Atos 24
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NTLH
1 Tɛ́ sèpĩ̀n kwâl sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Ananiyasi tiki pɔ Sesarɩ kwil, ànɛ̂ yèwàhnɩ̀ yísyɔ́lɛ, à tahlɩ wɛy pɩ̃́-ò ǹgbɛ̃ yɔ́ tyɩ́, nɛ̂-á pè n ye Tɛrtulusilɛ. Pè sõ̀ mɛ pɔ Pole ye, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ Felikisi tyɩ́.
1 Cinco dias depois o Grande Sacerdote Ananias foi até Cesareia com alguns líderes do povo e com um advogado chamado Tértulo. Eles se apresentaram ao governador Félix para fazer acusações contra Paulo.
2 Képah sɔkɔ, pè mɛ Pole ye yah, tɛ́ Tɛrtulusi mɛ de wɛy sɔkɔ, à n tɔkɔ Polelɛ n kɔ̃ nɛ ńkɛ̃́, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò pèpɛy, yèvɩnɩ ǹgbɛ̃ nɛ̂ sɔkɔ-á pélɛ kwɛynɛ yɔ̀, ǹmɔ gbõ̀ yõ sɔkɔ-á kè wɛ. Wǎh ǹ gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃ pallɛ sɔ̃́, képah-á vìnmɔnɔ náhnáh dahbɩ ké sɔkɔ.
2 Depois que Paulo foi chamado, Tértulo começou a acusação, dizendo: — Excelentíssimo Senhor Governador, o seu governo nos tem trazido um longo tempo de paz, e graças à sua sábia administração muitas reformas necessárias estão sendo feitas para o bem deste povo.
3 Wǎh n tɔ̃ n sah n pɩ pépi tyɩ́ sɔ̃́ gbĩ́mɛgbĩ́ tã̀ntã̀n pól sɔkɔ, páh n gbah n wɛkɩ ǹ tyɩ́ képah yĩnnɛ.
3 Somos muito agradecidos por tudo aquilo que temos recebido em todas as ocasiões e em todos os lugares.
4 Tɛ́ à ǹ kékwɛ, à mó ǹ níkí kwɔ noh pé tyɩ́ kwéy. Pé náh pé wɛy yõ ko n pi, kè kɔ̃ kè n pɩ n pi ǹ tyɩ́ gblɔ́vyã́hrɩ́lɛ.
4 Mas não quero tomar muito do seu tempo e por isso peço que tenha a bondade de nos escutar apenas um pouco mais.
5 Ńkɛ̃́, dĩ́ nɛ̂-á yɔ̀, páh kè kyɔmɩ wɛ nɛ, wǎh mɛ pɩ tɛ̃̀ soh soh ńyân tyɩ́ kɔ̃lɛ. Wǎh mɛ Nsyifunɔ yõlɛ n yɩkɩ kèkõyṍ pól sɔkɔ. Ǹmɔ-á n tɛ̃ névye yahlɛ, nónó-á n kɔ Nasarɛtɩ kwil Yesu wɛ̃̀kɩ̀ yõ, nɛ̂-á gbɩ náh kélɛ.
5 Nós achamos, de fato, que este homem é uma peste. Ele provoca desordens entre os judeus do mundo inteiro e é também o líder do partido dos nazarenos.
6 Wǎh sõ̀ mɛ n yah n kɔ̃ Liyel ní-ńsah gbô dêl ńtɛ̃ pɩ́-ńsahlɛ, képah-á pé kɔ̃ pé à tɛ̃. [Páh sõ̀ nɛ pé à tuke à yɩ̃nɛ pépi Nsyifunɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ tyi yónɔ́lɛ.
6 Além disso tentou profanar o Templo, e então nós o prendemos. Nós íamos julgá-lo de acordo com a nossa Lei ,
7 Ǹtɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Lisyasɩ-á pɔ à tɛ̃ syi pé tyɩ́ gbùgbù,
7 mas o comandante Lísias veio e o tirou de nós à força.
