Atos 19
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NVI
1 Gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ Apɔlɔsɩ mɛ Korɛ̃nti kwil, Pole sõ̀ mɛ Asi gbɛ̃̀nyah tlɛy tã̀ntã̀n kɔ kah, à kyɩ de Yefɛsɩ kwil sɔkɔ. À kyɩ Yesu tõ̀ sã́hpú yísyɔ́ wɛ nɛ́npɔ́,
1 Enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo, atravessando as regiões altas, chegou a Éfeso. Ali encontrou alguns discípulos
2 tɛ́ pè piki yah nɛ ńkɛ̃́, pǎh sɛ̃ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yõ gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè se Liyel Mirki wɛ nɩ? Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé náh Liyel Mirki yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́ yónɔ́ noh yah póllɛ.
2 e lhes perguntou: "Vocês receberam o Espírito Santo quando creram? " Eles responderam: "Não, nem sequer ouvimos que existe o Espírito Santo".
3 Képah sɔkɔ, Pole mɛ pè piki yah nɛ, ǹtɛ ni sɔkɔ wèlnwìlkìnɔ́ dùkù nɛ̂ se pè wɛ nɩ? Pè mɛ à syah nɛ, Nsyɔ̃ tyɩ́-á.
3 "Então, que batismo vocês receberam? ", perguntou Paulo. "O batismo de João", responderam eles.
4 Képah sɔkɔ, Pole tɔ̃ ǹ syɩ yo pé tyɩ́ nɛ, névye nónó-á fɛ̃ syi pé nnɔ vi mɔ, pépi-á sõ̀ Nsyɔ̃ n wel n wilki ni sɔkɔ. Ǹtɛ wǎh sõ̀ mɛ n yo névye tyɩ́ nɛ, nɛ̂-á kɩ n pɔ n pi péwɔ náhlɛ, pè sɛ̃ ǹmɔ yõ; ǹmɔ nɛ̂-á Yesulɛ.
4 Disse Paulo: "O batismo de João foi um batismo de arrependimento. Ele dizia ao povo que cresse naquele que viria depois dele, isto é, em Jesus".
5 No-á wɛlɔ nɔ́pi noh sɛ̃́, pè mɛ wèlnwìlkìnɔ́ wɛ ni sɔkɔ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yĩn yõ.
5 Ouvindo isso, eles foram batizados no nome do Senhor Jesus.
6 Pole mɛ ǹ gbã̀n sah pé yõ tɛ́ nírí pɩ pé tyɩ́, Liyel Mirki mɛ tiki pé yõ. Képah tɛ̃̀nɛ, pè tyah wɛ́nkáhkɩ́nɔ́lɛ n wɛkɩ nónó-á pè náh sè sãh, tɛ́ mɛ Liyel tɛ̃ntõnènɛ n wɛ n syi n yo névye tyɩ́.
6 Quando Paulo lhes impôs as mãos, veio sobre eles o Espírito Santo, e começaram a falar em línguas e a profetizar.
7 Pé pól sõ̀ mɛ nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí kénkɔ̃lɛ.
7 Eram ao todo uns doze homens.
8 Képah sɔkɔ, Pole sõ̀ mɛ n de n pɔ Nsyifunɔ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ. À sõ̀ mɛ n yãh n pɔ névyelɛ nɩ̀sãh sɔkɔ Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́ yõ, pópó ńwɔ̃́lɔ́ tɔ̃́nɔ́. À sõ̀ mɛ ǹ tah sah nɛ, pé pé wɛy nóhpú sõnɔ vi mɔ.
8 Paulo entrou na sinagoga e ali falou com liberdade durante três meses, argumentando convincentemente acerca do Reino de Deus.
