Romanos 7
Nauəuə Asim Rəha Uhgɨn Nəmtətiən Vi (TNP) vs NTLH
1 Piak mɨn mɨne nəuvɨnɨk mɨn. Itəmah nəkotəhrun noliən rəha lou. Lou mɨn kəutarmənɨg e nətəmimi nian ilah kəutəmiəgəh əmə.
1 Meus irmãos, vocês todos podem compreender muito bem o que vou dizer. Vocês conhecem as leis e sabem que elas só têm poder sobre uma pessoa enquanto essa pessoa está viva.
2 Təhmen e nati u. Nəmə pətan kəti iətəm təmol marɨt, lou tətəni məmə in rəhan əmə əha iərman nian in tətəmiəgəh. Mətəu nəmə iərman əha tɨmɨs, kəni lou rəha marɨt təsaskəlɨm mɨniən pətan əha, kəni in təhrun nɨtəu=pən mɨniən iərman pɨsɨn kəti.
2 Por exemplo, a mulher casada está ligada pela lei ao marido enquanto ele estiver vivo; mas, se ele morrer, ela estará livre da lei que a liga ao marido.
3 Mətəu nəmə in tatɨtəu=pən iərman pɨsɨn kəti nian rəhan iərman tətəmiəgəh əhanəh, kətəni məmə in tətərəkɨn rəhan iərman. Mətəu nəmə rəhan iərman təmɨmɨs, lou əha rəha marɨt təsaskəlɨm mɨniən pətan əha, kəni nati əpnapɨn tatɨtəu=pən iərman pɨsɨn, in təsərəkɨniən rəhan iərman aupən.
3 De modo que, se ela viver com outro homem enquanto o marido estiver vivo, ela será chamada de adúltera. Mas, se o marido morrer, ela estará legalmente livre e não cometerá adultério se casar com outro homem.
4 Piak mɨn mɨne nəuvɨnɨk mɨn. E noliən əhmen-əhmen əmə, mətəu-inu nɨnotol kətiəh itəmah Krɨsto, təhmen əmə məmə itəmah nəmohmɨs itəmah min e nɨgi kəməluau. Kəni mətəu-inu nəmohmɨs, Lou rəha Mosɨs təsaskəlɨm mɨniən itəmah əha rəueiu. Uhgɨn təmɨtɨs itəmah o nɨtəu-pəniən əhruahru natimnati rəfin agɨn e Lou məmə Uhgɨn otosmiəgəh itəmah. Kəni itəmah nəkotəhmen=pən əmə e pətan kəti iətəm rəhan iərman in təmɨmɨs, kəni rəueiu in təsoliən marɨt, kəni in təhrun nɨtəu-pəniən iərman pɨsɨn. Rəhatəmah iərman aupən, in Lou. Mətəu rəueiu, itəmah nəutohtəu=pən iətəmi pɨsɨn u Krɨsto, iətəm Uhgɨn təmosmiəgəh e nɨmɨsiən. Kəni nəutohtəu=pən in məmə nəkotəuə nəuan təuvɨr, iətəm in noliən təuvɨr mɨn iətəm kəutɨsiai Uhgɨn.
4 O mesmo acontece com vocês, meus irmãos. Do ponto de vista da lei, vocês também já morreram, pois são parte do corpo de Cristo. E agora pertencem a ele, que foi ressuscitado para que nós possamos viver uma vida útil no serviço de Deus.
5 Nian nətəlɨgiən tərah rəha iətəmimi tətarmənɨg e tah, nətəlɨgiən tərah mɨn rəhatah kautiuvi=pən itah məmə okotol noliən tərah mɨn e nɨpətɨtah. Kəni nian Lou tətəni məmə okəsotoliən noliən tərah mɨn əha, tol məmə nɨkitah tətəhti pɨk noliən tərah mɨn, kəni kautolkeikei mautol təhmɨn noliən tərah mɨn. Tol lanəha, kəmotol təfagə tərah tepət. Kəni nəua təfagə tərah mɨn əha, in nɨmɨsiən əmə.
5 Pois, quando vivíamos de acordo com a nossa natureza humana, os maus desejos despertados pela lei agiam em todo o nosso ser e nos levavam para a morte.
6 Mətəu rəueiu, kitah kəsotohtəu=pən mɨniən Lou rəha Mosɨs məmə okotos nəmiəgəhiən itulɨn, mətəu-inu təhmen əmə məmə kitah kəmohmɨs e Lou əha. Kəni tol lanəha, Lou təsarmənɨgiən e tah u rəueiu. Kəni rəueiu, kitah iol əhruin mɨn rəha Uhgɨn, mətəu kəsotohtəu-pəniən suaru əuas o nɨtəu-pəniən Lou iətəm in nati kəti əmə iətəm kəmətei rəkɨs, mətəu kəutohtəu=pən suaru vi rəha Narmɨn Rəha Uhgɨn.
