Atos 24
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA
1 Tɛ́ sèpĩ̀n kwâl sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Ananiyasi tiki pɔ Sesarɩ kwil, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ yísyɔ́lɛ, à tahlɩ wɛy pɩ̃́-ò ǹgbɛ̃ yɔ́ tyɩ́, nɛ̂-á pè n ye Tɛrtulusilɛ. Pè sõ̀ mɛ pɔ Pole ye, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ Felikisi tyɩ́.
1 Cinco dias depois, o sumo sacerdote Ananias foi até Cesareia com alguns anciãos e com certo orador, chamado Tértulo, os quais apresentaram ao governador a sua acusação contra Paulo.
2 Képah sɔkɔ, pè mɛ Pole ye yah, tɛ́ Tɛrtulusi mɛ de wɛy sɔkɔ, à n tɔkɔ Polelɛ n kɔ̃ nɛ ńkɛ̃́, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò pèpɛy, yèvɩnɩ ǹgbɛ̃ nɛ̂ sɔkɔ-á pélɛ kwɛynɛ yɔ̀, ǹmɔ gbõ̀ yõ sɔkɔ-á kè wɛ. Wǎh ǹ gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃ pallɛ sɔ̃́, képah-á vìnmɔnɔ náhnáh dahbɩ ké sɔkɔ.
2 Depois que Paulo foi chamado, Tértulo passou a acusá-lo, dizendo: — Excelentíssimo Félix, tendo nós desfrutado de paz perene por meio do senhor e tendo sido feitas, por seu providente cuidado, notáveis reformas em benefício deste povo,
3 Wǎh n tɔ̃ n sah n pɩ pépi tyɩ́ sɔ̃́ gbĩ́mɛgbĩ́ tã̀ntã̀n pól sɔkɔ, páh n gbah n wɛkɩ ǹ tyɩ́ képah yĩnnɛ.
3 sempre e em todos os lugares, reconhecemos isto com profunda gratidão.
4 Tɛ́ à ǹ kékwɛ, à mó ǹ níkí kwɔ noh pé tyɩ́ kwéy. Pé náh pé wɛy yõ ko n pi, kè kɔ̃ kè n pɩ n pi ǹ tyɩ́ gblɔ́vyã́hrɩ́lɛ.
4 Entretanto, para não deter o senhor por muito tempo, peço que, de acordo com a sua clemência, nos ouça por alguns instantes.
5 Ńkɛ̃́, dĩ́ nɛ̂-á yɔ̀, páh kè kyɔmɩ wɛ nɛ, wǎh mɛ pɩ tɛ̃̀ soh soh ńyân tyɩ́ kɔ̃lɛ. Wǎh mɛ Nsyifunɔ yõlɛ n yɩkɩ kèkõyṍ pól sɔkɔ. Ǹmɔ-á n tɛ̃ névye yahlɛ, nónó-á n kɔ Nasarɛtɩ kwil Yesu wɛ̃̀kɩ̀ yõ, nɛ̂-á gbɩ náh kélɛ.
5 Porque, tendo nós verificado que este homem é uma peste e promove desordens entre os judeus do mundo inteiro, sendo também o principal agitador da seita dos nazarenos,
6 Wǎh sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ Liyel ní-ńsah gbô dêl ńtɛ̃ pɩ́-ńsahlɛ, képah-á pé kɔ̃ pé à tɛ̃. [Páh sõ̀ nɛ pé à tuke à yɩ̃nɛ pépi Nsyifunɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ tyi yónɔ́lɛ.
6 o qual também tentou profanar o templo, nós o prendemos com o intuito de julgá-lo segundo a nossa Lei.
7 Ǹtɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Lisyasɩ-á pɔ à tɛ̃ syi pé tyɩ́ gbùgbù,
7 Mas, sobrevindo o comandante Lísias, o arrebatou das nossas mãos com grande violência,
8 tɛ́ nɛ: «Nónó-á nɛ Pole tyípɩ́nɔ́ náh mɛ plɛ, pè kyɩ tɔkɔ à kɔ̃ Felikisi tyɩ́.»] Képah náh, Tɛrtulusi tɔ̃ nɛ, núkúnúkú ǹmɔ ńtɛ̃ Pole piki yah ǹ gblɔ̌y, képah sɔkɔ, wǎh kɩ pɩ̃ nɛ, tyi nónó yĩn-á pépi pɔ tɔkɔ à kɔ̃, gblɔ-á sélɛ.
8 ordenando que os seus acusadores viessem à presença do senhor. Se o interrogar, o senhor mesmo poderá tomar conhecimento de todas as coisas de que nós o acusamos.
