔ yõ sɛ̃́nɔ́ yĩnnɛ.»
18 para abrir-lhes os olhos e convertê-los das trevas para a luz, e do poder de Satanás para Deus, a fim de que recebam o perdão dos pecados e herança entre os que são santificados pela fé em mim’.
19 Pole-á Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛlɔ nɔ́pi yo tɛ, à ǹ syɩ yo Akripa tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́, páh tyi nónó noh, tɛ́ tyi nónó wɛ wɛ̃́kɩ́nɔ́ mɛ̀ sɔkɔ nɛ̂-á n wil Liyel tyɩ́, pé náh yahle sé pɩ́nɔ́lɛ.
19 "Assim, rei Agripa, não fui desobediente à visão celestial.
20 Tɛ́ Damasɩ tãn ǹgbò tyɩ́-á pé yo sélɛ. Képah náh, pé mɛ sè yo Yerusalɛmɩ tãn tyɩ́, ànɛ̂ Nsyude gbɛ̃̀nyah tãn póllɛ, à tahlɩ kwlo kwlo tɛ́lɔ́ tyɩ́. Páh kè yo pé pól tyɩ́ nɛ, pè pé nnɔ vi mɔ, pè mó Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃. Ńkɛ̃́, pè tyípéplɔlɛ n pɩ, nónó-á n wɛ̃kɩ nɛ gbɩ yõ, pé nnɔ-á vi mɔ.
20 Preguei em primeiro lugar aos que estavam em Damasco, depois aos que estavam em Jerusalém e em toda a Judéia, e também aos gentios, dizendo que se arrependessem e se voltassem para Deus, praticando obras que mostrassem o seu arrependimento.
21 Tɛ́ képah yõ sɔkɔ-á Nsyifunɔ tɛ̃ pélɛ, gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ pé mɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ. Pǎh sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ pé kònmɔ-ńsahlɛ.
21 Por isso os judeus me prenderam no pátio do templo e tentaram matar-me.
22 Ǹtɛ Liyel yòhnɩ̀nmɔnɔ gbõ̀ yõ, páh mɛ min sɔkɔ à pɔ syɩ kwɛy tyɩ́. Tɛ́ páh tɔ̃ ásõ̂ sɔkɔ yɔ̀, gblɔ yo yĩnnɛ tahbɩ ànɛ̂ yãm tãn tyɩ́. Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu ànɛ̂ Moyisi-á tyi nónó tyɩ́ yo nɛ, sǎh kɩ pɔ n pɩ n pi, pé náh tir yɔ́ ńtɛ̃ yo kah mɔ sépi yõ, sépi nónó-á yo nɛ ńkɛ̃́:
22 Mas tenho contado com a ajuda de Deus até o dia de hoje, e, por este motivo, estou aqui e dou testemunho tanto a gente simples como a gente importante. Não estou dizendo nada além do que os profetas e Moisés disseram que haveria de acontecer:
23 Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-á kɩ yèvyãhrɩ pɩ kɩ ku. Tɛ́ ǹmɔ-á kɩ n pɩ n pi nɛ́gbennɛ, kɩ yilki mɔ lékyɩ̂ sɔkɔ. Wǎh kɩ pɔ pwáhnmɔnɔ tyɩ́ yo wah kyòo pépi Nsyifunɔ tyɩ́ ànɛ̂ névye tɛ́lɔ́ tyɩ́.
23 que o Cristo haveria de sofrer e, sendo o primeiro a ressuscitar dentre os mortos, proclamaria luz para o seu próprio povo e para os gentios".
24 Tɛ́ Pole-á mɛ ǹ tyi yah yónɔ́ sɔkɔ sɛ̃́ mɛ ǹ vyãhlɛ n kɔ̃lɩ, Fɛsitusi wɛkɩ páhpáh ǹ yõ nɛ ńkɛ̃́, ǹ yõ̀gbèkè náh mɛ, ǹ kǎrn pɩ́nɔ́ képékè-á ǹ yõ̀gbèkè yuku.
24 A esta altura Festo interrompeu a defesa de Paulo e disse em alta voz: "Você está louco, Paulo! As muitas letras o estão levando à loucura! "
25 Ǹtɛ Pole mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ pèpɛy, pé yõ̀gbèkè náh yuku dɛ́! Gblɔ ànɛ̂ yèsrey wɛlɔ ó kɔ́kɔ́-á pé n wɛkɩ.
25 Respondeu Paulo: "Não estou louco, excelentíssimo Festo. O que estou dizendo é verdadeiro e de bom senso.
26 Ńkɛ̃́, tyi nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh pɩ sètĩ̀n sõ̀ sɔkɔ, pé sɛ̃́nɔ́-á mɛ ké yõ nɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa ńtɛ̃ pɩ̃́nɔ́-á mɛ sé sɔkɔ dò. Képah-á, pé kɔ̃ pé kélɛ n yo n dal n mɔ ǹ yah sɔkɔ nɩ̀sãhlɛ.
26 O rei está familiarizado com essas coisas, e lhe posso falar abertamente. Estou certo de que nada disso escapou do seu conhecimento, pois nada se passou num lugar qualquer.
27 Ǹtɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa, à kó sɛ̃ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu wɛlɔ yõ nɩ? Péwɔ tɛ̃̀-á pɩ̃ nɛ wǎh sɛ̃ sé yõ.
27 Rei Agripa, crês nos profetas? Eu sei que sim".
28 Képah sɔkɔ, Akripa mɛ yo Pole tyɩ́ nɛ, kàh náh kɩ nɛ pé mo kwéy, wǎh náhkɩ núkú péwɔ vi mɔ pɩ Yesu yõ sɛ̃́-òlɛ.
28 Então Agripa disse a Paulo: "Você acha que em tão pouco tempo pode convencer-me a tornar-me cristão? "
29 Pole mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kàh kɩ se pɩ núkúnúkú ò, kàh kɩ se mo ò, péwɔ tɛ̃̀-á mɛ Liyellɛ n ni nɛ, kè káh yĩn ǹmɔ ńtɛ̃ ó tyɩ́, ńkɛ̃́ nónó pól tɔ-á mɛ pé wɛlɔlɛ n nohnɩ kwɛynɛ yɔ̀, pé pól pɩ péwɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ, Yesu yõ sɛ̃́púlɛ, tɛ́ kârn wɔ káh mɔ pépi tyɩ́.
29 Paulo respondeu: "Em pouco ou em muito, peço a Deus que não apenas tu, mas todos os que hoje me ouvem se tornem como eu, menos estas algemas".
30 Képah náh, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa yuku, ànɛ̂ gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ Fɛsitusilɛ, ànɛ̂ Berenisilɛ, à tahlɩ nónó pól-á sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ pélɛ.
30 O rei se levantou, e com ele o governador e Berenice, como também os que estavam assentados com eles.
31 Ǹtɛ pǎh wil, pè tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ ǹ kònmɔnɔlɛ, képah náh pɩ, ǹ dáhnmɔnɔlɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ.
31 Saindo do salão, comentavam entre si: "Este homem não fez nada que mereça morte ou prisão".
32 Képah sɔkɔ, Akripa mɛ yo Fɛsitusi tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ à sõ̀ mɛ ǹ tukey tyɩ́ dáhbɩ́-ńkɛ̃̂nɛ Wrome kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ Sesar gbõ̀ sɔkɔ, wǎh yɩ̃nɛ fĩ́nmɔnɔlɛ.
32 Agripa disse a Festo: "Ele poderia ser posto em liberdade, se não tivesse apelado para César".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.