Romanos 15

Tewa NT (TEW_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Naˀinbí whä̖yu̖ kayˀin gínmuuḏá gínkhâyˀä̖ˀ in toˀwên inbí whä̖yu̖ kayˀin dínmuupíˀin âykhä̖ge̖ˀnâamíˀin, wí toˀwíḏí wíyá toˀwíví hé ôntegende waagibá, heḏi háa giwänpidaˀ waagiḏa̖ˀ wíˀívíˀâ̖a̖mípí.
1 Nós, que somos os fortes, devemos suportar as fraquezas dos que são fracos, e não agir a nosso modo.
2 Gínkhâyˀä̖ˀ naˀinbí tíˀûuwin páaḏéˀinbí̖ˀgeḏi ívíˀánshaaˀâ̖a̖míˀin heḏá ingîˀ híwó̖ˀdá ívíˀâ̖a̖mí heḏânho inbí whä̖yu̖ dínkeˀenníḏí,
2 Cada um de vós procure contentar o próximo, para seu bem e sua edificação.
3 gá Christ wänbo-á wíˀbo iví̖ˀgeḏiḏa̖ˀ wíˀiˀánshaaˀanpíḏân. Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe kinnân nata̖ˀmuupíˀan háa Christ-di óetu̖ˀannin Yôesi Táḏá:
3 Cristo não se agradou a si mesmo; pelo contrário, como está escrito: Os insultos dos que vos ultrajam caíram sobre mim {Sl 68,10}.
4 Heḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe hä́nˀoe dâyta̖ˀnandi-á nata̖ˀmuu heḏânho naˀin díháˀa̖míḏí âytsíkhaˀa̖míḏí i hä̖ä̖wí híwó̖ˀdi Yôesiḏi naˀingîˀ dînkhâymáaˀiˀ, gá i hä̖ä̖wí iwe nata̖ˀmuuˀiḏá naˀin díkweewaasenwaatu̖máaḏân heḏá díkhä̖ge̖ˀdoˀ ívíyä̖́ä̖ˀa̖míḏí.
4 Ora, tudo quanto outrora foi escrito, foi escrito para a nossa instrução, a fim de que, pela perseverança e pela consolação que dão as Escrituras, tenhamos esperança.
5 Yôesiḏânho díkweewaasenwaatu̖máa, heḏi tobá háa gínpoˀ wänbo díkhä̖ge̖ˀdoˀ ívíyä̖́ä̖ˀa̖míḏí, heḏi iḏá wovâykhä̖ge̖ˀnamí wáˀ wîˀḏa̖ˀ waagi unbí píˀnä́ khóˀyé ímúníḏí. Kindiḏiho úvíˀâ̖a̖mí háa Christ iˀan waagibá, heḏânho tꞌä̖hkíḏíbo wé̖ˀge Yôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ óemáˀve-íḏí, i-á Naˀinbí Sedó Jesus Christ-ví Táḏá ûnmuu.
5 O Deus da perseverança e da consolação vos conceda o mesmo sentimento uns para com os outros, segundo Jesus Cristo,
6 — ausente —
6 para que, com um só coração e uma só voz, glorifiqueis a Deus, Pai de nosso Senhor Jesus Cristo.
7 Wíˀnä́ táye bíséegíhóˀgí. Christ-di un wovâyséegíhógi waagibá, un wáˀ wíˀnä́ táye úvíséegíhûuwí, heḏânho tꞌowa Yôesi Táḏá dâytegé-íḏí.
7 Por isso, acolhei-vos uns aos outros, como Cristo nos acolheu para a glória de Deus.
8 Wíˀúnˀóḏe-ípí nä́ˀin: Christ wí khä̖ge̖ˀdi waagi in Huḏíyovíˀwe napówá, tꞌowa ovâykeekwꞌôeníḏí Yôesi Táḏá-á taˀgendi iˀoˀin háa naˀinbí hehä̖̂ä̖win thehtáy pahpáˀin ovâytu̖ˀan waa ikhâymáaˀin,
8 Pois asseguro que Cristo exerceu seu ministério entre os incircuncisos para manifestar a veracidade de Deus pela realização das promessas feitas aos patriarcas.
