Atos 26

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Képah sɔkɔ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa yo Pole tyɩ́ nɛ, wɛy-á mɛ ǹ tyɩ́, wǎh kɩ fɛ̃ ǹ vyãh kɔ̃lɩ. Wǎh yo sɛ̃́, Pole mɛ ǹ gbõ̀ yɔ̃, tɛ́ tyah ǹ vyãh kɔ̃̀lɩ̀nɔ́lɛ pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́,
1 Agripa disse a Paulo: — Você pode apresentar a sua defesa. Então Paulo estendeu a mão e fez a sua defesa, dizendo o seguinte:
2 — ausente —
2 — Rei Agripa, eu me sinto muito feliz em poder estar hoje diante do senhor para me defender de tudo o que os judeus me acusam.
3 — ausente —
3 E especialmente feliz porque o senhor conhece muito bem todos os costumes e questões dos judeus. Portanto, peço que o senhor me escute com paciência.
4 À tɔkɔ pé kètɛ̃̀npìkì gbĩ́ dùkù tyɩ́, páh sõ̀ mɛ pé minnɛ n pɩ dùkù nɛ̂nɛ pé kwil tãn wrɔ́ ànɛ̂ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, Nsyifunɔ pól-á képahlɛ n pnɛ.
4 — Todos os judeus sabem como tenho vivido no meio do meu povo e também em Jerusalém, desde a minha juventude até hoje.
5 Pǎh pélɛ n pnɛ di mónɔ́lɛ. Pàh kɩ mɛ ké tyɩ́, pǎh kɩ fɛ̃ pé kèdùkù yo ńtɛ̃nɛ nɛ, Farisiyɛ̃ névye tĩ̀nkì sɔkɔ nɛy-á pélɛ, tĩ̀nkì nɛ̂ Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tyɩ́-á kah tah.
5 Eles sempre souberam — e podem confirmar isso se quiserem — que desde o começo fui membro do partido dos fariseus , o mais rigoroso da nossa religião.
6 Ǹtɛ Liyel-á ǹ vyãh tɔkɔ pé náh tãn tyɩ́ nɛ̂ tyɩ́ sɔkɔ, péwɔ gbõ̀ sàhnɔ́-á mɛ ké yõ, képah yĩn-á pélɛ tukey sɔkɔ núkúnúkú yɔ̀.
6 E agora estou aqui sendo julgado porque tenho esperança na promessa que Deus fez aos nossos antepassados.
7 Tɛ́ pépi yìkìnì gbɔ̃ninɔ́ gbõ̀ sàhnɔ́-á mɛ ké yõ nɛ, kǎh kɩ n pɩ n dal n mɔ n pi, tɛ́ mɛ gbah tɛ̃ à Liyellɛ n gbilki ké lékã̂h, ké gbĩ̀ntɔ̃̀. Képah yõ gbõ̀ sàhnɔ́ yĩn-á Nsyifunɔ tɔkɔ péwɔ kɔ̃ yɔ̀, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa.
7 Todas as tribos do nosso povo, que adoram a Deus dia e noite, também esperam ver o cumprimento dessa promessa. É por causa dessa esperança, ó rei, que estou sendo acusado pelos judeus.
8 Ǹtɛ kwâh nɛ̂ se pɩ, tɛ́ ké fɛ̃̀nsyinɔ tɔ̃ kah tah pé no Nsyifunɔ tyɩ́ nɛ, Liyel-á lékyɩ̂lɛ n yilki n mɔ nɩ?
8 Por que é que vocês, judeus, acham impossível crer que Deus ressuscita os mortos?
9 Péwɔ ńtɛ̃ tɔ-á sõ̀ mɛ n sõ nɛ, páh yɩ̃nɛ pé tyi pól pɩ, pé Nasarɛtɩ kwil Yesu yĩn yõ sɛ̃́nɔ́ yah kõ.
9 E Paulo disse ainda: — Eu mesmo pensava que devia fazer tudo o que pudesse contra a causa de Jesus de Nazaré.
10 Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm-á ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ pé kɔ̃ tɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, páh Yesu yõ sɛ̃́pú náhnáh tɛ̃ dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ. Tɛ́ pàh sɔ̃́ sõ̀ pélɛ n ko n mɔ fyélɛ, péwɔ kè fɛ̃ n syi. Képah-á pé pɩ Yerusalɛmɩ kwil.
