Atos 2
North Tanna New Testament (TNN_WBT) vs NVT
1 E nian rəha Pentekos,lafet kit rəha noanol mɨn rəha Isrel, netəm mɨn u itəm koatahatətə e Iesu kəmotuwa kitiəh.
1 No dia de Pentecostes, todos estavam reunidos num só lugar.
2 Kən roiu agɨn mɨn, kəmotəto nat kit təmɨsɨ-pər e neai tahmen e nɨmətag asol kit tatelel nat, kən nat əh kəmotəto təmuwa mər rafin e nɨpəgnoa nimə itəm koatəpələh ikɨn.
2 De repente, veio do céu um som como o de um poderoso vendaval e encheu a casa onde estavam sentados.
3 Kən ilat kəmotəplan nat kit tahmen e nɨgəm təmuəp. Kən ləpləpin nɨgəm mɨn əh, kəmotiwɨg motan ahmen-in netəmim rafin itəm koatəpələh əh imə.
3 Então surgiu algo semelhante a chamas ou línguas de fogo que pousaram sobre cada um deles.
4 Kən ilat rafin, Narmɨn Rəha Uhgɨn təmuwa mərioah mətatɨg elat, kən mɨnos-ipən nəsanənən kəm ilat, mol ilat kɨnoatəghat e nəghatən ik pɨsɨn mɨn.
4 Todos ficaram cheios do Espírito Santo e começaram a falar em outras línguas, conforme o Espírito os habilitava.
5 Kən noanol mɨn neen əh-ikɨn rəha netəm Isrel itəm koatəfak kəm Uhgɨn. Ilat kəmotɨsɨ-pən ik pɨsɨn pɨsɨn mɨn məto kotatɨg Jerusalem.
5 Naquela época, judeus devotos de todas as nações viviam em Jerusalém.
6 Nian ilat kəmotəto nəghatən mɨn əh, netəmim tepət kəmotuwa. Kən ilat kəmotaut pɨk məto-inu kəmotəto nəghatən mɨn rəhalat itəm netəm mɨn əh koatən.
6 Quando ouviram o som das vozes, vieram correndo e ficaram espantados, pois cada um deles ouvia em seu próprio idioma.
7 Kəmotaut pɨk agɨn kən motən məmə, “!Ei! ?Netəm Kalili əm əh koatəghat, o kəp?
7 Muito admirados, exclamavam: “Como isto é possível? Estes homens são todos galileus
8 ?Tahro kitat rafin koatəto rəhatat nəghatən mɨn itəm ilat koatən?
8 e, no entanto, cada um de nós os ouve falar em nosso próprio idioma!
9 Kitat u netəm ik pɨsɨn pɨsɨn mɨn tepət. Ikɨn-u netəm Patia əh-ikɨn, ne netəm Metia, ne netəm Elam, ne netəm Mesopotemia, ne netəm Jutia, ne netəm Kapatosia, ne netəm Pontas, ne netəm Esia, ne netəm Fritia, ne netəm Pamfilia, ne netəm Ijip, ne netəm Lipia e nɨkalɨn-pən əh Saerin ikɨn, ne netəm Rom, neen noanol ətuatɨp rəha netəm Isrel, neen netəm pɨsɨn məto koatəfak kəm Uhgɨn, ne netəm Krit, ne netəm Arepia. Məto kitat rafin kəmotəto ilat koatən nat asol itəm Uhgɨn təmol e nəghatən ik pɨsɨn mɨn rəhatat.”
9 Estão aqui partos, medos, elamitas, habitantes da Mesopotâmia, da Judeia, da Capadócia, do Ponto, da província da Ásia,
10 — ausente —
10 da Frígia, da Panfília, do Egito e de regiões da Líbia próximas a Cirene, visitantes de Roma
11 — ausente —
11 (tanto judeus como convertidos ao judaísmo), cretenses e árabes, e todos nós ouvimos estas pessoas falarem em nossa própria língua sobre as coisas maravilhosas que Deus fez!”.
