João 3
MÖNÖ KÖMÖ (TMD) vs NTLH
1 Juda Kansol dib aku nöbö i mɨdmɨda, ib nuŋwa Nikodimas. Nuŋ Perisi nöböm.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, que era líder dos judeus.
2 Nuŋ pɨxmag yuö bö, Jisas nugwo nuguba, mɨdöŋ yöra hön yadöŋa, “Mönö yad nölɨb nöbö. An nugwöla, ap rölɨbä akuyöbö rɨlö piaku, naŋ keir röyax; God nuŋ keir nagö pɨsaŋ mɨd makwam, ap rölɨbä akuyöbö rɨlö. Makwam, an nugumɨn, God nuŋwör nagö abmɨn hön anɨŋ mönö yad nöilaŋö,” röŋa.
2 Uma noite ele foi visitar Jesus e disse: — Rabi, nós sabemos que o senhor é um mestre que Deus enviou, pois ninguém pode fazer esses milagres se Deus não estiver com ele.
3 Aliö rɨmɨdmɨn, Jisas yadöŋa, “Nɨ nagö mi yadmɨdla, nöbö mö kömö yoŋyöbö wöxnö nɨgöñ piakwör, God ñɨgö pön, ‘Nöbö mö nɨ’ me rön, nugwidɨx mɨjönɨŋö,” röŋa.
3 Jesus respondeu:
4 Jisas aliö rɨmɨn, Nikodimas aiö rön rɨb mɨga yöxön yadöŋa, “Nöbö mö yöx nɨgɨm dib röxgöi akuyöbö, höbkal nuöm wöta yuö kwo duŋ, iswob yöx pön höŋ, nöbö mö kömö yoŋyöbö nɨgɨŋ, me rön, yadmɨdlanö owa agapɨm?” röŋa.
4 Nicodemos perguntou: — Como é que um homem velho pode nascer de novo? Será que ele pode voltar para a barriga da sua mãe e nascer outra vez?
5 Aliö rɨmɨn, Jisas yadöŋa, “Nagö mɨ ödöriö yadmɨdla, nöbö mö piaku, röbö aku aipam God Inöma aipam pön, hör kömö yoŋyöbö nɨgöñ nöbö mö akwör, God ñɨgö pön, ‘Nöbö mö nɨ’, me rön, nugwidɨx mɨjöna.
5 Jesus disse:
6 Nöbö mö yöx pön höi paŋ aliar yöx pön höm rɨg mɨdöi aku, jɨ God Inöma nuŋ hön inöm mag ñɨŋa yuö kwo raŋ kömö mɨjöña.
6 Quem nasce de pais humanos é um ser de natureza humana; quem nasce do Espírito é um ser de natureza espiritual.
7 Makwam, ñɨŋ nöbö mö magalɨg kömö yoŋyöbö wöxnö nɨgɨb mönö yadɨl aku, naŋ aiö rön rɨb mɨga yöx nugumɨjɨnö.
7 Por isso não fique admirado porque eu disse que todos vocês precisam nascer de novo.
8 Hödal inina aku rɨb nuŋwa keir hön dumɨda. Inina pɨrmɨn nugwöi aku, jɨ hö adaku du adaku, me rön, röx nugwölöi. Makwam mag aliö akuyöbö, God Inöma hön nöbö mö yuö kwo mɨdaŋ, nöbö mö kömö yoŋyöbö mɨjöñɨŋö,” röŋa.
8 O vento sopra onde quer, e ouve-se o barulho que ele faz, mas não se sabe de onde ele vem, nem para onde vai. A mesma coisa acontece com todos os que nascem do Espírito.
9 Jisas aliö rɨmɨn, Nikodimas yadöŋa, “Nagö yadmɨdlö adaku, pödpöd cön?” röŋa.
9 — Como pode ser isso? — perguntou Nicodemos.
10 Aliö rɨmɨn, Jisas yadöŋa, “Naŋ Isrel nöbö mö mönö yad nölɨb nöbö dib ñɨŋa i, jɨ naŋ nugwöiö ä?
10 Jesus respondeu:
11 Nagö mɨ ödöriö yadmɨdla, an keir ap agapɨm nugw ri abön, ap agapɨm mämäg ana keir nugwön, nugwöl aku akwör ñɨgö yad nölmɨdöl aku, jɨ yadmɨdöl mönö aku ñɨŋ nugw pölöi.
11 Pois eu afirmo ao senhor que isto é verdade: nós falamos daquilo que sabemos e contamos o que temos visto, mas vocês não querem aceitar a nossa mensagem.
12 Nɨ ñɨgö mögörɨb il kɨ rɨg rɨ akuyöbö yadmön, nugw pölöi aku, pödpöd rön God mögörɨb adöx yöd röul adö kau sö rɨ akuyöbö yadmön, nugw pöñ?
12 Se vocês não creem quando falo das coisas deste mundo, como vão crer se eu falar das coisas do céu?
13 Makwam nöbö mö i God mögörɨb adöx yöd röul adö kau sö yöraku yönön nugwölöŋ; nɨ keir Nöbö Ha nuŋwa akwör paŋ sar mɨdön höma.