10 E foi o que fiz em Jerusalém. Recebi autorização dos chefes dos sacerdotes e prendi muitos seguidores de Jesus. Quando eram condenados à morte, eu também votava contra eles.
11 Páh sõ̀ mɛ n de n kɔ̃ pépi Nsyifunɔ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, à Yesu yõ sɛ̃́púlɛ n tɛ̃ n fõh, tɛ́ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé pè kyɩ̃ mɔ, pè Yesu yõ sɛ̃́nɔ́ yal mɔ. Tɛ́ pé fɔkɔ vyã́hnkàhnmɔnɔ tɛ̃̀ tyɩ́ pélɛ, páh ńkɛ̃́nɛ pé nyáh sõ ǹ kyɩ pélɛ n fõh kwlókáhkɩ́nɔ tɔ sɔkɔ.
11 Durante muito tempo eu os castiguei em todas as sinagogas e os forcei a negar a sua fé. Tinha tanto ódio deles, que até fui a outras cidades para persegui-los.
12 Sɛ̃́-á sõ yɔ́lɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm mɛ tɛ̃́nwɛnɔ ànɛ̂ wɛ̃̀kɩ̀lɛ pé kɔ̃, pé yuku à n yuku Damasɩ kwil.
12 E Paulo continuou: — Foi por isso que viajei para a cidade de Damasco, levando autorização e ordens dos chefes dos sacerdotes.
13 Ńkɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa, páh sõ̀ mɛ wɛ̃̀kɩ̀ yõ gbĩ̀ntɔ̃̀ pɔ̃́lɛ, tɛ́ mɛ kyòo yɔ́ wɛ kè wil yĩ̂nyõ, nɛ̂-á piki kal gbĩnɛ, à pɔ kwɛ péwɔ ànɛ̂ pé wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́mû yõ pěrr, à pé mɔ gbɩ̃.
13 Mas aconteceu, ó rei, que na estrada, ao meio-dia, veio do céu uma luz mais brilhante do que o sol, a qual brilhou em volta de mim e dos homens que estavam viajando comigo.
14 Képah tɛ̃̀nɛ, pé pól syɩkɩlɩ sétáh tɛ́ péwɔ mɛ yĩ́npɔ̃́ yɔ́ noh kè mɛ n yo pé tyɩ́ Yebre wɛy sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Sole, Sole, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ á ńnɛ n fõh sɛ̃́? Ǹgbǒ gbõ̀ nɛ̂-à yahle náh vìnɔ́lɛ, képah ye n kwɔ dɛ́!»
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz me dizer em hebraico : “Saulo, Saulo! Por que você me persegue? Não adianta você se revoltar contra mim.”
15 Kǎh pɩ sɛ̃́, pé mɛ piki yah nɛ, nɛ̂ se ǹmɔlɛ nɩ, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃? À mɛ yo pé tyɩ́ nɛ: «Yesu ye ńmɔlɛ, nɛ̂-á á n fõh.
15 — Então eu perguntei: “Quem é o senhor?” — E o Senhor respondeu:
16 Ǹtɛ yuku n yĩn á gbyẽ̂h yõ. Máh ń gblɔ̌ynɛ ǹ wɛ̃kɩ tir nɛ̂ yĩnnɛ, képah wɛ yɔ̀: Mé nɛ á pɩ ń tõ̀npɩlɛ. Sɔ̃́-á á wɛ ńnɛ yɔ̀, á kɩ kélɛ n yah n yo n kɔ̃, à tahlɩ tyi nónó tɔ-á mé kɩ pɔ ǹ wɛ̃kɩ n pi náhlɛ.