9 Ǹtɛ túkù sõ̀ mɛ pɔ nikisekɔ́kɔ́lɛ n pɩ, à yahle sɛ̃́nɔ́lɛ ké yõ, tɛ́ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ wɛ̃̀kɩ̀ tyɩ́lɛ n yo n ko tɔ́wû yĩ́ yah. Kǎh pɩ sɛ̃́, Pole mɛ pè sah, tɛ́ Yesu tõ̀ sã́hpú tɛ̃ sɔkɔ pé yahlɛ, à kyɩ yã́hkɩ̀lɛ n yãh pélɛ sõmɛsṍ kǎrn pɩ́-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, nɛ̂-á Tiranusi tyɩ́lɛ.
9 Mas alguns deles se endureceram e se recusaram a crer, e começaram a falar mal do Caminho diante da multidão. Paulo, então, afastou-se deles. Tomando consigo os discípulos, passou a ensinar diariamente na escola de Tirano.
10 À képah tɛ̃̀ pɩ sɛ̃́ ye nínɔ́, fɔ́ɔ́ Nsyifunɔ ànɛ̂ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, tɛ́ mɛ Asi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, pé pól Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ wɛy wɛ noh.
10 Isso continuou por dois anos, de forma que todos os judeus e os gregos que viviam na província da Ásia ouviram a palavra do Senhor.
11 Liyel sõ̀ mɛ Pole tɔkɔ à gbǐl tyísnɔ́lɛ n pɩ,
11 Deus fazia milagres extraordinários por meio de Paulo,
12 fɔ́ɔ́ névye pɔ tyah Pole flɔ ànɛ̂ ǹ myèhtùkènènɛ n tɔkɔ n tũ n pɔ pé yámpú tyɩ́, pè kɔ̃ pè n dɛ; ànɛ̂ sétã̀n-à mɛ nónó sɔkɔ, sè n wil pé sɔkɔ.
12 de modo que até lenços e aventais que Paulo usava eram levados e colocados sobre os enfermos. Estes eram curados de suas doenças, e os espíritos malignos saíam deles.
13 Tɛ́ Nsyifunɔ yísyɔ́ sõ̀ mɛ nónó tõ̀-á sõ̀ sétã̀n yĩ́nínwìlkìnkɔ̃nɔlɛ névye sɔkɔ. Pépi tɔ mɛ kè yah tɔkɔ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yĩn tɔkɔ kélɛ n pɩ. Pè sõ̀ mɛ n yo sétã̀n tyɩ́ nɛ, Yesu nɛ̂ tyɩ́-á Pole n nɛ n yo, ǹmɔ yĩn yõ, ńkɛ̃́ sè wil.
13 Alguns judeus que andavam expulsando espíritos malignos tentaram invocar o nome do Senhor Jesus sobre os endemoninhados, dizendo: "Em nome de Jesus, a quem Paulo prega, eu lhes ordeno que saiam! "
14 Nsyifunɔ sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ nɛ̂-á pè n ye Sevalɛ, ǹmɔ dĩ́npì nɛ́pĩ̂ kwǎrnimi ye sõ̀ n pɩ képahlɛ.
14 Os que estavam fazendo isso eram os sete filhos de Ceva, um dos chefes dos sacerdotes dos judeus.
15 Ǹtɛ pǎh képah yo sɛ̃́, sétõ pè syah nɛ, páh Yesulɛ n pnɛ, tɛ́ tɔ̃ pɩ̃ névi dùkù nɛ̂-á Polelɛ. Ǹtɛ pépi-á dò, nónó se pépilɛ nɩ?
15 Um dia, o espírito maligno lhes respondeu: "Jesus, eu conheço, Paulo, eu sei quem é; mas vocês, quem são? "
16 Képah tɛ̃̀nɛ, sétõ-á sõ̀ dĩ́ nɛ̂ sɔkɔ, à yuku mɩ pé sɔkɔ, tɛ́ tɛ̃ wɛ pé tyɩ́ képékèyɔ̂. À pè pɩ yɔ, fɔ́ɔ́ pè to wil wɔ̀kɔ̀ mɛ̀ sɔkɔ à sɔkɔ wil tìtílɛ.
