Atos 19

wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ Apɔlɔsɩ mɛ Korɛ̃nti kwil, Pole sõ̀ mɛ Asi gbɛ̃̀nyah tlɛy tã̀ntã̀n kɔ kah, à kyɩ de Yefɛsɩ kwil sɔkɔ. À kyɩ Yesu tõ̀ sã́hpú yísyɔ́ wɛ nɛ́npɔ́,
1 Aconteceu que, enquanto Apolo estava em Corinto, Paulo, tendo passado pelas regiões mais altas, chegou a Éfeso. Encontrando ali alguns discípulos,
2 tɛ́ pè piki yah nɛ ńkɛ̃́, pǎh sɛ̃ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yõ gbĩ́ nɛ̂nɛ, pè se Liyel Mirki wɛ nɩ? Pè mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé náh Liyel Mirki yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́ yónɔ́ noh yah póllɛ.
2 perguntou-lhes: — Vocês receberam o Espírito Santo quando creram? Ao que eles responderam: — Pelo contrário, nem mesmo ouvimos que existe o Espírito Santo.
3 Képah sɔkɔ, Pole mɛ pè piki yah nɛ, ǹtɛ ni sɔkɔ wèlnwìlkìnɔ́ dùkù nɛ̂ se pè wɛ nɩ? Pè mɛ à syah nɛ, Nsyɔ̃ tyɩ́-á.
3 Paulo perguntou: — Então que batismo vocês receberam? Eles responderam: — O batismo de João.
4 Képah sɔkɔ, Pole tɔ̃ ǹ syɩ yo pé tyɩ́ nɛ, névye nónó-á fɛ̃ syi pé nnɔ vi mɔ, pépi-á sõ̀ Nsyɔ̃ n wel n wilki ni sɔkɔ. Ǹtɛ wǎh sõ̀ mɛ n yo névye tyɩ́ nɛ, nɛ̂-á kɩ n pɔ n pi péwɔ náhlɛ, pè sɛ̃ ǹmɔ yõ; ǹmɔ nɛ̂-á Yesulɛ.
4 Paulo explicou: — João realizou batismo de arrependimento, dizendo ao povo que cresse naquele que viria depois dele, a saber, em Jesus.
5 No-á wɛlɔ nɔ́pi noh sɛ̃́, pè mɛ wèlnwìlkìnɔ́ wɛ ni sɔkɔ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yĩn yõ.
5 Eles, tendo ouvido isto, foram batizados no nome do Senhor Jesus.
6 Pole mɛ ǹ gbã̀n sah pé yõ tɛ́ nírí pɩ pé tyɩ́, Liyel Mirki mɛ tiki pé yõ. Képah tɛ̃̀nɛ, pè tyah wɛ́nkáhkɩ́nɔ́lɛ n wɛkɩ nónó-á pè náh sè sãh, tɛ́ mɛ Liyel tɛ̃ntõnènɛ n wɛ n syi n yo névye tyɩ́.
6 E, quando Paulo lhes impôs as mãos, o Espírito Santo veio sobre eles, e tanto falavam em línguas como profetizavam.
7 Pé pól sõ̀ mɛ nɛ́pĩ̂ gbɔ̃nimí kénkɔ̃lɛ.
7 Eram, ao todo, uns doze homens.
8 Képah sɔkɔ, Pole sõ̀ mɛ n de n pɔ Nsyifunɔ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ. À sõ̀ mɛ n yãh n pɔ névyelɛ nɩ̀sãh sɔkɔ Liyel tɔ̃́rɩ́ tyɩ́ yõ, pópó ńwɔ̃́lɔ́ tɔ̃́nɔ́. À sõ̀ mɛ ǹ tah sah nɛ, pé pé wɛy nóhpú sõnɔ vi mɔ.
8 Durante três meses, Paulo frequentou a sinagoga, onde falava ousadamente, discutindo e persuadindo a respeito do Reino de Deus.