6 Porém agora estamos livres da lei porque já morremos para aquilo que nos mantinha prisioneiros. Por isso somos livres para servir a Deus não da maneira antiga, obedecendo à lei escrita, mas da maneira nova, obedecendo ao Espírito de Deus.
7 ?Kəni ko, kitah okotəhrəni? ?Lou in nati tərah mətəu-inu tatol məmə kitah kautol təfagə tərah? !Kəpə, təsəhruahruiən! Mətəu pəhriən, iəu iəkəhrun əmə məmə təfagə tərah təhro lanu mətəu-inu Lou tətəgətun iəu lan. Nəmə Lou in təməsəniən məmə iəsoliən noliən rəha nolkeikeiən nati kəti rəha iətəmi pɨsɨn, kəni ko iəsəhruniən noliən əha məmə təhro lanu.
7 O que vamos dizer então? Que a própria lei é pecado? É claro que não! Mas foi a lei que me fez saber o que é pecado. Pois eu não saberia o que é a cobiça se a lei não tivesse dito: “Não cobice.”
8 Mətəu təfagə tərah təmaskəlɨm nəghatiən rəha Lou, mol rəhan lan ioluək, kəni təmol məmə noliən rəha nolkeikeiən nati kəti rəha iətəmi pɨsɨn təmuva tepət e nɨkik. Mətəu nəmə Lou təmɨkə, kəni təfagə tərah rəhan nəsanəniən təmɨkə lanəha, təhmen məmə təmɨmɨs.
8 Porém o pecado se aproveitou dessa lei para despertar em mim todo tipo de cobiça. Porque, se não existe a lei, o pecado é uma coisa morta.
9 Aupən ikɨn, nian iəmətəruru əhanəh Lou, nɨkik təsəhtiən təfagə tərah rəhak, iəmətatɨg vivi əmə. Mətəu nian iəməhrun məmə Lou əha ikɨn, kəni nəsanəniən rəha təfagə tərah təmuva məmiəgəh məskasɨk, kəni inəhrun məmə inɨmɨs rəkɨs, inəha iəu isəu o Uhgɨn.
9 Pois houve um tempo em que eu não conhecia a lei e estava vivo. Mas, quando fiquei conhecendo o mandamento, o pecado começou a viver,
10 Kəni iəmeruh məmə Lou əha iətəm təmuva məmə otol iətəmimi təmiəgəh, mətəu nɨpəhriəniən təmiuvi=pa əmə nɨmɨsiən.
10 e eu morri. E o próprio mandamento que me devia trazer a vida me trouxe a morte.
11 Tol lanəha mətəu-inu, təfagə tərah təmaskəlɨm nəghatiən rəha Lou, mol rəhan lan ioluək, kəni təmeiuə lak. Nɨkik təməhti məmə nəmə iəmalkut o nɨtəu-pəniən Lou rəha Mosɨs, kəni iəkos nəmiəgəhiən itulɨn. Mətəu inəruru noliən, kəni e nəghatiən rəha Lou, iəkəkeikei mɨmɨs o təfagə tərah mɨn rəhak.
11 Porque o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, me enganou e, por meio do mandamento, me matou.
12 Tol lanko, iəməgətun məmə Lou tasim təmsɨpən e Uhgɨn, kəni nəghatiən mɨn rəha Lou kəmotsɨpən e Uhgɨn motasim, motəhruahru, motəuvɨr motasiru e nətəmimi.
12 Assim a lei vem de Deus; e o mandamento também vem de Deus, diz o que é certo e é bom.
13 Kəni nəmə təhro iətəmi kəti otəni məmə, “?Təhro lanu məmə Lou in nati təuvɨr kəti, mətəu təmol məmə iəmɨmɨs, inəha iəu isəu o Uhgɨn?” !Mətəu kəpə, təsəhruahruiən! Nian iəməhrun nəghatiən rəha Lou iətəm in təuvɨr, nɨkik təmuvən o noliən təfagə tərah, kəni iəu iəmol təfagə tərah iətəm nəuan in nɨmɨsiən. Tol lanəha, təfagə tərah təmol məmə iəkɨmɨs. Kəni rəueiu iəkəhrun məmə noliən tərah mɨn rəhak, ilah təfagə tərah pəhriən. Kəni nian iəmeruh nəghatiən rəha Lou, inəhrun məmə təfagə tərah in nati tərah agɨn.
13 Então será que o que é bom me levou à morte? É claro que não! Foi o pecado que fez isso. Pois o pecado, usando o que é bom, me trouxe a morte para que ficasse bem claro aquilo que o pecado realmente é. E assim, por meio do mandamento, o pecado se mostrou mais terrível ainda.