16 Então o endemoninhado saltou sobre eles e os dominou, espancando-os com tamanha violência que eles fugiram da casa nus e feridos.
17 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ nónó pól-á sõ̀ mɛ Yefɛsɩ kwil, à tahlɩ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pǎh yĩ mɛ̀ noh, kè pɩ tíkílɛ pé pól tyɩ́. Pè mɛ tyah Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yĩnnɛ n gbilki.
17 Quando isso se tornou conhecido de todos os judeus e os gregos que viviam em Éfeso, todos eles foram tomados de temor; e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Tɛ́ nónó-á sõ̀ pɩ Yesu yõ sɛ̃́púlɛ, pé náhnáh pé tyítúkúnì pɩ́nɔ́lɛ n yo n dal n mɔ n pɔ tɔ́wû yĩ́ yah.
18 Muitos dos que creram vinham, e confessavam e declaravam abertamente suas más obras.
19 Képah sɔkɔ, nónó-á sõ̀ mɛ snɛ̀ynɛ n pɩ, pé náhnáh mɛ pé snɛ̀y pɩ pɩ sɛ́bɛ́ynɔ́ tɔkɔ pɔ tuke mɔ, à sukɛ no pól yĩ́ yah. Pǎh sɛ́bɛ́y nɔ́pi drɔ kõ yah, sè pɩ pɔ́ plɔ́ kèyõ túkúrí pɔ́ kwlɔ́lɛ.
19 Grande número dos que tinham praticado ocultismo reuniram seus livros e os queimaram publicamente. Calculado o valor total, este chegou a cinqüenta mil dracmas.
20 Sɛ̃́ ye sõ̀ Liyel wɛy mɛ tǎhkɩ̀lɛ n wɛ, à n tɔ̃ n mɔ n yuku yahlɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbõ̀ yõ.
20 Dessa maneira a palavra do Senhor muito se difundia e se fortalecia.
21 Tyi nɔ́pi pɩ́nsɔkɔntɛnɔ náh, Pole kè yah tɔkɔ nɛ, páh kɩ kyɩ Masedonɩ gbɛ̃̀nyah ànɛ̂ Akayi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, tɛ́ kɩ pyě yuku Yerusalɛmɩ kwil. À sõ̀ mɛ kélɛ n yo tɔlɛ nɛ ńkɛ̃́, páh kɩ yĩni tɛ̃ nɛ́npɔ́, páh yɩ̃nɛ pé kyɩ Wrome kwil tɔ sɔkɔ.
21 Depois dessas coisas, Paulo decidiu no espírito ir a Jerusalém, passando pela Macedônia e pela Acaia. Ele dizia: "Depois de haver estado ali, é necessário também que eu vá visitar Roma".
22 Kǎh pɩ sɛ̃́, à mɛ Timote ànɛ̂ Yerasɩtɩ tɛkɩ mɔ Masedonɩ gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, pépi nónó-á sõ̀ ǹ yòhnɩ̀nmɔpulɛ. Tɛ́ ǹmɔ wɔ wũ à sèpĩ̀n yísyɔ́ pɩ Asi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
22 Então enviou à Macedônia dois dos seus auxiliares, Timóteo e Erasto, e permaneceu mais um pouco na província da Ásia.
23 Légbĩ́nɛ, fɛ̃̀kɩ̀nɔ́ ǹgbɛ̃ yɔ́ pɩ Yefɛsɩ kwil, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ wɛ̃̀kɩ̀ tyɩ́ sɔkɔ.