13 Ninguém subiu ao céu, a não ser o
14 “Makwam maduar ör mögörɨb rɨg kap mibɨl yöra mɨdmɨn, kas gwogwo bla Isrel nöbö mö ñɨgö öbɨxɨm wöröxmɨn nugwön Mosɨs kas gwogwo piakuyöbö i pɨ bɨ höñ sö nɨgmɨn, nöbö mö bɨl kai ñɨŋ paŋ kas akwör nugwim piaku, ñɨgö kömö nɨgöŋa. Makwam mag aliö akuyöbö, Nöbö Ha nuŋwa nugwo bɨ höñ sö pɨl pal nɨgɨŋ,
14 — Assim como Moisés, no deserto, levantou a cobra de bronze numa estaca, assim também o Filho do Homem tem de ser levantado,
15 nöbö mö bɨl kai nugwo nugw pöñ piaku, kömö öim mɨdɨb maga pöña.
15 para que todos os que crerem nele tenham a vida eterna.
16 God nöbö mö mögörɨb mɨgrö kɨ mɨdöi akuyöbö ñɨgö mɨ ödöriö madmag nɨgön, Ha paŋyöbö nuŋ mɨd aku ñɨgö me rön nölöŋa. Makwam, nöbö mö bɨl kai Ha nuŋwa nugw pöñ akuyöbö, ñɨgö kömö öim mɨdɨb mag aku nölaŋ, wöröxön hölögɨpeñɨm.
16 Porque Deus amou o mundo tanto, que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crer não morra, mas tenha a vida eterna.
17 God Ha nuŋwa agal aböŋ aku, nöbö mö bla ñɨgö mönö diba yajönɨŋö, rön, agal abölöŋ; nöbö mö akuyöbö kömö paŋ, me rön, agal aböŋa.
17 Pois Deus mandou o seu Filho para salvar o mundo e não para julgá-lo.
18 “Nöbö mö bɨl kai Ha nuŋwa nugw pöñ akuyöbö, God ñɨgö mönö diba yadön paiŋö ölɨŋ höb pɨ nölen. Jɨ nöbö mö nugwo nugw peñ akuyöbö, God Ha nuŋwa paŋyöbö ödöriö aku nugwo nugw peñ akwör, God nuŋ mönö diba yadaŋ, paiŋö ölɨŋ höb pöñɨŋö, röŋa.
18 — Aquele que crê no Filho não é julgado; mas quem não crê já está julgado porque não crê no Filho único de Deus.
19 God nöbö mö akuyöbö ñɨgö mönö diba yadön paiŋö ölɨŋ höb pɨ nölön, il aku aliö mɨda: Mila mögörɨb mɨgrö kɨ hö aku, jɨ nöbö mö ñɨŋ, mila mɨd yöraku duŋö, rön, rɨb aku yöx nugwölöi. Ñɨŋ ap kib mag gwogwo rɨ gɨr mɨdöi aku, pɨxmag gur piakwör mɨjnɨŋö, rön, rɨb aku yöx nugwöia.
19 E é assim que o julgamento é feito: Deus mandou a luz ao mundo, mas as pessoas preferiram a escuridão porque fazem o que é mau.
20 Mil aku nugumɨn ölɨsö wölɨm, ‘Gwogwam röl aku, wöxnö nugweñɨŋö,’ rön, mila mɨd yöra heñɨm.
20 Pois todos os que fazem o mal odeiam a luz e fogem dela, para que ninguém veja as coisas más que eles fazem.
21 Makwam nöbö mö ödöriar rɨmɨdöi piaku, ‘God rɨg yad mag akwör rɨmɨdöl aku wöxnö nugwɨŋ,’ me rön, mila mɨd yöra höiŋö,” röŋa.
21 Mas os que vivem de acordo com a verdade procuram a luz, a fim de que possa ser visto claramente que as suas ações são feitas de acordo com a vontade de Deus.
22 Mai Jisas nöbö nuŋ bla pɨsaŋ du mögörɨb Judia mibɨl piaku du mɨd gɨrön, nöbö mö akuyöbö ñɨgö röbö pal nölmɨdöŋa.
22 Depois disso, Jesus e os seus discípulos foram para a região da Judeia. Ele ficou algum tempo com eles ali e batizava as pessoas.
23 Ainon mögörɨb Salim il yöra mɨdöŋa. Makwam mögörɨb Ainon yöraku röbö mɨga mɨdöŋa. Makwam, wop mibɨl yöraku, Jon nuŋ Ainon yöraku mɨdön, nöbö mö mɨga hömɨdmɨn, nuŋ ñɨgö röbö pal nölmɨdöŋa.
23 João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque lá havia muita água.
24 Wop aku ñɨŋ röbö pal nölɨb nöbö Jon nugwo nag nɨgmä.
24 (João ainda não tinha sido preso.)
