Romanos 7
Nauəuə Asim Rəha Uhgɨn Nəmtətiən Vi (TNP) vs BKJ
1 Piak mɨn mɨne nəuvɨnɨk mɨn. Itəmah nəkotəhrun noliən rəha lou. Lou mɨn kəutarmənɨg e nətəmimi nian ilah kəutəmiəgəh əmə.
1 Não sabeis vós, irmãos (pois eu falo aos que conhecem a lei), que a lei tem domínio sobre o homem enquanto ele vive?
2 Təhmen e nati u. Nəmə pətan kəti iətəm təmol marɨt, lou tətəni məmə in rəhan əmə əha iərman nian in tətəmiəgəh. Mətəu nəmə iərman əha tɨmɨs, kəni lou rəha marɨt təsaskəlɨm mɨniən pətan əha, kəni in təhrun nɨtəu=pən mɨniən iərman pɨsɨn kəti.
2 Porque a mulher que tem marido, está ligada pela lei ao marido, enquanto ele viver; mas se o marido morrer, ela está livre da lei do marido.
3 Mətəu nəmə in tatɨtəu=pən iərman pɨsɨn kəti nian rəhan iərman tətəmiəgəh əhanəh, kətəni məmə in tətərəkɨn rəhan iərman. Mətəu nəmə rəhan iərman təmɨmɨs, lou əha rəha marɨt təsaskəlɨm mɨniən pətan əha, kəni nati əpnapɨn tatɨtəu=pən iərman pɨsɨn, in təsərəkɨniən rəhan iərman aupən.
3 Então assim, enquanto seu marido viver, se ela se casar com outro homem, será chamada adúltera; mas se seu marido morrer, ela está livre da lei, e assim não será adúltera, mesmo que ela venha a se casar com outro homem.
4 Piak mɨn mɨne nəuvɨnɨk mɨn. E noliən əhmen-əhmen əmə, mətəu-inu nɨnotol kətiəh itəmah Krɨsto, təhmen əmə məmə itəmah nəmohmɨs itəmah min e nɨgi kəməluau. Kəni mətəu-inu nəmohmɨs, Lou rəha Mosɨs təsaskəlɨm mɨniən itəmah əha rəueiu. Uhgɨn təmɨtɨs itəmah o nɨtəu-pəniən əhruahru natimnati rəfin agɨn e Lou məmə Uhgɨn otosmiəgəh itəmah. Kəni itəmah nəkotəhmen=pən əmə e pətan kəti iətəm rəhan iərman in təmɨmɨs, kəni rəueiu in təsoliən marɨt, kəni in təhrun nɨtəu-pəniən iərman pɨsɨn. Rəhatəmah iərman aupən, in Lou. Mətəu rəueiu, itəmah nəutohtəu=pən iətəmi pɨsɨn u Krɨsto, iətəm Uhgɨn təmosmiəgəh e nɨmɨsiən. Kəni nəutohtəu=pən in məmə nəkotəuə nəuan təuvɨr, iətəm in noliən təuvɨr mɨn iətəm kəutɨsiai Uhgɨn.
4 Portanto, meus irmãos, vós também vos tornastes mortos para a lei pelo corpo de Cristo, para que chegásseis a ser de outro, do que foi ressuscitado dentre os mortos, a fim de que déssemos fruto para Deus.
5 Nian nətəlɨgiən tərah rəha iətəmimi tətarmənɨg e tah, nətəlɨgiən tərah mɨn rəhatah kautiuvi=pən itah məmə okotol noliən tərah mɨn e nɨpətɨtah. Kəni nian Lou tətəni məmə okəsotoliən noliən tərah mɨn əha, tol məmə nɨkitah tətəhti pɨk noliən tərah mɨn, kəni kautolkeikei mautol təhmɨn noliən tərah mɨn. Tol lanəha, kəmotol təfagə tərah tepət. Kəni nəua təfagə tərah mɨn əha, in nɨmɨsiən əmə.
5 Porque, enquanto estávamos na carne, as paixões dos pecados, que eram pela lei, operavam em nossos membros para trazerem fruto para a morte.
6 Mətəu rəueiu, kitah kəsotohtəu=pən mɨniən Lou rəha Mosɨs məmə okotos nəmiəgəhiən itulɨn, mətəu-inu təhmen əmə məmə kitah kəmohmɨs e Lou əha. Kəni tol lanəha, Lou təsarmənɨgiən e tah u rəueiu. Kəni rəueiu, kitah iol əhruin mɨn rəha Uhgɨn, mətəu kəsotohtəu-pəniən suaru əuas o nɨtəu-pəniən Lou iətəm in nati kəti əmə iətəm kəmətei rəkɨs, mətəu kəutohtəu=pən suaru vi rəha Narmɨn Rəha Uhgɨn.