12 Narmɨlat təmiwɨg pɨk, rehalat-kapə təmɨkə, kən kəmoatətapəh olat mɨn məmə, “!Ei! ?Naka u tol nulan?”
12 Admirados e perplexos, perguntavam uns aos outros: “Que significa isto?”.
13 Məto neen kəmotalah-əmnu ilat, motən məmə, “Nat koatapɨs əpəh.”
13 Outros, porém, zombavam e diziam: “Eles estão bêbados!”.
14 Kən Pita təmətul ilat lepen aposol mɨn, təmagət əfəməh matən-ipən kəm netəmim məmə, “Itəmat rafin noanol mɨn rəha Isrel ne netəm pɨsɨn pɨsɨn mɨn u nakoatatɨg Jerusalem, otətəlɨg-in wɨr-tu io, pəs ekuhapɨk e nɨpətɨ nat əh kəm itəmat.
14 Então Pedro deu um passo à frente com os onze apóstolos e dirigiu-se em alta voz à multidão: “Ouçam com atenção, todos vocês, povo da Judeia e habitantes de Jerusalém! Escutem o que lhes digo!
15 Itəmat nakoatən məmə netəm mɨn u koatapɨs. Məto kəp, kəsotapɨsən. Nain kɨlok əm əh-roiu laulaugɨn. ?Kən tahro ilat koatapɨs?
15 Estas pessoas não estão bêbadas, como alguns de vocês pensam, pois são apenas nove horas da manhã.
16 “Məto in tol nulan. Ien rəha Uhgɨn aupən, nərgɨn u Joel, təmən rəkɨs nat u itəm itəmat nakoatəplan. In təmən məmə,
16 Pelo contrário! O que vocês estão vendo foi predito há tempos pelo profeta Joel:
17 ‘Uhgɨn təmən məmə, “E namnun nian mɨn, ekos-ipən rəhak Narmɨn kəm netəmim rafin. Ilat rafin okotos nəsanənən lan. Nenətɨtəmat mɨn, nəman ne nɨpɨtan, ilat okotən-iarəp nəghatən mɨn rəhak itəm io iatos-ipən kəm ilat. Netəm aluə mɨn rəhatəmat, Uhgɨn otos-ipən nat kit tahmen e napɨlaiirən kəm ilat. Kən naguɨhl-aguɨhl mɨn rəhatəmat okotapɨlaiir e napɨlaiirən pɨsɨn pɨsɨn mɨn.
17 ‘Nos últimos dias’, disse Deus, ‘derramarei meu Espírito sobre todo tipo de pessoa. Seus filhos e suas filhas profetizarão; os jovens terão visões, e os velhos terão sonhos.
18 Sənəmə netəm-iasol mɨn əm, məto nəman ne nɨpɨtan ilat nolwək mɨn əm rəhak, kən ekos-ipən Narmɨn rəhak kəm ilat. Kən ilat okotən-iarəp nəghatən mɨn rəhak itəm iatos-ipən kəm ilat.
18 Naqueles dias, derramarei meu Espírito até mesmo sobre servos e servas, e eles profetizarão.
19 Oekol nat pɨspɨs mɨn əpəh e neai, ne nəmtətin pɨsɨn pɨsɨn mɨn e nɨməptən. Onəkotəplan nɨta ne nɨgəm ne nəhaniəm okotər motol napuə lan.
19 Farei maravilhas em cima, no céu, e sinais embaixo, na terra: sangue e fogo, e nuvens de fumaça.
20 Aupən, mɨtgar otapinəp kən məwɨg otasiə tahmen e nɨta. Kən uarisɨg, Nian asol asol agɨn rəha Iərəmərə otuwa.
20 O sol se escurecerá, e a lua se tornará vermelha como sangue, antes que chegue o grande e glorioso dia do Senhor.
21 E nian əh, netəmim rafin itəm okotaun-in Nərgək, io ekosmegəh ilat.”’
21 Mas todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo’.
22 “Noanol mɨn rəha Isrel, itəmat otətəlɨg-in nəghatən u. Itəmat nəkotɨtun wɨr nat pɨspɨs mɨn, ne nəmtətin pɨsɨn pɨsɨn mɨn itəm Iesu təmol e nəsanənən rəha Uhgɨn, itəm itəmat nəmotəplan. Natɨmnat mɨn əh tatəgətun məmə Uhgɨn in pɨsɨn əm təmahl-ipa Iesu tuwa.
