Romanos 8
Tewa NT (TEW_WBT) vs NVT
1 Heḏiho nää-á in toˀwên Christ Jesus-áḏí dimuuˀindá Yôesi Táḏáḏí wíˀovâytuchä̖nú-ípí,
1 Agora, portanto, já não há nenhuma condenação para os que estão em Cristo Jesus.
2 gá Christ Jesus-áḏí wîˀḏa̖ˀ waagibá gimuuḏi i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ i wówátsi napä̖yiˀiˀ ûnkoeḏiḏân dímaˀpꞌä̖́ḏi-íḏí tꞌaywó̖ˀdiweḏi heḏá chuwa iweḏá.
2 Pois em Cristo Jesus a lei do Espírito que dá vida os libertou da lei do pecado, que leva à morte.
3 Naˀindá tꞌowaḏa̖ˀ gimuuḏi wígikaypí, heḏiho Yôesiví tsontu̖u̖ ihay wíˀâyˀaˀgindopí heḏânho tꞌaywó̖ˀdiweḏi dînˀaywoeníḏí. Hewänbo Yôesi Táḏá-ânho ûnkoeḏi dînˀaywoeníḏí. Kin iˀa̖míḏí iví ay dînsan wí tꞌowa napáa-íḏí, naˀin kaypíˀin tꞌaywó̖ˀtoˀin tꞌowa waagibá napóe, heḏi tobá tꞌaywó̖ˀdi wíˀiˀanpí wänbo naˀinbí tꞌaywó̖ˀdi gínmuuḏi nachuu. Handiḏiho nä́ˀi tꞌaywó̖ˀdi-á óetꞌan, heḏânho tꞌaywó̖ˀdiḏi naˀin wíyá wíḏítꞌaanípíḏí.
3 A lei não era capaz de nos salvar por causa da fraqueza de nossa natureza humana, por isso Deus fez o que a lei era incapaz de fazer ao enviar seu Filho na semelhança de nossa natureza humana pecaminosa e apresentá-lo como sacrifício por nosso pecado. Com isso, declarou o fim do domínio do pecado sobre nós,
4 Heḏi kin iˀan heḏânho Yôesiví tsontu̖u̖ natú̖ waa naˀinbí wówátsi taˀge âyhûuwí. Heḏi nää-á háa giwänpidaˀ waagiḏa̖ˀ wíˀívíkanhonpí, hewänbo háa i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ natú̖ ívíˀa̖mí waagân.
4 de modo que nós, que agora não seguimos mais nossa natureza humana, mas sim o Espírito, possamos cumprir as justas exigências da lei.
5 In toˀwên háa diwänpidaˀ waagi dívíˀoˀindá hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌa̖hkí dívíˀánshaaˀo hä̖ä̖wí dikandaˀ i̖ˀgeḏiḏa̖ˀ, hewänbo in toˀwên háa i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ nadaˀ waagi dívíˀoˀindá hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dívíˀánshaaˀoˀ i hä̖ä̖wí i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ nadaˀpóeˀiˀ.
5 Aqueles que são dominados pela natureza humana pensam em coisas da natureza humana, mas os que são controlados pelo Espírito pensam em coisas que agradam o Espírito.
6 Heḏi háa giwänpidaˀ waagi ívíˀa̖míˀin niˀgeḏiḏa̖ˀ ívíˀánshaamáaḏá chuwa iwe gipówá-í, hewänbo háa i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi dítu̖ˀan waagi i̖ˀgeḏi ívíˀánshaamáaḏá taˀgennin wówátsi-á híhchan ánshaa-á gínˀä̖ä̖-í.
6 Portanto, permitir que a natureza humana controle a mente resulta em morte, mas permitir que o Espírito controle a mente resulta em vida e paz.
7 Heḏânkun wí toˀwí háa nawänpidaˀ waagi iˀa̖míˀinda̖ˀ iˀánshaaˀoḏi Yôesiví hä́nbiˀ waagiˀbá namuu, gá Yôesiví tsontu̖u̖ wíˀiˀaˀgindopíḏân, heḏi wíˀûnkoeḏipí ônˀaˀginnamíḏí.
