Atos 11
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs ACF
1 Tɛ́ Yesu tɛ̃ntõ̀ névye ànɛ̂ Yesu yõ sɛ̃́pú tɛ́lɔ́ nónó-á sõ̀ mɛ Nsyude gbɛ̃̀nyah sɔkɔ, pè kè noh nɛ, nósyɔ́ tɔ-á mɛ Liyel wɛy fɛ̃ syi, nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ.
1 E ouviram os apóstolos, e os irmãos que estavam na Judéia, que também os gentios tinham recebido a palavra de Deus.
2 Képah tɛ̃̀nɛ, Pyɛrɩ-á pɔ ǹ syɩ kyɩ Yerusalɛmɩ sɔkɔ gbĩ́ nɛ̂nɛ, Yesu yõ sɛ̃́pú Nsyifunɔ kyɩ tyah lékàhlɛ ǹnɛ n kɔ̃,
2 E, subindo Pedro a Jerusalém, disputavam com ele os que eram da circuncisão,
3 tɛ́ nɛ, à se sɔ̃́npɩ́ kyɩ de, à yõke tɔlɛ n yõ névye tĩ̀nnɛ, nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ nɩ?
3 Dizendo: Entraste em casa de homens incircuncisos, e comeste com eles.
4 Képah sɔkɔ, tir mɛ̀-á pɩ sɔ̃́, Pyɛrɩ ké yah yo wah pɔ dal mɔ pé tyɩ́ wárwár nɛ,
4 Mas Pedro começou a fazer-lhes uma exposição por ordem, dizendo:
5 páh sõ̀ mɛ Nsyope kwil mɛ nírílɛ n pɩ, tɛ́ Liyel wɛ̃́kɩ́nɔ́ yɔ́lɛ pé wɛ̃kɩ. Páh kwâh yɔ́ wɛ kè mɛ wil yĩ̂nyõ fwɔ̀pĩ̀n-ǹgbɛ̃ yɔ́ sɔ̃́, ké vyɛ̃ynɔ ńyã́hlɛ tɛ̃́nɔ́lɛ, tɛ́ mɛ n tiki n pi à pɔ yĩni tɛ̃ pé tnɔ̂.
5 Estando eu orando na cidade de Jope, tive, num arrebatamento dos sentidos, uma visão; via um vaso, como um grande lençol que descia do céu e vinha até junto de mim.
6 Páh mɛ ké yáhnɔ́ sɔkɔ díkídíkí, pé yípɛ̂y wɛ ké sɔkɔ, ànɛ̂ gbɛ̃́nkyɔlɛ, ànɛ̂ yî nónó-á n til, à tahlɩ kèpye tyɩ́.
6 E, pondo nele os olhos, considerei, e vi animais da terra, quadrúpedes, e feras, e répteis e aves do céu.
7 Képah tɛ̃̀ sɔkɔ, pé yĩ́npɔ̃́ yɔ́ noh kè mɛ n yo pé tyɩ́ nɛ: «Pyɛrɩ, yuku n ko sé sɔkɔ ǹ kɔ.»
7 E ouvi uma voz que me dizia: Levanta-te, Pedro; mata e come.
8 Ǹtɛ pé mɛ yo yĩ́npɔ̃́ mɛ̀ tyɩ́ nɛ pé Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃, pé náh képah pɩ n pi, ńkɛ̃́ páh pɩ sɔ̃́ pilɛ, dêl kwâh yɔ́ ńtɛ̃ náh de yah pé vyãh ànɛ̂ kwâh yɔ́ ńtɛ̃nɛ, nɛ̂-á névilɛ n silki Liyel yah.
8 Mas eu disse: De maneira nenhuma, Senhor; pois, nunca em minha boca entrou coisa alguma comum ou imunda.
9 Képah tɛ̃̀nɛ, yĩ́npɔ̃́ mɛ̀ tɔ̃ wil yĩ̂nyõ, mɛ n yo nɛ ńkɛ̃́: «Liyel-á kwâh nɛ̂ wɛ̃kɩ kwáhpépɛ̌ynɛ, áwɔ tyɩ́ náh ké wɛ̃́kɩ́nɔ́lɛ nɛ, kǎh mɛ névilɛ n silki Liyel yah.»
9 Mas a voz respondeu-me do céu segunda vez: Não chames tu comum ao que Deus purificou.
10 Képah tɛ̃̀-á pɩ sɛ̃́ kɛ tɔ̃́nɔ́, tɛ́ Liyel mɛ tɔ̃ kénɛ kwâh tɔkɔ dɔkɔ yĩ̂nyõ.
10 E sucedeu isto por três vezes; e tudo tornou a recolher-se ao céu.
11 Tɛ́ légbĩ́ mɛ̀ ó sɔkɔ, díbí nɛ́pĩ̂ tɔ̃́mɩ́ mó mɛ pɔ yĩn tɛ̃ péwɔ mɛ́-ńsah gbô yah sɔkɔ. Ǹnɩ̂-á tõ pélɛ Sesarɩ kwil, pè pɔ péwɔ tyɩ́.