22 “Povo de Israel, escute! Deus aprovou publicamente Jesus, o nazareno, ao realizar milagres, maravilhas e sinais por meio dele, como vocês bem sabem.
23 E nalpəkauən rəha Uhgɨn itəm təmol mələhəu aupən, in təmos-ipɨnə suah u e nelmɨtəmat. Kən itəmat nəmotohamnu in e nian nəmotegəhan-in-pən in tuwɨn e nelmɨ netəm rat kəsotəfakən. Kəmotoh kətu-pər e nɨg kəməluau.
23 Ele foi entregue conforme o plano preestabelecido por Deus e seu conhecimento prévio daquilo que aconteceria. Com a ajuda de gentios que desconheciam a lei, vocês o pregaram na cruz e o mataram.
24 “Məto Uhgɨn təmɨkɨs Iesu e nahməən rəha nɨmɨsən, kən mol in təmegəh mɨn e nɨmɨsən, məto-inu nɨmɨsən, rəhan nəsanənən tɨkə o naskəlɨmən.
24 Mas Deus o ressuscitou, libertando-o dos horrores da morte, pois ela não pôde mantê-lo sob seu domínio.
25 Tefɨt təmən nulan e Iesu aupən məmə, ‘Nian rafin ekɨtun məmə Iərəmərə tətatɨg itɨmlau min. Okol esəgɨnən məto-inu tətatɨg e nɨkalɨk itɨmlau min.
25 A respeito dele disse o rei Davi: ‘Vejo que o Senhor está sempre comigo; não serei abalado, pois ele está à minha direita.
26 Məto-inu o nat əh, io nɨkik tagien pɨk, matənwiwi ik e nohlɨk. Kən nɨkik təməlinu məto-inu ekɨtun məmə Uhgɨn otosmegəh nɨpətɨk.
26 Não é de admirar que meu coração esteja alegre e que minha língua o louve; meu corpo repousa em esperança.
27 Kən okol nəsapɨsən narmək tətatɨg ima netəm kəmotɨmɨs ikɨn. Kən okol nəsegəhan-in mɨnən nɨpətɨ rəham Etəmim Ətuatɨp məmə otəmnəmɨt.
27 Pois tu não deixarás minha alma entre os mortos, nem permitirás que o teu Santo apodreça no túmulo.
28 Ik nəməgətun rəkɨs suatɨp rəha nəmegəhən kəm io, kən ik onəkol io nɨkik tətagien pɨk nian ekətatɨg kilau min ik.’ In əh nəghatən itəm Tefɨt təmən e Iesu aupən.
28 Tu me mostraste o caminho da vida, e me encherás com a alegria de tua presença’.
29 “Piak mɨn. Iakolkeike məmə ekən nat ətuatɨp kəm itəmat. Iaguɨhl u pipi rəhatat aupən, Kig Tefɨt, in təmɨmɨs rəkɨs, kən kəmɨtənɨm, kən rəhan suwɨt tətatɨg imətat ikɨn mətoarus-pa u-roiu.
29 “Irmãos, permitam-me dizer com toda convicção que o patriarca Davi não estava se referindo a si mesmo, pois ele morreu e foi sepultado, e seu túmulo ainda está aqui, entre nós.
30 Məto in ien kit rəha Uhgɨn, kən in tɨtun məmə Uhgɨn təmos noanawɨl kit kəm in mən-iəkɨs nəghatən kit kəm in məmə etəmim kit e nɨta rəhan otuarisɨg-in otəkəike muwa mol Kig.
