1 Coríntios 3
wĩn nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tirlɛ (WIB) vs BKJ
1 Ń yṹnpyé, mé náh lésõ tɛ̃ wɛ Liyel wɛy yo yé tyɩ́, sɔ̃́-á mě kélɛ n yo névye tyɩ́, nónó-á Liyel Mirki mɛ pé yahlɛ n tɛ̃. Ǹtɛ mé kè yo yé tyɩ́, sɔ̃́-á mě kélɛ n yo névye tyɩ́ nónó-á nɛ̂ ó-à tɛ̃̀ dyɔ à n pɩ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yé lésõ mɛ píyĩ́rínɔlɛ Yesu Krista yõ sɛ̃́nɔ́ sɔkɔ.
1 E eu, irmãos, não pude falar a vós como a espirituais, mas como a carnais, como a bebês em Cristo.
2 — ausente —
2 Eu alimentei-vos com leite e não com alimento sólido, porque até agora não fostes capazes de suportar, nem mesmo agora sois capazes.
3 — ausente —
3 Porque ainda sois carnais, pois, havendo entre vós inveja, contendas e divisões, não sois carnais e andais como os homens?
4 Sɔ̃́-á yé túkù tyah n yo nɛ, Pole náh névye-á pépilɛ, túkù mɛ nɛ, Apɔlɔsɩ náh névye-á pépilɛ, névi yõ̀tàhsyi pɩ dùkù ye yé n pɩ.
4 Porque enquanto um diz: Eu sou de Paulo; e outro: Eu sou de Apolo; não sois carnais?
5 Nɛ̂ mɛ Apɔlɔsɩlɛ? Ànɛ̂ nɛ̂ mɛ ńmɔ Polelɛ? Tõ̀npɩbɩ ye ápilɛ, nónó gbõ̀ yõ-á yé sɛ̃ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yõ. Á nɛ́núkù núkú pól tã̀n ye á n pɩ, à yɩ̃nɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃-á nónó sah á kɔ̃.
5 Quem, então, é Paulo, e quem é Apolo, senão ministros pelos quais crestes, conforme o Senhor deu a cada homem?
6 Ńmɔ ye sõ mɔ, Apɔlɔsɩ mɛ kè pu. Ǹtɛ Liyel ye pɩ kélɛ kè kyãh.
6 Eu tenho plantado, Apolo regado; mas Deus dá o crescimento.
7 Ǹmɔ nɛ̂ wɔ-á pɩ kélɛ kè kyãh, ǹmɔ ó kɩ n mɔ n kõ. Névi nɛ̂-á sõ kélɛ, ànɛ̂ nɛ̂-á pu kélɛ, pépi náh n mɔ n kõ n pi.
7 Assim então, nem o que planta é alguma coisa, nem o que rega, mas Deus, que dá o crescimento.
8 — ausente —
8 Ora, o que planta e o que rega são um; e cada homem receberá a sua própria recompensa, de acordo com o seu próprio trabalho.
9 — ausente —
9 Porque nós somos colaboradores de Deus; Vós sois lavoura de Deus e edifício de Deus.
10 Liyel-á yõ̀bènɔrɩ nɛ̂ pɩ ń tyɩ́, képah gbõ̀ yõ sɔkɔ, mé tɛ̃ wɛ wɔ̀kɔ̀ sètyah wilki wɔ̀kɔ̀ mɔ́npnɛ̀-ò pèpɛy tyɩ́ kɔ̃lɛ. Tɛ́ képah yõ sɔkɔ ye ǹnɩ̂ mɛ n mɔ n dohnɩ. Ǹtɛ nɛ̂-à n mɔ n dohnɩ ké yõ, tɛ̃̀ kyɔ̀mɩ̀nɔ́lɛ n pɩ ǹ mɔ dùkù sɔkɔ.
10 Segundo a graça de Deus que me é dada, como sábio mestre de obras, eu pus a fundação, e outro edifica sobre ele; mas cada homem fique atento como se edifica sobre ele.