16 Mas levante-se e fique de pé. Eu apareci a você para o escolher como meu
17 Mé kɩ ǹ pwah mɔ wilki Nsyifunɔ ànɛ̂ kwlókáhkɩ́nɔ névye gbõ̀, pépi nónó tyɩ́-á mé n tɛkɩ n mɔ álɛ.
17 Vou livrar você dos judeus e também dos não judeus, a quem vou enviá-lo.
18 Mé álɛ n tɛkɩ n mɔ pé tyɩ́ nɛ, á kyɩ pé yɩ̃́ yɩkɩ, pè kɔ̃ pè wil fɛ̃́ntũ̂ sɔkɔ pè pɔ kyòo yah. Pè mó wil sétã̀n yõ̀tɛ̃̀ yɔ̃rɩ sɔkɔ pè pɔ Liyel tyɩ́, pé tyípêl kɔ̃ sè yɔ̃ mɔ pè kɔ̃, pè mó kyɩ tɛ̃̀-ǹsah wɛ Liyel wɛ̃́npì wrɔ́, nónó-á mɛ Liyel tyɩ́ yõ ńmɔ yõ sɛ̃́nɔ́ yĩnnɛ.»
18 Você vai abrir os olhos deles a fim de que eles saiam da escuridão para a luz e do poder de Satanás para Deus. Então, por meio da fé em mim, eles serão perdoados dos seus pecados e passarão a ser parte do povo escolhido de Deus.”
19 Pole-á Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛlɔ nɔ́pi yo tɛ, à ǹ syɩ yo Akripa tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́, páh tyi nónó noh, tɛ́ tyi nónó wɛ wɛ̃́kɩ́nɔ́ mɛ̀ sɔkɔ nɛ̂-á n wil Liyel tyɩ́, pé náh yahle sé pɩ́nɔ́lɛ.
19 E Paulo terminou, dizendo: — Portanto, ó rei Agripa, eu não desobedeci à visão que veio do céu.
20 Tɛ́ Damasɩ tãn ǹgbò tyɩ́-á pé yo sélɛ. Képah náh, pé mɛ sè yo Yerusalɛmɩ tãn tyɩ́, ànɛ̂ Nsyude gbɛ̃̀nyah tãn póllɛ, à tahlɩ kwlo kwlo tɛ́lɔ́ tyɩ́. Páh kè yo pé pól tyɩ́ nɛ, pè pé nnɔ vi mɔ, pè mó Liyel wɛ̃̀kɩ̀ tɛ̃. Ńkɛ̃́, pè tyípéplɔlɛ n pɩ, nónó-á n wɛ̃kɩ nɛ gbɩ yõ, pé nnɔ-á vi mɔ.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco e depois em Jerusalém, em toda a região da Judeia e entre os não judeus. Eu dizia a todos que eles precisavam abandonar os seus pecados, voltar para Deus e fazer coisas que mostrassem que estavam, de fato, arrependidos.
21 Tɛ́ képah yõ sɔkɔ-á Nsyifunɔ tɛ̃ pélɛ, gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ pé mɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ. Pǎh sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ pé kònmɔ-ńsahlɛ.
21 Foi por isso que alguns judeus me agarraram quando eu estava no pátio do Templo e quiseram me matar.
22 Ǹtɛ Liyel yòhnɩ̀nmɔnɔ gbõ̀ yõ, páh mɛ min sɔkɔ à pɔ syɩ kwɛy tyɩ́. Tɛ́ páh tɔ̃ ásõ̂ sɔkɔ yɔ̀, gblɔ yo yĩnnɛ tahbɩ ànɛ̂ yãm tãn tyɩ́. Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu ànɛ̂ Moyisi-á tyi nónó tyɩ́ yo nɛ, sǎh kɩ pɔ n pɩ n pi, pé náh tir yɔ́ ńtɛ̃ yo kah mɔ sépi yõ, sépi nónó-á yo nɛ ńkɛ̃́:
22 Mas até hoje Deus tem me ajudado, e por isso estou aqui trazendo a sua mensagem a todos, tanto aos humildes como aos importantes. Pois eu digo a mesma coisa que os profetas e Moisés disseram que ia acontecer.
23 Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔ-á kɩ yèvyãhrɩ pɩ kɩ ku. Tɛ́ ǹmɔ-á kɩ n pɩ n pi nɛ́gbennɛ, kɩ yilki mɔ lékyɩ̂ sɔkɔ. Wǎh kɩ pɔ pwáhnmɔnɔ tyɩ́ yo wah kyòo pépi Nsyifunɔ tyɩ́ ànɛ̂ névye tɛ́lɔ́ tyɩ́.
23 Eles afirmaram que o Messias precisava sofrer e ser o primeiro a ressuscitar, para anunciar a luz da salvação tanto aos judeus como aos não judeus.