30 Mas ele era profeta e sabia que Deus havia prometido sob juramento que um de seus descendentes se sentaria em seu trono.
31 Kig Tefɨt təməplan məmə nat u otəkəike muwa mol nɨpahrienən lan. In təmən məmə Kristo əh, itəm Uhgɨn təmən məmə otahl-ipa, in otol təmegəh mɨn e nɨmɨsən, kən Uhgɨn otəsapəsən narmɨn tətatɨg ima netəm kəmotɨmɨs ikɨn, kən nɨpətɨn okol təsəmnəmɨtən.
31 Davi estava olhando para o futuro e falando da ressurreição do Cristo, que não foi deixado entre os mortos nem seu corpo apodreceu no túmulo.
32 Kən nəghatən u tatəghat e Iesu itəm Uhgɨn təmol rəkɨs təmegəh mɨn e nɨmɨsən. !Kən itɨmat emotəplan e nɨganəmtɨtɨmat!
32 “Foi esse Jesus que Deus ressuscitou, e todos nós somos testemunhas disso.
33 Iesu, rəhan tata təmɨləs in mər muwɨn e nɨkalɨn matɨp e ikɨn rəha nɨsiaiiən ne nəsanənən. Kən tahmen-pən əm məmə Uhgɨn təmən-iəkɨs mihin aupən, in təmos-ipən Narmɨn rəhan kəm Iesu məmə Iesu otos-ipən kəm rəhan mɨn. Kən natɨmnat mɨn u, noatəplan, moatəto, Narmɨn Rəha Uhgɨn tatol.
33 Ele foi exaltado ao lugar de honra, à direita de Deus. E, conforme havia prometido, o Pai lhe deu o Espírito Santo, que ele derramou sobre nós, como vocês estão vendo e ouvindo hoje.
34 Kig Tefɨt təməsuwɨnən e Nego e Neai tahmen e Iesu. Kən Tefɨt təməsəghat-in atɨpən in nian in təmən nəghatən mɨn əh məmə, ‘Iərəmərə təmən kəm rəhak Iərəmərə məmə, “Əpələh e nɨkalɨk matɨp, ikɨn rəha nɨsiaiiən ne nəsanənən, matəsahgin.
34 Pois Davi não subiu ao céu e, no entanto, disse: ‘O Senhor disse ao meu Senhor: Sente-se no lugar de honra à minha direita,
35 Oekol rəham tɨkɨmɨr mɨn məmə okotahmen e nɨmoulul itəm nategotain e nəptən, kən ik matərəmərə elat.”’
35 até que eu humilhe seus inimigos e os ponha debaixo de seus pés’.
36 Itəmat rafin noanol mɨn rəha Isrel onəkotəkəike motɨtun wɨr məmə Iesu əh itəm itəmat nəmotətu-pər e nɨg kəməluau, in əh, Uhgɨn təmol məmə in Iərəmərə ne Kristo - etəm itəm Uhgɨn təmən məmə otahl-ipa.”
36 “Portanto, saibam com certeza todos em Israel que a esse Jesus, que vocês crucificaram, Deus fez Senhor e Cristo!”.
37 Nəghatən u rəha Pita təmek pahrien nɨkilat, kən kotətapəh o Pita ne aposol mɨn məmə, “Piatɨmat mɨn. ?Oekol tahro nulan?”
37 As palavras partiram o coração dos que ouviam, e eles perguntaram a Pedro e aos outros apóstolos: “Irmãos, o que devemos fazer?”.
38 Kən Pita təmən-ipən kəm ilat məmə, “Onəkotəkəike kəuhlin nətəlɨgən rəhatəmat, kən kol baptais etəmat e nərgɨ Iesu Kristo, məmə Uhgɨn otafəl rəkɨs nolən rat mɨn rəhatəmat. Kən Uhgɨn otos-ipɨnə Narmɨn u kəm itəmat,
38 Pedro respondeu: “Vocês devem se arrepender, para o perdão de seus pecados, e cada um deve ser batizado em nome de Jesus Cristo. Então receberão a dádiva do Espírito Santo.
