Atos 24

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Tɛ́ sèpĩ̀n kwâl sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Ananiyasi tiki pɔ Sesarɩ kwil, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ yísyɔ́lɛ, à tahlɩ wɛy pɩ̃́-ò ǹgbɛ̃ yɔ́ tyɩ́, nɛ̂-á pè n ye Tɛrtulusilɛ. Pè sõ̀ mɛ pɔ Pole ye, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ Felikisi tyɩ́.
1 Cinco dias depois, o sumo sacerdote Ananias chegou com alguns dos líderes do povo e um advogado chamado Tértulo para exporem ao governador sua causa contra Paulo.
2 Képah sɔkɔ, pè mɛ Pole ye yah, tɛ́ Tɛrtulusi mɛ de wɛy sɔkɔ, à n tɔkɔ Polelɛ n kɔ̃ nɛ ńkɛ̃́, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò pèpɛy, yèvɩnɩ ǹgbɛ̃ nɛ̂ sɔkɔ-á pélɛ kwɛynɛ yɔ̀, ǹmɔ gbõ̀ yõ sɔkɔ-á kè wɛ. Wǎh ǹ gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃ pallɛ sɔ̃́, képah-á vìnmɔnɔ náhnáh dahbɩ ké sɔkɔ.
2 Quando Paulo foi chamado, Tértulo apresentou as acusações: “Excelentíssimo Félix, o senhor tem proporcionado a nós, judeus, um longo período de paz e, com perspicácia, tem realizado reformas que muito nos beneficiam.
3 Wǎh n tɔ̃ n sah n pɩ pépi tyɩ́ sɔ̃́ gbĩ́mɛgbĩ́ tã̀ntã̀n pól sɔkɔ, páh n gbah n wɛkɩ ǹ tyɩ́ képah yĩnnɛ.
3 Por todas essas coisas nós lhe somos extremamente gratos.
4 Tɛ́ à ǹ kékwɛ, à mó ǹ níkí kwɔ noh pé tyɩ́ kwéy. Pé náh pé wɛy yõ ko n pi, kè kɔ̃ kè n pɩ n pi ǹ tyɩ́ gblɔ́vyã́hrɩ́lɛ.
4 Contudo, não desejo tomar seu tempo, por isso peço sua atenção apenas por um momento.
5 Ńkɛ̃́, dĩ́ nɛ̂-á yɔ̀, páh kè kyɔmɩ wɛ nɛ, wǎh mɛ pɩ tɛ̃̀ soh soh ńyân tyɩ́ kɔ̃lɛ. Wǎh mɛ Nsyifunɔ yõlɛ n yɩkɩ kèkõyṍ pól sɔkɔ. Ǹmɔ-á n tɛ̃ névye yahlɛ, nónó-á n kɔ Nasarɛtɩ kwil Yesu wɛ̃̀kɩ̀ yõ, nɛ̂-á gbɩ náh kélɛ.
5 Constatamos que este homem é um perturbador, que vive causando tumultos entre os judeus de todo o mundo. É o principal líder da seita conhecida como os Nazarenos.
6 Wǎh sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ Liyel ní-ńsah gbô dêl ńtɛ̃ pɩ́-ńsahlɛ, képah-á pé kɔ̃ pé à tɛ̃. [Páh sõ̀ nɛ pé à tuke à yɩ̃nɛ pépi Nsyifunɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ tyi yónɔ́lɛ.
6 Quando o prendemos, estava tentando profanar o templo. Nós queríamos julgá-lo de acordo com nossa lei,
7 Ǹtɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Lisyasɩ-á pɔ à tɛ̃ syi pé tyɩ́ gbùgbù,
7 mas Lísias, o comandante do regimento, usou de força e o tirou de nossas mãos,
8 tɛ́ nɛ: «Nónó-á nɛ Pole tyípɩ́nɔ́ náh mɛ plɛ, pè kyɩ tɔkɔ à kɔ̃ Felikisi tyɩ́.»] Képah náh, Tɛrtulusi tɔ̃ nɛ, núkúnúkú ǹmɔ ńtɛ̃ Pole piki yah ǹ gblɔ̌y, képah sɔkɔ, wǎh kɩ pɩ̃ nɛ, tyi nónó yĩn-á pépi pɔ tɔkɔ à kɔ̃, gblɔ-á sélɛ.
8 e ordenou a nós, os acusadores, que nos apresentássemos perante o senhor. Nossas acusações poderão ser confirmadas quando o senhor interrogar Paulo pessoalmente”.
9 Képah tɛ̃̀nɛ, Nsyifunɔ mɛ dĩ́ wɛy sõ̀ so mɔ nɛ, sɛ̃́-á kè wɛ.
9 Os outros judeus concordaram e declararam ser verdadeiro o que Tértulo tinha dito.
10 Képah náh, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ mɛ ǹ gbõ̀ pɩ mɔ Pole tyɩ́, à wɛynɛ à kɔ̃. Képah sɔkɔ, Pole mɛ nɛ: «Mé pɩ̃ nɛ áwɔ-á ápi no tukey tùkè-òlɛ ké ye náhnáh-á yɔ̀. Képah ye, ń nɩ mɛ yĩ́nnɔ́lɛ kɩ ń vyãh kɔ̃lɩ á yah sɔkɔ.