11 Sètyah nɛ̂-á wilki tɛ yɔ̀, ǹnɩ̂ yɔ́ náh tɔ̃ fɛ̃ kèyǎh wilki n pi à wil képah tyɩ́ sɔkɔ, képah nɛ̂-á Yesu Kristalɛ.
11 Porque nenhum outro fundamento pode alguém lançar além do que já está posto, o qual é Jesus Cristo.
12 Wɔ̀kɔ̀ sètyah nɛ̂-á wìlkìntɛnɔlɛ yɔ̀, sɔ̃́-á túkù-à mɛ kélɛ n mɔ n dɔkɔ mo mo yîlɛ sɔ̃́-á sã́nnɛ, ànɛ̂ wárnnɛ, ànɛ̂ dyêh pèplɔlɛ, tɛ́ túkù mɛ kélɛ n mɔ n dɔkɔ mó-ńkɛ̃̂ yîlɛ sɔ̃́-á léslɔ́lɛ, ànɛ̂ ǹdrɔlɛ, képah náh pɩ fílkɔ́kɔ́rɩ́lɛ,
12 Agora, se algum homem sobre este fundamento edificar, de ouro, prata, pedras preciosas, madeira, feno, restolho,
13 kèkõyṍ tukey tuke sõ ye, nɛ́núkù núkú pól-á tã̀n nónó pɩ sɔkɔ, sàh kɩ mɛ plɛ, sé gbɩ kɩ pɩ̃. Lésõ kɩ mɛ nyàh sɔ̃́, nɛ̂-á kɩ no pól tã̀n gbɩ yah, kɩ sé dùkù wɛ̃kɩ.
13 a obra de cada homem se manifestará; pois o dia a declarará, porque esta será revelada pelo fogo; e o fogo provará o tipo da obra de cada homem.
14 Nɛ̂ tõ̀ pɩ́nɔ́-à súkɛ́-ńkɛ̃̂nɛ, tɛ̃̀ kɩ ké lédyáhnɩ́ wɛ.
14 Se a obra que algum homem edificou permanecer, ele receberá uma recompensa.
15 Ǹtɛ nɛ̂ tyɩ́-à sukɛ, tɛ̃̀ tɛ̃̀ wɔ kɩ pwah ó, tɛ́ à náh ké lédyáhnɩ́ wɛ n pi. À kɩ núkú mɛ á kɩ nɛ nyàh sɔkɔ sɔ̃́ à yɩ̃kɩ to wil ǹ gbõ̀ kɔ́kɔ́lɛ.
15 Se a obra de algum homem for consumida, ele sofrerá perda; mas ainda assim, ele será salvo, como pelo fogo.
16 Yé se yɔ́ pɩ̃ nɛ yépi Yesu yõ sɛ̃́pú tĩ̀nkì-á Liyel ní-ńsah gbôlɛ, ànɛ̂ ǹ Mirki-á mɛ déntɛ̃̀nɔ́lɛ yé sɔkɔ tɛ́.
16 Não sabeis vós que sois o templo de Deus, e que o Espírito de Deus habita em vós?
17 Liyel ní-ńsah gbô mɛ sàhnɔ́lɛ Liyel tyɩ́ yõ, képah nɛ̂-á yépilɛ. Képah ye, névi nɛ̂-à Liyel ní-ńsah gbô yɩkɩ, Liyel kɩ tɛ̃̀ tyɩ́ yɩkɩ.
17 Se algum homem corromper o templo de Deus, Deus o destruirá; porque o templo de Deus é santo, e este templo sois vós.
18 Ǹnɩ̂ yɔ́ ńtɛ̃ káh ǹ gblɔ̌y tɔ̃ mɔ. Yé sɔkɔ nɛ̂-à mɛ ǹ gblɔ̌ynɛ n pɩ yɩ̃́pɩ̃̂ névilɛ à yɩ̃nɛ kèkõyṍ névye yɩ̃́yáhnɔ́lɛ, tɛ̃̀ ǹ gblɔ̌y vi n mɔ n pɩ nɛ́wõ̂lɛ à yɩ̃nɛ névye yɩ̃́yáhnɔ́lɛ, à mó Liyel yɩ̃́pɩ̃̂ wɛ.
18 Nenhum homem se engane a si mesmo; se algum homem dentre vós parecer ser sábio neste mundo, torne-se louco para poder ser sábio.
19 Yé náh wɛ di, kèkõyṍ névye yɩ̃́pɩ̃̂lɛ, nɛ́wõré ye kélɛ Liyel yah sɔkɔ dò. Kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «À yɩ̃ pɩ̃́púlɛ n mɔ n tɛ̃ pé lékã́mkãm sɔkɔ.»
19 Porque a sabedoria deste mundo é loucura diante de Deus; porque está escrito: Ele apanha os sábios na sua própria astúcia.
20 Tɛ́ tɔ̃ mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ ké fɩ̃́ yɔ́ sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ yɩ̃ pɩ̃́pú sõnɔlɛ n pnɛ. À pɩ̃ nɛ sè náh fɛ̃ tir yɔ́ ńtɛ̃ pɛkɩ n pi.»
20 E outra vez: O Senhor conhece os pensamentos dos sábios, que são vãos.
21 — ausente —
21 Portanto, nenhum homem se glorie em homens; porque todas as coisas são vossas;
22 — ausente —
22 quer Paulo, ou Apolo, ou Cefas, ou o mundo, ou a vida, ou a morte, ou as coisas do presente, ou as coisas vindouras, tudo é vosso,
23 Ǹtɛ yépi mɛ Krista tyɩ́ yõ, Krista wɔ mó mɛ Liyel tyɩ́ yõ.
23 e vós sois de Cristo, e Cristo é de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.