39 məto Uhgɨn təmən-iəkɨs nəghatən u otəmat, ne nenətɨtəmat mɨn, ne namipɨtəmat mɨn itəm okəpanotuwa. Nəniəkɨsən u tətatɨg o netəm mɨn u itəm Iərəmərə Uhgɨn rəhatat tətaun-in ilat.”
39 Essa promessa é para vocês, para seus filhos e para os que estão longe, isto é, para todos que forem chamados pelo Senhor, nosso Deus”.
40 Kən Pita tatən nəghatən wɨr tepət məmə otiuw-pa ilat kotuwa, kən matən kəm ilat məmə, “Onəkotiet rəkɨs e netəm un, netəm kotərat məmə Uhgɨn otəsolən nalpɨnən kəm itəmat min ilat.”
40 Pedro continuou a pregar, advertindo com insistência a seus ouvintes: “Salvem-se desta geração corrompida!”.
41 Kən ilat tepət itəm kəmotəto nəghatən rəha Pita kəmotən nɨpahrienən lan, kən kəmol baptais elat. E nian əh, netəmim tepət tahmen e tri-taosan kəmotuwa moatuarisɨg-in ilat u koatahatətə e Iesu.
41 Os que acreditaram nas palavras de Pedro foram batizados, e naquele dia houve um acréscimo de cerca de três mil pessoas.
42 Nian rafin netəm mɨn u koatən nɨpahrienən e Iesu, koatətəlɨg-in nəghatən itəm aposol mɨn koatəgətun ilat lan. E naliwəkən rəhalat kəmoatuwa kitiəh, e nagwənən ne Nagwənən Rəha Nəmtətin Rəha Iesu,ne nəfakən. Kən nian rafin nɨkilat tiəkɨs məmə okotəkəike moatol nat əh.
42 Todos se dedicavam de coração ao ensino dos apóstolos, à comunhão, ao partir do pão e à oração.
43 Aposol mɨn kəmotol nat pɨspɨs ne nəmtətin pɨsɨn pɨsɨn mɨn e nəsanənən rəha Uhgɨn. Kən netəmim narmɨlat təmiwɨg pɨk ron.
43 Havia em todos eles um profundo temor, e os apóstolos realizavam muitos sinais e maravilhas.
44 Netəm mɨn u koatahatətə e Iesu, nian rafin koatuwa kitiəh moatawte-in rəhalat nautə mɨn kəm ilat mɨn,
44 Os que criam se reuniam num só lugar e compartilhavam tudo que possuíam.
45 tahmen e okəmə suah kit rəhan nat kit tɨkə, kən kit otol-salɨm-in rəhan kit nautə kən masitu lan.
45 Vendiam propriedades e bens e repartiam o dinheiro com os necessitados,
46 Nian rafin kotuwɨn katəfak kitiəh e Nimə Rəha Uhgɨn.Kən kəmotuwɨn e nimə pɨsɨn pɨsɨn mɨn moatoor nagwənən nɨgɨlat e nagienən ne nɨkilat pahrien, kən kəmotagwən mɨn e Nagwənən Rəha Nəmtətin Rəha Iesu.
46 adoravam juntos no templo diariamente, reuniam-se nos lares para comer e partiam o pão com grande alegria e generosidade,
47 Kən nian rafin koatənwiwi Uhgɨn, kən netəmim koatenwiwi ilat o rəhalat nolən. Kən nian rafin Iərəmərə Uhgɨn tatosmegəh netəmim kotuwa kitiəh ilat netəm koatahatətə e Iesu.
47 sempre louvando a Deus e desfrutando a simpatia de todo o povo. E, a cada dia, o Senhor lhes acrescentava aqueles que iam sendo salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.