14 Kitah kotəhrun məmə Lou təmsɨpən e Uhgɨn. Mətəu iəu, iəu iətəmimi əmə. Kəni kətuati lak məmə iəu iol əhruin kəti, kəni təfagə tərah in rəhak iətəmi asoli.
14 Sabemos que a lei é divina; mas eu sou humano e fraco e fui vendido ao pecado para ser seu escravo.
15 Nian mɨn nəuvein, iəsəhruniən natimnati iətəm iatol, mətəu-inu nati təuvɨr mɨn iətəm iəkolkeikei məmə iəkol, iəsoliən, mətəu iatol əmə nati iətəm iəsolkeikeiən.
15 Eu não entendo o que faço, pois não faço o que gostaria de fazer. Pelo contrário, faço justamente aquilo que odeio.
16 Iəkəhrun vivi məmə təfagə tərah iətəm iatol in nati tərah, kəni iəsolkeikeiən məmə iəkol. Kəni nian iətətəu tərah e nɨkik o təfagə tərah u, in nəmtətiən kəti məmə Lou tatol rəhan uək, kəni Lou in nati təuvɨr kəti.
16 Se faço o que não quero, isso prova que reconheço que a lei diz o que é certo.
17 Tol lanəha, səniəmə iəu iətəm iatol təfagə tərah mɨn, mətəu noliən rəha təfagə tərah iətəm tətatɨg e rəhak nətəlɨgiən nian rəfin, tatol məmə iəkol noliən tərah mɨn.
17 E isso mostra que, de fato, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
18 Iəkəhrun məmə nətəlɨgiən tərah rəhak otəsegəhaniən məmə iəkol nati təuvɨr kəti. Iəkəhrun in nɨpəhriəniən mətəu-inu iəkolkeikei məmə iəkol nati iətəm təuvɨr, mətəu ko iəsoliən.
18 Pois eu sei que aquilo que é bom não vive em mim, isto é, na minha natureza humana. Porque, mesmo tendo dentro de mim a vontade de fazer o bem, eu não consigo fazê-lo.
19 Nati nak iatol səniəmə in nati təuvɨr iətəm iəkolkeikei məmə iəkol, mətəu iatol əmə təfagə tərah iətəm iəsolkeikeiən məmə iəkol.
19 Pois não faço o bem que quero, mas justamente o mal que não quero fazer é que eu faço.
20 Kəni nəmə iəkol nati nak iətəm iəsolkeikeiən məmə iəkol, səniəmə iəu pəhriən u iatol, mətəu təfagə tərah iətəm tətatɨg lak tatol.
20 Mas, se faço o que não quero, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
21 Tol lanəha, iateruh məmə noliən kəti tatol uək e nəmiəgəhiən rəhak nian rəfin. Noliən əha tol lanəha məmə, nian iəkolkeikei məmə iəkol nati təuvɨr, mətəu təfagə tərah uəha iuəkɨr ohniəu tatiuvi=pən iəu e təfagə tərah.
21 Assim eu sei que o que acontece comigo é isto: quando quero fazer o que é bom, só consigo fazer o que é mau.
22 E nɨkik rəfin, iəkolkeikei Lou rəha Uhgɨn,
22 Dentro de mim eu sei que gosto da lei de Deus.
23 mətəu iateruh mɨn lou kəti mɨn iətəm tatol uək e nəmiəgəhiən rəhak iətəm tətəluagɨn ilau rəhak nəhruniən, məlis iəu, matol məmə iəu iol əhruin rəha təfagə tərah iətəm tatol uək e rəhak nəmiəgəhiən.
23 Mas vejo uma lei diferente agindo naquilo que faço, uma lei que luta contra aquela que a minha mente aprova. Ela me torna prisioneiro da lei do pecado que age no meu corpo.
24 !Kəsi, iətətəu tərah pɨk agɨn! Nɨpətɨk tolkeikei məmə iəkol təfagə tərah. !Əui! ?Kəmə pəh otɨtɨs iəu e nolkeikeiən tərah mɨn əha iətəm tatit iəu e nɨmɨsiən mol iəu iətatɨg isəu o Uhgɨn?
24 Como sou infeliz! Quem me livrará deste corpo que me leva para a morte?
25 !Pəh kotəni-vivi Uhgɨn. Iesu Krɨsto rəhatah Iərmənɨg in otol!
25 Que Deus seja louvado, pois ele fará isso por meio do nosso Senhor Jesus Cristo! Portanto, esta é a minha situação: no meu pensamento eu sirvo à lei de Deus, mas na prática sirvo à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.