10 Quando Paulo recebeu um sinal do governador para falar, disse: “Sei que o senhor tem julgado questões dos judeus há muitos anos e, portanto, apresento-lhe minha defesa de bom grado.
11 Ńmɔ dɔ́kɔ́npɔnɔlɛ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, nɛ mé pɔ Liyel gbilki, kè náh tɔ̃̌nɩ̀ kah sèpĩ̀n gbɔ̃ninɔ́lɛ. Áwɔ ńtɛ̃ kɩ fɛ̃ ké nɩ́y tɛ̃, kɩ ké gbɩ pɩ̃.
11 O senhor poderá verificar com facilidade que cheguei a Jerusalém não mais que doze dias atrás para adorar no templo.
12 Pè náh ń wɛ mé mɛ yékã̂blɛ n pɩ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃nɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, képah náh pɩ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, képah náh pɩ kwil fɩ̃́ yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ. Mé náh se mó tɔ̃ tɔ́wû kurki mɔ tir yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ.
12 Meus acusadores não me encontraram discutindo com ninguém no templo, nem causando tumulto em nenhuma sinagoga, nem nas ruas da cidade.
13 Tɛ́ pǎh pɔ tɔkɔ ńnɛ n kɔ̃ yɔ̀, tir nɛ̂ mɛ pè kɩ fɛ̃ yo nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ gblɔ-á pé tyíyónɔ́ nɔ́pilɛ?
13 Eles não podem provar as acusações que fazem contra mim.
14 Ǹtɛ nɛ̂ tɛ̃̀-á mé kɩ n yo n pi, képah ye yɔ̀, mé mɛ tõ̀lɛ n pɩ ń náh tãn Liyel tyɩ́ wɛ̃̀kɩ̀ mɛ̀ yõ, wɛ̃̀kɩ̀ nɛ̂-á pépi nɛ gbɩ náh kélɛ. Ǹtɛ tyi nónó pól-á wãrkɩ tyi kõ̀nsàhnɔ́ ànɛ̂ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ sɔkɔ, ńmɔ sɛ̃́nɔ́ mɛ sé pól yõ.
14 “Reconheço, porém, que sou seguidor do Caminho, que eles chamam de seita. Adoro o Deus de nossos antepassados e creio firmemente na lei judaica e em tudo que está escrito nos profetas.
15 Ńmɔ sõnɔ-á mɛ Liyel yõ nɛ̂ tyɩ́ sɔkɔ, pépi tɔ sõnɔ mɛ képah ó yõ nɛ, nɛ́péplɔ ànɛ̂ nɛ́túkúnì pól lékyɩ̂-á kɩ yilki mɔ.
15 Tenho em Deus a mesma esperança destes homens, de que ele ressuscitará tanto os justos como os injustos.
16 Képah ye, mé mɛ gbah tɛ̃ ń fɔkɔ dal mɔ n kɔ Liyel yah ànɛ̂ névye yah sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́, wɛ́nyo-ńsah kɛ̃́nɛ.
16 Por isso, procuro sempre manter a consciência limpa diante de Deus e dos homens.
17 Ń pɔ́nɔ́ nɛ̂ tyɩ́-á mé yo yɔ̀, ye náhnáh sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh ye mé pɔ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, à pɔ ń kwil névye yohnɩ mɔ pɔ́lɛ, tɛ́ sárkánɔ́ wilki Liyel tyɩ́.
17 “Depois de estar ausente por vários anos, voltei a Jerusalém com dinheiro para ajudar meu povo e apresentar ofertas.
18 Képah sɔkɔ ye sõ̀ pè pɔ wɛ ńnɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, máh ń gblɔ̌y tɔ̃ sah gbĩ́ nɛ̂nɛ. Tɔ́wû náh sõ̀ mɛ ńnɛ, ànɛ̂ gbrǒgbrǒ yɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ n pɩ.
18 Meus acusadores me viram no templo depois que completei minha cerimônia de purificação. Não havia multidão nenhuma ao meu redor e nenhum tumulto.
19 Tɛ́ Asi gbɛ̃̀nyah Nsyifunɔ yísyɔ́ wɔ sõ̀ mɛ. Mâh sõ̀ mɛ tir yɔ́ pu pɩ pè wɛ, pépi ye náhkɩ pɔ ásõ̂, à pɔ tɔkɔ ń kɔ̃ áwɔ tyɩ́ dò.
19 Só estavam ali alguns judeus da Ásia, e são eles que deveriam estar aqui diante do senhor para me acusar, se têm algo contra mim.