9 Képah tɛ̃̀nɛ, Nsyifunɔ mɛ dĩ́ wɛy sõ̀ so mɔ nɛ, sɛ̃́-á kè wɛ.
9 Os judeus também concordaram na acusação, afirmando que estas coisas eram assim.
10 Képah náh, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ mɛ ǹ gbõ̀ pɩ mɔ Pole tyɩ́, à wɛynɛ à kɔ̃. Képah sɔkɔ, Pole mɛ nɛ: «Mé pɩ̃ nɛ áwɔ-á ápi no tukey tùkè-òlɛ ké ye náhnáh-á yɔ̀. Képah ye, ń nɩ mɛ yĩ́nnɔ́lɛ kɩ ń vyãh kɔ̃lɩ á yah sɔkɔ.
10 Quando o governador fez sinal para que Paulo falasse, ele disse: — Sabendo que há muitos anos o senhor é juiz desta nação, sinto-me à vontade para me defender.
11 Ńmɔ dɔ́kɔ́npɔnɔlɛ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, nɛ mé pɔ Liyel gbilki, kè náh tɔ̃̌nɩ̀ kah sèpĩ̀n gbɔ̃ninɔ́lɛ. Áwɔ ńtɛ̃ kɩ fɛ̃ ké nɩ́y tɛ̃, kɩ ké gbɩ pɩ̃.
11 O senhor mesmo pode verificar que não se passaram mais de doze dias desde que fui a Jerusalém para adorar a Deus;
12 Pè náh ń wɛ mé mɛ yékã̂blɛ n pɩ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃nɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, képah náh pɩ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, képah náh pɩ kwil fɩ̃́ yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ. Mé náh se mó tɔ̃ tɔ́wû kurki mɔ tir yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ.
12 e que não me acharam no templo discutindo com ninguém, nem agitando o povo, fosse nas sinagogas ou na cidade;
13 Tɛ́ pǎh pɔ tɔkɔ ńnɛ n kɔ̃ yɔ̀, tir nɛ̂ mɛ pè kɩ fɛ̃ yo nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ gblɔ-á pé tyíyónɔ́ nɔ́pilɛ?
13 nem podem provar diante do senhor as acusações que agora fazem contra mim.
14 Ǹtɛ nɛ̂ tɛ̃̀-á mé kɩ n yo n pi, képah ye yɔ̀, mé mɛ tõ̀lɛ n pɩ ń náh tãn Liyel tyɩ́ wɛ̃̀kɩ̀ mɛ̀ yõ, wɛ̃̀kɩ̀ nɛ̂-á pépi nɛ gbɩ náh kélɛ. Ǹtɛ tyi nónó pól-á wãrkɩ tyi kõ̀nsàhnɔ́ ànɛ̂ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ sɔkɔ, ńmɔ sɛ̃́nɔ́ mɛ sé pól yõ.
14 Porém confesso ao senhor que, segundo o Caminho, a que chamam seita, assim eu sirvo ao Deus de nossos pais, acreditando em todas as coisas que concordam com a lei e os escritos dos profetas,
15 Ńmɔ sõnɔ-á mɛ Liyel yõ nɛ̂ tyɩ́ sɔkɔ, pépi tɔ sõnɔ mɛ képah ó yõ nɛ, nɛ́péplɔ ànɛ̂ nɛ́túkúnì pól lékyɩ̂-á kɩ yilki mɔ.
15 tendo esperança em Deus, como também estes a têm, de que haverá ressurreição, tanto de justos como de injustos.
16 Képah ye, mé mɛ gbah tɛ̃ ń fɔkɔ dal mɔ n kɔ Liyel yah ànɛ̂ névye yah sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́, wɛ́nyo-ńsah kɛ̃́nɛ.
16 Por isso, também me esforço por ter sempre uma consciência pura diante de Deus e dos homens.
17 Ń pɔ́nɔ́ nɛ̂ tyɩ́-á mé yo yɔ̀, ye náhnáh sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh ye mé pɔ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, à pɔ ń kwil névye yohnɩ mɔ pɔ́lɛ, tɛ́ sárkánɔ́ wilki Liyel tyɩ́.
17 — Depois de anos, vim trazer donativos para o meu povo e também fazer oferendas,
18 Képah sɔkɔ ye sõ̀ pè pɔ wɛ ńnɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, máh ń gblɔ̌y tɔ̃ sah gbĩ́ nɛ̂nɛ. Tɔ́wû náh sõ̀ mɛ ńnɛ, ànɛ̂ gbrǒgbrǒ yɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ n pɩ.
18 e foi nesta prática que alguns judeus da província da Ásia me encontraram já purificado no templo, sem ajuntamento de povo e sem tumulto,
19 Tɛ́ Asi gbɛ̃̀nyah Nsyifunɔ yísyɔ́ wɔ sõ̀ mɛ. Mâh sõ̀ mɛ tir yɔ́ pu pɩ pè wɛ, pépi ye náhkɩ pɔ ásõ̂, à pɔ tɔkɔ ń kɔ̃ áwɔ tyɩ́ dò.
19 os quais deviam comparecer diante do senhor e fazer as acusações, se tivessem alguma coisa contra mim.