8 tɛ́ nɛ: «Nónó-á nɛ Pole tyípɩ́nɔ́ náh mɛ plɛ, pè kyɩ tɔkɔ à kɔ̃ Felikisi tyɩ́.»] Képah náh, Tɛrtulusi tɔ̃ nɛ, núkúnúkú ǹmɔ ńtɛ̃ Pole piki yah ǹ gblɔ̌y, képah sɔkɔ, wǎh kɩ pɩ̃ nɛ, tyi nónó yĩn-á pépi pɔ tɔkɔ à kɔ̃, gblɔ-á sélɛ.
8 Aí o próprio Lísias mandou que os acusadores viessem até aqui e fizessem a acusação diante do senhor. Se o senhor fizer perguntas a este homem, ele mesmo confirmará todas as acusações que estamos fazendo contra ele.
9 Képah tɛ̃̀nɛ, Nsyifunɔ mɛ dĩ́ wɛy sõ̀ so mɔ nɛ, sɛ̃́-á kè wɛ.
9 Então os judeus concordaram, dizendo que tudo era verdade.
10 Képah náh, gbɛ̃̀nyah yah tɛ̃́-ò dĩ́ mɛ ǹ gbõ̀ pɩ mɔ Pole tyɩ́, à wɛynɛ à kɔ̃. Képah sɔkɔ, Pole mɛ nɛ: «Mé pɩ̃ nɛ áwɔ-á ápi no tukey tùkè-òlɛ ké ye náhnáh-á yɔ̀. Képah ye, ń nɩ mɛ yĩ́nnɔ́lɛ kɩ ń vyãh kɔ̃lɩ á yah sɔkɔ.
10 O Governador fez sinal para que Paulo falasse. Então ele disse: — Eu sei que há muitos anos o senhor é juiz do povo judeu e por isso eu me sinto à vontade para fazer a minha defesa na sua presença.
11 Ńmɔ dɔ́kɔ́npɔnɔlɛ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, nɛ mé pɔ Liyel gbilki, kè náh tɔ̃̌nɩ̀ kah sèpĩ̀n gbɔ̃ninɔ́lɛ. Áwɔ ńtɛ̃ kɩ fɛ̃ ké nɩ́y tɛ̃, kɩ ké gbɩ pɩ̃.
11 Como o senhor mesmo pode comprovar, faz apenas doze dias que fui a Jerusalém para adorar a Deus.
12 Pè náh ń wɛ mé mɛ yékã̂blɛ n pɩ ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃nɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, képah náh pɩ Liyel ní-ńtã̂n vɩ̀ sɔkɔ, képah náh pɩ kwil fɩ̃́ yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ. Mé náh se mó tɔ̃ tɔ́wû kurki mɔ tir yɔ́ ńtɛ̃ sɔkɔ.
12 Os judeus não me viram discutindo com ninguém nos pátios do Templo, nem agitando o povo nas suas sinagogas ou em qualquer outro lugar da cidade.
13 Tɛ́ pǎh pɔ tɔkɔ ńnɛ n kɔ̃ yɔ̀, tir nɛ̂ mɛ pè kɩ fɛ̃ yo nɛ̂-á n wɛ̃kɩ nɛ gblɔ-á pé tyíyónɔ́ nɔ́pilɛ?
13 E eles não podem provar nenhuma das acusações que agora estão fazendo contra mim.
14 Ǹtɛ nɛ̂ tɛ̃̀-á mé kɩ n yo n pi, képah ye yɔ̀, mé mɛ tõ̀lɛ n pɩ ń náh tãn Liyel tyɩ́ wɛ̃̀kɩ̀ mɛ̀ yõ, wɛ̃̀kɩ̀ nɛ̂-á pépi nɛ gbɩ náh kélɛ. Ǹtɛ tyi nónó pól-á wãrkɩ tyi kõ̀nsàhnɔ́ ànɛ̂ Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu sɛ́bɛ́ynɔ́ sɔkɔ, ńmɔ sɛ̃́nɔ́ mɛ sé pól yõ.