9 Ǹtɛ túkù sõ̀ mɛ pɔ nikisekɔ́kɔ́lɛ n pɩ, à yahle sɛ̃́nɔ́lɛ ké yõ, tɛ́ mɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ wɛ̃̀kɩ̀ tyɩ́lɛ n yo n ko tɔ́wû yĩ́ yah. Kǎh pɩ sɛ̃́, Pole mɛ pè sah, tɛ́ Yesu tõ̀ sã́hpú tɛ̃ sɔkɔ pé yahlɛ, à kyɩ yã́hkɩ̀lɛ n yãh pélɛ sõmɛsṍ kǎrn pɩ́-ńsah wɔ̀kɔ̀ sɔkɔ, nɛ̂-á Tiranusi tyɩ́lɛ.
9 Mas como alguns deles se mostravam teimosos e descrentes, falando mal do Caminho diante da multidão, Paulo se afastou deles. E, levando consigo os discípulos, passou a falar diariamente na escola de Tirano.
10 À képah tɛ̃̀ pɩ sɛ̃́ ye nínɔ́, fɔ́ɔ́ Nsyifunɔ ànɛ̂ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, tɛ́ mɛ Asi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, pé pól Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ wɛy wɛ noh.
10 Paulo fez isso durante dois anos, de modo que todos os habitantes da província da Ásia ouviram a palavra do Senhor, tanto judeus como gregos.
11 Liyel sõ̀ mɛ Pole tɔkɔ à gbǐl tyísnɔ́lɛ n pɩ,
11 Deus, pelas mãos de Paulo, fazia milagres extraordinários,
12 fɔ́ɔ́ névye pɔ tyah Pole flɔ ànɛ̂ ǹ myèhtùkènènɛ n tɔkɔ n tũ n pɔ pé yámpú tyɩ́, pè kɔ̃ pè n dɛ; ànɛ̂ sétã̀n-à mɛ nónó sɔkɔ, sè n wil pé sɔkɔ.
12 a ponto de levarem aos enfermos lenços e aventais do seu uso pessoal, diante dos quais as enfermidades fugiam das suas vítimas, e os espíritos malignos se retiravam.
13 Tɛ́ Nsyifunɔ yísyɔ́ sõ̀ mɛ nónó tõ̀-á sõ̀ sétã̀n yĩ́nínwìlkìnkɔ̃nɔlɛ névye sɔkɔ. Pépi tɔ mɛ kè yah tɔkɔ nɛ, pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yĩn tɔkɔ kélɛ n pɩ. Pè sõ̀ mɛ n yo sétã̀n tyɩ́ nɛ, Yesu nɛ̂ tyɩ́-á Pole n nɛ n yo, ǹmɔ yĩn yõ, ńkɛ̃́ sè wil.
13 E alguns judeus, exorcistas ambulantes, tentaram invocar o nome do Senhor Jesus sobre pessoas possuídas de espíritos malignos, dizendo: — Ordeno que saiam pelo poder de Jesus, a quem Paulo prega.
14 Nsyifunɔ sɔkɔ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tɛ̃̀ nɛ̂-á pè n ye Sevalɛ, ǹmɔ dĩ́npì nɛ́pĩ̂ kwǎrnimi ye sõ̀ n pɩ képahlɛ.
14 Os que faziam isto eram sete filhos de um judeu chamado Ceva, sumo sacerdote.
15 Ǹtɛ pǎh képah yo sɛ̃́, sétõ pè syah nɛ, páh Yesulɛ n pnɛ, tɛ́ tɔ̃ pɩ̃ névi dùkù nɛ̂-á Polelɛ. Ǹtɛ pépi-á dò, nónó se pépilɛ nɩ?
15 Mas o espírito maligno lhes respondeu: — Conheço Jesus e sei quem é Paulo; mas vocês, quem são?
16 Képah tɛ̃̀nɛ, sétõ-á sõ̀ dĩ́ nɛ̂ sɔkɔ, à yuku mɩ pé sɔkɔ, tɛ́ tɛ̃ wɛ pé tyɩ́ képékèyɔ̂. À pè pɩ yɔ, fɔ́ɔ́ pè to wil wɔ̀kɔ̀ mɛ̀ sɔkɔ à sɔkɔ wil tìtílɛ.