25 Makwam Juda nöbö i hön, Juda mag ñɨŋ akuyöbö, röbö äbäd abön God mämäg ila mɨd ri abnɨŋö rɨmɨdöi mönö adaku yadön, Jon nöbö nuŋ bli pɨsaŋ nuö nuö yadmä.
25 Alguns discípulos de João tiveram uma discussão com um judeu sobre a cerimônia de purificação .
26 Nuö nuö yadön, Jon nöbö nuŋ bla hön nugwo yadmä, “Mönö yad nölɨb nöbö. Nöbö röbö Jodan pö ir kwo mɨdmɨn, nugwo Nöbö Dib me rɨmö aku, weik hö nöbö mö ñɨgö röbö pal nölmɨda nugwön nöbö mö magalɨg nugwo dumɨdöiŋö,” rɨmä.
26 Eles foram dizer a João: — Mestre, aquele homem que estava com o senhor no outro lado do rio Jordão está batizando as pessoas. O senhor falou sobre ele, lembra? E todos estão indo atrás dele.
27 Aliö rɨmɨdmɨn, Jon yadöŋa, “God rɨb nuŋwa keir yöx nugwön, anɨŋ mabö hörɨrör yad nɨga.
27 João respondeu: — Ninguém pode ter alguma coisa se ela não for dada por Deus.
28 Ñɨŋ keir nugwöia nɨ ñɨgö yadma, ‘Nɨ Krais yöi; God yadmɨn nɨ hör ödöi nuŋ aku röb mɨdlö,’ rɨma.
28 Vocês são testemunhas de que eu disse: “Eu não sou o Messias , mas fui enviado adiante dele.”
29 Nöbö i mö pön wop aku, nuŋ mö nuŋwa pöna. Mö aku mö nuŋwa maku pal. Mö pön nöbö aku, nöbö nugub nuŋwa i hön nugwo rɨ nöiöna. Wop kai mö nuŋwa pɨba hönɨŋö, rön, nugwo pöx mɨjöna. Makwam nuŋ mö pɨba hön ‘Mödö hölö’ cön aku, nöbö nugub nuŋwa wahax pöna. Mag akuyöbö nɨ algör. Jisas nuŋ nöbö mö akuyöbö ñɨgö aliö almɨd aku, nɨ wä ra. Wopik nɨ mɨ ödöriö wahax pɨmɨdla.
29 Num casamento, o noivo é aquele a quem a noiva pertence. O amigo do noivo está ali, e o escuta, e se alegra quando ouve a voz dele. Assim também o que está acontecendo com Jesus me faz ficar completamente alegre.
30 Ib nuŋwa wöluaŋ nugugɨrön, ib na pɨn diön aku wä.
30 Ele tem de ficar cada vez mais importante, e eu, menos importante.
31 “Nöbö adöx yöd röul adö kau sebö hö aku, nuŋ nöbö mö bla magalɨg padɨx rol yöra sö mɨda. Nöbö mögörɨb il kɨyöbö nöbö aku, nuŋ mögörɨb il kɨyöbö makwam, mögörɨb il kɨ rɨbyöx nugwön mönö rɨg yadöi aliar yadmɨda. Jɨ nöbö adöx yöd röul adö kau sebö hö aku, nuŋ nöbö mö akuyöbö magalɨg padɨx rol yöra sö mɨda.
31 Aquele que vem de cima é o mais importante de todos, e quem vem da terra é da terra e fala das coisas terrenas. Quem vem do céu é o mais importante de todos.
32 Nuŋ adöx yöd röul adö kau sö mɨdön ap agapɨm mämäga nugwa aku, mönö kai audiöx nugwa aku, nöbö mö piaku ñɨgö yad nölmɨda, jɨ mönö nuŋ aku yöxmɨdölöi.
32 Ele fala daquilo que viu e ouviu, mas ninguém aceita a sua mensagem.
33 Jɨ nöbö mö mönö nuŋwa nugw pöi piaku, God mönö ma akwör yadö, rön, nugw pöia.
33 Quem aceita a sua mensagem dá prova de que o que Deus diz é verdade.
34 God nuŋ Jisas aböŋ aku, Inöm nuŋ aku nugwo nölmɨn aja wölmɨn, God mönö mag nuŋ akwör yad nölmɨda.
34 Aquele que Deus enviou diz as palavras de Deus porque Deus dá do seu Espírito sem medida.
35 Nuö Ha nuŋwa nugwo madmag nɨgön, ‘Ap bla magalɨg nugwidɨx mɨdane,’ rön, pɨ imag döul nuŋwa nɨga.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo nas mãos dele.
36 Nöbö mö bɨl kai Ha nuŋwa nugw pöi piaku, kömö öim mɨdɨb maga mödö pöia. Jɨ nöbö mö bɨl kai Ha nuŋwa nugw pölöi piaku, ñɨŋ kömö öim mɨdɨb maga peñɨm; God nöbö mö adaku ñɨgö mönö diba yadaŋ, ömörö pɨ gör mɨjöñɨŋö,” röŋa.
36 Por isso quem crê no Filho tem a vida eterna; porém quem desobedece ao Filho nunca terá a vida eterna, mas sofrerá para sempre o castigo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.