6 Mas agora temos sido libertos da lei, tendo morrido para aquilo em que estávamos retidos; para que sirvamos em novidade de espírito, e não na velhice da letra.
7 ?Kəni ko, kitah okotəhrəni? ?Lou in nati tərah mətəu-inu tatol məmə kitah kautol təfagə tərah? !Kəpə, təsəhruahruiən! Mətəu pəhriən, iəu iəkəhrun əmə məmə təfagə tərah təhro lanu mətəu-inu Lou tətəgətun iəu lan. Nəmə Lou in təməsəniən məmə iəsoliən noliən rəha nolkeikeiən nati kəti rəha iətəmi pɨsɨn, kəni ko iəsəhruniən noliən əha məmə təhro lanu.
7 O que diremos então? A lei é pecado? De forma alguma! Porém, eu não conheci o pecado senão pela lei; porque eu não conheceria o desejo, se a lei não dissesse: Tu não cobiçarás.
8 Mətəu təfagə tərah təmaskəlɨm nəghatiən rəha Lou, mol rəhan lan ioluək, kəni təmol məmə noliən rəha nolkeikeiən nati kəti rəha iətəmi pɨsɨn təmuva tepət e nɨkik. Mətəu nəmə Lou təmɨkə, kəni təfagə tərah rəhan nəsanəniən təmɨkə lanəha, təhmen məmə təmɨmɨs.
8 Mas o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, operou em mim todo tipo de concupiscência; porque sem a lei o pecado está morto.
9 Aupən ikɨn, nian iəmətəruru əhanəh Lou, nɨkik təsəhtiən təfagə tərah rəhak, iəmətatɨg vivi əmə. Mətəu nian iəməhrun məmə Lou əha ikɨn, kəni nəsanəniən rəha təfagə tərah təmuva məmiəgəh məskasɨk, kəni inəhrun məmə inɨmɨs rəkɨs, inəha iəu isəu o Uhgɨn.
9 Outrora eu estava vivo sem a lei, mas quando o mandamento veio, o pecado reviveu, e eu morri.
10 Kəni iəmeruh məmə Lou əha iətəm təmuva məmə otol iətəmimi təmiəgəh, mətəu nɨpəhriəniən təmiuvi=pa əmə nɨmɨsiən.
10 E o mandamento que era ordenado para vida, eu achei que era para morte.
11 Tol lanəha mətəu-inu, təfagə tərah təmaskəlɨm nəghatiən rəha Lou, mol rəhan lan ioluək, kəni təmeiuə lak. Nɨkik təməhti məmə nəmə iəmalkut o nɨtəu-pəniən Lou rəha Mosɨs, kəni iəkos nəmiəgəhiən itulɨn. Mətəu inəruru noliən, kəni e nəghatiən rəha Lou, iəkəkeikei mɨmɨs o təfagə tərah mɨn rəhak.
11 Porque o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, me enganou, e por ele me matou.
12 Tol lanko, iəməgətun məmə Lou tasim təmsɨpən e Uhgɨn, kəni nəghatiən mɨn rəha Lou kəmotsɨpən e Uhgɨn motasim, motəhruahru, motəuvɨr motasiru e nətəmimi.
12 Portanto, a lei é santa, e o mandamento santo, justo e bom.
13 Kəni nəmə təhro iətəmi kəti otəni məmə, “?Təhro lanu məmə Lou in nati təuvɨr kəti, mətəu təmol məmə iəmɨmɨs, inəha iəu isəu o Uhgɨn?” !Mətəu kəpə, təsəhruahruiən! Nian iəməhrun nəghatiən rəha Lou iətəm in təuvɨr, nɨkik təmuvən o noliən təfagə tərah, kəni iəu iəmol təfagə tərah iətəm nəuan in nɨmɨsiən. Tol lanəha, təfagə tərah təmol məmə iəkɨmɨs. Kəni rəueiu iəkəhrun məmə noliən tərah mɨn rəhak, ilah təfagə tərah pəhriən. Kəni nian iəmeruh nəghatiən rəha Lou, inəhrun məmə təfagə tərah in nati tərah agɨn.
13 Então, o que me é bom tornou-se em morte? De forma alguma! Mas o pecado, para que se mostrasse pecado, operou a morte em mim pelo que é bom; a fim de que pelo mandamento o pecado se tornasse excessivamente pecaminoso.