23 Naquele tempo houve um grande tumulto por causa do Caminho.
24 Sã́n ywɔ́-ò kètɔ̃ndĩ́ yɔ́ lésõ mɛ pè n ye Demetriyusilɛ. Kénɛ dĩ́ ńkɛ̃́nɛ tã̀n vɩ̀ yã́ryã́r yísyɔ́lɛ nɛ n ywɔ wárn vyɔrɩ pérpérlɛ. Yefɛsɩ tãn tõ̀ yũ̌kì nɛ̂-á pè n ye Artemisilɛ, képah wɔ̀kɔ̀ kètɔ̀nɔ́ ye ńkɛ̃́nɛ à n nɛ n ywɔ. Tɛ́ ǹ tõ̀npɩbɩ sõ̀ mɛ pɔ́lɛ n wɛ yĩ́ĩ́ ǹ tyɩ́, tõ̀ mɛ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ.
24 Um ourives chamado Demétrio, que fazia miniaturas de prata do templo de Ártemis e que dava muito lucro aos artífices,
25 Sõ yɔ́lɛ, à ǹ tõ̀npɩbɩ pól ye tuke, à tahlɩ ǹ tõ̀ dùkù pɩ́pú pól tyɩ́. Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, pé kódíbí, pé pól-á kè pɩ̃ yĩ́ĩ́ nɛ páh mɛ yõrelɛ n wɛ n yĩ́ĩ́ pé tõ̀ mɛ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ.
25 reuniu-os juntamente com os trabalhadores dessa profissão e disse: "Senhores, vocês sabem que temos uma boa fonte de lucro nesta atividade
26 Ǹtɛ dĩ́ nɛ̂-á pè n ye Polelɛ, wǎh mɛ pɔ tir nɛ̂nɛ n pɩ, pǎh se mɛ kélɛ n nohnɩ, tɛ́ mɛ kélɛ n yah tɛ́. Kénɛ Pole-á mɛ névyelɛ n kwɔ nɛ ńkɛ̃́, fal fal tã̀nnɛ, névye gbɛ̃̀npɩnɔ yî-á sélɛ, yõ náh mɛ sé tyɩ́. Kénɛ wɛy mɛ̀ ńtɛ̃-á mɛ névye náhnáh yõ yɩkɩ Yefɛsɩ kwil. Tɛ́ kè náh se tɔ̃ mɛ yĩn képah ó tyɩ́, ńkɛ̃́ kǎh mɛ Asi gbɛ̃̀nyah kwlo kan pól névye yõlɛ n yɩkɩ.
26 e estão vendo e ouvindo como este indivíduo, Paulo, está convencendo e desviando grande número de pessoas aqui em Éfeso e em quase toda a província da Ásia. Diz ele que deuses feitos por mãos humanas não são deuses.
27 Kàh yɔ̃ sɔkɔ sɛ̃́, yĩ mɛ̀-á kɩ n syah pépi pɩ pɩ tõ̀lɛ n yɩkɩ dɛ́! Kè náh se tɔ̃ n yĩn n pi képah ó tyɩ́, pé fal fal tõ̀ yũ̌kì Artemisi wɔ̀kɔ̀ náh tɔ̃ n mɔ n kõ n pi póllɛ. Gbílkínɔ́ nɛ̂-á sõ̀ mɛ n sah tõ̀ mɛ̀ yõ, kǎh kɩ yĩn mɔ. Tɛ́ képah-á mó tɔ̃ Asi gbɛ̃̀nyah névye pól ànɛ̂ kèkõyṍ névye pól mɛ n gbilki.
27 Não somente há o perigo de nossa profissão perder sua reputação, mas também de o templo da grande deusa Ártemis cair em descrédito e de a própria deusa, adorada em toda a província da Ásia e em todo o mundo, ser destituída de sua majestade divina".
28 Demetriyusi-á fyɔ̀ kénɛ wɛlɔ yo névye noh sɛ̃́, pé fɔkɔ kah vyãh. Pè mɛ tyah yo tũ wòhòh nɛ ńkɛ̃́, pépi Yefɛsɩ tãn Artemisi tɛ̃̀ wɔ kénkɔ̃ náh mɛ.