24 Tɛ́ Pole-á mɛ ǹ tyi yah yónɔ́ sɔkɔ sɛ̃́ mɛ ǹ vyãhlɛ n kɔ̃lɩ, Fɛsitusi wɛkɩ páhpáh ǹ yõ nɛ ńkɛ̃́, ǹ yõ̀gbèkè náh mɛ, ǹ kǎrn pɩ́nɔ́ képékè-á ǹ yõ̀gbèkè yuku.
24 Quando Paulo estava se defendendo assim, Festo gritou: — Paulo, você está louco! Estudou tanto, que acabou perdendo o juízo!
25 Ǹtɛ Pole mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, yõ̀tɛ̃̀ pèpɛy, pé yõ̀gbèkè náh yuku dɛ́! Gblɔ ànɛ̂ yèsrey wɛlɔ ó kɔ́kɔ́-á pé n wɛkɩ.
25 Paulo respondeu: — Eu não estou louco, Excelência; estou em perfeito juízo e digo a verdade.
26 Ńkɛ̃́, tyi nɔ́pi sɔkɔ yɔ́ ńtɛ̃ náh pɩ sètĩ̀n sõ̀ sɔkɔ, pé sɛ̃́nɔ́-á mɛ ké yõ nɛ, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa ńtɛ̃ pɩ̃́nɔ́-á mɛ sé sɔkɔ dò. Képah-á, pé kɔ̃ pé kélɛ n yo n dal n mɔ ǹ yah sɔkɔ nɩ̀sãhlɛ.
26 Eu posso falar diante do rei Agripa com toda a coragem porque tenho a certeza de que ele conhece todas essas coisas muito bem, pois não aconteceram em nenhum lugar escondido.
27 Ǹtɛ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa, à kó sɛ̃ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu wɛlɔ yõ nɩ? Péwɔ tɛ̃̀-á pɩ̃ nɛ wǎh sɛ̃ sé yõ.
27 Então Paulo disse ao rei: — Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que crê!
28 Képah sɔkɔ, Akripa mɛ yo Pole tyɩ́ nɛ, kàh náh kɩ nɛ pé mo kwéy, wǎh náhkɩ núkú péwɔ vi mɔ pɩ Yesu yõ sɛ̃́-òlɛ.
28 Agripa respondeu: — Você pensa que assim, em tão pouco tempo, vai me tornar cristão?
29 Pole mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, kàh kɩ se pɩ núkúnúkú ò, kàh kɩ se mo ò, péwɔ tɛ̃̀-á mɛ Liyellɛ n ni nɛ, kè káh yĩn ǹmɔ ńtɛ̃ ó tyɩ́, ńkɛ̃́ nónó pól tɔ-á mɛ pé wɛlɔlɛ n nohnɩ kwɛynɛ yɔ̀, pé pól pɩ péwɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ, Yesu yõ sɛ̃́púlɛ, tɛ́ kârn wɔ káh mɔ pépi tyɩ́.
29 Paulo disse: — Pois eu pediria a Deus que, em pouco ou muito tempo, não somente o senhor, mas todos os que estão me ouvindo hoje chegassem a ser como eu, mas sem estas correntes.
30 Képah náh, yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Akripa yuku, ànɛ̂ gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ Fɛsitusilɛ, ànɛ̂ Berenisilɛ, à tahlɩ nónó pól-á sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ pélɛ.
30 Aí o rei Agripa, o Governador, Berenice e todos os que estavam com eles se levantaram
31 Ǹtɛ pǎh wil, pè tyah n yo wɛ̃ tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ náh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ, nɛ̂-á yɩ̃nɛ ǹ kònmɔnɔlɛ, képah náh pɩ, ǹ dáhnmɔnɔlɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ.
31 e saíram, comentando: — Este homem não fez nada para merecer a morte, nem para estar preso.
32 Képah sɔkɔ, Akripa mɛ yo Fɛsitusi tyɩ́ nɛ, dĩ́ mɛ̀ à sõ̀ mɛ ǹ tukey tyɩ́ dáhbɩ́-ńkɛ̃̂nɛ Wrome kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ Sesar gbõ̀ sɔkɔ, wǎh yɩ̃nɛ fĩ́nmɔnɔlɛ.
32 Então Agripa disse a Festo: — Ele já podia estar solto se não tivesse pedido para ser julgado pelo Imperador.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.