14 Porém uma coisa confesso ao senhor: eu sigo o Caminho que os judeus dizem ser falso; mas é desse modo que sirvo ao Deus dos nossos antepassados. Creio em tudo o que está escrito na Lei de Moisés e nos livros dos Profetas .
15 Ńmɔ sõnɔ-á mɛ Liyel yõ nɛ̂ tyɩ́ sɔkɔ, pépi tɔ sõnɔ mɛ képah ó yõ nɛ, nɛ́péplɔ ànɛ̂ nɛ́túkúnì pól lékyɩ̂-á kɩ yilki mɔ.
15 Eu e os meus acusadores temos esta mesma esperança em Deus: todos vão ressuscitar, tanto os bons como os maus.
16 Képah ye, mé mɛ gbah tɛ̃ ń fɔkɔ dal mɔ n kɔ Liyel yah ànɛ̂ névye yah sɔkɔ gbĩ́mɛgbĩ́, wɛ́nyo-ńsah kɛ̃́nɛ.
16 Por isso faço tudo para sempre ter a consciência limpa diante de Deus e das pessoas.
17 Ń pɔ́nɔ́ nɛ̂ tyɩ́-á mé yo yɔ̀, ye náhnáh sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh ye mé pɔ Yerusalɛmɩ sɔkɔ, à pɔ ń kwil névye yohnɩ mɔ pɔ́lɛ, tɛ́ sárkánɔ́ wilki Liyel tyɩ́.
17 E Paulo continuou: — Depois de ter ficado fora de Jerusalém durante alguns anos, voltei para lá a fim de levar algum dinheiro para o meu próprio povo e para oferecer
18 Képah sɔkɔ ye sõ̀ pè pɔ wɛ ńnɛ Liyel ní-ńsah gbô sɔkɔ, máh ń gblɔ̌y tɔ̃ sah gbĩ́ nɛ̂nɛ. Tɔ́wû náh sõ̀ mɛ ńnɛ, ànɛ̂ gbrǒgbrǒ yɔ́ ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ n pɩ.
18 Quando estava fazendo isso, depois de eu ter acabado a cerimônia de purificação , alguns judeus me encontraram na área do Templo . Não havia muita gente comigo nem desordem.
19 Tɛ́ Asi gbɛ̃̀nyah Nsyifunɔ yísyɔ́ wɔ sõ̀ mɛ. Mâh sõ̀ mɛ tir yɔ́ pu pɩ pè wɛ, pépi ye náhkɩ pɔ ásõ̂, à pɔ tɔkɔ ń kɔ̃ áwɔ tyɩ́ dò.
19 Porém alguns judeus da província da Ásia estavam lá. São eles que devem se apresentar diante do senhor e fazer as acusações, se é que têm alguma coisa contra mim.
20 Képah náh pɩ, Nsyifunɔ nónó-á ásõ̂ yɔ̀, pǎh lésõ ń tɛ̃ kyɩ pé tukey tùkèpu tĩ̀nkì tyɩ́, lékàh-à kɩ mɛ wɛ ń tyɩ́, pè kè yo kɛ̀!
20 Ou então que estes homens que estão aqui digam se, quando eu estive diante do Conselho Superior , eles me acharam culpado de qualquer crime.
21 Tyínúkú yɔ́ ó ye lésõ mé yo gbǎp pé tyɩ́ tukey tùkèpu yah sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́, máh sɛ̃ ké yõ nɛ lékyɩ̂-á kɩ n yilki n mɔ n pi, képah yĩn-á ńnɛ tukey sɔkɔ kwɛynɛ yɔ̀ dɛ́!»
21 Quando estava de pé diante deles, eu apenas disse em voz alta: “Hoje estou sendo julgado por vocês porque creio que os mortos vão ressuscitar.”