9 heḏá wáˀ Christ wí khä̖ge̖ˀdi waagi napóe heḏânho in Huḏíyo dimuupíˀinbíˀpiyeˀ naˀiyapoˀḏi indá Yôesi Táḏá kwꞌáayéboˀ âymáˀve-íḏí. Kinnân Yôesiví ta̖ˀnin diwe ûnta̖ˀmuu:
9 Quanto aos pagãos, eles só glorificam a Deus em razão de sua misericórdia, como está escrito: Por isso, eu vos louvarei entre as nações e cantarei louvores ao vosso nome {II Sm 22,50; Sl 17,50}.
10 Wíyá wáygá kinnân nata̖ˀmuu:
10 Noutro lugar diz: Alegrai-vos, nações, com o seu povo {Dt 32,43}.
11 Heḏá wíyá wáygá wáˀ nata̖ˀmuu:
11 E ainda diz: Louvai ao Senhor, nações todas, e glorificai-o, todos os povos {Sl 116,1}!
12 Isaiah wáˀ kinnân ita̖ˀnan:
12 Isaías também diz: Da raiz de Jessé surgirá um rebento que governará as nações; nele esperarão as nações {Is 11,10}.
13 Yôesi Táḏáḏá naˀin díhanginˀândoˀ híwó̖ˀdi dînkhâymáaˀin, heḏihoˀ ivíˀpiyeˀ úvíwhä̖yundeḏi iḏibá báyékí wovâyhíhchanmä̂äní heḏá wovâykhä̖ge̖ˀnamí ánshaa iwe wíˀíkwo̖ˀnípíḏí, heḏânho i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi kay wovâymä̂äní hä̖ä̖wí Yôesi Táḏáḏí naˀin dînkhâymáaˀiˀ hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí ítsíkhakwo̖ˀníḏí.
13 O Deus da esperança vos encha de toda a alegria e de toda a paz na vossa fé, para que pela virtude do Espírito Santo transbordeis de esperança!
14 Naví tíˀûuwin páaḏéˀin, naa-á taˀgendi dáywhä̖yundeˀ undá hânho híwó̖ˀnin ímuuˀin, undá Yôesiví khuu i̖ˀgeḏi báyékí únhanginná, undá únkoeḏi wíˀnä́ táye úvítumakheˀa̖míḏí.
14 Estou pessoalmente convencido, meus irmãos, de que estais cheios de bondade, cheios de um perfeito conhecimento, capazes de vos admoestar uns aos outros.
15 Hewänbo wáy wí hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi wóˀyoegipíḏí wâyta̖ˀnan heḏânho únˀánpówá-íḏí. Kin waagi wâyta̖ˀnan gá Yôesi Táḏá navíˀpiyeˀ híwó̖ˀdí namuuḏi wên tꞌôe dímä́giḏân dáyˀa̖míḏí, heḏiho nää Christ Jesus-gîˀ dáytꞌôemáa un tꞌowa Huḏíyo ímuupíˀin wâykhä̖ge̖ˀnamíḏí. Wí owhaˀ hä̖ä̖wí Yôesi Táḏávíˀpiyeˀ ihúya̖ˀ waagibá, naaḏá Yôesiví híwó̖ˀdi tu̖u̖ in Huḏíyo dimuupíˀin dovâytꞌôeˀoˀ heḏânho indá Yôesi Táḏávíˀpiyeˀ dovâyhûuwíḏí, heḏi iḏá ovâyséegíhónde gá i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi ovâykhä̖ge̖ˀnandân ivíˀin dimúníḏí.
15 Se, em parte, vos escrevi com particular liberdade, foi para relembrar-vos. E o fiz em virtude da graça que me foi dada por Deus,
16 — ausente —
16 de ser o ministro de Jesus Cristo entre os pagãos, exercendo a função sagrada do Evangelho de Deus. E isso para que os pagãos, santificados pelo Espírito Santo, lhe sejam uma oferta agradável.