16 E o possuído do espírito maligno saltou sobre eles, dominando a todos e, de tal modo prevaleceu contra eles, que, nus e feridos, fugiram daquela casa.
17 Képah sɔkɔ, Nsyifunɔ nónó pól-á sõ̀ mɛ Yefɛsɩ kwil, à tahlɩ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pǎh yĩ mɛ̀ noh, kè pɩ tíkílɛ pé pól tyɩ́. Pè mɛ tyah Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu yĩnnɛ n gbilki.
17 Este fato chegou ao conhecimento de todos os moradores de Éfeso, tanto judeus como gregos. Veio temor sobre todos eles, e o nome do Senhor Jesus era engrandecido.
18 Tɛ́ nónó-á sõ̀ pɩ Yesu yõ sɛ̃́púlɛ, pé náhnáh pé tyítúkúnì pɩ́nɔ́lɛ n yo n dal n mɔ n pɔ tɔ́wû yĩ́ yah.
18 Muitos dos que creram vieram confessando e denunciando publicamente as suas próprias obras.
19 Képah sɔkɔ, nónó-á sõ̀ mɛ snɛ̀ynɛ n pɩ, pé náhnáh mɛ pé snɛ̀y pɩ pɩ sɛ́bɛ́ynɔ́ tɔkɔ pɔ tuke mɔ, à sukɛ no pól yĩ́ yah. Pǎh sɛ́bɛ́y nɔ́pi drɔ kõ yah, sè pɩ pɔ́ plɔ́ kèyõ túkúrí pɔ́ kwlɔ́lɛ.
19 Também muitos dos que haviam praticado magia, reunindo os seus livros, os queimaram diante de todos. Calculado o valor dos livros, verificaram que chegava a cinquenta mil denários.
20 Sɛ̃́ ye sõ̀ Liyel wɛy mɛ tǎhkɩ̀lɛ n wɛ, à n tɔ̃ n mɔ n yuku yahlɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ gbõ̀ yõ.
20 Assim, a palavra do Senhor crescia e prevalecia poderosamente.
21 Tyi nɔ́pi pɩ́nsɔkɔntɛnɔ náh, Pole kè yah tɔkɔ nɛ, páh kɩ kyɩ Masedonɩ gbɛ̃̀nyah ànɛ̂ Akayi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, tɛ́ kɩ pyě yuku Yerusalɛmɩ kwil. À sõ̀ mɛ kélɛ n yo tɔlɛ nɛ ńkɛ̃́, páh kɩ yĩni tɛ̃ nɛ́npɔ́, páh yɩ̃nɛ pé kyɩ Wrome kwil tɔ sɔkɔ.
21 Depois destas coisas, Paulo resolveu, no seu espírito, ir a Jerusalém, passando pela Macedônia e Acaia. Ele dizia: — Depois de passar por Jerusalém, preciso ir também a Roma.
22 Kǎh pɩ sɛ̃́, à mɛ Timote ànɛ̂ Yerasɩtɩ tɛkɩ mɔ Masedonɩ gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, pépi nónó-á sõ̀ ǹ yòhnɩ̀nmɔpulɛ. Tɛ́ ǹmɔ wɔ wũ à sèpĩ̀n yísyɔ́ pɩ Asi gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
22 Tendo enviado à Macedônia dois daqueles que o ajudavam, a saber, Timóteo e Erasto, permaneceu algum tempo na província da Ásia.
23 Légbĩ́nɛ, fɛ̃̀kɩ̀nɔ́ ǹgbɛ̃ yɔ́ pɩ Yefɛsɩ kwil, Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ wɛ̃̀kɩ̀ tyɩ́ sɔkɔ.