11 E eis que, na mesma hora, pararam, junto da casa em que eu estava, três homens que me foram enviados de Cesaréia.
12 Tɛ́ Liyel Mirki mɛ yo péwɔ tyɩ́ nɛ, pé sɔkɔ pélɛ, pé káh tɔ̀tɔ̀ pɩ. Pé yṹnpyé nɛ́pĩ̂ kénúkò nónó-á yɔ̀, pépi mɛ pé sõ̀ tɛ̃ à yuku Sesarɩ kwil. Pé pól kyɩ de Kɔrnɛy gbô sɔkɔ.
12 E disse-me o Espírito que fosse com eles, nada duvidando; e também estes seis irmãos foram comigo, e entramos em casa daquele homem;
13 Képah sɔkɔ, Kɔrnɛy tɔ mó yo pé tyɩ́ nɛ, páh sõ̀ mɛ pé gbô sɔkɔ, tɛ́ yĩ̂nyõ tõ̀npɩ yɔ́ wil mɔ pé yah, tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ ńkɛ̃́, pé nɛy tɛkɩ n mɔ Nsyope kwil. Tɛ̃̀ kyɩ Simo tɛ̃ n pɔ, nɛ̂-á pè n ye Pyɛrɩlɛ.
13 E contou-nos como vira em pé um anjo em sua casa, e lhe dissera: Envia homens a Jope, e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro,
14 Wǎh kɩ pɔ wɛlɔ yísyɔ́ yo pé tyɩ́, nónó-á kɩ pé pwah mɔ ànɛ̂ pé gbô tãn póllɛ.
14 O qual te dirá palavras com que te salves, tu e toda a tua casa.
15 Kɔrnɛy-á képah yo tɛ sɛ̃́ péwɔ Pyɛrɩ tyɩ́, tɛ́ pé fyɔ̀ tyah à tyilɛ n yo pé tyɩ́, Liyel Mirki tiki Kɔrnɛypi tɔ yõ, sɔ̃́-á lésõ kè tiki pépi yõ ké tyah gbĩ́nɛ.
15 E, quando comecei a falar, caiu sobre eles o Espírito Santo, como também sobre nós ao princípio.
16 Kǎh pɩ sɛ̃́, péwɔ dyɔ to kõ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛy mɛ̀ tyɩ́lɛ, wǎh nɛ̂ yo nɛ ńkɛ̃́: «Nsyɔ̃ névye wel wilki ni sɔkɔ, ǹtɛ yépi tɛ̃̀ wɔlɛ, Liyel kɩ yé tɔ̃ sah ǹ Mirkilɛ kɩ yé pɩ yályál.»
16 E lembrei-me do dito do Senhor, quando disse: João certamente batizou com água; mas vós sereis batizados com o Espírito Santo.
17 Ǹtɛ pépi-á sɛ̃ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu Krista yõ, tɛ́ Liyel mɛ ǹ Mirki nɛ̂nɛ pépi kɔ̃, wǎh fyɔ̀ kélɛ no nɔ́pi tɔ kɔ̃ tɛ pépi tyɩ́ kɔ̃lɛ, nɛ̂ se péwɔlɛ kɩ fɛ̃ Liyel tir yah kõ nɩ?
17 Portanto, se Deus lhes deu o mesmo dom que a nós, quando havemos crido no Senhor Jesus Cristo, quem era então eu, para que pudesse resistir a Deus?
18 Képah sɔkɔ, névye-á wɛlɔ nɔ́pi noh sɛ̃́, pé pól vɩ, tɛ́ Liyel yĩnnɛ n gbilki mɛ n yo nɛ, Liyel-á ńtyɩ̃́nɔ ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ névye tɔ kɔ̃ nónó náh pɩ Nsyifunɔlɛ, pè kɩ fɛ̃ pé nnɔ vi mɔ, kɩ tyɛ́-ńkɛ̃̂ min wɛ dɛ́!
18 E, ouvindo estas coisas, apaziguaram-se, e glorificaram a Deus, dizendo: Na verdade até aos gentios deu Deus o arrependimento para a vida.
19 Yetyɛ̃nɩ ko mɔ gbĩ́nɛ, pè sõ̀ mɛ Yesu yõ sɛ̃́púlɛ n fõh. Képah ye, pè to karkɩ. Pé túkù sɔkɔ Fenisi gbɛ̃̀nyah, túkù sɔkɔ Syipri gbɛ̃̀nyah, túkù mɛ sɔkɔ Antyɔsyɩ kwil. Tɛ́ pè náh sõ̀ mɛ Yesu tyɩ́lɛ n yo ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ tyɩ́, nɛ́ Nsyifunɔ ó tyɩ́ náh.