17 Heḏiho Christ Jesus-áḏí wé̖ˀge gamuuḏi naa dînkoeḏi naví tꞌôe Yôesigîˀ i̖ˀgeḏi híwó̖ˀ dáyhéeˀa̖míḏí.
17 Tenho motivo de gloriar-me em Jesus Cristo, no que diz respeito ao serviço de Deus.
18 Hewänbo hä̖ä̖wí Christ-di díkhä̖ge̖ˀnan dáyˀa̖mí i̖ˀgeḏiḏa̖ˀmânho wôedaˀginpíḏíbo dáyhéeˀa̖mí. Háa otú̖ waagiḏá háa dáyˀan waagiḏá, heḏá i tꞌä̖mägîˀ pínnán tꞌôe i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi díkhä̖ge̖ˀnandi dóˀa̖míḏí namuuḏá, in Huḏíyo dimuupíˀin tꞌowaḏi Yôesi óeˀaˀgindoˀ. Heḏiho Jerusalem búuˀú iweḏi oe Illyricum nangepiyeˀ tꞌä̖mäpiyeˀ omändi nä́ˀi híwó̖ˀdi tu̖u̖ Christ-ví̖ˀgeḏi dovâytꞌôekanhon.
18 Porque não ousaria mencionar ação alguma que Cristo não houvesse realizado por meu ministério, para levar os pagãos a aceitar o Evangelho, pela palavra e pela ação,
19 — ausente —
19 pelo poder dos milagres e prodígios, pela virtude do Espírito. De maneira que tenho divulgado o Evangelho de Cristo desde Jerusalém e suas terras vizinhas até a Ilíria.
20 Hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí wáy Christ-ví̖ˀgeḏi wíḏitꞌoepí eeyeḏa̖ˀ naa dáysóˀḏínde nä́ˀi Yôesiví híwó̖ˀdi tu̖u̖ tꞌowa dovâytꞌôeˀa̖míḏí. Wáy wíyá toˀwí naví páaḏébo ipúupaa iwebá naa wóˀdaˀpí wí hä̖ä̖wí dópaa-íˀin,
20 E me empenhei por anunciar o Evangelho onde ainda não havia sido anunciado o nome de Cristo, pois não queria edificar sobre fundamento lançado por outro.
21 hewänbo háa Yôesi Táḏáví ta̖ˀnin diwe ûnta̖ˀmuu waa odaˀ napúwíˀin, kinnân:
21 Fiz bem assim como está escrito: Vê-lo-ão aqueles aos quais ainda não tinha sido anunciado; conhecê-lo-ão aqueles que dele ainda não tinham ouvido falar {Is 52,15}.
22 Heḏiho kin dáyˀoḏi hânho dînwóˀnândi waˀḏi wíḏînkoeḏipí unbíˀpiyeˀ omú-íḏí.
22 Foi isso o que muitas vezes me impediu de ir ter convosco.
23 Hewänbo nää-á naví tꞌôe tꞌä̖hkí nä́ngé donbowa, heḏi báyékí pa̖a̖yo wâymúníˀin odaˀḏi nää-á maˀḏi unbíˀpiyeˀ omú-í. Oe Spain-piyeˀ ophaḏemändiboˀ odaˀ wâymúníˀin, heḏá wí hä̖́yú̖ yâaḏi undáḏí oˀáḏâacha̖ˀní heḏi ihayḏi naa odaˀ undi díkhä̖ge̖ˀnamíˀin eepiyeˀ omú-íḏí.
23 Mas, agora, já não tenho com que me ocupar nestas terras; e como há muitos anos tenho saudades de vós,
24 — ausente —
24 espero ver-vos de passagem, quando eu for à Espanha. Espero também ser por vós conduzido até lá, depois que tiver satisfeito, ao menos em parte, o meu desejo de estar convosco.
25 Hewänbo nää-á oe Jerusalem-piyeˀ omän wí hä̖ä̖wí in Yôesiví tꞌowa iweˀin dovâyhûuwíḏí,
25 Mas no momento vou a Jerusalém para ajuda dos irmãos.
26 gá in Macedonia-áḏí Greece-áḏíwin méesateˀin tꞌowa wí chä̖ˀ dâywé̖ˀgeˀa̖míḏí dívíˀánshaamä́giḏân, in toˀwên Yôesiví tꞌowa sehkanäwó̖ˀ diwówáyiˀin oe Jerusalem dimuuˀin ovâymä̂äníḏí.