23 Por esse tempo, houve grande tumulto em Éfeso por causa do Caminho.
24 Sã́n ywɔ́-ò kètɔ̃ndĩ́ yɔ́ lésõ mɛ pè n ye Demetriyusilɛ. Kénɛ dĩ́ ńkɛ̃́nɛ tã̀n vɩ̀ yã́ryã́r yísyɔ́lɛ nɛ n ywɔ wárn vyɔrɩ pérpérlɛ. Yefɛsɩ tãn tõ̀ yũ̌kì nɛ̂-á pè n ye Artemisilɛ, képah wɔ̀kɔ̀ kètɔ̀nɔ́ ye ńkɛ̃́nɛ à n nɛ n ywɔ. Tɛ́ ǹ tõ̀npɩbɩ sõ̀ mɛ pɔ́lɛ n wɛ yĩ́ĩ́ ǹ tyɩ́, tõ̀ mɛ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ.
24 Pois um ourives, chamado Demétrio, que fazia modelos de prata do templo de Diana e que dava muito lucro aos artífices,
25 Sõ yɔ́lɛ, à ǹ tõ̀npɩbɩ pól ye tuke, à tahlɩ ǹ tõ̀ dùkù pɩ́pú pól tyɩ́. Képah tɛ̃̀nɛ, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, pé kódíbí, pé pól-á kè pɩ̃ yĩ́ĩ́ nɛ páh mɛ yõrelɛ n wɛ n yĩ́ĩ́ pé tõ̀ mɛ̀ pɩ́nɔ́ sɔkɔ.
25 convocando-os juntamente com outros do mesmo ofício, disse-lhes: — Senhores, vocês sabem que a nossa prosperidade vem deste ofício.
26 Ǹtɛ dĩ́ nɛ̂-á pè n ye Polelɛ, wǎh mɛ pɔ tir nɛ̂nɛ n pɩ, pǎh se mɛ kélɛ n nohnɩ, tɛ́ mɛ kélɛ n yah tɛ́. Kénɛ Pole-á mɛ névyelɛ n kwɔ nɛ ńkɛ̃́, fal fal tã̀nnɛ, névye gbɛ̃̀npɩnɔ yî-á sélɛ, yõ náh mɛ sé tyɩ́. Kénɛ wɛy mɛ̀ ńtɛ̃-á mɛ névye náhnáh yõ yɩkɩ Yefɛsɩ kwil. Tɛ́ kè náh se tɔ̃ mɛ yĩn képah ó tyɩ́, ńkɛ̃́ kǎh mɛ Asi gbɛ̃̀nyah kwlo kan pól névye yõlɛ n yɩkɩ.
26 E agora vocês estão vendo e ouvindo que não só em Éfeso, mas em quase toda a província da Ásia, este Paulo tem persuadido e desencaminhado muita gente, afirmando que os deuses feitos por mãos humanas não são deuses de verdade.
27 Kàh yɔ̃ sɔkɔ sɛ̃́, yĩ mɛ̀-á kɩ n syah pépi pɩ pɩ tõ̀lɛ n yɩkɩ dɛ́! Kè náh se tɔ̃ n yĩn n pi képah ó tyɩ́, pé fal fal tõ̀ yũ̌kì Artemisi wɔ̀kɔ̀ náh tɔ̃ n mɔ n kõ n pi póllɛ. Gbílkínɔ́ nɛ̂-á sõ̀ mɛ n sah tõ̀ mɛ̀ yõ, kǎh kɩ yĩn mɔ. Tɛ́ képah-á mó tɔ̃ Asi gbɛ̃̀nyah névye pól ànɛ̂ kèkõyṍ névye pól mɛ n gbilki.
27 Não somente há o perigo de que o nosso negócio caia em descrédito, como também de que o próprio templo da grande deusa Diana seja considerado sem valor, e que até venha a ser destruída a majestade daquela que toda a província da Ásia e o mundo adoram.