19 E os que foram dispersos pela perseguição que sucedeu por causa de Estêvão caminharam até à Fenícia, Chipre e Antioquia, não anunciando a ninguém a palavra, senão somente aos judeus.
20 Ǹtɛ túkù sõ̀ mɛ pé sɔkɔ, nónó-á n wil Syipri gbɛ̃̀nyah sɔkɔ ànɛ̂ Sirɛnɩ kwil. Pépi-á pɔ Antyɔsyɩ sɔkɔ, pè sõ̀ mɛ Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ n yo no tɛ́lɔ́ tɔ tyɩ́ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu tyɩ́ sɔkɔ.
20 E havia entre eles alguns homens chíprios e cirenenses, os quais entrando em Antioquia falaram aos gregos, anunciando o Senhor Jesus.
21 Tɛ́ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ sõ̀ mɛ tɛ̃́nwɛnɔlɛ pélɛ n kɔ̃. Kǎh pɩ sɛ̃́, névye náhnáh vi mɔ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Yesu wɛ̃̀kɩ̀ yõ, à pɩ ǹ yõ sɛ̃́púlɛ.
21 E a mão do Senhor era com eles; e grande número creu e se converteu ao Senhor.
22 Képah tɛ̃̀nɛ, Yerusalɛmɩ Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì-á képah noh sɛ̃́, pè Barnabasɩ tɛkɩ mɔ Antyɔsyɩ sɔkɔ.
22 E chegou a fama destas coisas aos ouvidos da igreja que estava em Jerusalém; e enviaram Barnabé a Antioquia.
23 — ausente —
23 O qual, quando chegou, e viu a graça de Deus, se alegrou, e exortou a todos a que permanecessem no Senhor, com propósito de coração;
24 — ausente —
24 Porque era homem de bem e cheio do Espírito Santo e de fé. E muita gente se uniu ao Senhor.
25 Képah náh, Barnabasɩ sɔkɔ Tarsɩ kwil, Sole yáhnkɔ̃-ńsah.
25 E partiu Barnabé para Tarso, a buscar Saulo; e, achando-o, o conduziu para Antioquia.
26 Wǎh kyɩ à wɛ, à à tɛ̃ pɔ Antyɔsyɩ sɔkɔ. Pé nímí tɛ̃ à yi vi pól pɩ nɛ́npɔ́ Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkìlɛ, à névye náhnáh tɔ wɛ kwɔ Yesu wɛ̃̀kɩ̀lɛ. Nɛ́npɔ́ ǹgbò sɔkɔ ye pè Yesu tõ̀ sã́hpú ye Kretyɛ̃bɩlɛ.
26 E sucedeu que todo um ano se reuniram naquela igreja, e ensinaram muita gente; e em Antioquia foram os discípulos, pela primeira vez, chamados cristãos.
27 Tɛ́ kénɛ sèpĩ̀n sɔkɔ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyopu yísyɔ́ wil Yerusalɛmɩ kwil, à pɔ Antyɔsyɩ sɔkɔ.
27 E naqueles dias desceram profetas de Jerusalém para Antioquia.
28 Pé sɔkɔ núkú yɔ́ sõ̀ mɛ pè n ye Akabusilɛ. Tɛ́ Liyel Mirki gbõ̀ yõ, ǹmɔ yuku kè yo nɛ ńkɛ̃́, dǒ kwéy, kwɛ́npékè-á kɩ n de n pi kèkõyṍ pól sɔkɔ. Képah pɩ́nɔ́ pɔ Klode wɛ, Wrome kwíltãm yõ̀tɛ̃̀nɛ.
28 E, levantando-se um deles, por nome Ágabo, dava a entender pelo Espírito, que haveria uma grande fome em todo o mundo, e isso aconteceu no tempo de Cláudio César.
29 Képah sɔkɔ, Yesu tõ̀ sã́hpú kè yah tɔkɔ, à yɩ̃nɛ pé nɛ́núkù núkú pól gbã̀n yî wɛ́nɔ́nɔlɛ nɛ, páh kɩ pé gbã̀n yî yísyɔ́ tuke mɔ, kɩ tɛkɩ mɔ Yesu yõ sɛ̃́pú kɔ̃ Nsyude gbɛ̃̀nyah sɔkɔ.
29 E os discípulos determinaram mandar, cada um conforme o que pudesse, socorro aos irmãos que habitavam na Judéia.
30 Pǎh kè yah tɔkɔ sɔ̃́, pè kè pɩ sɛ̃́, tɛ́ mɛ yî nɔ́pilɛ Barnabasɩ ànɛ̂ Sole gbõ̀ dahbɩ, pépi mɛ kyɩ sélɛ Yesu yõ sɛ̃́pú yah tãm kɔ̃.
30 O que eles com efeito fizeram, enviando-o aos anciãos por mão de Barnabé e de Saulo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.