28 Ao ouvirem isso, eles ficaram furiosos e começaram a gritar: "Grande é a Ártemis dos efésios! "
29 Pɩ́ntũnɔ mɛ̀ yĩ́npɔ̃́ kwil pól tɔ̃. Tɛ́ Masedonɩ gbɛ̃̀nyah tãn nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ tɔ sõ̀ yuku Polelɛ ǹ kɔ́lɔ́ sɔkɔ Yefɛsɩ kwil. Pé sɔkɔ núkú yĩn ye Kayusilɛ, ní-ò yĩn mɛ Arisitarkɩlɛ. Képah tɛ̃̀nɛ, no núkú wɛ̃ tyɩ́ mɔ, à to tuke nɛ́pĩ̂ nímí nɔ́pi yõ, à pè tɛ̃ yɔrɩ sɔkɔ pé tɔ́wû tùkè-ǹsah sɔkɔ.
29 Em pouco tempo a cidade toda estava em tumulto. O povo foi às pressas para o teatro, arrastando os companheiros de viagem de Paulo, os macedônios Gaio e Aristarco.
30 Képah sɔkɔ, Pole sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé kyɩ pé yõ wilki mɔ tɔ́wû tyɩ́. Ǹtɛ Yesu tõ̀ sã́hpú mɛ kè yahle ǹ tyɩ́.
30 Paulo queria apresentar-se à multidão, mas os discípulos não o permitiram.
31 Asi gbɛ̃̀nyah nɛ́-ǹgbnɔ yísyɔ́ tɔ sõ̀ mɛ, nónó-á sõ̀ Pole kódíbílɛ. Pépi tɔ mɛ tɛ̃ntõ̀ mɔ ǹ tyɩ́, à à vi mɔ nɛ, à káh n kyɩ tɔ́wû tùkè-ǹsah mɛ̀ sɔkɔ.
31 Alguns amigos de Paulo dentre as autoridades da província chegaram a mandar-lhe um recado, pedindo-lhe que não se arriscasse a ir ao teatro.
32 Tɛ́ légbĩ́nɛ, tɔ́wû mɛ̀ névye pól sõ̀ mɛ wɛkɩ fɛ̃kɩ tũ wòhòh, tɛ́ pé pól tyíyónɔ́nɔ mó tɔ̃ mɛ sé tyɩ́ tyɩ́lɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, kè pɩ fɛ̃̀kɩ̀nɔ́lɛ. Névye kan ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ pé pɔ́nɔ́ yõ pɩ̃.
32 A assembléia estava em confusão: uns gritavam uma coisa, outros gritavam outra. A maior parte do povo nem sabia por que estava ali.
33 Nsyifu dĩ́ yɔ́ tɔ sõ̀ mɛ pè n ye Alɛkisãdrelɛ. Pé no Nsyifunɔ mɛ ǹmɔ kurki mɔ kyɩ sah tɔ́wû yah tĩ̀nnɛ nɛ, à yo ké sɔkɔ. Képah sɔkɔ, Alɛkisãdre mɛ ǹ gbõ̀ pɩ mɔ tɔ́wû tyɩ́. À sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pé no Nsyifunɔ vyãh syi.
33 Alguns da multidão julgaram que Alexandre era a causa do tumulto, quando os judeus o empurraram para frente. Ele fez sinal pedindo silêncio, com a intenção de fazer sua defesa diante do povo.
34 Ǹtɛ tɔ́wû-á fyɔ̀ pɔ n pɩ̃ ké sɔkɔ nɛ Nsyifu nɛy-á ǹnɛ, pé pól núkú tɔ̃ tyah yo mɔ tũ wɛ̃ yõ wòhòh nɛ ńkɛ̃́, pépi Yefɛsɩ tãn Artemisi tɛ̃̀ wɔ kénkɔ̃ náh mɛ! Pè képah tɛ̃̀ yo tũ sɛ̃́, pópó kè syi pɔ n nɔ lɛ́rɩ́nɔ́ nínɔ́ kénkɔ̃ tyɩ́.