28 Demetriyusi-á fyɔ̀ kénɛ wɛlɔ yo névye noh sɛ̃́, pé fɔkɔ kah vyãh. Pè mɛ tyah yo tũ wòhòh nɛ ńkɛ̃́, pépi Yefɛsɩ tãn Artemisi tɛ̃̀ wɔ kénkɔ̃ náh mɛ.
28 Ouvindo isto, ficaram furiosos e começaram a gritar: — Grande é a Diana dos efésios!
29 Pɩ́ntũnɔ mɛ̀ yĩ́npɔ̃́ kwil pól tɔ̃. Tɛ́ Masedonɩ gbɛ̃̀nyah tãn nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ tɔ sõ̀ yuku Polelɛ ǹ kɔ́lɔ́ sɔkɔ Yefɛsɩ kwil. Pé sɔkɔ núkú yĩn ye Kayusilɛ, ní-ò yĩn mɛ Arisitarkɩlɛ. Képah tɛ̃̀nɛ, no núkú wɛ̃ tyɩ́ mɔ, à to tuke nɛ́pĩ̂ nímí nɔ́pi yõ, à pè tɛ̃ yɔrɩ sɔkɔ pé tɔ́wû tùkè-ǹsah sɔkɔ.
29 A confusão se espalhou pela cidade, e todos juntos foram correndo para o teatro, arrastando consigo os macedônios Gaio e Aristarco, companheiros de Paulo.
30 Képah sɔkɔ, Pole sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé kyɩ pé yõ wilki mɔ tɔ́wû tyɩ́. Ǹtɛ Yesu tõ̀ sã́hpú mɛ kè yahle ǹ tyɩ́.
30 Quando Paulo quis apresentar-se ao povo, os discípulos não o permitiram.
31 Asi gbɛ̃̀nyah nɛ́-ǹgbnɔ yísyɔ́ tɔ sõ̀ mɛ, nónó-á sõ̀ Pole kódíbílɛ. Pépi tɔ mɛ tɛ̃ntõ̀ mɔ ǹ tyɩ́, à à vi mɔ nɛ, à káh n kyɩ tɔ́wû tùkè-ǹsah mɛ̀ sɔkɔ.
31 Também algumas autoridades da província, que eram amigos de Paulo, mandaram um recado, pedindo que ele não se arriscasse indo ao teatro.
32 Tɛ́ légbĩ́nɛ, tɔ́wû mɛ̀ névye pól sõ̀ mɛ wɛkɩ fɛ̃kɩ tũ wòhòh, tɛ́ pé pól tyíyónɔ́nɔ mó tɔ̃ mɛ sé tyɩ́ tyɩ́lɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, kè pɩ fɛ̃̀kɩ̀nɔ́lɛ. Névye kan ńtɛ̃ náh sõ̀ mɛ pé pɔ́nɔ́ yõ pɩ̃.
32 Uns, pois, gritavam de uma forma; outros, de outra; porque a assembleia tinha virado uma confusão. E, na sua maior parte, nem sabiam por que motivo estavam reunidos.
33 Nsyifu dĩ́ yɔ́ tɔ sõ̀ mɛ pè n ye Alɛkisãdrelɛ. Pé no Nsyifunɔ mɛ ǹmɔ kurki mɔ kyɩ sah tɔ́wû yah tĩ̀nnɛ nɛ, à yo ké sɔkɔ. Képah sɔkɔ, Alɛkisãdre mɛ ǹ gbõ̀ pɩ mɔ tɔ́wû tyɩ́. À sõ̀ mɛ ké tyɩ́ nɛ, pé pé no Nsyifunɔ vyãh syi.
33 Então tiraram Alexandre do meio da multidão, e os judeus o empurraram para a frente. Este, acenando com a mão, queria falar ao povo.
34 Ǹtɛ tɔ́wû-á fyɔ̀ pɔ n pɩ̃ ké sɔkɔ nɛ Nsyifu nɛy-á ǹnɛ, pé pól núkú tɔ̃ tyah yo mɔ tũ wɛ̃ yõ wòhòh nɛ ńkɛ̃́, pépi Yefɛsɩ tãn Artemisi tɛ̃̀ wɔ kénkɔ̃ náh mɛ! Pè képah tɛ̃̀ yo tũ sɛ̃́, pópó kè syi pɔ n nɔ lɛ́rɩ́nɔ́ nínɔ́ kénkɔ̃ tyɩ́.