22 Tɛ́ kwil yah tɛ̃́-ò dĩ́ Felikisi sõ̀ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛ̃̀kɩ̀ dùkù pɩ̃ yĩ́ĩ́. Kǎh pɩ sɛ̃́, à tukey mɛ̀ kur mɔ sah náh tĩ̀n yõ, tɛ́ nɛ sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Lisyasɩ-à kɩ pɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, páh kɩ pé tir mɛ̀ yah wah.
22 Então Félix, que estava bem-informado a respeito do Caminho, deixou a questão para depois, dizendo a eles: — Quando o comandante Lísias chegar, eu resolverei o caso de vocês.
23 Tɛ́ mɛ nɛ, sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ ǹ syɩ n kyɩ Pole dah mɔ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ. À mó yɛ à kɔ̃ à nɛ n mɛ ǹ gblɔ̌y yõ kwéy. À káh ǹ tyɩ́ névye yĩni mɔ ǹ pɔ́nyòhnɩ̀nmɔnɔlɛ.
23 Ele mandou que o oficial pusesse um guarda para tomar conta de Paulo e ordenou que lhe dessem alguma liberdade e licença para receber ajuda dos amigos.
24 Sèpĩ̀n yísyɔ́ sɔ́kɔ́ntɛnɔ náh, Felikisi pɔ de ànɛ̂ ǹ kyɩ Drusililɛ. Tɛ́ Drusililɛ, Nsyifu nɛy ye sõ̀ ǹnɛ. Képah sɔkɔ, Felikisi pè kɔ̃ pè Pole ye yah, à pɔ Yesu Krista yõ sɛ̃ dùkù tyɩ́lɛ n yãh ǹ tyɩ́.
24 Alguns dias mais tarde Félix veio com Drusila, a sua esposa, que era judia. Mandou chamar Paulo e o ouviu falar a respeito da fé em Cristo Jesus.
25 Ǹtɛ Pole-á pɔ tyah n yãh gbɩ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ dùkù pèpɛy tyɩ́ yõ gbĩ́ nɛ̂nɛ, ànɛ̂ gblɔ̌y tɛ̃́nɔ́ tyɩ́ yõ, ànɛ̂ Liyel névye pɔ n tuke dùkù tyɩ́ yõ, képah sɔkɔ, tíkí Felikisi tɛ̃, à mɛ yo Pole tyɩ́ nɛ, núkúnúkú tɛ̃̀nɛ, wǎh kɩ fɛ̃ n yuku, tɛ́ pâh pɔ wrɔ́ wɛ, páh kɩ tɔ̃ yo mɔ ǹ tyɩ́.
25 Mas, quando Paulo começou a falar sobre uma vida correta, o domínio próprio e o Dia do Juízo Final, Félix ficou com medo e disse: — Agora pode ir. Quando eu puder, chamarei você de novo.
26 Tɛ́ ǹ sõnɔ sõ̀ mɛ ké yõ tɔlɛ nɛ, Pole-á kɩ pé kɔ̃ n pi pɔ́lɛ; képah ye, à sõ̀ mɛ ǹnɛ n tɔ̃ n ye fárfár pè yã́hkɩ̀lɛ n yãh n pɔ ǹnɛ.
26 Além disso Félix esperava que Paulo lhe desse algum dinheiro. Por isso o chamava muitas vezes e conversava com ele.
27 Pè ye nínɔ́ pɩ képah tɛ̃̀ sɔkɔ sɛ̃́. Képah náh, yõ̀tɛ̃̀ késã́n yɔ́ pɔ Felikisi swɔ tɔkɔ pè n ye Porsiyusi Fɛsitusilɛ. Tɛ́ Felikisi-á sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ pé Nsyifunɔ dyɔ yĩ́ĩ́ pɩ sɛ̃́, képah ye à Pole sah wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ.
27 Dois anos depois Pórcio Festo ficou no lugar de Félix como governador. Félix queria agradar os judeus; por isso, ao sair, deixou Paulo na prisão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.