7 Pois a mentalidade da natureza humana é sempre inimiga de Deus. Nunca obedeceu às leis de Deus, e nunca obedecerá.
8 Heḏi ki̖ˀmin tꞌowaḏá háˀto Yôesi óehíhchannamí.
8 Por isso aqueles que ainda estão sob o domínio de sua natureza humana não podem agradar a Deus.
9 Hewänbo Yôesiví Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ taˀgendi unbí píˀnä́ khóˀyé únthaaḏá háa i natû̖ˀ waagi úvíkanhûuwí, háa íwänpidaˀ waagiḏa̖ˀbá yoe. Wí toˀwí iví píˀnä́ khóˀyé i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ Christ-di ônsandiˀ imáapíḏá Christ-vîˀ wínamuupí.
9 Vocês, porém, não são controlados pela natureza humana, mas pelo Espírito, se de fato o Espírito de Deus habita em vocês. E, se alguém não tem o Espírito de Cristo, a ele não pertence.
10 Hewänbo tobá unbí tꞌaywó̖ˀdi únmuuḏi unbí túuˀú únchúwí wänboˀ, Christ unbí píˀnä́ khóˀyébo bînmáaḏá i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wówátsi nahándepíˀin wovâymäˀ, gá Yôesi Táḏáḏí wovâycha̖a̖máaḏân tꞌaywó̖ˀdi wívînmáapí waagibá.
10 Uma vez que Cristo habita em vocês, embora o corpo morra por causa do pecado, o Espírito lhes dá vida porque vocês foram declarados justos diante de Deus.
11 Yôesi Táḏáḏí Jesus óewáywówápaa, heḏi iví Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ unbí píˀnä́ khóˀyé únthaaḏá, i Táḏáḏíbá undá wíyá wovâywówápaa-í, Christ Jesus óewáywówápaa waagibá. Tobá unbí túuˀú únchuu wänboˀ, Yôesiví Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ unbí píˀnä́ khóˀyé únthaaḏi Yôesiḏi wówátsi wovâymä̂äní.
11 E, se o Espírito de Deus que ressuscitou Jesus dos mortos habita em vocês, o Deus que ressuscitou Cristo Jesus dos mortos dará vida a seu corpo mortal, por meio desse mesmo Espírito que habita em vocês.
12 Heḏiho tíˀûuwin páaḏéˀin, nää-á hä̖ä̖wí giphaamuu waagibá hä̖ä̖wí híwó̖ˀdi gínkhâyˀä̖ˀ ívíˀa̖míˀin, háa giwänpidaˀ waagiḏa̖ˀbá yoe.
12 Portanto, irmãos, vocês não têm de fazer o que sua natureza humana lhes pede,
13 Háa íwänpidaˀ waagiḏa̖ˀ unbí wówátsi bînhondá íchuu-í. Hewänbo i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ úvímä́giḏáho wovâykhä̖ge̖ˀnamíḏí i tꞌaywó̖ˀdi unbí túuˀúḏí úvíˀoˀi bînyâaˀa̖míḏí, kindiḏânho in taˀgennin wówátsi bînkéyí.
13 porque, se viverem de acordo com as exigências dela, morrerão. Se, contudo, pelo poder do Espírito, fizerem morrer as obras do corpo, viverão,
14 Tꞌä̖hkí in toˀwên Yôesiví Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâypahonnindá Yôesiví ây dimuu.
14 porque todos que são guiados pelo Espírito de Deus são filhos de Deus.
15 Yôesiví Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ bînkêˀ ihayḏá pantꞌôeˀin dikhuwôedaˀin waagiˀin wíˀímuupí, páaḏéḏí ícha̖a̖ waagibá. Hewänbo i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wovâyséegíhógi Yôesi Táḏáví ây ímúníḏí, heḏânho Yôesivíˀpiyeˀ úvíyûusuˀoˀ ihayḏá wí̖ˀínbo bînkhá̖yä̖́ˀní “Naví Táḏá” gin.
15 Pois vocês não receberam um espírito que os torne, de novo, escravos medrosos, mas sim o Espírito de Deus, que os adotou como seus próprios filhos. Agora nós o chamamos “ Aba , Pai”,
16 I Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏânho naˀinbí píˀnä́ khóˀyé díhanginˀândoˀ Yôesi Táḏáví ây gimuu gin.
16 pois o seu Espírito confirma a nosso espírito que somos filhos de Deus.