14 Kitah kotəhrun məmə Lou təmsɨpən e Uhgɨn. Mətəu iəu, iəu iətəmimi əmə. Kəni kətuati lak məmə iəu iol əhruin kəti, kəni təfagə tərah in rəhak iətəmi asoli.
14 Porque nós sabemos que a lei é espiritual; mas eu sou carnal, vendido sob o pecado.
15 Nian mɨn nəuvein, iəsəhruniən natimnati iətəm iatol, mətəu-inu nati təuvɨr mɨn iətəm iəkolkeikei məmə iəkol, iəsoliən, mətəu iatol əmə nati iətəm iəsolkeikeiən.
15 Porque o que eu faço, eu não o permito: pois o que eu quero isso não faço, mas o que eu odeio isso eu faço.
16 Iəkəhrun vivi məmə təfagə tərah iətəm iatol in nati tərah, kəni iəsolkeikeiən məmə iəkol. Kəni nian iətətəu tərah e nɨkik o təfagə tərah u, in nəmtətiən kəti məmə Lou tatol rəhan uək, kəni Lou in nati təuvɨr kəti.
16 E, se eu faço o que não quero, eu consinto que a lei é boa.
17 Tol lanəha, səniəmə iəu iətəm iatol təfagə tərah mɨn, mətəu noliən rəha təfagə tərah iətəm tətatɨg e rəhak nətəlɨgiən nian rəfin, tatol məmə iəkol noliən tərah mɨn.
17 Então agora já não sou eu que faço isto, mas o pecado que habita em mim.
18 Iəkəhrun məmə nətəlɨgiən tərah rəhak otəsegəhaniən məmə iəkol nati təuvɨr kəti. Iəkəhrun in nɨpəhriəniən mətəu-inu iəkolkeikei məmə iəkol nati iətəm təuvɨr, mətəu ko iəsoliən.
18 Porque eu sei que em mim (isto é, na minha carne), não habitam coisas boas; pois o querer está presente em mim, mas o executar do bem eu não encontro.
19 Nati nak iatol səniəmə in nati təuvɨr iətəm iəkolkeikei məmə iəkol, mətəu iatol əmə təfagə tərah iətəm iəsolkeikeiən məmə iəkol.
19 Porque o bem que eu quero fazer, não faço, mas o mal que não quero fazer, esse eu faço.
20 Kəni nəmə iəkol nati nak iətəm iəsolkeikeiən məmə iəkol, səniəmə iəu pəhriən u iatol, mətəu təfagə tərah iətəm tətatɨg lak tatol.
20 Ora, se eu faço o que não quero, já não sou eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
21 Tol lanəha, iateruh məmə noliən kəti tatol uək e nəmiəgəhiən rəhak nian rəfin. Noliən əha tol lanəha məmə, nian iəkolkeikei məmə iəkol nati təuvɨr, mətəu təfagə tərah uəha iuəkɨr ohniəu tatiuvi=pən iəu e təfagə tərah.
21 Eu acho então esta lei, que, quando quero fazer o bem, o mal está presente comigo.
22 E nɨkik rəfin, iəkolkeikei Lou rəha Uhgɨn,
22 Pois eu tenho prazer na lei de Deus, segundo o homem interior;
23 mətəu iateruh mɨn lou kəti mɨn iətəm tatol uək e nəmiəgəhiən rəhak iətəm tətəluagɨn ilau rəhak nəhruniən, məlis iəu, matol məmə iəu iol əhruin rəha təfagə tərah iətəm tatol uək e rəhak nəmiəgəhiən.
23 mas eu vejo outra lei nos meus membros, guerreando contra a lei da minha mente, e me trazendo cativo debaixo da lei do pecado que está nos meus membros.
24 !Kəsi, iətətəu tərah pɨk agɨn! Nɨpətɨk tolkeikei məmə iəkol təfagə tərah. !Əui! ?Kəmə pəh otɨtɨs iəu e nolkeikeiən tərah mɨn əha iətəm tatit iəu e nɨmɨsiən mol iəu iətatɨg isəu o Uhgɨn?
24 Ó miserável homem que eu sou! Quem me livrará do corpo desta morte?
25 !Pəh kotəni-vivi Uhgɨn. Iesu Krɨsto rəhatah Iərmənɨg in otol!
25 Eu agradeço a Deus por meio de Jesus Cristo nosso Senhor. Assim, pois, com a mente, eu mesmo sirvo à lei de Deus, mas com a carne à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.