34 Mas quando ficaram sabendo que ele era judeu, todos gritaram a uma só voz durante cerca de duas horas: "Grande é a Ártemis dos efésios! "
35 Ǹtɛ ké tyɛ́-ńsah, kwil sɛ́bɛ́y wã́rkɩ́-ò dĩ́ pɔ tɛ̃ wɛ pè yĩn mɔ. Képah sɔkɔ, tɛ́ mɛ nɛ ńkɛ̃́, Yefɛsɩ tãn, névye pól-á pɩ̃ nɛ, Yefɛsɩ kwil-á n syɩkɩ pépi fal fal tõ̀ ǹgbɛ̃ Artemisi wɔ̀kɔ̀lɛ, ànɛ̂ ké tàhsè nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ à pɔ syɩkɩ.
35 O escrivão da cidade acalmou a multidão e disse: "Efésios, quem não sabe que a cidade de Éfeso é a guardiã do templo da grande Ártemis e da sua imagem que caiu do céu?
36 Ké kɔ̃̀lɩ̀-ò náh mɛ póllɛ. Képah-á, pè pé nnɔ vɩ. Pè káh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ sõ̀nyah-ńkɛ̃̂nɛ.
36 Portanto, visto que estes fatos são inegáveis, acalmem-se e não façam nada precipitadamente.
37 Díbí nónó-á pè tɛ̃ pɔ ásõ̂, pè náh tir yɔ́ pɩ de pépi tõ̀ wɔ̀kɔ̀ tyɩ́, pè náh se mó tɔ̃ yo de pé fal fal tõ̀ yũ̌kì mɛ̀ tyɩ́.
37 Vocês trouxeram estes homens aqui, embora eles não tenham roubado templos nem blasfemado contra a nossa deusa.
38 Ǹtɛ kàh kɩ mɛ pɩ ǹnɩ̂ mɛ pɩ de Demetriyusi ànɛ̂ ǹ tõ̀ pɩ́mû tyɩ́, tukey tùkènɔ́ yòhnɩ̀-á mɛ, tukey tùkèpu mó tɔ̃ mɛ. Pè kyɩ n tɔkɔ tɛ̃̀ kɔ̃ pépi tyɩ́ kɛ̀.
38 Se Demétrio e seus companheiros de profissão têm alguma queixa contra alguém, os tribunais estão abertos, e há procônsules. Eles que apresentem suas queixas ali.
39 Tɛ́ tyi yísyɔ́ tɔ-à kɩ se tɔ̃ mɛ pé tyɩ́ wah wah tɛ̃̀nɛ, pǎh kɩ fɛ̃ pɔ sé yah yo kwil névye tuke mɔ sõlɛ.
39 Se há mais alguma coisa que vocês desejam apresentar, isso será decidido em assembléia, conforme a lei.
40 Páh yékã̂b nɛ̂ sɔkɔ kwɛynɛ yɔ̀, tir yɔ́ ńtɛ̃ se mɛ pé tyɩ́, pé kɩ fɛ̃ wɛ yo yékã̂b mɛ̀ yõlɛ nɩ? Képah-á, páh kɩ n to n kɔ̃ yɔ̀, pǎh kɩ pɔ n syah n tɔkɔ pélɛ n kɔ̃ dɛ́!
40 Da maneira como está, corremos o perigo de sermos acusados de perturbar a ordem pública por causa dos acontecimentos de hoje. Nesse caso, não seríamos capazes de justificar este tumulto, visto que não há razão para tal".
41 Wɛlɔ nɔ́pi yóntɛnɔ náh, à névye kɔ̃ pè karkɩ.
41 E, tendo dito isso, encerrou a assembléia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.