26 A Macedônia e a Acaia houveram por bem fazer uma coleta para os irmãos de Jerusalém que se acham em pobreza.
27 In Macedonia-windá in Greece-ˀindáḏí wíˀbo ditú̖ híwó̖ˀ namúní kin dívíˀa̖míḏí, hewänbo taˀgendi hä̖ä̖wí in Jerusalem-ˀin dínphaamuuˀiˀ ovâywáywáˀánde waagibá dívíˀoˀ, gá in Huḏíyo dimuuˀindi páaḏé in Huḏíyo dimuupíˀin ovâyyä̖́múḏân i híwó̖ˀdi hä̖ä̖wí Yôesi Táḏáḏí inbí hâ̖a̖gîˀ ovâymä́giˀiˀ, heḏi nää-á in Huḏíyo dimuupíˀindá dínkhâyˀä̖ˀ ovâyyä̖́mú-íˀin i hä̖ä̖wí in Huḏíyo dimuuˀin díntáyˀi híwó̖ˀ ovâykhóekhú̖u̖mä̂äníḏí.
27 Houveram-no por bem; aliás, o devem a eles, pois se os pagãos têm parte nos bens espirituais dos judeus, devem por sua vez assisti-los com os bens materiais.
28 Nä́ˀi tꞌôe dînbowaḏee ihayḏi i chä̖ˀ in Jerusalem-ˀinbí mange dovâykándí, iweḏi oe Spain-piyeˀ omän, heḏi ihayḏá dáywóyí̖ˀní wâymúníḏí.
28 Logo que eu tiver desempenhado essa incumbência, e lhes tiver feito entrega fiel dessa coleta, irei à Espanha, passando por vós.
29 Naa dînhanginná owáy unbíˀwe opówá ihayḏá báyékí híwó̖ˀdi hä̖ä̖wí Christ-víˀweḏi wâyyoeˀa̖mí.
29 E sei que, quando for ter convosco, irei com todas as riquezas das bênçãos de Cristo.
30 Tíˀûuwin páaḏéˀin, unbí whä̖yu̖ Naˀinbí Sedó Jesus Christ-víˀpiyeˀ únmuuḏi heḏá in séegí i Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi naˀin dímä́giˀin namuuḏá, kaygi̖ˀdi naaḏi wâydaˀmáa Yôesi Táḏávíˀpiyeˀ pín taˀge hayḏi dînyûusuˀa̖míḏí, naa wíˀbo wâyyûusuˀo waagibá.
30 Rogo-vos, irmãos, em nome de nosso Senhor Jesus Cristo e em nome da caridade que é dada pelo Espírito, combatei comigo, dirigindo vossas orações a Deus por mim
31 Úvíyûusuˀa̖mí heḏânho in Judea nangewin tꞌowa Yôesi óeˀaˀgindopíˀindi bahpíbo naa díphaḏemä̂äní, heḏá Yôesi Táḏáví tꞌowa oe Jerusalem-windá in khä̖ge̖ˀ dovâyhonnin híhchandi dâyséegíˀa̖mí.
31 para que eu escape dos infiéis que estão na Judéia, e para que o auxílio que levo a Jerusalém seja bem acolhido pelos irmãos.
32 Heḏiho Yôesi Táḏá natú̖ḏáho unbíˀwe híhchandibo opówá-í, heḏá undáḏí oˀä́n dihayḏi dînkoeḏí-í dáykaykhanwówáˀa̖míḏí.
32 Então poderei ir ver-vos com alegria e, se for a vontade de Deus, encontrar no vosso meio algum repouso.
33 Yôesi Táḏáḏí naˀin díkhä̖ge̖ˀdoˀ ánshaaginpíḏíbo gikwo̖ˀníḏí, ibá un tꞌä̖hkí-áḏí nacha̖ˀní. Hamân.
33 E o Deus da paz esteja com todos vós. Amém.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.