17 Heḏi iví âyho gimuuḏi i hä̖ä̖wí iví âygîˀ iwiyekwꞌóḏiˀiˀ âyhóní. Christ-áḏí wé̖ˀge nä́ˀi hä̖ä̖wí âyhóní. Christ-víˀin gimuuḏibo âytꞌôephaḏendeˀ i itꞌôephaḏe waagibá, heḏiho i-áḏíbá Yôesi Táḏáḏí heˀennin dípaa-í.
17 Se somos seus filhos, então somos seus herdeiros e, portanto, co-herdeiros com Cristo. Se de fato participamos de seu sofrimento, participaremos também de sua glória.
18 Nä́ˀi saˀwó̖ˀdi hä̖ä̖wí Yôesiḏi dînkhâymáa i̖ˀgeḏi dáyˀánshaamáaḏí, naa ochanpoˀ nä́ä oepáa kꞌayḏiwi tꞌôephaḏe-á hä̖́ä̖bo wínamuupí waagibá.
18 Considero que nosso sofrimento de agora não é nada comparado com a glória que ele nos revelará mais tarde.
19 Hä̖ä̖ tꞌä̖hkí nakhíˀyendi-á nawóˀonpoˀḏi natsíkha Yôesi Táḏá ikeekwꞌôeníḏí naˀin taˀgendi iví ây gimuuˀin.
19 Pois toda a criação aguarda com grande expectativa o dia em que os filhos de Deus serão revelados.
20 Yôesi Táa iˀánshaamä́gi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nakhíˀyendiˀ nachä̖ˀmuupí waagibá napúwíˀin. Nä́ˀi hä̖ä̖wí wíˀbo kin waagi wínapuwagítꞌóepí, hebo Yôesi-ân natú̖ kin napúwíˀin. Hewänbo wáˀ natú̖ nä́ˀi hä̖ä̖wí nakhíˀyendibá wíyá híwó̖ˀdi napúwí heḏânho wínakhanmú-ípíḏí. Kindiḏi owáy Yôesi Táḏáví ây chuwa iweḏi dimaˀpꞌä̂ndi hä̖ä̖ tꞌä̖hkí saˀwó̖ˀ ingîˀ dínpóeḏí, nä́ˀi hä̖ä̖wí nakhíˀyendi-á wáˀ hanbá napúwí.
20 Toda a criação, não por vontade própria, foi submetida por Deus a uma existência fútil,
21 — ausente —
21 na esperança de que, com os filhos de Deus, a criação seja gloriosamente liberta da decadência que a escraviza.
22 Nä́ˀi gínhanginná, wí kwee naˀeyehayḏi ûnhaytû̖ˀ waagibá, nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nakhíˀyendi-á wáˀ han waagibá napoˀ, waˀḏi wíyá tsꞌa̖a̖bi wínakhíˀyenpíḏí.
22 Pois sabemos que, até agora, toda a criação geme, como em dores de parto.
23 Heḏi kin waagi wíˀûnpoˀpí nä́ˀi hä̖ä̖wí nakhíˀyendiḏa̖ˀ. Naˀin wänbo gínhaytû̖ˀ waagibá gínpoˀ, giwóˀonpoˀḏi gitsíkhakwꞌôndi Yôesi Táḏá ikeeya̖míḏí naˀin iví ây gipúwíḏí díséegíhógiˀin, heḏá naˀinbí túuˀú tsꞌa̖a̖bi dînpáa-íḏí wáˀ gitsíkhakwꞌó̖. Heḏi dînkeeya̖míḏí han dînkhâymáaˀin, iḏi i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ naˀin dímä́gi.
23 E nós, os que cremos, também gememos, embora tenhamos o Espírito em nós como antecipação da glória futura, pois aguardamos ansiosos pelo dia em que desfrutaremos nossos direitos de adoção, incluindo a redenção de nosso corpo.
24 Yôesiḏi dînˀaywon dihayḏi waabo nä́ˀi napúwíḏí ívítsíkhahon. Wí toˀwí wí hä̖ä̖wí itsíkhaˀmáaˀi ho ikêˀḏáhoˀ, heḏáho waˀḏi wínatsíkhapí. Háaḏan wí toˀwí wíyá itsíkhaˀa̖mí wí hä̖ä̖wí ho ikêˀḏi?