20 Képah náh pɩ, Nsyifunɔ nónó-á ásõ̂ yɔ̀, pǎh lésõ ń tɛ̃ kyɩ pé tukey tùkèpu tĩ̀nkì tyɩ́, lékàh-à kɩ mɛ wɛ ń tyɩ́, pè kè yo kɛ̀!
20 Pergunte a estes homens que aqui estão de que crimes o conselho dos líderes do povo me considerou culpado,
21 Tyínúkú yɔ́ ó ye lésõ mé yo gbǎp pé tyɩ́ tukey tùkèpu yah sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, máh sɛ̃ ké yõ nɛ lékyɩ̂-á kɩ n yilki n mɔ n pi, képah yĩn-á ńnɛ tukey sɔkɔ kwɛynɛ yɔ̀ dɛ́!»
21 exceto pela ocasião em que gritei: ‘Estou sendo julgado diante dos senhores porque creio na ressurreição dos mortos!’”.
22 Tɛ́ kwil yah tɛ̃́-ò dĩ́ Felikisi sõ̀ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛ̃̀kɩ̀ dùkù pɩ̃ yĩ́ĩ́. Kǎh pɩ sɛ̃́, à tukey mɛ̀ kur mɔ sah náh tĩ̀n yõ, tɛ́ nɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Lisyasɩ-à kɩ pɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, páh kɩ pé tir mɛ̀ yah wah.
22 Nesse momento, Félix, que tinha bastante conhecimento sobre o Caminho, interrompeu a audiência e disse: “Esperem até Lísias, o comandante do regimento, chegar. Então decidirei o caso de vocês”.
23 Tɛ́ mɛ nɛ, sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ ǹ syɩ n kyɩ Pole dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ. À mó yɛ à kɔ̃ à nɛ n mɛ ǹ gblɔ̌y yõ kwéy. À káh ǹ tyɩ́ névye yĩni mɔ ǹ pɔ́nyòhnɩ̀nmɔnɔlɛ.
23 Ordenou que um oficial mantivesse Paulo sob custódia, mas lhe deu certa liberdade e permitiu que seus amigos o visitassem e providenciassem aquilo de que ele precisava.
24 Sèpĩ̀n yísyɔ́ sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Felikisi pɔ de ànɛ̂ ǹ kyɩ Drusililɛ. Tɛ́ Drusililɛ, Nsyifu nɛy ye sõ̀ ǹnɛ. Képah sɔkɔ, Felikisi pè kɔ̃ pè Pole ye yah, à pɔ Yesu Krista yõ sɛ̃ dùkù tyɩ́lɛ n yãh ǹ tyɩ́.
24 Alguns dias depois, Félix voltou com sua esposa, Drusila, que era judia. Mandou chamar Paulo, e os dois ouviram enquanto ele lhes falava a respeito da fé em Cristo Jesus.
25 Ǹtɛ Pole-á pɔ tyah n yãh gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ dùkù pèpɛy tyɩ́ yõ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ànɛ̂ gblɔ̌y tɛ̃́nɔ́ tyɩ́ yõ, ànɛ̂ Liyel névye pɔ n tuke dùkù tyɩ́ yõ, képah sɔkɔ, tíkí Felikisi tɛ̃, à mɛ yo Pole tyɩ́ nɛ, núkúnúkú tɛ̃̀nɛ, wǎh kɩ fɛ̃ n yuku, tɛ́ pâh pɔ wrɔ́ wɛ, páh kɩ tɔ̃ yo mɔ ǹ tyɩ́.
25 Quando Paulo passou a falar da justiça divina, do domínio próprio e do dia do juízo que estava por vir, Félix teve medo e disse: “Pode ir, por enquanto. Quando for mais conveniente, mandarei chamá-lo outra vez”.
26 Tɛ́ ǹ sõnɔ sõ̀ mɛ ké yõ tɔlɛ nɛ, Pole-á kɩ pé kɔ̃ n pi pɔ́lɛ; képah ye, à sõ̀ mɛ ǹnɛ n tɔ̃ n ye fárfár pè yã́hkɩ̀lɛ n yãh n pɔ ǹnɛ.
26 Félix também esperava que Paulo lhe oferecesse dinheiro, de modo que mandava buscá-lo com frequência e conversava com ele.
27 Pè ye nínɔ́ pɩ képah tɛ̃̀ sɔkɔ sɛ̃́. Képah náh, yõ̀tɛ̃̀ késã́n yɔ́ pɔ Felikisi swɔ tɔkɔ pè n ye Porsiyusi Fɛsitusilɛ. Tɛ́ Felikisi-á sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé Nsyifunɔ dyɔ yĩ́ĩ́ pɩ sɛ̃́, képah ye à Pole sah wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ.
27 Assim se passaram dois anos, e Félix foi sucedido por Pórcio Festo. E, uma vez que Félix desejava obter a simpatia dos judeus, manteve Paulo na prisão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.