20 Képah náh pɩ, Nsyifunɔ nónó-á ásõ̂ yɔ̀, pǎh lésõ ń tɛ̃ kyɩ pé tukey tùkèpu tĩ̀nkì tyɩ́, lékàh-à kɩ mɛ wɛ ń tyɩ́, pè kè yo kɛ̀!
20 Ou então que estes homens que estão aqui digam que crime acharam em mim, por ocasião do meu comparecimento diante do Sinédrio,
21 Tyínúkú yɔ́ ó ye lésõ mé yo gbǎp pé tyɩ́ tukey tùkèpu yah sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, máh sɛ̃ ké yõ nɛ lékyɩ̂-á kɩ n yilki n mɔ n pi, képah yĩn-á ńnɛ tukey sɔkɔ kwɛynɛ yɔ̀ dɛ́!»
21 salvo estas palavras que clamei, estando entre eles: “Hoje estou sendo julgado por vocês por causa da ressurreição dos mortos.”
22 Tɛ́ kwil yah tɛ̃́-ò dĩ́ Felikisi sõ̀ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛ̃̀kɩ̀ dùkù pɩ̃ yĩ́ĩ́. Kǎh pɩ sɛ̃́, à tukey mɛ̀ kur mɔ sah náh tĩ̀n yõ, tɛ́ nɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Lisyasɩ-à kɩ pɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, páh kɩ pé tir mɛ̀ yah wah.
22 Então Félix, conhecendo mais acuradamente as coisas relacionadas com o Caminho, adiou a causa, dizendo: — Quando chegar o comandante Lísias, tomarei uma decisão a respeito do caso de vocês.
23 Tɛ́ mɛ nɛ, sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ ǹ syɩ n kyɩ Pole dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ. À mó yɛ à kɔ̃ à nɛ n mɛ ǹ gblɔ̌y yõ kwéy. À káh ǹ tyɩ́ névye yĩni mɔ ǹ pɔ́nyòhnɩ̀nmɔnɔlɛ.
23 E ordenou ao centurião que conservasse Paulo na prisão, tratando-o com tolerância e não impedindo que os seus próprios o servissem.
24 Sèpĩ̀n yísyɔ́ sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Felikisi pɔ de ànɛ̂ ǹ kyɩ Drusililɛ. Tɛ́ Drusililɛ, Nsyifu nɛy ye sõ̀ ǹnɛ. Képah sɔkɔ, Felikisi pè kɔ̃ pè Pole ye yah, à pɔ Yesu Krista yõ sɛ̃ dùkù tyɩ́lɛ n yãh ǹ tyɩ́.
24 Passados alguns dias, Félix veio com Drusila, sua mulher, que era judia. Mandou chamar Paulo e passou a ouvi-lo a respeito da fé em Cristo Jesus.
25 Ǹtɛ Pole-á pɔ tyah n yãh gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ dùkù pèpɛy tyɩ́ yõ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ànɛ̂ gblɔ̌y tɛ̃́nɔ́ tyɩ́ yõ, ànɛ̂ Liyel névye pɔ n tuke dùkù tyɩ́ yõ, képah sɔkɔ, tíkí Felikisi tɛ̃, à mɛ yo Pole tyɩ́ nɛ, núkúnúkú tɛ̃̀nɛ, wǎh kɩ fɛ̃ n yuku, tɛ́ pâh pɔ wrɔ́ wɛ, páh kɩ tɔ̃ yo mɔ ǹ tyɩ́.
25 Quando Paulo começou a falar sobre a justiça, o domínio próprio e o Juízo vindouro, Félix ficou amedrontado e disse: — Por agora, você pode retirar-se, e, quando eu tiver oportunidade, mandarei chamá-lo.
26 Tɛ́ ǹ sõnɔ sõ̀ mɛ ké yõ tɔlɛ nɛ, Pole-á kɩ pé kɔ̃ n pi pɔ́lɛ; képah ye, à sõ̀ mɛ ǹnɛ n tɔ̃ n ye fárfár pè yã́hkɩ̀lɛ n yãh n pɔ ǹnɛ.
26 Ao mesmo tempo, esperava que Paulo lhe desse dinheiro. Por isso, chamando-o mais frequentemente, conversava com ele.
27 Pè ye nínɔ́ pɩ képah tɛ̃̀ sɔkɔ sɛ̃́. Képah náh, yõ̀tɛ̃̀ késã́n yɔ́ pɔ Felikisi swɔ tɔkɔ pè n ye Porsiyusi Fɛsitusilɛ. Tɛ́ Felikisi-á sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé Nsyifunɔ dyɔ yĩ́ĩ́ pɩ sɛ̃́, képah ye à Pole sah wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ.
27 Dois anos mais tarde, Félix teve por sucessor Pórcio Festo. E, como Félix queria assegurar o apoio dos judeus, manteve Paulo encarcerado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.