24 Recebemos essa esperança quando fomos salvos. (Se já temos alguma coisa, não há necessidade de esperar por ela,
25 Hewänbo hä̖ä̖wí âykêˀpîˀ waˀḏi âytsíkhaˀmáaḏáhoˀ, nakhâyˀä̖ˀ giboˀatä̖́-íˀin tobá wóˀondi âytsíkhaˀmáa wänboˀ.
25 mas, se esperamos por algo que ainda não temos, devemos fazê-lo com paciência e confiança.)
26 Heḏá wáˀ kay gíntáyḏí i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏá díkhä̖ge̖ˀdoˀ. Kaypíˀin gimuuḏi wáyyéḏí wígiyûusuhá̖hpí, heḏi i híˀ wíˀâyshaaḏepíḏí gínwänpihaytû̖ˀ. Hewänbo kin gínpoˀḏi, naˀinbí haytu̖u̖ iweḏiboˀ i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏá naˀingîˀ Yôesi Táḏá óehéeˀoˀ.
26 E o Espírito nos ajuda em nossa fraqueza, pois não sabemos orar segundo a vontade de Deus, mas o próprio Espírito intercede por nós com gemidos que não podem ser expressos em palavras.
27 Yôesi Táḏá-á ûnhanginná hä̖ä̖wí naˀinbí píˀnä́ khóˀyé gínkwꞌó̖ˀdiˀ, heḏiho ûnhanginná háa i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ natu̖ˀdaˀin, gá Yôesi Táḏá nadaˀ waagi i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖-á Yôesi Táḏáví tꞌowagîˀ iyûusuˀoḏân.
27 E o Pai, que conhece cada coração, sabe quais são as intenções do Espírito, pois o Espírito intercede por nós, o povo santo, segundo a vontade de Deus.
28 Nä́ˀi wáˀ gínhanginná: Tobáháa napoˀ wänboˀ, nä́ˀi hä̖ä̖wí napoˀiḏiho Yôesi-á híwó̖ˀ ikhâymáa in toˀwên i óeséegíˀingîˀ, innânkun ivíˀin ûnmúníḏí ovâytu̖kánnan, iˀánshaamä́gi waagi.
28 E sabemos que Deus faz todas as coisas cooperarem para o bem daqueles que o amam e que são chamados de acordo com seu propósito.
29 Hä́nˀoebo ûnhanginná toˀwên dimúníˀin in ivíˀin ûnpuwagítꞌóeˀin, heḏi iwéhpêeˀan indá iví ay Jesus ûnmuuˀi waagibá dipúwíˀin. Kindiḏiho Jesus wí páˀḏây waagibá namúní heḏá naˀindá báyékí tíˀûuwin waagiˀinbá-á.
29 Pois Deus conheceu de antemão os seus e os predestinou para se tornarem semelhantes à imagem de seu Filho, a fim de que ele fosse o primeiro entre muitos irmãos.
30 In toˀwên ha̖ˀmin dipúwíˀin Yôesi Táḏá iwéhpêeˀan dimuuˀindá iḏi ovâytu̖kánnan ivíˀin ûnmúníḏí, heḏi ivíˀin ûnmúníḏí ovâytu̖kánnandá natú̖ tꞌaywó̖ˀdi wíḏâymáapíˀin waagiˀin dimuu, heḏi nä́ˀin tꞌaywó̖ˀdi wíḏâymáapíˀin waagiˀin dimuuˀin ovâytu̖ˀannindá heˀennin ovâypáa-í, háa Jesus namuu waagibá.
30 Depois de predestiná-los ele os chamou, e depois de chamá-los, os declarou justos, e depois de declará-los justos, lhes deu sua glória.
31 Heḏânkun, nä́ˀi hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí i̖ˀgeḏi gínhanginnândi, nää-á taˀgendi nä́ˀin gínkoeḏi gitú̖níḏí: Yôesi Táḏá-á naˀinbíˀnäpiyeˀ namuuḏiho toˀwíḏí wänbo háˀto dítꞌaaní.
31 Que podemos dizer diante de coisas tão maravilhosas? Se Deus é por nós, quem será contra nós?
32 Yôesi Táḏá-á wínakhâ̖a̖póepíḏí iví ay Jesus imä́gi naˀin tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ nachúu-íḏí. Heḏi kin iˀandânkun, nakhâ̖a̖píḏí tꞌä̖hkí wé̖ˀgeˀi híwó̖ˀdi hä̖ä̖wí wáˀ taˀgendi dímä̂äní.