34 Quando, porém, reconheceram que ele era judeu, todos, a uma voz, gritaram durante quase duas horas: — Grande é a Diana dos efésios!
35 Ǹtɛ ké tyɛ́-ńsah, kwil sɛ́bɛ́y wã́rkɩ́-ò dĩ́ pɔ tɛ̃ wɛ pè yĩn mɔ. Képah sɔkɔ, tɛ́ mɛ nɛ ńkɛ̃́, Yefɛsɩ tãn, névye pól-á pɩ̃ nɛ, Yefɛsɩ kwil-á n syɩkɩ pépi fal fal tõ̀ ǹgbɛ̃ Artemisi wɔ̀kɔ̀lɛ, ànɛ̂ ké tàhsè nɛ̂-á wil yĩ̂nyõ à pɔ syɩkɩ.
35 O escrivão da cidade, tendo apaziguado o povo, disse: — Senhores efésios, quem não sabe que a cidade de Éfeso é a guardiã do templo da grande Diana e da imagem que caiu do céu?
36 Ké kɔ̃̀lɩ̀-ò náh mɛ póllɛ. Képah-á, pè pé nnɔ vɩ. Pè káh tir yɔ́ ńtɛ̃ pɩ sõ̀nyah-ńkɛ̃̂nɛ.
36 Ora, não podendo isto ser contestado, convém que vocês se mantenham calmos e não façam nada de forma precipitada;
37 Díbí nónó-á pè tɛ̃ pɔ ásõ̂, pè náh tir yɔ́ pɩ de pépi tõ̀ wɔ̀kɔ̀ tyɩ́, pè náh se mó tɔ̃ yo de pé fal fal tõ̀ yũ̌kì mɛ̀ tyɩ́.
37 porque estes homens que vocês trouxeram para cá não profanaram o templo, nem blasfemam contra a nossa deusa.
38 Ǹtɛ kàh kɩ mɛ pɩ ǹnɩ̂ mɛ pɩ de Demetriyusi ànɛ̂ ǹ tõ̀ pɩ́mû tyɩ́, tukey tùkènɔ́ yòhnɩ̀-á mɛ, tukey tùkèpu mó tɔ̃ mɛ. Pè kyɩ n tɔkɔ tɛ̃̀ kɔ̃ pépi tyɩ́ kɛ̀.
38 Portanto, se Demétrio e os artífices que o acompanham têm alguma queixa contra alguém, saibam que existem os tribunais e os procônsules; que se acusem uns aos outros ali.
39 Tɛ́ tyi yísyɔ́ tɔ-à kɩ se tɔ̃ mɛ pé tyɩ́ wah wah tɛ̃̀nɛ, pǎh kɩ fɛ̃ pɔ sé yah yo kwil névye tuke mɔ sõlɛ.
39 Mas, se vocês estão pleiteando alguma outra coisa, isso será decidido em assembleia regular.
40 Páh yékã̂b nɛ̂ sɔkɔ kwɛynɛ yɔ̀, tir yɔ́ ńtɛ̃ se mɛ pé tyɩ́, pé kɩ fɛ̃ wɛ yo yékã̂b mɛ̀ yõlɛ nɩ? Képah-á, páh kɩ n to n kɔ̃ yɔ̀, pǎh kɩ pɔ n syah n tɔkɔ pélɛ n kɔ̃ dɛ́!
40 Porque também corremos o risco de sermos, hoje, acusados de revolta, não havendo motivo algum que possamos alegar para justificar este ajuntamento.
41 Wɛlɔ nɔ́pi yóntɛnɔ náh, à névye kɔ̃ pè karkɩ.
41 E, havendo dito isto, dissolveu a assembleia.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.