32 Se ele não poupou nem mesmo seu próprio Filho, mas o entregou por todos nós, acaso não nos dará todas as outras coisas?
33 Yôesi Táḏá-ân namuu i natû̖ˀdiˀ in toˀwên ovâyde̖ˀmannindá tꞌaywó̖ˀdi wíḏâymáapíˀin waagiˀin dimuu, heḏânho toˀwí wänbo wíˀûnkoeḏipí taˀgendi dîntꞌaywó̖ˀdichä̖nú-íˀin.
33 Quem se atreve a acusar os escolhidos de Deus? Ninguém, pois o próprio Deus nos declara justos diante dele.
34 Heḏiho toˀwí wänbo wíˀûnkꞌóepí natú̖níḏí naˀinbí tꞌaywó̖ˀdi gínmuuḏi gínkhâyˀä̖ˀ dítuchä̖nú-íˀin, gá Christ naˀin gimuuḏi nachuuḏân, heḏá wíyá shánká hä̖ä̖wí-á iˀan, i-á nawáywówápóe-á, heḏi nää-á Yôesi Táḏáví koˀḏínäḏá naˀä́n, heḏi iweḏi naˀingîˀ dînyûusuˀoḏiho Yôesi Táḏá dîndaˀmáa.
34 Quem nos condenará, então? Ninguém, pois Cristo Jesus morreu e ressuscitou e está sentado no lugar de honra, à direita de Deus, intercedendo por nós.
35 Christ-di díséegíḏí toˀwíḏí wänbo háˀto díwiyé-í ivíˀweḏi, tobá âytꞌôephaḏende wänboˀ, háa sehkanäwó̖ˀ naˀinbí thaa gínmuu wänboˀ, háa naˀinbí whä̖yu̖ gínmuuḏi tꞌowaḏi díyanäkíˀo wänboˀ, háa koegîˀ-á awegîˀ-á gíntáy wänboˀ, háa díwha̖ˀa̖míˀindá dítꞌa̖há̖nú-íˀindá tꞌowa didaˀ wänboˀ.
35 O que nos separará do amor de Cristo? Serão aflições ou calamidades, perseguições ou fome, miséria, perigo ou ameaças de morte?
36 Kin gínpoˀ háa Yôesiví ta̖ˀnin diwe nata̖ˀmuu waagi:
36 Como dizem as Escrituras: “Por causa de ti, enfrentamos a morte todos os dias; somos como ovelhas levadas para o matadouro”.
37 Hewänbo tobáháa nä́ˀi tꞌä̖hkí gínpoˀ wänboˀ, wéngéḏí wänbo wíḏítꞌaanípí, hewänbo naˀindáho gitꞌanpoˀ, gá Christ i díséegíˀi namuuḏân, heḏi díkhä̖ge̖ˀdoˀ.
37 Mas, apesar de tudo isso, somos mais que vencedores por meio daquele que nos amou.
38 Naa dáykoeḏiwhä̖yunde hä̖ä̖wíḏí wänbo háˀto díwiyé-í Yôesi Táḏáví séegí iweḏi, nä́ˀi séegí-á Jesus Christ naˀinbí tsondi hayˀi gínmuuˀiḏi dímä́gi. Tobá giwówáyiḏi háa gichuu wänboˀ, háˀto iweḏi giwiyeḏée-í. Makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀindi wänbo háˀto iweḏi díwiyé-í, háa pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ví tsonnindi heḏiháa wáy wíyá toˀwí tsonkhuu imáaˀiḏi. Tobáháa napóe wänbo nää háa páaḏépiyeˀ gimän diwe, háa hä̖ä̖wí oepáa kwꞌáye heḏiháa nansoge núugé naˀä́ndiḏi, háa wáy wíyá hä̖ä̖wí nakhíˀyendiḏi háˀto iví séegí iweḏi díwiyé-í.
38 E estou convencido de que nem morte nem vida, nem anjos nem demônios, nem o que existe hoje nem o que virá no futuro, nem poderes,
39 — ausente —
39 nem altura nem profundidade, nada, em toda a criação, jamais poderá nos separar do amor de Deus revelado em Cristo Jesus, nosso Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.